K rozpočtové odpovědnosti

Limit zadlužení České republiky v návrhu zákona o rozpočtové odpovědnosti, který požaduje opozice, je stejně jako v EU 60 % HDP. Zárukou nepřekročení mají být škrty výdajů rozpočtu od úrovně dluhu, který se limitu blíží.

Při úpravách návrhu státního rozpočtu ČR na rok 2014 v souladu s trendem EU obnovit růst ekonomiky a zvýraznit sociální dimenzi Unie bude současná česká opozice varovat před zvyšováním i potřebných výdajů, třeba i krytých růstem příjmů, a požadovat svou verzi zákona o rozpočtové odpovědnosti. 


Jeho stropy tvrdší než v EU už ale dosáhly po letech zvyšování vládního dluhu úrovně, požadující tvrdá opatření. Nebezpečně zjednodušená a tvrdá opatření budou zaměřena na zamlžení škod, které napáchala opozice za své vlády a ztížila možnost nápravy.

Návrh TOP 09-ODS
Limit zadlužení státu je stejně jako v EU 60 % HDP. Zárukou nepřekročení mají být škrty výdajů rozpočtu od úrovně dluhu, který se limitu blíží:

•při vládním dluhu 40 % až 45 % vláda neprodleně informuje Sněmovnu o důvodech překročení a opatřeních, (zejména škrty výdajů), která přijala a navrhla i v rozpočtu na příští rok, omezují se bez zvláštního zákona přijatého nadpoloviční většinou poslanců a senátorů další státní záruky,
•při dluhu 45 až 48 % vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok v souladu s přijatými opatřeními k snížení výdajů; při dluhu nad 45 % ve dvou a více po sobě jdoucích létech se snížení provede v prvním roce zadlužení.Výdaje na příští rok včetně fondů nepřesáhnou předchozí rok. Platová základna pro výpočet platů představitelů veřejné moci se sníží o 20 %, zastaví se růst prostředků na odměnu za práci v sektoru veřejných institucí.
•Při dluhu nad 50 % HDP požádá vláda Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry, (až ale po dvanácti měsících od vyslovení důvěry nové vládě).
•Výjimky se připouštějí jen při významném zhoršení ekonomického vývoje či zhoršování bezpečnostní situace státu a několika dalších převážně zahraničně politických příčin.

O návrhu se jednalo v průběhu víceleté, škrty nesmyslně prohlubované stagnace. Do počátku současné krize nikdy neruinovaly státní rozpočet ČR položky naplňující přívlastek „sociální“ tržní ekonomiky, vždy to byl únik veřejného majetku pochybnou privatizací a únik daní až po možný finanční krach, který pak musela odvrátit levice a levý střed.

2009 vládní dluh narostl na 34,2 % HDP, 2012 již 45,2 % HDP. Celkem byl nárůst dluhu 2009-12 33,9 %, průměrný roční nárůst 11,6 %. Propad 2013 při schodku pod 3% HDP by v roce 2014 překročil varovných 48 %. Měla to být překážka obnovy růstu po anticipaci prohry po volbách?

Parametry zdravých veřejných financí v EU
Ve Smlouvě o hospodářské a měnové unii zůstaly limity vládního dluhu 60 % HDP, schodku 3% HDP. Limity některé státy EU i před krizí překračovaly; propad se zvýšil záchranou státní pomocí před zhrocením. Přijala se opatření k:

•vyvážení veřejných financí a
•zábraně opakování krize z dosud poznaných příčin;
•s automatickými sankcemi za neprovedení doporučených nápravných opatření.

Za porušení zdraví veřejných financí bude považováno nedostatečné snižování zadlužení státu EU nad 60 % HDP, (během tří let v průměru alespoň o 0,5 % za rok).

•Vytvořila se reserva pro státy, jejichž finance se přes posílený bankovní dohled a preventivní opatření dostanou do závažné nerovnováhy a soukromý dluh by byl příliš drahý. Úvěrový fond mechanizmu stabilizace ESM dosáhne téměř 20% ročního rozpočtu EU.

Důraz se klade na prevenci. Od roku 2010 platí Evropský semestr - roční harmonogram hospodářské správy EU. Od ledna do dubna probíhá hodnocení plnění loňského rozpočtu; na jeho základě a jarní ekonomické prognózy státy eurozóny zpracují návrhy programů stability a růstu, státy EU mimo oblast eura programy konvergence a růstu a projednávají se připomínky Komise a Rady k nim.

