Mladá politika, hřejivá politika?

V rámci Prague Pridu se konala i panelová diskuze „Mladá politika – hřejivá politika?“, kterou pořádali Mladí sociální demokraté. Jaká jsou nedostatky současné úpravy registrovaného partnerství?

V úterý 12. srpna se konala panelová diskuze „Mladá politika – hřejivá politika?“ v rámci Prague Pride, kterou pořádali Mladí sociální demokraté. Jak název napovídá, jednalo se o diskuzi z hlediska politiky státu (nebo států) vůči LGBT, ačkoliv v diskuzi se většinou zmiňovalo jen LG.

V panelu vystoupili Petr Horálek ze zastupitelstva Prahy 4 za ČSSD, Lucie Zvolská ze studentského spolku Charlie na Karlově univerzitě, Eduard Kopáček jako LGBTIQ koordinátor Mladých, Zděnek Sloboda ze sdružení PROUD, Alena Krempaská z Institutu ľudských práv Slovensko a Vojtěch Pospíšil z Úřadu veřejné ochránkyně práv. Akci moderoval Matouš Hruška, člen MSD.

Hned na začátku se diskutovala v současné době mediálně přetřásaná adopce dětí druhého partnera v rámci registrovaných partnerství. Podle Zdeňka Slobody se tento problém týká především lesbických žen, které si potomka pořídí v rámci umělého oplodnění nebo ho adoptují ještě předtím, než vstoupí do registrovaného partnerství. V tomto ohledu to mají ženy jednodušší než muži.

Fakt, že není možné adoptovat dítě, je-li člověk v registrovaném partnerství, je předmětem sporu jednoho stěžovatele, který se obrátil na ombudsmanku Annu Šabatovou, jak popsal Vojtěch Pospíšil. Zažádal si o vstup do registru zájemců o adopci, ale nebylo mu vyhověno právě kvůli registrovanému partnerství. Podle Anny Šabatové je tento zákaz protiústavní, nicméně definitivní rozhodnutí by musel poskytnout Ústavní soud.


V současné době přetřásaná adopce dětí druhého partnera v rámci registrovaných partnerství se týká především lesbických žen. Foto cs.wikipedia.org

Petr Horálek, který se dlouhodobě angažuje v sociální demokracii, zavzpomínal na doby, kdy se projednával zákon o registrovaném partnerství. Ze strany veřejnosti přicházely zákonodárcům velmi silné reakce, srovnatelné pouze s projednáváním potratů ve sněmovně. Hlasování bylo dramatické a proběhlo celkem třikrát, než byl zákon schválen. Skoro ho zastavilo Klausovo veto, ale i to se podařilo přehlasovat.

Na co se ale zapomnělo, byla úprava zákona o rodině, v důsledku čehož chybí možnost „registrovaný/registrovaná“ mezi rodinnými stavy, protože „registrovanost“ není jako rodinný stav definována, což samozřejmě komplikuje různá demografická šetření.

Ačkoliv byl zákon o registrovaném partnerství schválen za vlády v ČSSD, v dnešní době lze najít odpůrce v rámci téže strany. MSD by ovšem jako mládežnická organizace neměla slepě přejímat vše, co strana schválí – podle Eduarda Kopáčka by měla být ke straně kritičtější.

Lucie Zvolská, která se pohybuje ve školském prostředí, upozornila na vzdělávací akce, které LGBT spolek Charlie na středních školách pořádá. Osvěta je v tomto ohledu potřebná, neboť, jak vyplynulo z pozdější diskuze, je na školách výuka v oblasti LGBT stále osekaná.

Alena Krempaská promluvila o situaci na Slovensku, která je mnohem komplikovanější než v České republice, neboť je v ústavě od letošního roku stanoveno, že manželství je svazek výlučně muže a ženy. Byl to politický tah Roberta Fica, který se snažil přilákat hlasy konzervativního voličstva před prezidentskými volbami, ale nakonec mu to nebylo nic platné.

Vzhledem k větší religiozitě na Slovensku zmínila Alena Krempaská i to, že při projednávání ústavního zákona se aktivizovala katolická církev. Osobně si však nemyslím, že náboženství hraje zásadní roli při schvalování práv LGBT – koneckonců, v katolickém Španělsku došlo ke schválení jak stejnopohlavních manželství, tak i adopcí do těchto svazků.

V diskuzi se dále řešil coming out. Bylo zmíněno, že v každém případě se jedná o politický krok, byť se provádí před rodiči či přáteli. Tím, že se přiznáváme k neheterosexuální orientaci, boříme heteronormativitu. Petr Horálek se podělil o své zkušenosti, nicméně negativní reakci ze strany spolustraníků ani kolegů v zastupitelstvu nezaznamenal.

Podle mého názoru byla diskuze velmi zajímavá a poskytla ostatním podněty k tomu, aby pracovali na zlepšení zákonů. Nebylo však zodpovězeno jak, což pro realizaci klíčové. Jak z příkladu hostů víme, na nezájem člověk nenarazí jen ve vlastní straně, nýbrž i u zákonodárců odjinud či dokonce ze strany veřejnosti. Bude to tedy běh na dlouhou trať.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.