Když taktizovat, tak důkladně

Zatímco ještě nedávno se předpokládalo snadné vítězství levice a sestavení vlády ČSSD s tichou podporou KSČM, průzkumy z konce minulého týdne už tak jasně nevypadají. Pravicové strany se v počtu procent stranám levicovým přibližují.

Začal poslední týden voleb a veřejný prostor se zaplnil snad už posledními předvolebními průzkumy. Mnozí voliči se rozhodli vybírat mezi stranami podle nějaké taktiky a ještě nejsou plně rozhodnuti, koho budou volit. Často pak svou taktiku podřizují především předvolebním průzkumům.

Podle těch aktuálních se zdá, že by si své budoucí sněmovní angažmá měla zajistit pětice stran ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09 a ODS. Těmi politickými subjekty, které o křesla v Poslanecké sněmovně ještě svedou litý boj, by mělo být hnutí Úsvit a strany KDU–ČSL a SPOZ. Straně Zelených i Pirátům bych úspěch ve volbách upřímně přál, ale bojím se, že už to mají ke křeslům ve Sněmovně přece jen dost daleko. V jejich případě se ale budu velmi rád mýlit.

Zatímco ještě nedávno předvolební průzkumy předpovídaly snadné vítězství levice a možnost sestavení vlády ČSSD s tichou podporou KSČM, průzkumy z konce minulého týdne už tak jasně nevypadají. Nyní to vypadá tak, že strany, které lze považovat za pravicové tedy ANO, ODS a TOP 09, se v počtu procent stranám levicovým velmi přibližují.

Pokud volební výsledky budou alespoň přibližně odpovídat číslům z posledních průzkumů, mohly by volební preference těchto pěti stran vypadat přibližně takto:

Srnka

Levice reprezentovaná vládou ČSSD a podporou KSČM by si tedy udržela těsný čtyřprocentní náskok před pravicí, ale na dalších devatenáct stran bojujících o postup do sněmovny by zbylo dvacet šest procent. Ve volbách do sněmovny v roce 2010 nechalo pět stran, které se tehdy dostaly do sněmovny, ostatním procent pouze devatenáct.

I proto se dá předpokládat, že minimálně jedna další strana by pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny měla překročit. Těchto pět a více procent by pak mohlo vést ke změně levicové většiny na těsnou pravicovou. Jako trochu extrémní, ale ne nemožná se pak nabízí situace, kdy by se strany nebyly schopny dohodnout na většinové koalici a tedy sestavit vládu.

Takovým politickým subjektem, který by jazýčky na vahách potenciálně mohl převážit doprava, je především hnutí Úsvit, které, co se týče programu, má k pravici rozhodně blíže než k levici. Důležité je ale podotknout, že pravicová koalice vyšperkovaná tímto hnutím by sice měla většinu, ale ta by byla jen velmi těsná a koalice pak extrémně nestabilní.

Pokud by se do Sněmovny dostala středová strana KDU–ČSL, dostala by se do velmi podobné pozice jako Strana Zelených v roce 2006. Mohla by se přiklonit doprava i doleva a na jejím rozhodnutí by záleželo to, jak bude vypadat vláda. Levicová vláda podpořená touto stranou by mohla vládnout s poměrně pohodlnou většinou, zatímco většina pravicová by byla jen velice těsná.

Poslední reálnou možností je, že se do Sněmovny probojuje strana SPOZ, která by mohla vytvořit koalici jedině s levicí a vytvořit tak poměrně výraznou většinu ve sněmovně.

Pokud by se do Sněmovny dostaly dvě nebo dokonce všechny tři z těchto stran, jako nejsilnější levicová se jeví potencionální koalice ČSSD, KDU–ČSL a SPOZ s tichou podporou KSČM. Koalice ANO, TOP 09, ODS, KDU–ČSL a hnutí Úsvit pak vypadá alespoň trochu reálně, pokud jde o koalici pravicovou se silnější většinou.

V současné době mnozí přemítají o koalici postavené na základě dohody mezi stranami ČSSD a TOP 09. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít, je nutné, aby do sněmovny prošel pouze jeden ze subjektů SPOZ, KDU–ČSL a Úsvitu a je zřejmé, že tímto subjektem by musela být strana KDU–ČSL, protože koalici TOP 09 s SPOZ resp. ČSSD s Úsvitem si představit nedokáže snad vůbec nikdo.

Dalším faktorem, který bude ve tvorbě povolební reality hrát výraznou roli budou vyjádření představitelů jednotlivých politických stran o tom, s kým jsou ochotni jít do koalice. Například místopředseda TOP 09 Kalousek uvedl, že koalici s ČSSD vidí jako možnou jen v případě války nebo přírodní katastrofy.

