Proč je potřeba míti ministra pro lidská práva

Lucie Otáhalová

Ministr pro lidská práva, který bude řádným členem vlády a bude se tedy účastnit všech jednání a současně se vyjadřovat ke všem vládním návrhům, má šanci, že vláda bude jeho stanoviskům naslouchat a bude je brát v potaz.

Premiér Bohuslav Sobotka se rozhodl pověřit jednoho z ministrů nově vznikající vlády problematikou lidských práv a rovných příležitostí. Ministr pro lidská práva by tedy měl být členem vlády opět takřka po třech letech. Džamila Stehlíková, Michael Kocáb. To byli v historii českých vlád jediní dva „lidskoprávní“ ministři.

Oba působili za Topolánkovy vlády a o vznik této pozice se zasloužila především Strana zelených. Veřejností byli vnímání rozporuplně, avšak je potřeba jim přiznat jedno — dokázali téma lidských práv dostat do veřejné diskuse a probudit o ně zájem mimo tradiční okruhy odborníků a aktivistů.

Pravicová vláda Petra Nečase toto téma značně upozadila — žádný z ministrů se jimi přímo nezabýval a pozice tak zůstala obsazena pouze na úřednické úrovni zmocněnkyní Monikou Šimůnkovou. Nyní nastává zcela zřetelně obrat k lepšímu. Jmenováním ministra pro lidská práva dá vláda jednoznačně najevo, že je problematika pro ni prioritou.

Víc než úředník

Úřad zmocněnec pro lidská práva existuje jako poradní orgán vlády v naší republice už přes patnáct let. O jeho vznik se zasloužil nezdolný občanský aktivista a novinář Petr Uhl, který byl také prvním zmocněncem. Uhl si díky svým kontaktům a výrazné osobnosti dokázal na sklonku devadesátých let vybojovat přístup přímo k členům vlády, ač sám ministrem nebyl. Podařilo se mu tak řadu věcí, o které jako zmocněnec usiloval, také prosadit.

Od dob Petra Uhla však úřad zmocněnce začal být obsazován lidmi, kteří typickou Uhlovou tvrdošíjností nedisponovali, na veřejnosti byli takřka neznámí (bývalý evangelický kněz Svatopluk Karásek či disident Jan Litomiský) a své návrhy museli nejprve složitě obhajovat u některého z členů vlády, aby je vůbec dostali na vládu, případně do Parlamentu.

Ministr pro lidská práva, který bude řádným členem vlády a bude se tedy účastnit všech jednání a současně se vyjadřovat ke všem vládním návrhům, má šanci, že vláda bude jeho stanoviskům naslouchat a bude je brát v potaz.

Radikalizace veřejného prostoru, chudoba a sociální vyloučení

V pozici ministra pro lidská práva má vláda velký potenciál začít ve veřejném prostoru zmírňovat radikalizující se postoje, které se v poslední době projevují zejména ve vztahu k Romům. Důležité je, že ministr bude vystupovat jako ústavní činitel a člen vlády, nikoliv jako odborník na romskou problematiku. S odborníky přitom bude pravidelně spolupracovat, neboť lze předpokládat, že využije již zavedenou strukturu poradních orgánů vlády, která již od dob zmocněnců na Úřadu vlády funguje.

S romskou problematikou do značné míry souvisí téma sociálního vyloučení a potřeba posílení spolupráce státu s obcemi, které se s tímto problémem potýkají. Stále rostoucí nezaměstnanost, problémy v přístupu k zaměstnání a v řadě případů katastrofální bytová situace vyžaduje nejen každodenní mravenčí práci odborníků, ale i podporu na straně politiků, vysokých vládních úředníků a legislativců, která nebude pouze formální a proklamativní.

Občanská společnost

Spolupráce s neziskovým sektorem je další podstatnou oblastí, na kterou by se měl právě tento ministr zaměřit. Občanská společnost je jedním z pilířů demokratického právního státu, a to nejen jako zdroj a podhoubí nových myšlenek. Právě neziskové organizace dnes velice často působí tam, kam stát nemůže nebo nedohlédne, což platí zejména o sociálních službách.

Neziskové organizace suplují roli státu a jsou nejčastějšími poskytovateli sociálních služeb v zemi. Zajistit dostupnost sociální služby pro ty, kdo se nacházejí v obtížné sociální situaci, je přitom povinen zajistit právě stát. Například tím, že pro tyto účely vyčlení dostatečné finanční prostředky. Což se v posledních letech neděje, řada organizací se potýká s finančními problémy.

To v první řadě dopadá na jejich schopnosti službu adekvátně poskytovat, následně na zaměstnance a v konečné fázi může stav podfinancování vést až k zániku organizací, které nejsou schopny nalézt jiné, nestátní zdroje.

Lepší přístup ke spravedlnosti

Ač si většina laiků při běžné komunikaci pod pojmem „lidská práva“ představí kvóty pro ženy, dávky pro Romy či adopce homosexuálními páry, v ministerské každodenní agendě nejde „pouze“ o tato témata. Významnou, byť málo mediálně vděčnou problematikou jsou práva občanská a politická, která dennodenně využíváme, aniž bychom si to uvědomovali.

Další rozsáhlou oblastí je přístup ke spravedlnosti — v koaliční smlouvě se budoucí vládní strany zavázaly vytvořit systém bezplatné právní pomoci — tento zákon v našem právním řádu doposud chybí. Právě úkolem ministra pro lidská práva bude, aby tento zákon zaručil skutečně efektivní a praktický systém poskytování právního poradenství pro ty, kteří si nemohou dovolit zaplatit služby advokáta, v situacích, kdy to vyžaduje ochrana jejich práv.

A přece jenom…genderová témata, diskriminace a práva zranitelných skupin

Genderová témata a práva menšin byla vždy mediálně známější agendou ministra. Uvidíme, jak tomu bude v nadcházejícím volebním období. Pravdou je, že přes mediální vděčnost dochází ve skutečnosti pouze k malým změnám. Genderové téma je průřezové a týká se řady ministerstev — je důležité zabývat se také tím, jaká mají navrhovaná opatření dopady na ženy a muže.

Je potřeba začít více a systematičtěji prosazovat celou řadu konkrétních opatření, která jsou již roky součástí vládních priorit. Ministr pro lidská práva by měl také sledovat, zda nejsou nová vládní opatření a nově přijímané zákony diskriminační či nemají negativní dopady na některou ze zranitelných skupin, například na zdravotně postižené.

V neposlední řadě by se měl zasadit o to, že bude zrušeno jedno z mála (či dokonce jediné) otevřeně diskriminačních ustanovení v našem právním řádu, kterým je zákaz adopce pro osoby žijící v registrovaném partnerství.

Bez portfeje

Přestože bude ministr pro lidská práva tzv. ministrem bez portfeje, tedy bez vlastního samostatného ministerstva, důležitost jeho agendy je s ostatními resortními tématy zcela srovnatelná. Vítám tedy vstřícný krok premiéra, který se rozhodl vyslyšet apel Platformy pro lidská práva a tuto pozici ve vznikající vládě zřídil. Jak nastínily předchozí řádky, práce bude mít nový ministr více než dost.

    Diskuse
    TV
    January 20, 2014 v 17.47
    Sváťa Karásek
    Tvrdit o Sváťovi Karáskovi, že nedisponuje tvrdošíjnostní mi přijde od autorky článku poněkud nemístné. :-(