Chci přispět X

O staré montovně v srdci Evropy

Důraz na technické vzdělávání a průmysl by sám o sobě nebyl problematický, kdyby jej ovšem nedoprovázel určitý typ anti-intelektualismu.

Potřebujeme techniky, žádné zbytečné humanitní a společenské vědce. Dejme dětem do ruky kladivo už ve školce, ať si k práci rukama vybudují vztah. Nemáme kvalitní učně, s tím se musí něco dělat, ne každý má na to mít maturitu. Máme moc vysokoškoláků, máme moc sociologů, máme málo techniků. Potřebujeme techniky!

Potřebujeme techniky a podpořit průmysl
Tohle téma se ve veřejné debatě objevuje zas a znova – Českou republiku jako zemi s tradičně silným průmyslem údajně trápí to, že mezi absolventy různých stupňů škol od středních až po vysoké chybí technici. Jednou je na vině příliš mnoho společenských a humanitních oborů, které údajně „odčerpávají“ ty, kteří by si technickou školu jistojistě vybrali, jindy zase to, že se pro každého stala normou maturita nebo, nedej bože, dokonce vysokoškolské vzdělání, na něž ale všichni přece dosáhnout nemohou.

Naposled přišel s jedním ze svých mnoha výkřiků do veřejného prostoru ten „nejpovolanější“ – ministr školství Marcel Chládek, který se vyjádřil v tom smyslu, že děti by si měly začít budovat určitý stupeň manuální zručnosti už ve školce. V zákulisí velice silný Svaz průmyslu a dopravy ČR zase vyhlásil rok 2015 Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

O životní důležitosti průmyslu pro českou identitu se nicméně česká veřejnost přesvědčila také v minulých dnech a týdnech, kdy nejprve ministr průmyslu a obchodu Mládek zachránil české výrobky a firmy před důsledky evropských sankcí vůči Rusku a následně prezident Zeman doprovázený několika desítkami podnikatelů zase jel osobně podporovat české šance na obchodní spolupráci do Číny, celkem bez ohledu na symbolickou rovinu takových činů.

My, co pracujeme, a ti druzí
Podpora technického vzdělávání a průmyslu by sama o sobě nebyla nijak problematická, ba naopak, kdyby ji ovšem nedoprovázel určitý typ anti-intelektualismu tu směřující proti společensko-vědním oborům nebo na úrovni středních škol všeobecným gymnáziím, tu zase proti zastáncům lidsko-právního rozměru zahraniční politiky.

Tento typ anti-intelektualismu tvoří opoziční vztah mezi na straně jedné těmi, které stát potřebuje a podporuje, tedy právě techniky a absolventy technických oborů, v širším slova smyslu pak těmi, kteří „pracují“, a na straně druhé těmi, kteří absolvují jen samé zbytečné obory, ve kterých stejně nikdy nenajdou zaměstnání, řádně nepracují a zatěžují tak vlastně celou společnost.


Rozdíl mezi vzděláním jako prostředkem rozvoje na straně jedné a vzděláním jako prostou přípravou na budoucí povolání byl i jedním z klíčových bodů debaty kolem zavedení školného na vysokých školách. Foto Za svobodné vysoké školy

Taková opozice je svým způsobem zajímavá, protože implicitně popírá intelektuální rozvoj, který nemusí být nutně spjat s institucionálním vzděláváním, jako hodnotu, která by měla být hýčkána a podporována, a na její místo staví něco, co bychom mohli označit za „praktický přístup“, často nezatížený ničím víc než „zdravým rozumem“.

Podpora takové hodnoty jako hodnoty pro českou společnost v současné době evidentně konstitutivní není zřetelná jen z neustálé kritiky oněch „nepraktických“ vzdělávacích oborů, ale také z tlaku na transformaci školství směrem od všestranného rozvoje až na hranici možností vzdělávaného jednotlivce. Absence inkluzivního vzdělávání, tlak na to, aby se zpřísnily podmínky pro dosažení maturity, stejně jako neustálé poukazování na to, že máme „moc“ vysokoškoláků…

Chce se mi ironicky poznamenat, že vzdělání (a opět nejen to formální) jako jedna z klíčových podmínek emancipace a osobního rozvoje je tedy evidentně něco, co části elit nepřijde zdaleka tak podstatné jako „výroba“ pracovní síly. Koneckonců právě rozdíl mezi vzděláním jako prostředkem rozvoje na straně jedné a vzděláním jako prostou přípravou na budoucí povolání byl i jedním z klíčových bodů debaty kolem zavedení školného na vysokých školách.

Na co řeč nepřijde
Zdůrazňování jednoho směru v úvahách nad cíli vzdělávacího systému a jím podporovaných hodnotách má pak daleko větší efekt než „jen“ transformaci nebo ad hoc změny ve školství. Do pozadí se právě kvůli „technice“ nebo „praktičnosti“ dostávají jiné typy problémů, jako například ty, které můžeme souhrnně nazvat postmateriální. Z nich se v českém kontextu dere výrazněji na povrch pouze boj za transparentnost a proti korupci.

