Nejprve zjistěme, kdo nahrával

Případ nelegálních odposlechů bezpochyby podlamuje důvěryhodnost vládnoucích. Prioritou musí být co nejrychlejší odhalení autorů nelegálních nahrávek. Teprve potom lze přejít k politickému účtování.

Odhadovat dopady tzv. odposlechové aféry lze dnes v Polsku jen těžko. Vyloučit nelze nic včetně předčasných voleb. Situace se neustále vyvíjí. Všechny nahrávky nebyly zatím publikovány. Zveřejnění dalších nahrávek týdeník Wprost chystá.

Současná aféra se od předchozích skandálů s odposlechy významně liší. Obsah rozhovorů mezi vysokými státními úředníky, které týdeník Wprost doposud publikoval, může rozhořčovat především formou (mj. vulgárním jazykem). Těžko ale v rozhovoru šéfa národní banky s ministrem vnitra najít věci, které by byly ve zjevném rozporu s právem.

Taková místa jsou v rozhovoru, kterého se účastnil exministr dopravy. Tato nahrávka ale nebude mít velký dopad, protože tento politik se zkompromitoval už dávno a následně byl odvolán z vlády v souvislosti s nejasnostmi ve svém majetkovém přiznání.

V případě předchozích odposlechových afér jsme ovšem věděli, kdo a proč nahrával. V tomto případě toho (ty), kdo nahrávky pořídili, neznáme. Víme jen to, že celá akce má velký rozsah. Její technické provedení svědčí o tom, že ji provedli profesionálové.


Leszek Miller (vlevo) by měl s čelním útokem na vládu Donalda Tuska počkat, dokud nebude jasné, kdo je autorem nahrávek. Zatím Svaz demokratické levice avizuje zřízení zvláštní komise pod vedením svého hospodářského experta Wojciecha Szewka (vpravo). Foto archiv SLD

Víme také, že autoři nabízeli nahrávky různým redakcím a nechtěli za ně žádnou finanční odměnu. Proto je na místě podezření, že jsme svědky politické provokace, jejímž cílem je destabilizovat politickou situaci v Polsku. Spekuluje se, že za nahrávkami mohou stát oligarchové z byznysu, bývalí nebo současní pracovníci speciálních policejních sil anebo cizí rozvědka (v tom případě komentátoři nejčastěji ukazují na ruské tajné služby).

Právě šokující bezradnost státních institucí tváří v tvář široce založené nelegální akci odposlouchávání vysoko postavených úředníků je zřejmě tím nejvíce pobuřujícím a nejvíce znepokojujícím rozměrem aféry. Jde o důkaz nekompetence a slabosti státu.

Onu nekompetenci a slabost státu ukázala i návštěva prokurátora a příslušníků Agentury vnitřní bezpečnosti [kontrarozvědky spojené s protiteroristickou jednotkou, pozn. překl.] v redakci týdeníku Wprost, kde neúspěšně a z hlediska práva pochybně zkoušeli získat přístup k nahrávkám.

Ve středu večer tak mohlo celé Polsko díky televizi vidět, jak agenti tajné služby zkoušejí vytrhnout notebook z rukou šéfredaktora. To vzbudilo prudkou reakci celého novinářského prostředí a premiér Tusk byl obviněn z porušování svobody slova pokusem o útok na novinářské tajemství.

Případ nelegálních odposlechů bezpochyby podlamuje důvěryhodnost vládnoucích, a zejména jim podléhajících orgánů odpovědných za bezpečnost státu. Na druhou stranu opozice volající po okamžité demisi vlády Donalda Tuska se může mimoděk stát nástrojem v rukou neznámých autorů té provokace.

Právě ti se přitom zdají být těmi, kdo píší scénář současných událostí. Proto prioritou musí být co nejrychlejší odhalení autorů nelegálních nahrávek. Teprve potom lze přejít k politickému účtování.

Text vznikl v pátek 20. června 2014. Z polštiny přeložil Patrik Eichler.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.