Gayové hrdě a navzdory

Heterosexuální většina si už je natolik jista sama sebou, že se gayů a leseb neobává. Pořád se však najdou politici, a to i v ČSSD, kteří jsou ve vztahu k sexuálním menšinám myšlenkově v minulosti.

Za týden začne v Praze festival Prague Pride. Gayové, lesby a další příslušníci menšinových erotických preferencí dnes souhrnně označovaní jako lidé queer se v represivní společnosti museli se svou orientací skrývat. V zemích, které tehdy i dnes hlasitě křičí o svobodě a demokracii, šli za to do vězení dávno poté, co byla v komunistickém Československu zrušena trestnost sexuálního soužití osob stejného pohlaví. Je to projev civilizovanosti, že dnes už většinové populaci v Evropě nevadí trochu odlišní lidé a nevyčítá se jim, že obvykle méně přispívají k rozmnožování lidstva. Je to prostá tolerance, právem očekávaná i vůči etnickým a náboženským minoritám. Heterosexuální většina je si dnes už natolik jista sama sebou, že se neobává, že svoboda pro gaye a lesby a jejich otevřená přítomnost ve veřejném prostoru by je svedla na scestí.

Dnes už festivaly jako Prague Pride nemají za cíl politicky prosazovat právo lidí stejného pohlaví na regulované soužití. Ve státech, jako je Česko, už demokratické a liberální politické síly toto právo prosadily. Proti registrovanému partnerství a proti hrdě přiznané příslušnosti už dnes vystupují jen primitivní mačové.

Dokonce už není nutno hlasitě požadovat uznání od křesťanských církví. Značná část křesťanů reformačních tradic s tím už dnes nemá potíže. Někde takové páry tam sezdávají církevním obřadem. Jinde jim dopřávají požehnání a podporu na společnou cestu životem. U nás se Českobratrská církev evangelická podrobně vyslovila na svém 31. synodu na jaře r. 2005 ve dvaadvacetistránkovém dokumentu Problematika homosexuálních vztahů (PDF). Probírá tam biblické texty uváděné někdy proti soužití osob stejného pohlaví a jejich legitimní výklad. Synod přihlíží i k podobně vyloženému lékařskému stanovisku. Na jedné straně odmítá absolutizaci sexuální orientace jako naprosté danosti, s níž nelze nic dělat, jen se podřídit jejím puzením, což, jak se v dokumentu konstatuje, platí o homosexuálních i heterosexuálních lidech. Na druhé straně výslovně uvádí, že sexuální orientace není určujícím měřítkem pravého lidství (a manželský svazek jeho jediným možným naplněním). Tímto měřítkem je podle zvěsti Nového zákona pouze Kristus sám, pravé lidství je v něm darované. To zřetelně otevírá cestu k přijetí homosexuálů v církvi: sexuální orientace není tím, čím by měl být člověk poměřován, podle čeho prověřován a hodnocen.

Římskokatolická církev reprezentující zhruba polovinu všech křesťanů činí pozvolné kroky od represivního pojetí homosexuality k lidskému a křesťanskému přijetí. Ostře odmítavý postoj najdeme už jen u agresivních římskokatolických a evangelikálních ultrakonzervativců. Homosexuální členové těchto církví mají dnes už dostatečnou sebeúctu na to, aby žili své životní partnerství v dobrém svědomí.

Prague Pride řeší jiné otázky. Queer lidem se už víceméně podařilo se etablovat jako uznávaná menšina. Jsou tu však i jiné menšiny, které se zatím nedokázaly tak dobře zorganizovat a občansky požadovat své právo. Organizátoři Prague Pride se jim letos budou věnovat. Vedle tradičních veřejných diskusí, výstav a koncertů bude tentokrát program věnován menšinám v menšině. Jeden programový blok je věnován Romům, samozřejmě za jejich aktivní účasti. Výstava v piazettě Národního divadla bude věnována různým typům queer rodin. Dalším tématem budou lidé menšinových sexuálních orientací s handicapem. Při příležitosti promítání filmu Opětovné setkání s Markétou bude páteční čaj o páté, kde se tělesně postižení budou dělit s přítomnými o své zkušenosti. Duchovní zkušenosti queer lidí budou tématem setkání, na němž reprezentanti tradičního přírodního náboženství, buddhismu, judaismu a tří křesťanských vyznání budou číst texty a debatovat s přítomnými o souvislostech. V rámci festivalu proběhne i ekumenická bohoslužba.

