Chci přispět X

Polsko do EU rádi přivedeme ještě jednou

Příkladem polské debaty o evropské politice je vystoupení předsedy Svazu demokratické levice Leszka Millera během parlamentní debaty před posledním summitem Evropské rady. Miller zdůrazňuje, že kdo stojí mimo eurozónu, bude muset do Unie vstupovat znovu.

Lezsek_miller

Leszek Miller

06.12.2012 09:50

Související

Dopis ze Slovenska

Radovan Geist: Vec verejná

Sdílím názor, že se nacházíme v okamžiku, který je klíčový, pokud jde o budoucnost Evropské unie. Je možné, že současná situace je od vzniku Evropské unie vůbec nejobtížnější. To ale nemusí nijak oslabovat naše přesvědčení, že argumenty ve prospěch sjednocené Evropy jsou dnes silnější než kdy předtím. Společná Evropa je ve své podstatě skvělou a ve správný čas na správném místě zrealizovanou myšlenkou. Naším úkolem je tuto myšlenku ještě vylepšit, a to dosažením podoby evropské integrace, která bude odpovídat současným výzvám. Je třeba i dále psát dějiny evropského úspěchu, být si jist, že nepřátelé Unie, kteří jsou i v tomto sále, stojí na špatné straně dějin.

Pane premiére. Je dobře, že vláda konzultuje své stanovisko i své názory před důležitým evropským summitem. Je špatně, že to dělá tak málo. Paní kancléřka Merkelová, která má v Bundestagu velkou většinu, v německém parlamentu své evropské plány projednává často. Premiér, který má většinu slabých tří hlasů, si takovou potřebu uvědomil dost pozdě, ale stojí za to se učit dokonce i od ďábla, tak co teprve od Němců. Poslanecký klub Svazu demokratické levice dnešní debatu přese všechny výhrady s uznáním vítá, protože horší než chyba je tvrdošíjné trvání na chybě.

Dámy a pánové! Přes všechny sliby a zaklínání je vícerychlostní evropská integrace nevyhnutelná. Je to logický a objektivní proces. Eurozóna bude tíhnout k vytvoření a přizpůsobení se politickým strukturám, které budou odpovídat sjednoceným hospodářským mechanismům. Srozumitelnou předzvěst to má jak ve fiskální smlouvě, tak ve výsledcích nedávného bruselského summitu. Zavedení jedné měny bez institucí stojících za touto měnou se ukázalo jako nedostačující. Euro bez odpovídajících institucí bude slabší než bez nich.

Dolar, který euru konkuruje, je měnou jedné země. Ale euro není měnou jedné země. Jsou to peníze skupiny volně sjednocených zemí s různými, čas od času protichůdnými zájmy. Posilovat se přitom budou politické struktury podporující euro, protože jinak celý ten projekt zůstane slabý a nedokončený. Nezablokujeme rozdělení Unie. Nezabrzdíme proces integrace eurozóny. Říkám to se smutkem eurooptimisty a hořkostí veterána různých evropských jednání. Znovu nás čeká vstupování do Evropské unie, protože mimo euro a bez jasného kalendáře měnové integrace Polsko fakticky zůstává mimo Evropskou unii. V každém případě mimo její hlavní část.

Pokud jde o Svaz demokratické levice, tak rádi přivedeme Polsko do Unie ještě jednou.

Stávající Unie se pomalu rozpadá a vzniká nová. Ta, která se koncentruje hlavě v eurozóně. Vzniká tedy otázka, proč se rozpadá. Dovolil jsem si načrtnout odpověď na tu otázku. Ale je ještě důležitější otázka. Proč v té nové Unii není Polsko? Tedy, není tam, protože přes nejrůznější optimistické proklamace z posledních let naše země není v měnové unii, protože nesplňuje potřebné podmínky. Podmínku vysoce konkurenceschopného hospodářství, nízké inflace, stabilního měnového kurzu i zdravých veřejných financí, i když musím přiznat, že se situace zlepšuje. Dnes Polsko více méně splňuje polovinu podmínek, a pokud vládě v tom směru vydrží její odhodlání, tak v nejbližších letech, za rok nebo dva, splníme i ty zbývající. Každopádně, pokud bude odhodlání vlády vidět i nadále, může počítat s podporou Svazu demokratické levice.

Ano, jak tu zaznělo přede mnou, eurozóna je také problémem atmosféry ve společnosti. Je to důležité rozhodnutí se značným společenským dopadem. Udržuje se strach z eura. A nic se neděje, mluvím hlavně o vládní politice, aby se ten strach zmenšil, aby se vedla politika objasňující otázky spojené s eurem. Ve skutečnosti je ve vládě už několik let zvláštní zmocněnec pro euro, ale činnost tohoto zmocněnce je snad tajná či důvěrná. V každém případě o ní veřejnost nic neví. A přece jsou argumenty. Můžeme ukazovat a často mluvit o řecké krizi, ale můžeme také mluvit o německém blahobytu a prosím, abyste si všimli, že jak Řecko, tak Německo jsou členy té samé eurozóny. Problém je jen v tom, jaký příklad vyberete.

Nejenže musíme vstoupit do eurozóny, je to dokonce naše právní povinnost. Vyplývá z textu přístupové smlouvy. V té smlouvě není uvedeno datum, kdy k tomu může dojít. A, pane premiére, opravdu jsem počítal s tím, že dnes představíte odpovídající kalendář. Představíte plán, a tak zároveň posílíte pozici Polska v evropských vyjednáváních. Bohužel se to nestalo a bude to často kritizované Řecko, kdo bude rozhodovat o polském rozpočtu, o rozpočtu země druhé evropské kategorie.

