Marcel Chládek se na ministerstvu školství činí. Takřka neuplyne den, aby se na webu MŠMT neobjevila tisková zpráva s několika fotografiemi, které zachycují ministra při „suplování“ hodiny tělocviku, fotbalovém zápolení s vyhaslými hvězdami českého showbyznysu nebo předávání nejrůznějších cen malým i velkým sportovcům.

Přes zmíněné vytížení se Chládek věnuje i školské problematice. Jako příklad lze uvést připravovanou novelizaci školského zákona (č. 561/2004 Sb.), která mimo jiné nově upravuje kritéria pro udělení diagnózy mentálního postižení pro účely vzdělávacího procesu. Z dílny MŠMT vzešel návrh zákona znovu umožňující zařadit děti s IQ vyšším než sedmdesát do praktických a speciálních škol, což je v rozporu nejen s úmluvami, kterými se ČR má povinnost řídit, ale i s rozsudkem Evropského soudu pro lidská práva.

Před sedmi lety vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek v případu „D. H. a ostatní versus ČR“, kterým potvrdil, že v České republice je některým dětem odpírán rovný přístup ke vzdělání. Jednoduše řečeno: Česká republika diskriminuje především romské děti tím, že je nadměrně posílá do praktických škol. Tyto školy jsou přitom určené pro děti se zdravotním postižením. Nicméně bylo běžnou praxí, že sem byly zařazovány i děti, které žádným postižením netrpěly. Tímto způsobem byly trestány za svůj původ a barvu pleti.