Volby 2013 aneb pudy, lži a prachy

Milan Petrák

Politici ve snaze oslovit voliče působí na jejich emoce. Ti, kteří se snaží oslovit dav a získat ho na svou stranu, se zaštiťují „vyššími hodnotami“ a stylizují se do role jejich prosazovatele. A zároveň se neobejdou bez obrazu nepřítele.

Politické strany používají při honbě za hlasy voličů nejrůznější nástroje. Jedním z nich je vyvolávání emoci. Protože pro většinu z nás je politika chtě-nechtě emocionální záležitostí, strany se snaží aktivovat naše skupinové instinkty.

Politici jsou vystaveni dotazům novinářů, na které odpovídají někdy pravdivě, někdy vyhýbavě, popřípadě tu a tam rovnou lžou. Aby nás mohly strany oslovit, musí vložit svá sdělení na plochy billboardů a do inzerátů v médiích a ty nepořídí bez peněz.

Podívejme se tedy na to, s jakou intenzitou na nás strany útočily prostřednictvím emocí, jak často jejich politici pronášeli nepravdivá tvrzení a jak transparentní je financování jejich kampaní. V prvním případě nám pomůže jazyková analýza publikovaných článků, ve druhém zjištění serveru demagog.cz a ve třetím studie Transparency International.

Skupinová iracionalita

Kvantitativní analýza textů politických stran vypovídá mnohé nejen o způsobu, jakým strany komunikují, ale též o jejich postojích a chování. Metoda analýzy skupinové iracionality jsem založil na předpokladu, že extrémista je zcela zaujat „vyšší“ hodnotou, jejím prosazováním, bojem za ni a odporem vůči jejím „nepřátelům“. Tomu odpovídá slovník, který používá a kterým se snaží oslovit své okolí.

K analýze jsem použil polemické (kritizující, varující či na kritiku reagující) texty publikované na oficiálních webech politických stran v období od 1. 5. do 7. 10. 2013 (s jednou výjimkou: vzhledem k malému množství článků na webu uskupení Hlavu vzhůru byly pro analýzu použity i texty z webu Suverenita — blok Jany Bobošíkové, tedy nejvýraznější strany uskupení).

Tentokrát jsem nezahrnul Piráty a Svobodné (v době přípravy analýzy odhad jejich volebního výsledku nepřekračoval dvě procenta). Zájemce o výsledky těchto stran, stejně jako ty, kdo si chtějí porovnat minulé a aktuální výsledky větších stran, odkazuji na analýzu publikovanou před loňskými krajskými volbami.

Politik, který se snaží oslovit dav a získat ho na svou stranu, se bude zaštiťovat „vyššími hodnotami“ a stylizovat se do role jejich prosazovatele. Zároveň bude lichotit svým příznivcům a označovat je za „prozíravé“, „rozumné“ či „odpovědné“. Neobejde se bez obrazu nepřítele, který dané hodnoty „ohrožuje“, - ten bude onálepkován záporně znějícími atributy.

Nepřítele je třeba výrazně označit a zaškatulkovat, k čemuž slouží slova končící příponami —ismus, -ista, - istický. Důležitá je naléhavost poselství — té lze dosáhnout slovy jako „absolutně“, „naprosto“, „zcela“ atd. a častým odkazováním na smrt, krev, boj a strach.

Skupinové emoce je dále dosaženo častým používáním zájmena „my“ a zmiňováním symbolů, které na podvědomé úrovni skupinu zastupují. Proto jsem pro analýzu skupinové iracionality použil následujících sedm kategorií slov:

1. Agresivita (nenávist k jiným názorovým skupinám): výrazy jako zmanipulovaný, odporný, přisluhovač, zlovolný atd.

2. Prodej iluzí (vzhlížení k „vyšším“ ideálům): svoboda, příroda, národ, spása atd.

3. Dogmatismus: výrazy jako naprosto, rozhodně, všichni, absolutní atd.

4. Zaštiťování se kolektivem: zájmena my a oni v 1. pádu.

5. Ideologické myšlení: slova končící na -ismus, -ista, -istka, -istický.

6. Dramatizace (přibarvování textu): boj, krev, smrt, strach atd.

7. Posedlost symboly: symbol, vlajka, přísaha atd.

Nezapočítávají se výrazy, které jsou součástí vlastních jmen a názvů stran a institucí (sociální demokracie, ministerstvo spravedlnosti). Seznam vyhledávaných výrazů obsahuje přibližně 1 400 položek a je k dispozici na webu iracionalita.net a v příloze knihy Skrytá autorita: Iracionalita a dav v člověku (dybbuk, 2011). Velký dík za spolupráci při vytvoření analýzy patří Petře Štěpánové, Kláře Přibylové a společnosti Bisnode ČR.

