Jak dlouho se nám bude Kuky ještě vracet?

Ivan Bartoš

Vrchní soud potvrdil rozhodnutí Městského soudu v Praze, který zakázal provozovatelům serveru Share-rapid.cz nabízet k volnému stažení Svěrákův film Kuky se vrací.

Kinopremiéra filmu Kuky se vrací je již přes tři roky stará záležitost. Dokonce se po roce od uvedení začal tento film prodávat na levném DVD v trafikách. Proto jako zcela obyčejný smrtelník nechápu, na čem jeho režisér Jan Svěrák mohl tratit sdílením na internetovém úložišti Share-rapid.cz. Byla to vlastně reklama ke koupi originálního DVD, kterou film měl, a tak se mohl dostat ještě blíž divákům.

Chyba není u provozovatelů datových úložišť ani u diváků. Chyba je u tvůrců a distributorů, kteří nedokáží plynně navázat na rozšíření internetu do téměř všech domácností. Adekvátní reakcí by bylo včas nabízet filmy ke stažení oficiálně. Pokud by nabízeli své kinematografické počiny za mírný poplatek v dobré kvalitě ke stažení na internetu, byla by to pro diváka nejpohodlnější cesta, jak film zhlédnout.

Podobná situace nastává vždy, když je zavedený způsob zajišťování nějaké společenské potřeby nahrazen něčím kvalitativně novým. Kdysi například zajišťovaly dopravu povozy s koňmi. S vynálezem aut začali vozkové přicházet o práci. Ti chytřejší se přizpůsobili a pořídili si auta. Ti zbylí si stěžovali a snažili se autům bránit. Jak to nakonec dopadlo, víme všichni. Dnes jsou filmaři v podobné situaci. Jedni novou realitu chápou a vydělávají více než dříve. Druzí nadávají, soudí se a zakazují. Jan Svěrák se rozhodl připojit ke druhé skupině, což je pohodlnější a bohužel častější reakce. A u nás, jak se zdá, i úspěšná. Zatím.

Aby však nedošlo k nepochopení. Ani Piráti nepodporují zrušení autorského zákona, jak je často mylně interpretováno, ale chtějí se zasadit o jeho přizpůsobení digitálnímu věku. Distributoři si vlastně sami vychovali neukázněnou diváckou obec, která nezná oficiální možnosti stahování filmů z internetu. To byl i případ Kukyho, který nebyl a stále není nabízen ke stažení za poplatek tvůrcům.

Není chybou českých uživatelů, že si nekupují filmy. Dlouhodobou ignorancí se zde stanovily návyky uživatelské obce a tyto návyky se mění velmi pomalu a trvá to někdy mnoho let. Filmový průmysl teď sklízí, co sám zasel. Dobře to určitě není, ale čím déle bude trvat přístup tvůrců, investorů a distributorů podobný, jako má Jan Svěrák, tím déle bude trvat tato v podstatě patová situace.

Divák se chce podívat na film tady a teď. Pokusí se ho tedy najít ke stažení za přijatelný poplatek a v náležité kvalitě na internetu. Když se mu to nepodaří, stáhne si to, co je k dispozici. A ten, kdo film nabídl ke stažení, překračuje zákon. Ale zároveň poskytuje to, co divák chce. A pro koho se točí filmy? Snad pro diváka, nebo snad už ne?

Ještě jeden fakt, v jehož kontextu se trochu mění rozdělení rolí na zlé zloděje a hodné policajty. Film sám dostal dotaci 2,5 milionu korun z veřejných zdrojů, tedy z našich daní, jak je obvyklé uvádět. Tato skutečnost by v budoucnu mohla být spojena se závazkem tvůrců po nějaké době (kratší než jaká vyplývá z obecného znění autorského zákona) dílo uvolnit k veřejnému šíření. V této souvislosti je absurdní, že jediná dostupná online nabídka je anglické verze filmu na iTunes. To, že je etické chování tvůrců?

