Každý člověk celý život dostává nějaká vysvědčení. Ve školních letech v jejich klasické podobě, později v podobě různých hodnocení, nebo taky prostých úspěchů nebo neúspěchů v práci. Období před volbami bývají bohatá na vysvědčení pro politiky. Není to jinak ani před volbami do Evropského parlamentu. Vysvědčení se obvykle skládají z nějakých aritmetických operací s více i méně přesnými počty zpráv, usnesení, projevů, stanovisek, písemných prohlášení a účasti.

Jenže hodnotit práci politiků tímto způsobem je mírné řečeno zavádějící. Nic se nedozvíte. Dojem, že taková hodnocení jsou pouhými marketingovými nástroji protistran, je posílen chybami i v těch uváděných číslech. Taková „vysvědčení“ jsou jednoduše řečeno na nic. Proč? Snad pomůže pár následujících příkladů.

Před pěti lety, když jsem začínal pracovat v Evropském parlamentu, jsem jednoho dne v roce 2010 potkal zástupce gastroenterologů. Neměl jsem do té doby ani ponětí, že v Evropské unii každoročně umírá na rakovinu tlustého střeva a konečníku přibližně 150 000 lidí. To je jako by došlo ke katastrofě Titaniku zhruba dvakrát týdně. Přitom preventivní vyšetření dokáže tuto rakovinu odhalit v jejím raném stádiu, kdy je úspěch léčení devadesát pět procent.

Ve snaze upozornit na problém jsem tak v Evropském parlamentu inicioval písemné prohlášení na boj proti rakovině tlustého střeva a konečníku, které bylo posléze 25. 10. 2010 přijato. Jedním z výsledků aktivity jsou dnes již tradiční Evropské dny boje proti kolorektálnímu karcinomu v Brně, které spoluorganizuji. I díky této osvětové a politické činnosti se podařilo v ČR zahájit program adresného zvaní občanů na preventivní prohlídky, na který bylo vyčleněno sto milionů korun z rozpočtu EU.