Ivanka Čonková si zaslouží naše uznání

Margita Rácová se zastává Ivanky Čonkové, osobnosti roku Deníku Referendum, která byla v článku Gyulla Banga na romea.cz napadena, že přispívá k šíření protiromských nálad v České společnosti.

Mor jménem anticiganismus se šíří naší společností a rok od roku narůstá. Čím dál tím víc komplikuje životy vyloučených Romů i členů většinové společnosti. Tendenční nálady znemožňují Romům, hlavně sociálně slabým, vymanit se z chudoby a všem Romům brání být svobodně a hrdě Romy. V žádném případě si nemyslím, že by k šíření protiromských nálad v České společnosti nějak přispívala Ivanka Čonková, jak tvrdí ve svém článku, který byl zveřejněn na romea.cz, Gyulla Banga.

Ivanku Čonkovou znám několik měsíců, z letních demonstrací proti neonacistickým pochodům v minulém roce. Znám ji krátce, ale i tak vím, čeho by si každý Rom, či Nerom měl na ní vážit. Kdo ji zná osobně, nejen z Facebooku nebo z televize, musí obdivovat styl práce a odhodlání, s jakým se pokusům o pogromy postavila. Je to energický a odvážný člověk se smyslem pro spravedlnost.

Ať si kdo chce, říká, co chce, podstatná jsou fakta. Tahle útlá žena dokázala v romských chudých komunitách vyvinout velké úsilí, dokázala povzbudit místní ke snaze o sebeurčení, k odhodlání postavit se nenávisti neonacistů a hledat řešení sociálních problémů. Nezaslouží si, aby někdo pochyboval o tom, co pro Romy udělala, nebo tvrdil, že Romům škodí.

Romům škodí především to, že jsme se od sametové revoluce nedokázali aktivně a naplno zapojit do veřejného života. Strašně dlouhou dobu jsme mlčeli, čekali, že nás někdo spasí nebo povede. Ivanka nám ukázala, že se můžeme hájit sami, zdola. Že každý jako občan je důležitý a sám může usilovat o změnu své situace.

To, že Romové šli do ulic hájit svou důstojnost, svou čest a své postavení, je jen dobře. To, že využívali práva na veřejné shromažďování, je v dnešní demokratické společnosti legitimní. To, že se aktivně zapojili do boje proti neonacistům, proti šíření nenávisti a protiromských nálad, je pro demokratickou společnost nadevše žádoucí. Během „horkého léta“ 2013 byla Ivanka Čonková mezi hlavními iniciátory tohoto dění, to nelze popřít, stejně jako pozitivní dopad na ty romské komunity, v kterých působila.

Proto si myslím, že je nanejvýš zbytečné polemizovat, kdo má a kdo nemá právo vést Romy. Kdo má právo vést Čechy, nebo Slováky? Romští vůdci v místních komunitách, nemusí to být ani lídři občanských sdružení, svou sílu čerpají z důvěry lidí, z přirozené autority.

Obyčejní Romové přece málo znají vysoké úředníky ze struktur státní správy. Ivanku Čonkovou dnes zná osobně již hodně nás - Romů. A ať už ji uznávají, nebo kvůli něčemu kritizují, nemohou popřít, že její autorita je přirozená. Mnoho lidí, a důležité je, že zdaleka nejen Romů, cítí, že Ivanka jim mluví z duše, mluví za ně.

Fandím jejímu úsilí. Nebojí se říkat nahlas to, o čem by jiní raději mlčeli. Nebojí se jít do konfliktu třeba i s Českou televizí, když ve svém pořadu „Máte slovo“ dovolí moderátorce Jílkové mluvit o palčivých společenských problémech tak necitlivě, jak má ve zvyku, a dopouští další bujení nesnášenlivosti vůči slabším (totiž všem lidem odkázaným na dávky, z nichž ani většina nejsou Romové).

Je jen dobře, když se mezi Romy najde někdo, kdo se rozhodne pojmenovat věci pravými jmény: rasismus, bída, lichva na ubytovnách, diskriminace Romů na trhu práce a trhu s bydlením, nekončící marše neonacistů. A nezahaluje problémy do pěkných eufemismů jen proto, aby nepřišel o dotační podporu státu.

Cílem Ivanky Čonkové není být vůdcem, ale pomoct lidem přemýšlet a konat, aby se sami zapojili do řešení svých problémů, vyšli „z bahna ven“. A to všem lidem, nejen Romům - Ivanka daleko spíš než jménem Romů jedná jménem spravedlnosti. Není samozvaným, nýbrž přirozeným lídrem.

Stala se jím díky své neúnavné obhajobě práv a zájmů lidí a komunit, které osobně zná, v Předlicích, v Krupce, v Duchcově i jinde. Věřím a doufám, že ani přes kritiku a nedůvěru, které se veřejně aktivní člověk může přece těžko vyhnout, si zachová sílu pokračovat ve své nelehké práci, která příznivě ovlivňuje jak Romské komunity, tak celou společnost.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Jan Potměšil - Praha 4

Reakce pro i proti Pátek, 17.Ledna 2014, 19:55:39

Osobně jsem přesvědčen o tom, že Ivanka Mariposa Čonková vše činí z dobré vůle a v dobrém úmyslu, stejně tak se domnívám, že protiváha romských akcí tam, kde se konaly akce neonacistů, byla užitečná v tom, že to nebyli pouze neonacisté, chuligáni a rasisté, jejichž hlas byl slyšet, jakkoliv policii přibylo starostí. Sdílím i ten názor, že je žádoucí aktivizace samotných Romů a zvyšování jejich sebevědomí a ochota vstupovat do veřejného prostoru.

Na druhé straně jsem ovšem zaznamenal řadu kritických reakcí, a to jak ze strany Romů, tak zástupců orgánů veřejné moci (pokud se nemýlím, tak min. v Duchcově byla požádána Romy, aby se tam už neukazovala). Šlo např. o reakci na vnucování vlastních představ o způsobu "správné" reakce na tu kterou protiromskou akci, hrocení konfliktní situace na shromáždění, nekomunikace se zástupci obecního úřadu, zneužívání shromažďovacího práva či necitlivost ke vnímání situace neromskými obyvateli. Jmenovaná myslím není na úrovni jiného aktivisty p. Brože, který se uchyluje i k manipulacím a lžím (např. jím šířené tvrzení, že policie někde vracela autobusy Romů mířící na demonstraci, ač jde o výmysl), na druhé straně by jí v PR prospělo i umění komunikovat s těmi, které vnímá jako nepřítele (nemyslím teď neonacisty a rasisty, ale např. policii nebo obecní úřady) a větší ohleduplnost obecně (nikoliv si např. rozbít tábor na hlavní silnici, neboť "mám právo" se shromažďovat kdekoliv, v jejím podání).

Domnívám se, že aby aktivisté byli vnímáni jako serióznější partneři v diskuzi, je třeba nemyslet v modu my (ti, co to myslí s Romy dobře) a oni (zlá policie, úřady, všichni ostatní), které se budeme snažit přechytračit ohýbáním zákona, nemožností domluvy apod. Nestačí brát se o dobrou věc, je třeba i umět komunikovat a nebýt neseriózním partnerem zneužíváním různých institutů, jako je třeba náboženské shromáždění, spontánní shromáždění apod. Nemyslím totiž, že gerillový aktivismus je tím, co by nalezlo kladnou odezvu u širší veřejnosti, o jejíž postoj v konečném důsledku jde.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.