Vše se vyvíjí, i spory. Pokud byl v minulosti zjištěn autorsky chráněný obsah na českém serveru, býval vždy majitel serveru upozorněn a mazal. Dokonce bývalo vydáno předběžné opatření, aby úložiště obsah smazalo, to zatím vždy vyhovělo. Případ je „nový" v tom, že Share-rapid se této zavedené praxi odmítl podvolit. Je zde otázka, proč Jan Svěrák nepožádal o předběžné opatření ihned, jakmile mu nebylo vyhověno. Spekuloval s výší „odškodného"? Čím déle trvá závadný stav, tím větší bývá odškodné. Zvláštní forma vydělávání peněz. To už je ale pouze čirá spekulace, lze věřit, že vše je pouze důsledek nepochopení, k jaké změně v distribuci filmů a podobných děl dochází.

Nebo si snad stále někdo myslí, že filmy vydělávají velké peníze i tři roky po premiéře?

    Diskuse
    July 8, 2013 v 9.23
    Svěráci dokázali vytáhnout z veřejných zdrojů neuvěřitelné množství peněz na ty své přeslazené koniny. Přesto, jako správní pravičáci, otáčejí stále mantry o slabém státu, jako vrcholu civilizace.
    Na internetové diskusi o soudním rozhodnutí zvítězil názor, že Svěrák by za takový škvár měl spíše platit divákům, kteří se rozhodnou jej shlédnout.
    July 8, 2013 v 14.56
    Milý ex-piráte
    Nemohu se zbavit pocitu, že půjčování aut (car-sharing) je o třídu efektivnější metoda, než aby si každý kupoval vlastní auto.
    Přesto je z nějakých důvodů legislativa nastavená tak, že pokud si na ulici vezmu první volné auto, přijde pravděpodobně nějaký trest..
    A prodejní cena tři roky starého auta je nepochybně také o dost nižší než auta nového.
    July 8, 2013 v 15.15
    Pane Ševčíku
    Ja ten film neviděl, myslíte, že byste byl schopen prezentovat nějaké argumenty, proč by měli Svěráci platit?
    Protože jinak se obávám, že názor extrahovaný nějakým způsobem z internetové diskuse trochu bledne ve srovnání s 75.000 lidí, kteří ten film v kinech viděli.
    July 8, 2013 v 16.19
    ale abych trochu vychladl....
    Naprosto souhlasím s tím, že nové technologie nabízí spoustu řešení, která v minulosti prostě nebyla možná a legislativa v tomto zatím pokulhává.
    Přesto osobně zastávám názor, že lépe prosazovat změny legislativy, než ji ignorovat a tvrdit, že firmy a lidé, kteří svoje obchodní modely přizpůsobují (zatím) platné legislativě jsou luddité, kteří si za svoje neštěstí mohou sami.

    Osobně bych pak za nesouměřitelně (sic!) efektivnější (ve smyslu obecného i mého osobního blaha) považoval ty změny legislativy, které povedou například ke zrušení hotovosti. :-)
    MN
    July 8, 2013 v 17.50
    Tak, tak, pane Ševčíku...
    Ještě bych dodal - zajímavý by byl žebříček umělců podle výše příjmů od České televize za role, scénáře a dotace koprodukcí atd. Za těch 20 let se jedná o desítky miliard Kč. Zdá se mi, že ta partička není moc velká. Co myslíte, mohou se takové údaje od naší veřejnoprávní televize získat a zveřejnit? Zdá se mi, že ČT realizuje příliš zbytečných projektů za peníze, které občané dost nedobrovolně musejí platit. Nemluvě o vyslovené propagandě.
    Často jezdím vlakem a pozoruju, že mnoho lidí (převážně mladých) v něm tráví čas tím, že se na notebooku dívá na nějaký film či seriál. Ponechme stranou, že na notebooku "to není ono"; ano, z hlediska cinefilní kultury, k níž se počítám, je tohle určitá devalvace filmu. Možná je, ale teď jde o něco jiného. Představme si, že každý z těch lidí, co se takto dívají na nějaký film na noťasu, by si jej nejdřív musel koupit na DVD - kvůli tomu, aby se na něj (možná jen jednou!) podíval, by se musel vylisovat ten disk, strčit do obálky a odvést někam kamionem, pak by to ještě musel někdo prodávat, takže další článek v řetězci... Tohle snad nechce ani Svěrák. Chce jenom dostat zaplaceno, ne podílet se na ekonomicky iracionálním a ekologicky nezodpovědném chování.

