Politické strany letos komunikují věcněji

Milan Petrák analyzuje výskyt určitých emocionálně nabitých výrazů v textech politických uskupení kandidujících do Evropského parlamentu.

Kvantitativní analýza textů politických stran vypovídá mnohé nejen o způsobu, jakým strany komunikují, ale též o jejich postojích a chování. Metodu analýzy jsem založil na předpokladu, že extrémista je zcela zaujat „vyšší“ hodnotou, jejím prosazováním, bojem za ni a odporem vůči jejím „nepřátelům“. Tomu odpovídá slovník, který používá, popř. vůči kterému je vnímavý.

K analýze skupinové iracionality jsem použil polemické (kritizující, varující či na kritiku reagující) texty publikované na oficiálních webech politických stran v období od 1. 1. 2014 do 30. 4. 2014 (výjimkou jsou Piráti, u kterých jsem kvůli malému počtu textu období rozšířil na 1. 5. 2013 až 30. 4. 2014). Celkový rozsah získaného textu se pohyboval od 17 374 slov u ANO po 48 105 slov u ODS. Za spolupráci při tvorbě analýzy vděčím Petře Štěpánové a společnosti Bisnode.

Míru skupinové iracionality politických stran lze určit na základě výskytu výrazů z následujících sedmi kategorií:

1. Agresivita: nenávist k jiným názorovým skupinám se odrazí ve slovech jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.
2. Prodej iluzí: vzhlížení k „vyšším“ ideálům prozradí slova: svoboda, příroda, národ, spása atd.
3. Dogmatismus: naléhavá snaha „zachránit svět“ vede k používání slov: naprosto, rozhodně, všichni, každý atd. (naopak slova jako částečný, nevelký, ojedinělý ukazují na nízkou dogmatičnost).
4. Zaštiťování se kolektivem: člen davu používá často zájmena my a oni v 1. pádu.
5. Ideologické myšlení: nepřítele je třeba označit slovem končícím na –ismus.
6. Dramatičnost: přibarvování textu slovy boj, krev, smrt, strach atd.
7. Posedlost symboly: symbol zastupuje celou skupinu, ať již vlastní či konkurenční. Sem patří slova: symbol, vlajka, přísaha atd.



Čísla v tabulce udávají průměrný počet výrazů na deset tisíc slov textu (kromě dogmatismu, který se počítá jako poměr dogmatických a nedogmatických výrazů). Barvy políček odpovídají výskytu vyhledávaných výrazů (bílá = nízký, žlutá = středí, šedá = vysoký).

Seznam vyhledávaných výrazů obsahuje téměř 1400 položek a je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku.

Analýza jde za rámec tradičního pravo-levého politického třídění. Místo něj hledá, kde se daná politická strana nalézá na škále umírněná – radikální – extremistická. Radikální (a tím spíše extremistické) strany komunikují se svými případnými voliči jiným způsobem než strany umírněné. Předcházejí před ně s rétorikou, která danou skupinu voličů osloví, tedy s rétorikou bohatou na výrazy z uvedených sedmi kategorií.



Výrazy, které jednotlivé strany nejčastěji používají:

•TOP 09 - komunisté, lhát, populistický, bojovat, logický, právo, rozvoj
•ANO - kmotr, spekulace, boj, právo, příroda
•Strana zelených - ohrožovat, kvalitní, příroda, životní prostředí, zdraví
•KSČM - lhát, trapný, kvalita, stabilita, poctivý, suverenita
•ČSSD - mýty, propaganda, násilí, účelový, kvalita
•ODS - neschopný, podivný, populistický, demokracie, rozvoj, socialistický, ekologisté
•KDU-ČSL - brutální, zmanipulovaný, strach, kvalita, prosperita, slušný
•Piráti - nenávist, praktiky, záminka, právo, svoboda, svobodný
•Úsvit - bezzubý, hloupý, lež, demokracie, suverenita
•Svobodní - hloupý, propaganda, zradit, blahobyt, národ, svoboda, svrchovanost

Za pozornost stojí, že z osmi stran, které prošly aktuální i loňskou analýzou, šest svou rétoriku výrazně zmírnilo. Pouze Strana zelených si mírně pohoršila a hodnota ODS se téměř nezměnila. Výrazný skok učinilo hnutí ANO, které loni skončilo hůře než Úsvit, zatímco letos jeho hodnoty poklesly ve všech sedmi kategoriích (v případě agresivity dokonce o více než polovinu). Druhý největší skok se podařil KSČM, jejíž letos publikované články mají podle mého názoru skutečně střízlivější a věcnější tón než kdykoli předtím.

Paradoxem je, že stranou, na kterou mám nejpozitivnější osobní vzpomínky, je ta, která vyšla z analýzy nejhůře, tedy Svobodní. Členka jejich republikového výboru Andra Holopová bravurně odmoderovala jednu mou přednášku a poté jsem strávil s Pavlem Pešanem a několika dalšími členy a příznivci strany příjemné posezení nad sklenicí vína. Vděčný jsem také předsedovi olomouckých Svobodných Josefu Zbořilovi, který napsal velmi kladnou recenzi na mou knihu. Ovšem předmětem analýzy je způsob, jakým strana komunikuje, a nikoli mé vzpomínky.

Těžkou soudit, zda je toto zchlazení emocí důsledkem toho, že strany vnímaly loňské parlamentní volby za důležitější než jsou blížící se volby do Evropského parlamentu, a proto volily emotivnější slovník, či zda je příčinou na aktuálně stabilní politická situace (alespoň na české poměry). Bude zajímavé sledovat, zda politickým stranám toto zklidnění vydrží i v dalších obdobích.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.