Koncepce sociálního bydlení v ČR

Jan Snopek, Linda Sokačová

Linda Sokačová a Jan Snopek komentují „Koncepci sociálního bydlení v ČR“. Realizace tohoto materiálu může vést k zakonzervování stavu, kdy se sociální bydlení zaměňuje za segregované ubytovny, v nichž je nucena živořit stále větší část obyvatel.

Vypadá to, jako by toho Rusnokova vláda v demisi do svého konce chtěla zvládnout v oblasti koncepčních materiálů co nejvíc. Rozhodování o prolomení těžebních limitů se naštěstí pod tlakem vzdala. Ve hře jsou ale další neméně důležité věci. Mezi ně patří i „Koncepce sociálního bydlení v ČR“, materiál, jenž měl být původně vládě předložen už v polovině loňského roku, nakonec se tam ale dostává až nyní. V ČR jde o první materiál svého druhu.

Po zpracování dokumentu, jenž by definoval sociální bydlení a vymezil jeho cílovou skupinu a principy jeho podpory státem, volá celá řada subjektů mnoho let. Po jeho prostudování ale nelze než konstatovat, že očekávání nenaplňuje, ba právě naopak.

Realizace návrhů, jež jsou v něm obsaženy, může vést k zakonzervování stavu, kdy se sociální bydlení zaměňuje za segregované ubytovny, v nichž je nucena živořit stále větší část obyvatel, a z nichž prakticky neexistuje cesta zpět ke standardnímu bydlení, a jež jsou součástí výnosného byznysu s chudobou.

Co je na koncepci špatného?

Koncepci vytvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které má bytovou politiku ve své gesci, ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV). Problematický byl bohužel už samotný proces vzniku dokumentu.

Za zavřenými dveřmi svých pražských kanceláří jej sepsali úředníci, kteří se nijak nezajímali o zkušenosti těch, kdo se každodenně zabývají pomocí lidem, kteří ztratili domov, jsou jeho ztrátou ohroženi nebo žijí v nevyhovujícím bydlení, a nezajímali se ani o zahraniční praxe v této oblasti.

Ministerstva sice uspořádala dva kulaté stoly (jeden k analytické části, druhý k návrhové části), kde dostaly vybrané subjekty prostor k vyjádření k již fakticky dokončenému materiálu, prakticky žádné z desítek zásadních podnětů ale rezorty nevzaly v potaz. Účast expertů na kulatých stolech byla ministerstvy následně zneužívána jako prostředek pro odrážení kritiky.

Na výtku, že do procesu přípravy dokumentu nebyli zapojeni odborníci z praxe, ministerstva odpovídají, že jej konzultovala s Agenturou pro sociální začleňování i s Platformou pro sociální bydlení. Na připomínku, že oba tyto subjekty Koncepci ostře kritizují, odpovídají, že jiná odborná veřejnost s ní ale souhlasí.

O jaké subjekty jde, odhalil minulý týden náměstek MMR Miroslav Kalous: Jde prý o Sdružení nájemníků ČR, Radu seniorů ČR a zástupce ombudsmana, Stanislava Křečka (tedy představitele úřadu, který dlouhá léta prosazoval zcela odlišnou představu sociálního bydlení, než jaká je nyní obsažena v návrhu koncepce).

Základ celé koncepce se tedy nezměnil ani po „konzultacích“ s odborníky. Koncepce staví především na posílení sociální práce, především té vykonávané obcemi. Ministerstvo pro místní rozvoj se totiž domnívá, že hlavním problémem lidí vyloučených z bydlení je absence sociálních dovedností pro udržení si bydlení.

V koncepci se doslova píše, že „získáním dostatečných kompetencí k samostatnému bydlení by klient měl dosáhnout cíle, tj. samostatného bydlení“. Druhou novinkou má být investiční podpora ubytoven. Z textu koncepce to díky úřednické hře se slovy není zcela zřejmé.

×