    Je vysoce nepravděpodobné, že by se změnily zákony, pokud se před tím nezmění reálně žité společenské normy. Stahování filmů z internetu je procesem takové změny a "piráti" dělají - byť třeba ze sobeckých důvodů - veřejnosti službu: normalizují toto chování a zároveň způsobují ztráty producentům (i když zrovna tímhle si nejsem jistý, protože je absurdní myslet si, že každý, kdo si film stáhne, by byl ochoten si jej koupit, jestliže by to byla jediná možnost; pokud by mu jej nikdo nepůjčil, tak by "řešením" bylo, že by jej prostě neviděl). Tímto chováním vytváří tlak, bez nějž by o nějaké změně legislativy nikdo nezačal uvažovat. Zároveň vytváří nový trh - totiž typ zákazníka poptávajícího se po možnosti stáhnout si film z netu přímo do počítače a hned se na něj podívat, aniž by si musel shánět disk, který mu pak možná už nikdy nepoužije. Takto zadarmo vzniklý trh by Svěrák mohl začít využívat, místo toho se "přizpůsobuje" platné legislativě. Jenže kde není žalobce, není soudce. Místo žalování měl Jeníček zatnout zuby a přemýšlet, jak příště nenaštvat potenciální diváky.
    July 8, 2013 v 19.08
    Tak mou vinou sice filmový průmysl nezchudne, protože žádné filmy načerno nestahuji, ovšem nijak na mně ani nezbohatne, protože já se na nový film klidně podívám, teprve až je starý a dávají ho v televizi. Nebo taky vůbec ne. Na mně kapitalisti vydělají málo :-)
    July 8, 2013 v 19.45
    Pane Nováku,
    špatně se to hledá, ale za 5 let vrazila ČT do podpory filmů 585 milionů. Kuky je samozřejmě z této podpory financován. Jsem osobně pro podporu českého filmu. Možná ale tím, že se v roce 2000 nepodařilo rozbít mafii v ČT, nejsou dodnes standardně nastaveny systémy jeho dotování. Prostě, jako na každém státním penězovodu, musí být pořádná kontrola, jinak se vše rozkrade/sofistikovaně ovšem, nazve se to šlechetně dotováním českého filmu, výsledkem ovšem často je mizerný škvár/. A ti, kteří si ze státního nasají nejvíc, mají pak plnou hubu keců o tom, jak se lidé na stát nemají spoléhat. Bodejť, co by pak na ně samotné zbylo?
    July 8, 2013 v 20.20
    Miroslav Novák
    Jistě, že agregovaná čísla chtít můžete. A pokud Vás to skutečně zajímá rád se pokusím pomoci Vám získat i konkrétní čísla ke konkrétním filmům. Pravda je, že informace zde http://www.ceskatelevize.cz/vse-o-ct/hospodareni-a-financni-situace/vysilani-a-vyroba-poradu/
    Jsou skutečně velmi kusé. Takže pokud máte zájem, nabízím pomoc... jen tak ze cviku. Ale spíš bych to asi přehodil na nějaké studenty. Myslím, že na nějakou seminárku je to tak akorát.
    July 8, 2013 v 20.30
    Martin Škabraha
    Zajímavá úvaha o té změně zákonů podmíněné "normalizací" chování určité skupiny.