Pokud jde o fiskální smlouvu, myslíme, že musí být přijata. Stejně tak považujeme za smysluplné ustavení evropského bankovního dozoru, který bude dohlížet na banky, a nejenom na kapitálové skupiny. Ale když už má být smlouva na nejbližším zasedání vlády schválena, objevují se následující otázky. Znamená shoda na fiskální smlouvě, že polská vláda převezme evropskou metodu výpočtu deficitu ESA95 (která zohledňuje bilanci příjmů a výdajů za daný rok, nikoli aktuální cash flow, pozn. red.)? A pokud ano, tak dokdy? A jaký budeme mít deficit na základě této metodiky? Podpoří vláda snahy evropských levicových politiků, mj. prezidenta Hollanda, který navrhuje, aby vedle fiskální smlouvy vznikla také smlouva o růstu výroby a zaměstnanosti? Podpoří polská vláda snahy levicových politiku vybudovat nový kompromis mezi racionalitou trhů a racionalitou společností, které nesouhlasí s dalším odříkáním?

A nakonec, zda se polská vláda přidá ke skupině evropských zemí, které chtějí zdanit (spekulativní, dopl. red.) finanční transakce? I mluvčí Vatikánu už nedávno řekl, že si Apoštolská stolice myslí, že taková daň má být zavedena. Protože je to výraz běžné lidské spravedlnosti. Mluvím o tom tolikrát, pane premiére, protože buď budete hledat dodatečné příjmy v kapsách chudých a ještě chudších, anebo vezmete z peněženek nejrůznějších finančních spekulantů.

Udělejte to! A v tomto sále máte zajištěnu naši podporu!

Pokud jde o rozpočet (EU, pozn. red.), musíme panu premiérovu přát, aby dosáhl zamýšlené cíle. Já sdílím zde vyjádřené: veto je poslední zbraň. Ba co víc, veto je dvojsečná zbraň. Lze ho používat ve výjimečných případech a s vědomím, že když ho využijeme, tak někdo jiný tu zbraň při nejbližší možné příležitosti použije proti nám. Myslím, že premiér má pravdu, když říká, že je třeba hledat kompromis, protože celá Evropské unie je postavena na zásadě kompromisu. Ne na diktátu. Právě, že na kompromisu. Jenom v Polsku a pár dalších zemích se myslí, že kompromis je něco zlého. Že kompromis diskvalifikuje. Ne, kompromis je důkazem moudrosti a vědomí, že i někdo jiný může mít pravdu. A že jeho důvody je třeba zohlednit.

Unie není místem mlácení sekyrou a máchání mečem. Unie je místo pro inteligentní lidi, kteří používají inteligentní argumentaci. A sekery a meče nechávají za dveřmi na jinou příležitost.

Vážení přítomní! Všiml jsem si také vystoupení pana premiéra na půdě Evropské lidové strany. Premiér se zeptal: víte, co je to pokrytectví? Pokrytectví je, řekl důrazně premiér Tusk, když politik říká „více Evropy“ a druhý den někde jinde říká „menší evropský rozpočet“. Ano, to je případný popis věci. Ale pokrytectví také je, když premiér říká „více Evropy“ a zároveň toleruje stav, kdy polští obyvatelé nejsou chráněni celou Chartou základních práv. Tedy tak, jak jsou chránění obyvatelé dalších členských zemí Evropské unie s výjimkou Velké Británie.

Pokrytectví je, když premiér říká „více Evropy“, ale zároveň neakceptuje deklaraci, kterou podepsala většina zemí unie na stvrzení toho, že vlajka, hymna, měna – euro, Den Evropy pro ně jsou symboly dokazujícími vědomí jednoty obyvatel Evropské unie a jejích svazek s tím společenstvím. Podepište tu deklaraci, protože jinak před tou hezkou vlajkou se zlatými hvězdami stojíte nelegálně. Do té chvíle ten symbol nepřijímáte.

Pokrytectví je také tehdy, když premiér říká „více Evropy“ a jeho vláda je předvolávána k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli vyhýbání se implementaci unijních předpisů. Naposledy kvůli letištním poplatkům, železniční dopravě a elektrické energii. Případné pokuty, které Polsko může zaplatit za nezavedení těch předpisů, mohou dohromady stát tolik, kolik činí celý dluh Centra zdraví dítěte.

Vážení přítomní! Při pohledu na evropskou politiku vidíme na jedné straně polské politiky, kteří si myslí, že Żoliborz (varšavská čtvrť, pozn. red.) neleží v Evropě a že tam ani nikdy neležel, a na druhé straně ty, kteří by se s tou Evropou snad i chtěli nějak sjednotit, ale plný svazek s Evropskou unií mají za cizoložství, tedy nevěru k vlasti. Zastupuji politickou sílu, která se nebojí, že pokud bude s Evropou, tak se na ni Polsko urazí. Milujeme Polsko, chráníme Poláky a víme, že být Polákem znamená být Evropanem. Nemáme Poláky za primitivy, kteří při setkání se Západem ztrácejí identitu, takže je třeba chránit je před demoralizací. SLD je modernita a evropanství. Evropanství jako výraz současného polského vlastenectví. Vždyť Polsko je naše vlast a Evropa naším společným a bezpečným domovem.

Vystoupení předsedy Svazu demokratické levice Leszka Millera během debaty v polském Sejmu k bodu Informace předsedy vlády k tématu evropské politiky ze dne 9. listopadu 2012.

V Deníku Referendum vychází článek v rámci projektu Evropa a my ve spolupráci se zastoupením Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.

Přeložil Patrik Eichler.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.