Na podzim se připravují návrhy rozpočtů států EU na příští rok a výhled na další dva roky (v rámci středně a dlouhodobých finančních plánů a projekcí). Projedná je Komise a Rada, navrhnou úpravy i s využitím výsledků podzimní prognózy a případně s reakcí na mechanismus včasného varování. Návrhy projednají a do konce prosince schválí národní parlamenty.

Supervize bank má odhalit včas nedostatek kapitálu a potenciální tlak na státní pomoc. Pomoc schvaluje Evropská komise, podmíní ji nejprve vyčerpáním všech vlastních zdrojů banky v nouzi, jejich vlastníků, úspor v provozu, omezením výplat tantiém, proplácení kuponů, zákazů vyvádění majetku a nákupu podílu jiných společností, stropy na požitky managementu, s případnou výměnou při poskytnutí státní pomoci bez odstupného, stropy na požitky dalších pracovníků institucí se státní pomocí, restrukturalizací s ukončením ztrátových aktivit, zákazem využití pomoci na rozvoj aj.

Pomoc má být maximálně návratná a jen ve výši rozdílů mezi celkovým požadovaným kapitálem a mobilizovatelnými vlastními zdroji. Kdyby vznikla v důsledku takto ošetřené státní pomoci vážná nerovnováha státu, může stát požádat o pomoc z úvěrového fondu mechanizmu ESM.

Pravidla stanoví, že veřejné výdaje nesmějí růst rychleji, než střednědobý potenciální růst HDP, pokud je nevyrovnají v odpovídající výši příjmy.

Pakt o stabilitě a růstu se více zaměřuje na zlepšení veřejných financí ze strukturálního hlediska: zohledňuje vliv na schodek rozpočtu (hospodářský propad nebo jednorázová opatření). Členské státy si stanoví vlastní střednědobé cíle a alespoň jednou za tři roky je aktualizují s výhledem zlepšit strukturální saldo o 0,5 % HDP ročně.

To je zábrana překročení limitu celkového schodku 3 %. Členské státy, zejména s dluhem nad 60 % HDP, jsou tak nuceny přijímat více opatření v hospodářsky příznivých, méně v hospodářsky nepříznivých obdobích.

Fiskální pakt EU - jiný název Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii stanoví, že od ledna 2014 musí být střednědobé rozpočtové cíle zakotveny ve vnitrostátním právu; pro strukturální schodky se musí zavést limit ve výši 0,5 % HDP (může se zvýšit na 1 %, pokud je poměr dluhu k HDP hluboko pod 60 %). V případě porušení limitu (nebo postupu nápravy) se použije automatický opravný mechanismus: daný členský stát stanoví vnitrostátními předpisy způsob a lhůtu napravy pochybení.

Pakt o stabilitě a růstu sleduje základní rozpočtové pozice ve střednědobém horizontu, může proto být v krizové situaci flexibilní. Při nečekanému propadu růstu členských států s rozpočtovými schodky nad tři procenta HDP, mohou státy, vyvinou-li nezbytné strukturální úsilí, dostat prodlouženou lhůtu pro nápravu (Španělsko, Portugalsko a Řecko v roce 2012; původní opatření byla nadměrně tvrdá - vedla až k potlačování sociální dimenze Unie,postupně se změkčovala; Francie, Nizozemsko, Polsko a Slovinsko v roce 2013).

Při „výrazné odchylce“ od střednědobých cílů nebo korekce zašle Komise členskému státu upozornění, schválené Radou, které je možné zveřejnit. Situace státu se pak sleduje během celého roku. Pokud nedojde k nápravě, Komise může navrhnout Radě schválit úročený vklad pro státy eurozóny ve výši 0,2 % HDP.Vklad může stát získat po vyrovnání výrazné odchylky zpět.

Pokud členský stát poruší pravidla k výši schodku či zadlužení, zahájí se proti němu postup při nadměrném schodku; bude podroben dodatečným kontrolám (obvykle po třech nebo šesti měsících) a dostane lhůtu, během níž musí schodek upravit. Plnění kontroluje Komise během celého roku na základě hospodářských prognóz a údajů o zadlužení a rozpočtovém schodku od Eurostatu.