    Tedy aby bylo jasno: Já se na filmy doma dívám skutečně hodně málo a digitální distribuci vřele podporuji. A taky souhlasím s tím, že by bylo dobré dělat luxusní DVD packy pro pár nadšenců a ten zbytek dělat co nejlevněji a pokud možno ekologicky, takže digitální distribuce je hodně blízko optimálnímu řešení.
    Jen si nejsem jistý, že je mi sympatický přístup: "legislativa je zastaralá, tak ji mr...ehm... ignoruji".
    Po krátké úvaze dodávám že jsem ochoten tolerovat i ten přístup kdy někdo legislativu ignoruje. Jen mi přijde trochu moc, ozývat se, když někdo nakonec tu (platnou) legislativu použije. Přijde mi to skutečně normální.
    July 8, 2013 v 20.33
    Paní Hajková
    Škoda, že to nemáte blíž do Znojma. Dáváme teď v letním kině českou klasiku i novejší filmy a je to zadarmo. A osobně se myslím, že ten sdílený prožitek filmu společně s jinými diváky sledováním u televize nenahradíte.
    V tom je pro mne jedno z velkých kouzel filmu (a jiných skupinových zážitků... sledovat, kdy se směju já, kdy jiní... a pak se o tom bavit...)
    July 8, 2013 v 20.46
    Pane Ševčíku
    Rád bych podpořil Váš názor, že veřejné peníze lze utrácet smyslupně nebo nesmyslně. Protože ale nemyslím, že by tady byl prostor o diskusi o estetických kvalitách filmu, rád bych se jen optat, zda si myslíte, že existuje tzv. "multiplikační efekt". Ten je narozdíl od estetických kritérií poměrně jasně definován, a přesto se myslím celkem různí názory, zda s ním počítat nebo ne.
    A třeba právě to zda existuje nebo ne může mít podstatný vliv na to, zda byly věřejné peníze vydány účelně nebo neúčelně.
    July 8, 2013 v 21.27
    D. Lobpreisovi
    Já vám to docela věřím.
    July 9, 2013 v 10.52
    Pane Lobpreisi,
    multiplikační efekt je jedním z ekonomických termínů, vytvořených dle mého mínění na podporu přesunu peněz do určitých kapes. Má za úkol zdůvodnit, proč se tam, či onam sype.
    Zastánci tohoto efektu argumentují jednoduchými zkratkami, stejně jako zastánci volného trhu. Při bližším pohledu je lehké rozbít argument, že je pro ekonomiku výhodné, když dá práci lidem při výrobě filmu. Efektivnější by přece bylo, kdyby tyto peníze byly investovány například do nějaké továrny na recyklaci nějakého nebezpečného odpadu, lidé by získali trvalé příjmy, recyklát by byl přeměněn v užitečnou látku a příroda by byla ušetřena. Atd. Dlouhodobý účelný zisk pro všechny, oproti krátkodobému, pro pár lidí.
    Multiplikační efekt je navíc věc, kterou by se kultura neměla zaštiťovat. Je to totiž degradace podpory kultuře, takové ponížené podlézání bohaté části věřejnosti, aby se nezlobila, že se peníze vydávají na kulturu neefektivně.
    Kultura nemá přece efekt měřitelný ve financích. Pokud ji na tenhle efekt budeme převádět, přestane být kulturou. Peníze, vydané na skutečnou kulturu, mohou přinést lidem neskutečně mnoho, navíc dokáží pomoci formovat lidstvo pozitivně. Což se zřejmě pánům nahoře moc nelíbí, ti by spíše potřebovali stádo, zblbé Ulicemi, Novotami, Kolotoči a kdo ví ještě jakými "kulturními" programy /omlouvám se za výčet, delší dobu odmítám určíté soukromé televize sledovat, takže nevím, co teď frčí/.
