Letošní ročník festivalu dokumentárních filmů o lidských právech pořádaného společností Člověk v tísni zvolil jako své hlavní téma práci. Tak trochu symbolicky se tak naplnila vize obsažená v samotném názvu festivalu.

Práce jako lidské právo, stejně jako práce jako zdroj potlačování lidských práv a lidské důstojnosti je totiž tématem skutečně globálním. Týká se zemí vyspělých i chudých, demokratických i autoritářských režimů, bez ohledu na vládnoucí ideologie.

Je ostatně zajímavé podívat se na hlavní témata předchozích ročníků festivalu. Z těch, která nesou nějaký zajímavější obsah, stojí za zmínku rok 2008, kdy ústřední slogan zněl „Umlčme tu písničku“, tedy píseň hranou kapelou pěti vybraných diktátorů z Barmy, Běloruska, Kuby, Severní Koreje a Zimbabwe.

Úskalí takového pojetí lidských práv je v tom, že evokuje dojem, jako by se o lidských právech a jejich potlačování nedalo mluvit jinde než v určitém typu režimů. Mnohé jiné režimy a státy, co do celkové míry potlačování lidských práv třeba i horší, jsou symbolicky vyřazeny ze špatné společnosti.

Globální vize lidských práv

Paradoxní je, že samotný obsah festivalu Jeden svět a široká nabídka dokumentů z celého světa vlastně od počátku tuto zúženou, politizující verzi lidských práv popíraly. Vedle sebe vždy v podivuhodné různosti koexistovaly dokumenty o zvěrstvech komunistických režimů i kapitalistických korporací, ateistických i fundamentalisticky náboženských ideologií, svědectví o porušování práv člověka na globálním východě, západě, severu i jihu.

Jako v rozlehlé mnohobarevné mozaice se postupně skládá obraz lidských práv, zahrnující stejně práva politická, sociální, ekologická, náboženská i kulturní. Vlastně spíše než o jakýchsi abstraktních právech je lepší mluvit o člověku jako bytosti obdařené právy. Mnohost práv odpovídá bohatství lidské bytosti a z ní se odvozuje.

Boj za lidská práva, jak ukazují dokumenty Jednoho světa, je především bojem o plné, nezkrácené lidství, o schopnost vnímat člověka v jakékoli, byť sebevíce odlidšťující situaci jako skutečnou lidskou bytost. K ní bytostně patří práce, která zároveň člověka udržuje při životě a dává jeho životu smysl.

Obrazy práce

Některé silné obrazy mi jako pravidelnému návštěvníkovi zvláště silně utkvěly v paměti. Mnohé z nich jsou spojené s prací. „Železné vrány“, dělníci rozebírající obrovité zrezivělé vraky lodí v nekonečné pobřežní rovině Bangladéše. Nezměrná, nepředstavitelná chudoba, strašlivá, životu nebezpečná práce. A zdánlivě ničím nevysvětlitelný optimismus a radost ze života.

Zemědělci na indickém venkově, nucení kupovat geneticky upravovaná semena, která postupně ničí jejich hospodaření, ruinují jejich domácnosti a přivádějí čím dál víc z nich k sebevraždě tváří v tvář bezcitnosti hrabivých věřitelů a strnulosti rodinných rituálů.

Děti pobíhající bosýma nohama po nebezpečném odpadu na skládkách a vybírající kousky kovů; muži a ženy namáčející se bosýma nohama a rukama v kádích nebezpečných chemikálií při barvení látek; dětští dělníci, otroci i vojáci; jeden svět každodenního boje o zachování života, svobody a zdraví.

Lidská práva, naše společná práce

Bylo by pošetilé stavět proti sobě „politická“ a „sociální“ lidská práva. Právo na svobodu projevu, pohybu či náboženského vyznání je stejně podstatné a základní jako právo na zdravotní zabezpečení, obživu a střechu nad hlavou.

Různorodost témat Jednoho světa je dobrou příležitostí, jak si tuto provázanost a propojenost lidských práv uvědomit, nahlédnout člověka a jeho práva v celku, a s ohledem na tento celek pak hledat řešení v jednotlivých problémech.

Práce je globálním problémem, ale také globálním lidským právem, které v jednotlivých sociálních, kulturních a politických kontextech přijímá různé podoby. Zřejmě je také, společně s „ekologickými“ právy jako je přístup k pitné vodě, potravinám a energiím, právem budoucnosti, právem aktuálním právě pro globalizovanou kapitalistickou ekonomiku.

Ochrana lidských práv v jejich plné, nezkrácené podobě je globálním úkolem, společnou prací všech obyvatel jednoho světa, jejich společným údělem, příležitostí a příběhem.