Polští sociální demokraté odmítají koalici s Kaczyńským

Předseda nejsilnějšího levicového uskupení v Polsku Leszek Miller přiblížil v rozhovoru pro Gazetu Wyborczu aktuální názory své strany na politiku, příští vládu, přijetí eura a další významná témata. To nejpodstatnější z jeho slov vybírá a glosuje Patrik Eichler.

Patrik Eichler

21.10.2013 18:00

A1

Millerův Svaz demokratické levice (SLD) je povšechně označován za stranu bývalých komunistů, názorově je ale už úplně jinde. Miller jej vede od roku 2011. Foto Pavel Kula, RP

„Vláda Práva a spravedlnosti (PiS) není pravděpodobná, i když vítězství té strany je možné,“ řekl předseda polské sociální demokracie Leszek Miller v rozhovoru, který minulou středu otiskla varšavská Gazeta Wyborcza. Miller se tak zapojil do aktuální debaty o podobě příštího polského kabinetu. Nyní vládnoucí Občanskou platformu (PO) opouštějí politici z jejího konzervativního křídla – příkladem je třeba exministr spravedlnosti Jarosław Gowin. A je otázkou, zda se (neo)liberálům pod vedením premiéra Donalda Tuska podaří vyhrát i třetí volby v řadě, resp. sestavit vládu.

Pokud ne, pak by se k moci dostal znovu po osmi letech nejspíše katolicko-konzervativní PiS v čele s expremiérem Jarosławem Kaczyńským. Volby do obou komor parlamentu naše severní sousedy čekají až na podzim 2015. Protože jim ale budou předcházet volby do Evropského parlamentu, samospráv i úřadu prezidenta, je na místě využít rozhovor s Millerem k ilustraci dění na dnešní polské politické scéně.

„PiS není normální strana,“ uvádí v rozhovoru předseda sociálně demokratického Svazu demokratické levice (SLD) dále. „Chce zavést politický systém s velmi silnou výkonnou mocí, setřením rozdílů mezi třemi ústavními mocemi a dominantní pozicí silových rezortů. To neodpovídá představě o dnešním demokratickém státu, který je členem Evropské unie. Proto,“ doplňuje Miller, „mohu říci, že pokud povedu SLD, vládní koalice mezi SLD a PiS nevznikne.“

Odporem ke straně expremiera Jarosława Kaczyńskéo Miller vysvětluje i fakt, že SLD nepodpořila referendum, ve kterém se v polovině října občanské iniciativy a PiS pokusily neúspěšně odvolat starostku Varšavy a významnou političku Občanské platformy Hannu Gronkiewicz-Waltz. Podle Millera mohli jen naivní lidé uvěřit, že PiS si referendum v rámci souboje s PO nepřivlastní. Vzhledem k tomu, že k odvolání starostky chybělo jen asi dvacet tisíc hlasů, bylo rozhodnutí SLD nevyzvat své příznivce k účasti v referendu zásadní.

Pokud jde o vládní spolupráci s Občanskou platformou, je podle Millera nezbytné, aby součástí případné koaliční smlouvy bylo uzákonění odchodu do důchodu podle odpracovaných let (40 pro muže a 35 pro ženy), a ne podle dosaženého věku.

Evropský rozměr
Svaz demokratické levice je strana, která silně podporuje evropskou integraci Polska i přijetí eura. Miller ale nepředpokládá, že by se toto téma objevilo v příští předvolební kampani jako to důležité: „Chtěl bych, ale nebude to tak,“ říká k tomu. „Vláda ustoupila z boje, protože jen 30 procent Poláků podporuje euro. Občanská platforma došla k závěru, že se na tomto tématu nedají získat předvolební body. Mezitím se Evropa dělí na nejrůznější rychlosti a hloubky integrace. Říkám to se smutkem, ale nedá se to zabrzdit. A Polsko se nemůže nalézat na periferii! Musíme být v samotném centru integrace, tedy v eurozóně. Nasedli jsme do vlaku, jsme ve druhé třídě. Do první můžeme vstoupit, ale musíme si koupit jízdenku v euru.“

Miller zároveň říká, že by sociální demokraté podpořili vládní návrh programu vstupu do eurozóny, kdyby ho Donald Tusk předložil a konstatuje, že neočekává vstup do eurozóny dříve než v roce 2019.

Také vztahy mezi různými stranami na polské levici Miller komentuje ve vztahu k evropským volbám v příštím roce. Podle Millera lidé z bloku Evropa plus, který pomohl zorganizovat exprezident Aleksandr Kwaśniewski, „pomrkává po evropských liberálech,“ přičemž SLD „se nemůže spojit s uskupením, které v Evropském parlamentu oslabí socialistický klub“. Ve vztahu k Tvému hnutí (nedávno přejmenovanému Hnutí Palikota), které je hlavní silou bloku Evropa plus, Miller konstatuje, že jejich program je výrazně liberální. „Copak může levicová strana vážně uvažovat o zvýšení DPH na potraviny,“ říká k tomu. „Nebo o poplatcích za zdraví nebo vzdělávání?“


Církev a přístup k historii
Poslední dvě témata rozhovoru se týkala vztahu k církvi a historické politice. „Po smrti Jana Pavla II.,“ říká Miller, „polská církev intelektuálně velmi upadla. Polští biskupové jsou dřívější venkovští faráři, kterým je blízký tradiční a lidový proud křesťanství. Když měli papeže, snažili se vytáhnout, ale potom toho nechali. Arcibiskup Michalik si skutečně myslí, že to jsou děti rozvedených rodičů, kdo svádí kněze. To nebyl omyl. Řekl to, co si myslí jeho kolegové.“ Podle Millera polští katolíci současnému papeži Františkovi nerozumějí a bojí se ho.

Pokud pak jde o historickou politiku, je podle předsedy Svazu demokratické levice třeba připomínat i osobnosti a události spojené s levicovými tradicemi. Upozornil třeba na 70. výročí bitvy u vesnice Lenino v dnešním Bělorusku, které se v roce 1943 na východní frontě společně s Rudou armádou účastnili i polští vojáci. „Prezident Komorowski se rád schází s veterány, připíná vyznamenání a v tomto případě nic. Jen mlčení. To je signál, že jedna prolitá krev je správná, a druhá ne.“

Miller se tak postavil i za práci stranického think-tanku Centra Ignacy Daszyńského, které nedávno zpracovalo pohled na polské dějiny vycházející z postkomunistické optiky. A bylo rozsáhle kritizováno, že naopak nedává dostatečný důraz na milníky a postavy blízké politické tradici současné pravice.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.