Na pozadí zůstávají témata jako udržitelný rozvoj, ekologie, genderová nerovnost a další. Pokud už se na pořad dne ve veřejné či politické debatě dostanou, bývají buď odkázány na její okraj s tím, že se jedná o něco ne tak podstatného, případně něco, co pálí jen minimální podíl obyvatelstva, nebo jsou rovnou zarámována jako témata, kterými ani nemá cenu se nějak zabývat.

Je nasnadě se ptát, jestli nebude mít upozaďování „kritických“ směrů ve vzdělávání jako důsledek těch „praktických“ ještě jeden negativní efekt – totiž absenci schopnosti reflektovat vlastní životní a pracovní podmínky ve větším měřítku. To je samozřejmě schopnost, která není navázána jen na formální vzdělání, ale do značné míry souvisí s tím, jak se vede veřejná debata o určitých tématech a jejich důležitosti.

Pokud bude jako důležité téma rámován důraz na vycházení vstříc investorům a naopak upozaděna práva na důstojné pracovní podmínky a odpovídající mzdu, pak je logické, že se vnímání „normálního stavu“ značně posune právě směrem od práv zaměstnanců.

Pokud se rozhodneme, že chceme být zemí, které nic neříkají postmateriální témata a místo emancipace (lhostejno zda v otázce identity nebo otázce ekonomické) klade důraz zejména na to, aby tu byly vychovávány další a další generace poslušné pracovní sily, pak jsme skutečně odsouzeni k tomu zůstat starou montovnou v srdci Evropy.

A co si myslíte vy? Diskuse (10 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Ivana Recmanová - studentka a lingvistka

Kladivo je fajn Pondělí, 3.Listopadu 2014, 09:51:3

Zrovna v rámci boje za genderovou rovnoprávnost bych dětem v MŠ nebo ZŠ to kladivo do ruky dala.

Kateřina Kňapová - studentka

Re: Kladivo je fajn Pondělí, 3.Listopadu 2014, 20:16:39

Však já si jako malá taky hrála s nářadím a myslím, že umím leccos opravit, ale point toho článku je jinde :)

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Pondělí, 3.Listopadu 2014, 20:50:41

Vážená paní Kňapová, mockrát Vám děkuji za to, že jste ukázala na to, jak česká společnost vnímá humanitně vzdělané jedince. Stačí se podívat na jakoukoliv diskuzi k reformě školství.
Narážím na to sama velice často. Nedávno jsem o tom psala e-mail paní Hájkové. Stačí, abych se zmínila, že jsem vystudovala humanitní obor (a to už téměř nikdy nezmiňuji, jakou „blbost“), a už je mnohým „jasné“, že se hodím tak na smažení hranolků v rychlém občerstvení. Dále je „jasné“, že jsem příliš blbá na to, abych vystudovala něco technického. Dále, že zneužívám společnost hned natřikrát: jednak tím, že jsem si prodlužovala mládí studiem „nepotřebného“ oboru a chudáci pracující se na to skládali ze svých daní. A napodruhé a napotřetí tím, že jsouc nezaměstnatelná, budou se na mne chudáci pracující skládat ze svých příspěvků, abych dostala nějaké sociální dávky. Případně budu žít jen z nepotřebných grantů (častý stesk pana Ševčíka v diskuzích na DR) a můj příjem bude tak malý, že společnosti nevrátím na příspěvcích to, co do mne vložila.
A když se náhodou „provalí“, že na tom nejsem s uplatněním až tak špatně, je téměř pravidlem, že jsem v Čechách tázána na to, jakou „tlačenku“ jsem měla.
Část technicky vzdělaných lidí má v Čechách pocit, že jsou humanitně vzdělaným lidem nadřazeni intelektuálně i společensky. Kdo třímá v ruce pravítko a kružítko, je král! Jsou nesví tam, kde není vše nalinkováno pěkně v pravých úhlech. Jsou – z určitého úhlu pohledu – nekultivovaní a nevzdělaní.
Cítím už teď společenský tlak omlouvat se za to, že jsem studovala humanitně zaměřený obor. A taky ukázat, že umím spočítat, kolik mi mají v obchodě vrátit na stokorunu za malý nákup.

Petr Litschmann - M.Žižkov

S kladivem nejdál dojdeš (moravské přísloví) Pondělí, 3.Listopadu 2014, 23:41:7

S kladivem začínal své vyšší vzdělávání i Tomáš Masaryk ;-)
Roli humanitního vzdělávání pro schopnosti kritického myšlení bych nezveličoval. Ostatně, ekonomie je přeci humanitní obor, ne?