Festival se neobešel ani letos bez komentářů. Jeden politik dává překvapivě průchod svým sexuálním fantaziím a interpretuje shora popsané aktivity na festivalu mimo jiné těmito slovy: Je to odpudivé divadlo. Hoši v růžových kalhotkách vrtí prdelkami, dráždivě polooblečení transvestité se pohupují v bocích, obscénní pohyby jazykem i pažemi, frikční pohyby pánví. Protože se také z rozhovoru pro extremistický EU Portál ze 17. července vyslovuje, že akce jako festival Prague Pride svoji provokativní okázalostí a agresivním, odpudivým exhibicionizmem popírá křesťanské, rodinné i společenské hodnoty, ba i obyčejnou lidskou slušnost, předpokládali bychom, že jde o labutí píseň prezidentova vicekancléře Petra Hájka, pro kterého Václav Havel byl neomarxista, Tomáš Halík je inženýr vydávající se za kněze a rozhodnutí ústavního soudu jsou smutnou komedií.

Rozhovor však, ač je to k nevíře, poskytl senátor zvolený za stranu, která u nás prosadila zákon o registrovaném partnerství, jejíž sesterské strany v zemích tradiční evropské civilizace prosazují důslednou emancipaci potlačovaných menšin. Vyslovil se tak senátor za ČSSD Pavel Lebeda. Nemělo by nás to překvapovat poté, co senátor zvolený s podporou téže strany Miroslav Antl, ač její nečlen, požadoval, aby se u pachatelů trestných činů evidovala etnická příslušnost. Jednak zákonodárce netuší, že etnická příslušnost občana je státu neznámá a jednak otevřeně rasisticky spojuje tendenci k určitým zločinům s romskou příslušností. Nemělo by nás to udivit, když anticiganistické tóny zněly i v předvolební kampani sociální demokracie r. 2010. Naštěstí aspoň v tomto posledním případě se vedení strany včas od těchto projevů distancovalo.

Sociální demokracie stojí podle metody politického kompasu v pravém horním, tj. pravicově autoritativním kvadrantu, jen o něco blíže středu než strany tradičně označované jako pravicové. To je součást dnešního posunu politických programů pod agresivním tlakem finančních institucí a jejich politických agentur. Přece však sociální demokracie v zemích, kde ještě zaznamenáváme zbytky klasického evropského přístupu k politice, představují alternativu. Prosazují rovnost příležitostí a snaží se zákony regulovat univerzální ekonomicko-politický konflikt. U nás pozorujeme tradiční orientaci u některých sociálních demokratů, naštěstí i u některých lidí, z jejího dnešního vedení. Rasistické, konzervativní, nacionalistické a mafiánské praktiky v regionální a krajské stranické politice nenabízejí velkou šanci vybřednutí, pokud se strana jasně a oficiálně nevymezí.

Je škoda, že sociální demokracie ztratila většinu v Senátu, Možná je však dobře, že se očistí od lidí, kteří jsou daleko od sociální a demokratické politiky. Pokud strana těmto lidem řekne jasné ne, ztratí možná ty, kteří v ní vidí budoucí výtah k moci, ale získá dnes voličsky nejisté a váhající stoupence důsledné alternativy. Kromě těch, kteří už jasně dali najevo, že jsou (a zřejmě byli) jinde, by se dalo i senátoru Lebedovi doporučit, aby si vybral jiný politický směr. Kdyby mu nebylo 72 let, doporučil bych mu Mladé konzervativce. Nebo by se mu možná líbilo občanské sdružení D.O.S.T., iniciativa prosazující pohlavní, etnickou a náboženskou diskriminaci, a bojující bok po boku s Andersem Breivikem proti multikulturalismu.