    Já, jsem jednoznačně pro podporu kultury. Dle mého názoru není těžké stanovit kriteria pro její rozdělení. Rozhodně by to nemělo jít na vyloženě komerční průjmy /nic slušnějšího mě jako evivalent původního termínu nenapadlo/. Koljové a Kukové si vydělají na sebe sami, jejich hodnota pro kulturu je nulová, tam stát peníze vysloveně vyhodil. Pokud naše instituce nevědí, jak peníze rozdělovat, není těžké podívat se po Evropě, jsou země, které si v tomhle směru vedou dobře.
    July 9, 2013 v 11.04
    Děkuji za Váš názor pane Ševčíku
    Přiznám se, že jako absolvent oboru management na DIFA JAMU, kde jsme poměrně hodně času věnovali mimo jiné sbírání zkušeností z jiných států EU i mimo Evropu mi přijde poměrně osvěžující.
    Obávám se, že diskuse na téma vyhodnocování efektivity dotací do kultury jde poněkud mimo téma tohoto článku, ale samozřejmě bych se jí s Vámi velmi rád zúčastnil.
    Mimo jiné také proto, že již delší dobu rozhoduji o tom, zda (a jak) financovat či nefinancovat některé vědecké a umělecké projekty, takže by mne zajímalo, zda se mnou používaná kriteria nějak kryjí s těmi Vašimi.
    Osobně doufám, že za určitých podmínek bychom snad dokázali nalézt kritéria na kterých bychom se shodli.
    (Mimo jiné i proto, že se většinou bez odhadu multiplikačního efektu obejdu... :-)
    PC
    July 9, 2013 v 20.10
    You have to put your money where your mouth is.
    Omlouvám se za osobní poznámku, ale článek mi poněkud zvednul tlak. "Filmový průmysl teď sklízí, co sám zasel", "Chyba není u provozovatelů datových úložišť ani u diváků. Chyba je u tvůrců a distributorů", "Divák se chce podívat na film tady a teď." "A pro koho se točí filmy? Snad pro diváka, nebo snad už ne?" ... Hustota demagogie v tomto článku je obdivuhodná. Ne vrah, zavražděný je vinen. Filmový průmysl jistě možná ne ve všem drží krok s tempem doby, ale na tento problém je třeba poukazovat, resp. tento problém je třeba řešit jiným způsobem než porušováním zákona a užíváním cizích plodů zdarma proti vůli tvůrce. Článek bych považoval za konsekventní pouze tehdy, pokud by se pan Bartoš sám živil doslova zadarmo, tedy pokud by za plody své práce nevyžadoval plat. You have to put your money where your mouth is (resp. v tomto případě refuse money). Tvrdit, že Piráti alespoň "upozorňují na problém" je podobné jako např. tvrdit, že činy ministra Kalouska alespoň upozorňují na problém korupce.
    July 10, 2013 v 11.28
    ad Pavel Caban
    "Hustota demagogie v tomto článku je obdivuhodná. Ne vrah, zavražděný je vinen." - to jste tomu pomohl :-))

