Nástupkyní Pavla Varvařovské na pozici veřejného ochránce práv je Anna Šabatová, v pátek o tom ve druhém kole tajné volby rozhodla Poslanecká sněmovna. Šabatová získala hlas pětaosmdesáti poslanců ze 165 přítomných. Tedy přesně tolik, kolik bylo potřebné minimum pro zvolení. Její protikandidát a současný zástupce ombudsmana Stanislav Křeček obdržel pouhých šestatřicet hlasů. Příští týden v úterý by měla Šabatová složit slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny Jana Hamáčka, hned poté se ujme úřadu.

Šabatová avizovala, že bude usilovat o rozšíření pravomocí veřejného ochránce práv. Na tiskové konferenci v pátek po svém zvolení uvedla, že by veřejný ochránce práv měl mít možnost navrhnout Ústavnímu soudu zrušení zákona a v otázkách diskriminace podávat žaloby. Současné pravomoci veřejného ochránce práv dávají podle ní dobrou možnost chránit práva lidí.

„Budu chtít udělat revizi toho, co udělal pan Varvařovský a možná ještě i pan Motejl. Tomu bych se chtěla věnovat i z úcty k práci, kterou oni udělali. U ombudsmana je to tak, že podněty přináší hodně doba a musí reagovat na to, s čím občané přicházejí,“ odpověděla Šabatová na dotaz týkající se prvních kroků v úřadu.

Již ve čtvrtek Šabatová před poslanci připomněla, že úřad ochránce nebyl původně institucí vítanou. „Boj za jeho prosazení do českého právního řádu trval deset let a stál mnohé úsilí. O to důležitější bylo, jak se tato novinka ve veřejném prostoru usadí, co na ni budou říkat občané, pro něž byla zřízena,“ uvedla Šabatová s tím, že to byl velký úkol pro prvního veřejného ochránce práv Otakara Motejla, jehož byla zástupkyní.

„Instituci jsme od prvních kroků budovali jako otevřenou, vlídnou a uživatelsky přátelskou pro každého, kdo se cítí poškozen jednáním úřadů, a to i tehdy, pokud k pochybení nedošlo nebo působnost ochránce nebyla dána. Vždy dostal stěžovatel vysvětlení, proč se tak stalo, případně radu, jak může dál postupovat. Ochránce postupně krok za krokem získával respekt společnosti, takže důvěra v něj, to vzácné koření, jehož se nám v posledních letech tolik nedostává, je dlouhodobě jednou z nejvyšších,“ zdůraznila Šabatová v dolní komoře.

Ombudsman tím, že prošetřuje každým rokem tisíce a tisíce stížností jednotlivých občanů, může podle jejího mínění daleko lépe než kdokoli jiný analyzovat a shrnout, kde jsou neuralgické body společnosti. Umí-li zároveň dobře komunikovat, pomáhá kultivovat státní správu takříkajíc za pochodu.

Právě v kultivaci státní správy spatřuje Šabatová jeden z hlavních úkolů ombudsmana. „Ale to není vše. Od roku 1999, kdy byl přijat zákon o veřejném ochránci práv, se charakter instituce postupně z rozhodnutí zákonodárce, tedy z vašeho rozhodnutí, proměňuje. Ochránce se stává také důležitou institucí v oblasti lidských práv,“ uvedla s tím, že tu dosud došlo ke třem významným změnám.

„Novelou z roku 2005 se stal také ochráncem před špatným zacházením na všech místech, kde je omezena osobní svoboda buď rozhodnutím soudu, nebo v závislosti na péči. Od roku 2009 ochránce působí ve věcech práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací a v roce 2011, opět z rozhodnutí zákonodárce, přibyla ochránci další povinnost: musí dohlížet na vyhošťování cizinců a také na jejich zajišťování,“ připomněla nástupkyně Varvařovského.

Vrátila se také k tomu, nač si stěžoval právě její předchůdce: „Přemýšlela jsem nad tím, jaké poselství nám zanechal při svém odchodu z funkce ombudsmana Pavel Varvařovský. Ve vzduchu zůstalo viset jeho rozčarování nad tím, že mu politici obecně málo naslouchali a že spousta jeho kvalitních podnětů a dobrých rad zůstala nevyslyšena“.

Se Stanislavem Křečkem, kterého ve volbě porazila, bude prý spolupracovat. Křeček pak před novináři uvedl, že se na spolupráci těší, zklamán, že ho Sněmovna za ochránce práv nevybrala, prý není. „Jistě budeme velmi dobře spolupracovat. Jsme trošku odlišné typy, což ale může být jen ku prospěchu věci,“ uvedl.

Šabatová kandidovala na post veřejné ochránkyně práv potřetí. Od roku 2001 působila šest let jako zástupkyně ombudsmana Otakar Motejla. Od roku 2008 do loňského března vedla Český helsinský výbor.