A co si myslíte vy? Diskuse (4 příspěvky)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Prof. Štampach se snaží vzbudit dojem, Pondělí, 6.Srpna 2012, 13:14:49

že naše společnost už je osvícená a v otázce sexuálních menšin téměř dokonale liberální - jen pár ultrakonzervativních (!) katolíků, machů a zpozdilých sociálních demokratů kazí selanku.

Myslím, že těžko může být někdo dál od reality. Většinové postoje u (zejm. starší) populace jsou vůči homosexualitě stále velmi nevstřícné, stačí se s těmi lidmi (nejlépe mimo Prahu) bavit - a zdaleka nelze odpůrce tolerance vůči sexuálním menšinám zařadit výhradně do tří výše uvedených kategorií....

Ostatně, křesťané mají veliký problém. Buď jsou liberální, anebo věří v Písmo svaté, obojí zaráz nejde - což je mimochodem jeden z důvodů, proč já křesťan nejsem. Mám-li si vybrat mezi svobodou a Biblí, volím svobodu. Takže ač konkrétní společenské postoje a názory liberálních křesťanů jsou mi pochopitelně sympatické, přesvědčivost jejich víry je takřka nulová (má-li být víra vnímana jako fenomén alespoň s minimální kontinuitou a tradicí, která přece zajišťuje tu nejzákladnější identitu).

Adam Borzič - brno

Pondělí, 6.Srpna 2012, 15:54:36

Vážený p. Plevo,

souhlasím s Vámi, že postoj většinové společnosti vůči homosexualitě u nás skutečně není tak růžový.

Mám ale několik výhrad k druhé části Vašeho příspěvku:
Křesťanství nebylo nikdy závislé toliko na Písmu - to je pověra.
Už židovská tradice, z níž křesťanství vyvěrá, vždy Písmo vykládalo. Nic jako čistě biblická víra neexistuje. Základní články kř. víry vznikly v diskusi s řeckou filosofií (nauka o Trojici, Boholidství apod.) a v samotné Bibli se neobjevují.

Bible sama je ohledně homosexuality sporná - na několika místech Písma je homosexuální jednání zavrhováno, ale Bible nepracuje s pojmem sexuální identity v našem smyslu slova. Proto je nutné vykládat daná místa kontextuálně (ostatně menstruující ženy už také za město neposíláme).
Křesťanství a svoboda se nevylučují - Ježíšovo jméno v hebrejské verzi znamená "Bůh osvobozuje".
A co se týče nepřesvědčivosti liberálních křestanů? V Latinské Americe po desetiletí působí teologie osvobození (má dokonce i svou queer odnož) a patří mezi nejživější a nábožensky nejplodnější větve současného křesťanství.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Tým Prague Pride oslovil prezidenské kandidáty.. Úterý, 7.Srpna 2012, 02:20:51

http://zkracovatko.cz/E98V13: „Z celkového počtu 9 rozeslaných dopisů se nám vrátily pouze 4 odpovědi (od Jana Fischera, Přemysla Sobotky, Ladislava Jakla, Miloše Zemana). Z jejich odpovědí se dala vyčíst ochota účastnit se případné veřejné diskuze, stejně jako jasně vymezené názory na témata, která nás zajímala.“

Všechny odpovědi jsou buď jen slušně rezervované nebo i odmítavé; spolu s pěti neodpověďmi to nejvíce vypovídá o „horkosti“ tématu pro kandidáty předpokládané voliče..
..co z toho vyplývá? Asi to, že druhý ročník akce ještě zdaleka nebude zbytečným „mlácením prázdné slámy“.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pondělí, 13.Srpna 2012, 05:45:38

Pokud je třeba otevřeně vyjádřit svůj postoj k této akci (jak se prý vyslovil Klaus o názorech konzervativních občanů), pak musím svůj názor vyslovit také, aby to nakonec nevypadalo, že český národ je konzervativní: Nemyslím si, že by gayové a lesbičky konali svůj průvod z nějaké "rozežranosti". Akci organizují z toho důvodu, aby veřejnost upozornili na svou existenci. Prostě už nechtějí být dál neviditelní. A já je naprosto chápu. Kdo by chtěl být neviditelný?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.