Analýza jde za rámec tradičního pravo-levého politického třídění. Místo něj hledá, kde se daná politická strana nalézá na škále umírněná — radikální — extremistická. Radikální (a tím spíše extremistické) strany komunikují se svými případnými voliči jiným způsobem než strany umírněné. Předcházejí před ně s rétorikou, která danou skupinu voličů osloví, tedy s rétorikou bohatou na výrazy z uvedených sedmi kategorií.

Hodnoty v grafu udávají počet hledaných výrazů na 10 000 slov textu, v posledním sloupci je celkový součet. Zabarvení políček odpovídá hodnotě dané kategorie (bílá barva = nízká hodnota, žlutá barva = střední hodnota, šedá barva = vysoká hodnota).

Nejčastější výrazy u jednotlivých stran:

Strana zelených: nenávist, zneužití, životní prostředí, tolerance

TOP 09: idiotský, kmotr, demokratický, rozvoj

ODS: hysterie, populistický, komunisté, demokracie

ČSSD: skandální, zlo, demokracie, právo, svoboda

KDU-ČSL: moloch, nepřítel, komunistický, demokracie

SPOZ: hloupý, účelový, komunisté, demokracie

KSČM: podivný, skandál, svoboda, životní prostředí

Úsvit: podvodník, zneužívání, demokracie, slušný

ANO 2011: falešný, kmotr, mafiánský, národ, prosperita, slušný

Hlavu vzhůru: lež, skandál, socialistický, bohatství, odvaha, prosperita.

Nepravdivá tvrzení

Zajímavě vychází porovnání výsledků analýzy se závěry serveru demagog.cz, který hodnotí pravdivost výroků pronesených v televizních debatách. V tabulce se nacházejí výsledky hodnocení předvolebního vydání pořadu Interview Daniely Drtinové a Předvolební diskuze ČT z Prahy ze 14. 10. 2013

Jak je viditelné z grafu, čím vyšší hodnotu skupinové iracionality daná strana vykazuje, tím je pravděpodobnější, že z úst jejich představitelé zaznějí nepravdivá tvrzení. Jana Bobošíková a Tomio Okamura pronesli největší počet nepravdivých a zavádějících tvrzení a zároveň jejich hnutí (Hlavu vzhůru a Úsvit přímé demokracie) dosáhly velmi vysokých hodnot v analýze iracionality.

Neprůhledné financování

Transparency International (TI) hodnotila transparentnost financování pomocí deseti kritérií. Mezi nimi byla existence transparentního účtu, zveřejňování obdržení nefinančních výhod a zveřejnění jmen spolupracujících agentur.

TI posuzovala, zda byla dané splněno kritérium zcela, zčásti či vůbec. Výsledky jsou shrnuty v tabulce níže. Opět je zřejmé, že existuje úzký vztah mezi transparentností financování a sklonem ke skupinové iracionalitě, stejně jako počtem nepravdivých tvrzení.

Závěr

V trojrozměrném prostoru, jehož jednotlivé rozměry tvoří skupinová iracionalita, pravdivost tvrzení a průhlednost financí, se na nejlichotivější pozici nachází TOP 09 (obstála ve všech třech případech) a těsně za ní Strana zelených. Nejhůře si vedly SPOZ a ANO 2011 (dva body splnily průměrně) a především Úsvit a Hlavu vzhůru (0 bodů, nicméně Hlavu vzhůru je handicapováno tím, že TI je do své studie nezahrnula).

    Diskuse
    TT
    October 25, 2013 v 1.30
    demagog.cz je taky pěkný nesmysl
    Asi se chlapci a děvčata snaží, ale někdy to je opravdu těžké. Nemají dost informací, používají statistiky, které se jim hodí buď tak či onak.

    Už výběr výroků by stál za analýzu. Vandasovo výroky proti EU, jakkoli zavádějící, označují za pravdivé, jeho pravdivé výroky o zdravotnictví za nepravdu. Hmm

    Někdo řekne, že jsme na tom s růstem HDP šestí v EU a my jsme osmí podle kvartálu, který si demagog vybere - nepravda.

    Někdo mluví o nevybraných daních v nějaké odhadované výši a demagog si vezme jen daňový nedoplatek,..

    No a když tohle pak zapracujeme do statistiky?

    Já teda nevím. demagog.cz je sranda, ale vážně se to moc brát nedá.