Pro státy eurozóny s postupem při nadměrném schodku se finanční sankce uvalují dříve a mohou být postupně zvyšovány. Pokud stát rozpočtový schodek nesníží, hrozí mu pokuta ve výši 0,2 % HDP. Sankce se mohou v případě zjištění statistického podvodu zvýšit až na 0,5 % HDP, mohou i pro země EU mimo zónu euro zahrnovat pozastavení plateb z Fondu soudržnosti.

Signatářské země Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, mohou dostat pokutu 0,1 % HDP, pokud řádně nezačlenily fiskální pakt do své vnitrostátní legislativy.

Rozhodování o uvalení sankcí se přijímají hlasováním obrácenou kvalifikovanou většinou (RQMV); sankce jsou považovány za schválené, pokud je členské státy kvalifikovanou většinou nezamítnou.

Krize ukázala, že potíže v jednom členském státě eurozóny mohou mít významný dominový efekt na sousedy. Proto je umožněn zvláštní dohled, který má zabránit šíření případných problémů, než narostou do systémové povahy. Sankce se neuplatňují za existenci nerovnováhy, ale nepřijetí nápravných opatření členským státem, nebo opatření opakovaně nedostatečná, Komise může navrhnout Radě udělit pokutu ve výši 0,1% HDP.

Na kriteriích kontroly ex ante Komise pracuje.

Co bude TOP 09 a ODS hájit?
Především bude popírat sensitivitu zdanění vyjádřenou podílem poklesu HDP na nárůstu daní. Komise převzala metodiku od OECD 2005, používá ji pro projekci cyklického růstu ekonomiky a popsaná preventivní a represivní opatření.

Z podílu zdanění na ročním HDP lze prokázat zpětnou sensitivitu poklesu výnosu tuzemských daní na snížení HDP škrty potřebných výdajů rozpočtu.

Potřebné výdaje lze zjednodušeně definovat jako výdaje, které vedou k růstu HDP, nebo chrání zneužití odčerpané části HDP ve prospěch společenského rozvoje. Zcela jistě tam nepatří náhrady jen společensky odpovědných kamaril.

Každý škrt výdajů a nárůst zejména snížených daňových sazeb vede po započítání výdajů státu na nezaměstnanost k zhoršení namísto zlepšení zdraví veřejných financí.

Ztráty jsou značně vyšší, zahrnou-li legální daňové úniky do zahraničí s přesunem sídel českých podniků do zahraničí. Podle údajů Evropské komise činily roční legální daňové úniky za EU27 jeden bilion euro – dvacet sedm bilionů Kč. Pokud na ČR z toho připadne jedno procento, jde o 270 mld. Kč ročně. Podle OECD je odhad nadsazený, činí jen jenda čtvrtina, (to se zdá za ČR málo), i to by ale stačilo na pokrytí problémů i snížení dluhu.

Z toho lze získat ze zdanění finančních toků ze státu vzniku za ČR ročně 2014 700 mil. euro, které dále porostou (odhad 2020 jedna miliarda euro (27 mld. Kč), pokud se ČR připojí k posílené spolupráci jedenácti států EU o zdanění finančních transferů.

Lze uvalit odvetná opatření na české podniky v daňových rájích- bývalých převážně britských koloniích a zbylých zámořských území, pokud platí namísto zdanění výnosu podnikání místní poplatky. Krátký návrh zákona ČR může projednat Komise s WTO určitě v příštím roce.

Návrat solidních českých firem ze států G20 s větší právní jistotou a daňovou stabilitou bude složitější, ale ČR bude moci namísto zdržování postupu eliminace legálních úniků na úrovni EU pomoci postup urychlit. Protože ztráty by se mohly zvýšit, kdyby Komise jako opatření proti daňovým únikům prosadila konečné zdanění podnikání ve státě sídla společnosti.

Jen pro zajímavost: při poslední úpravě rozpočtu na rok 2013 uvedlo MF, že se z této oblasti získá do rozpočtu ČR 900 mil. Kč!

Každá relativně nízká aktivita v této oblasti může být vykládána jako rouška na minulé pochybné postupy, nebo ochrana zájmů těch, kdož chtějí snížit daňová břemena doma, protože cizina je k nim vlídnější.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.