Jednou z věcí, o které bývalý ministr financí Kalousek rád mluvil v souvislosti s fiskální politikou a zejména státním rozpočtem, bylo snižování strukturálního deficitu. Považuji za důležité vysvětlit, o co jde, neboť za touto rádoby kouzelnou a vševysvětlující formulkou je do značné míry schována dlouhodobá práce vlády, a zejména ministra financí.

Strukturální složka salda veřejných financí odráží nastavení fiskální politiky a je výsledkem záměrných rozhodnutí vlády na příjmové i výdajové straně veřejných rozpočtů, například v podobě změny daňových sazeb nebo změny objemu sociálních transferů.

Změna strukturálního salda pak vypovídá o tom, jestli vláda provádí expanzivní nebo restriktivní fiskální politiku. Pokud byl v ČR po sedm let jeden ministr financí, nemůže pochopitelně svádět strukturální deficit na předchozí vlády.

Snaha Nečasovy vlády snižovat strukturální schodek tedy jen napravovala to, co Topolánkova a Nečasova vláda svou neodpovědnou rozpočtovou politikou způsobily. Vím, že jsou to čísla, kterým laická veřejnost nevěnuje příliš pozornost. Jsou tak trošku pod pokličkou, ani politici o nich často nehovoří.