Petr Hlávka - učitel, Rokycany

Zbytečné stavění technických a humanitních oborů proti sobě Úterý, 4.Listopadu 2014, 00:01:1

to cítím z mnoha článků zde, v DR. Většinou je píší humanitně zaměření lidé.

Souhlasím, že se nemůžeme jen podbízet zaměstnavatelům, kteří mají úzce zaměřené cíle, ale to je náš problém (zničení učňovských středisek ve vytunelovaných fabrikách). Navíc - na technické školy jdou, po "rozkradení" nadaných dětí již v šesté třídě víceletými gymnázii, méně nadané děti a ty již nemají po absolvování SŠ moc ambicí - skončí pak, když to přeženu, v montovnách.
Nelze se divit, že my, technici, voláme po větší podpoře. Ale já bych spíše volal po zrovnoprávnění (také nešťastné normativy pro SŠ ad.)

Co se týká enviromentalismu - sám jej prosazuji, ale podívejte se na severní Čechy, odkud pocházím. Zrovna tam je, i přes někdy otřesné životní prostředí, jeho podpora hodně malá. Vysoká nezaměstnanost enviromentalismu nepřeje.

Technika i humanismus by měly jít ruku v ruce a nikoliv vytvářet vzájemné bariéry, ale ruku na srdce - narostla s počtem humanitních vzdělanců i humanita v ČR? A to by byla další diskuse

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Úterý, 4.Listopadu 2014, 06:39:14

Pro pana Litschmanna:
totéž platí i o vztahu kritického myšlení a tzv. technických oborů

Pro pana Hlávku:
(1) Technické a humanitní obory proti sobě nestaví až tak DR, ale étos pěstovaný na zejména na školách nižších stupňů. (Ovšem setkala jsem se i s fyzikem - akademikem z AVČR, který měl velice zkreslené představy o tom, na co humanitně vzdělaní lidé "stačí".) Ke všemu jsou humanitní a technické obory proti sobě stavěny i genderovým a sexistickým podtextem. A tenhle duch se potom vznáší nad celou společností.
(2) Neodpustím si poznámku, že ptát se po souvislosti "počtu humanitních vzdělanců ve společnosti" a "míře humanismu ve společnosti", je neskutečně pitomé. Stačí dosadit za "humanitní vzdělance" jakoukoliv jinou skupinu "vzdělanců".
Jak jsem uvedla ve svém prvním příspěvku, na "humanitní vzdělance" mnozí nahlížejí s nesmyslnými nároky a předsudky.
Nejde stát alibisticky "mimo dobro a zlo" a ukazovat prstem.

Kateřina Kňapová - studentka

Rce Úterý, 4.Listopadu 2014, 09:25:37

Dobré dopoledne,

díky za reakce a jen bych reagovala na tu opozici - je to tak, jak píše paní Míčkalová - proti sobě to přece nestavíme my, proti sobě to staví ti, kteří dokolečka omílají, že máme málo techniků, protože máme moc absolventů humanitních a společenských věd (což je mimochodem rozdíl, zejména metodologicky), případně na úrovni SŠ všeobecných gymnázií.
Proto taky píšu, že na podpoře techniky není nic špatného, ale špatné je, že se kolem toho objevuje právě ta opozice, případně rovnou anti-intelektuální tendence, stejně jako představa, že je to nějak jednodušší, než technika. (Bych chtěla vidět třeba svého dobrého kamaráda, který pracuje jako grafik a dělá filmové triky do světových velkofilmů, jak by přečetl a porozuměl textům, co běžně čtu do školy.)

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Úterý, 4.Listopadu 2014, 12:32:9

Paní Kňapová, nemusíte se obhajovat, že to, čím se zabýváte, není jaksi samozřejmě a z podstaty jednoduché a snadno pochopitelné a přístupné. Ale i Vy cítíte tlak obhajovat se.
Při devaluaci nějakých „knížek“ a „čtení“ jsem narazila (nejednou) na názor, že je to vlastně snadné – „dvě knížky si přečtu a třetí už napíšu sám (sama)“. A když je text nesrozumitelný, mohou za to autoři. Hle, jak jsou všichni zbyteční, zabývají se nesmysly a sepisují o nich nesrozumitelné bláboly.
S hrubozrnou optikou by se dalo pochybovat o společenské a ekonomické užitečnosti absoloventa MatFyzu, který bádá nad tím, zda je vesmír spíše šišatý, nebo nekonečný.

Km-pasovka0001

Klára Mičkalová - Doma

Úterý, 4.Listopadu 2014, 12:35:14

Eh. hrubozrNNou.

Kateřina Kňapová - studentka

Úterý, 4.Listopadu 2014, 13:18:43

Tak já se ráda zapojím do debaty pod článkem, pokud vidím, že je to k věci, nechci být jen jednostrannou komunikátorkou :)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.