Předseda TOP 09 Schwarzenberg zase označil koalici s ČSSD za jedinou možnou. Koalice ANO a TOP 09 prý možná není, protože ji odmítly, jak představitelé TOP 09, tak majitel ANO Babiš. Babiš odmítl také koalici s ODS. Předseda hnutí Úsvit Okamura pak uvedl, že do žádné koalice nevstoupí.

KDU–ČSL pak už podle svého předsedy Bělobrádka údajně dál nechce být jazýčkem na vahách a odmítala by jít do koalice, která by byla závislá na KSČM. KDU–ČSL tedy nechce být tou stranou, která by rozhodla o tom, že příští vláda bude nějakým způsobem spolupracovat s KSČM.

Zajímavá pak je situace v ČSSD, ze které v případě, že levice získá většinu, vzejde nový premiér. Za normálních okolností by se dalo očekávat, že premiérem by se jako předseda vítězné strany stal Bohuslav Sobotka. Jenže díky tomu, že prezident Miloš Zeman se rozhodl, že bude dělat věci po svém, existují oprávněné obavy, že sestavením vlády pověří Michala Haška, ke kterému má blíže.

Jejich šance se podle mě budou odvíjet i od toho, s kým budou ochotni utvořit koalici. Bohuslav Sobotka je ochotný vládnout s podporou KSČM, zatímco Michal Hašek údajně bere velmi vážně Bohumínské usnesení a doporučoval by vládu postavenou na spolupráci s SPOZ.

Zajímavě by do této pře pak ještě mohla promluvit případná ochota některého z aktérů sestavit koalici s TOP 09, což zatím ale oba odmítají, stejně jako prezident. Těžko odhadovat, jaké okolnosti budou rozhodovat o tom, pro koho se nakonec prezident rozhodne. Je však jasné, že pokud by Michal Hašek nechtěl porušit svou deklarovanou neochotu spolupracovat s KSČM a nebyl tedy schopen většinu sestavit, pověření od prezidenta by nedostal.

Miloš Zeman udělal mnohé proto, aby oslabil ČSSD a odlákal její voliče ke své straně SPOZ. Jedním z jeho nástrojů byla i nejistota, kterou vnesl mezi potencionální voliče ČSSD tím, že se naprosto dvojznačně vyjádřil na téma, jestli po volbách bude jmenovat premiérem předsedu strany, která ve volbách zvítězí. Docílil tím toho, že někteří voliči ČSSD se rozhodli hledat alternativu pro svou volbu. Našli ji pak ve straně Zelených, Pirátech, KDU–ČSL a věřím, že někteří i v hnutí ANO.

K SPOZ však přešel málokdo. Je to jeden z neúspěchů Miloše Zemana, který by si zasloužil, aby byl podtržen ne nepravděpodobným neúspěchem SPOZ ve volbách. Výsledkem by bylo, že by strana podnikatelů z okolí Miloše Zemana nezískala pět procent, Michal Hašek by pravděpodobně neměl šanci sestavit vládu a premiérem se tak mohl stát Bohuslav Sobotka.

Pokud by většina pravicových politiků porušila svá předvolební vyjádření, mohly by tyto strany sestavit koalici, která by ale byla postavena na velmi křehkém základě minimálně jednoho populistického útvaru, disponovala by poměrně malou většinou a premiérem by se jako předseda strany, které se jeví před volbami jako nejsilnější, stal Andrej Babiš.

Může ale dojít k tomu, že třeba jen jeden z nich bude na svém vyjádření trvat a případě, že bude ve sněmovně většina pravicových stran, které ale nebudou schopny se dohodnout na společném vládnutí, máme se na co těšit.

V letošních volbách by samozřejmostí mělo být kroužkování, ale důležité také podle mě bude dobře zvážit svou volbu, a pokud se rozhodneme volit podle taktiky, nebrat v potaz pouze nic neříkající průzkumy. Důležitá jsou také prohlášení představitelů jednotlivých stran a možný dopad naší volby na další politický vývoj.

V letošních volbách se totiž dá očekávat, že tím, že některé ze stran dáme svůj hlas, pomůžeme tím také některé jiné, které bychom třeba vůbec pomoci nechtěli. Povolební vyjednávání každopádně budou velmi zajímavá a může se stát, že výrazně prodlouží účinkování Rusnokovy vlády. Bude stát za to také sledovat, jaké pozice, křesla či nějaké jiné výhody v rámci nich budou ležet na vyjednávacím stole.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.