Bude II. pásmo korporátní daně?

Prosazení II. daňového pásma korporátní daně, o jehož zavedení usiluje ČSSD, je správný krok. Stát by mohl zdanit část prostředků, které každoročně odtékají do zahraničí ve vyplácených dividendách. Ročně to je cca 250 mld. Kč.

Sociální demokracie se v jednáních o programu nové vlády správně snaží o prosazení II. daňového pásma korporátní daně. Český stát kdysi umožnil v některých oblastech ekonomiky především zahraničním firmám oligopolní postavení.

Kromě toho, například u řetězců potravinářských supermarketů, byl v posledních letech zcela lhostejný k vytváření zjevných kartelových dohod. Umožnil tak, aby v základním spotřebním koši potravinářského zboží byly u nás ceny zhruba o třetinu vyšší nežli v sousedním Německu.

Do zahraničí přitom odtéká v posledních pěti letech ve vyplácených dividendách v každoročním průměru cca 250 mld. Kč. To je jistě obrovská suma, vlastně pětina příjmů českého státního rozpočtu. Proč by vlastně stát nemohl uvažovat o tom, že část těchto zdrojů (například čtyřicet či padesát miliard korun) použije pro posílení svých daňových příjmů.

A tedy zejména ke snížení schodku státního rozpočtu. Po přechodu české ekonomiky za dva až (spíše) tři roky mezi 3 až 4 % růstu DPH mohou vládní strany plnit své předvolební sliby i snižovat schodek státního rozpočtu.

Zábavná je starost budoucího hlavního ekonoma pravolevé vlády Andreje Babiše o ziskovost bankovního sektoru po eventuálním zvýšení jeho daňového zatížení. Podívejme se proto na vývoj zisků bank v ČR v posledních osmi letech:



Vývoj souhrnného zisku českých bank se vyvíjel nesmírně zajímavě. Se třemi či spíše čtyřmi skoky vytvořeného zisku v časové řadě osmi let. K prvnímu skoku vytvořeného zisku došlo mezi roky 2006 až 2007. Zisk bank narostl ze základu 37 218 mil. Kč téměř o devět miliard korun.

K druhému skoku došlo mezi lety 2008 a 2009, kdy zisk docílený v roce 2008 byl v následujícím roce překonán částkou téměř o čtrnáct miliard korun vyšší (!). Připomínám, že rok 2009 přitom byl u nás v Evropě i ve světě rokem hospodářské recese.

Firmám prakticky ve všech odvětvích obecně klesal zisk, zaměstnancům reálné příjmy. Ale našim bankám se zisk zvyšoval. Jak je to možné? Jakou roli v tom hrály asi bankovní poplatky a jejich zvyšování. Zřejmě rozhodující. To splňuje všechny rysy kartelové dohody.

A další skokový meziroční nárůst zisku – meziročně přes deset miliard korun – byl v roce 2012 na 63 770 mil. Kč. Když ovšem 59 459 mil. Kč zisku bank docíleného v roce 2009 už od výsledku hospodaření roku 2012 nebylo tak vzdálené.

Pokud někdo čeká, že se banky samy přiznají, že jejich zisk je poněkud nepřiměřený, překvapilo by mě to. Banky, prostřednictvím svých nejrůznějších mluvčích začaly okamžitě preventivně kňučet, jakou hrůzu to bude pro českou ekonomiku znamenat. Tedy pro podnikatelskou sféru. Půjde jim pochopitelně o to, aby tak velké české banky mohly dál dotovat a někdy i sanovat své mateřské banky.

Co by stálo jistě za zvážení, to je jiná nižší sazba pro malé české banky, tedy banky s českým kapitálem, nežli by byla ta pro ty velké, se zahraničními vlastníky.

Zdá se tedy, že zaměstnanci budou dál svými daněmi největším plátcem do českého státního rozpočtu. Nepřipadá mi to vůbec morální.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.