    Pokud se o tom chceme rozumně bavit, tak rozlišme dvě roviny: morální a ekonomickou.

    Na morální rovině jde o to, že piráti někomu něco kradou. Podle mě to není pravda, protože okopírovat DVD (nebo jiný nosič) s filmem neznamená někomu ten film vzít, on mu zůstane, maximálně se sníží jeho tržní hodnota, ale ani to není jisté, protože dokud neprodáte, tak nevíte, jaká vlastně ta tržní hodnota je a šíření filmů zadarmo může mít i efekt tržně pozitivní, protože prostě pomáhá šířit konzumaci filmů mezi lidi; vytváří potenciální zákazníky.

    Tím se dostáváme k druhé rovině. Ano, filmaři musí dostat zaplaceno, jinak nebudou dělat ty filmy. Ale kde jste sebral, že by měli pracovat zadarmo? Jak je možné, že navzdory pirátství zisky filmového průmyslu v posledních letech vytrvale celosvětově rostou? (viz např. tabulky mpaa.org, a to se týká jenom kin, k tomu by bylo třeba připočítat zisky z prodeje přidružených produktů, kdy některé filmy si na sebe dokonce vydělají ještě dřív, než jdou do těch kin...)
    July 10, 2013 v 13.10
    Martinu Škabrahovi
    Pane Škabraho, já bych se držel prostého faktu (zkuste jej prosím zpochybnit), že současná legislativa kopírování autorských děl neumožňuje.
    Tento fakt pak slouží jako východisko při plánování ekonomických aspektů umělecké tvorby. Součástí těchto plánů pak zřejmě je i to, že pokud někdo legislativu porušuje, snaží se ho produkce svévolníka na tyto normy upozornit a případně i ukáznit.
    Pokud obecně považujete nedodržování (byť sporných, ale platných) norem za pozitivní věc, obávám se, že budeme ve výrazném sporu.
    Jak jsem uvedl dříve, ještě bych byl snad schopen tolerovat, když někdo ty normy poruší, ale osobně nepovažuji aktivní podporu takového chování za účinný způsob dosažení
    změny legislativy.

    Mě osobně se zdá být rozumné při plánování ekonomických aktivit brát platnou legislativu velmi v potaz... a nepřekvapí mne proto, když mne někdo upozorní na její překročení. Takže pokud film "vydělá dřív než jde do kin" (nějaký nemáte nějaký příklad?) beru to jako že vyšel plán.
    To že zisky rostou se dá vysvětlit různými způsoby (mimo jiné také stálou expanzí na rozvojové trhy typu čína a indie - ale to je jen můj odhad...).

    Celkem by mne zajímalo, zda byste podporoval kinaře, který by neodváděl příspěvky do Fondu kinematografie s odůvodněním, že tento fond podporuje (i podle pana Ševčíka) škvár?
    Platné normy jsou fakt, který je třeba při podnikatelském záměru vzít do úvahy. Pirátství je ale také takový fakt, se kterým je třeba kalkulovat. A podle mě je to fakt daleko podstatnější, protože je produktem technologické změny a tato změna objektivně snižuje množství práce, jež je, řečeno marxisticky, "společensky nutná" k tomu, aby byl vyroben daný statek (v tomto případě kopie filmu a její doručení ke konzumentovi). Základna se mění a nadstavba se tomu musí přizpůsobit, mám-li to říct takto klasicky. Kdo bude za každou cenu hájit nadstavbu (právní normy) a ignorovat změny v základně, bude jednat společensky škodlivě.

    Směšujete platnost určitých norem jako fakt, který vyplývá z možnosti represivního vynucení těch norem, a pak morální autoritu norem. Já tvrdím, že Svěrák využil platnosti zákona, ale je to v tomto případě na úkor morální autority právního řádu. Kdyby takto jednali všichni a i v budoucnu, tak se bude dramaticky prohlubovat rozpor mezi pozicemi, jež jsou finančně odměňovány ziskem (mimochodem, jde o zisk dosažený díky státem udělenému monopolu, to jen na okraj pro liberálně cítící), a tím, co je společensky vnímáno jako zásluha toho, kdo férově uměl přesvědčit své zákazníky, aby si od něj něco koupili.

    Já osobně pirátství nepropaguji, ale v okamžiku, kdy se proti němu takto bojuje, jej musím hájit. Už proto, že kdyby bylo po svěrákovsku, lidé se budou méně dívat na filmy, a to je pro mě rozhodující kritérium, stojící nejvýš. Na druhém místě je ekonomická funkčnost systému - jak zaplatit ten systém produkce a distribuce, aby se nezhroutil. To je ale otázka ryze pragmatická.

    Co se týče onoho hypotetického filmaře. Takto zadáno, bylo by jeho jednání nelegitimní. Legitimní by bylo, kdyby bylo součástí protestní kampaně ne proti výsledkům (co to škvár, to je dost subjektivní), ale proti netransparentnímu a nedemokratickému rozhodování onoho Fondu (trochu by se to podobalo stávce); samozřejmě by to v takovém případě muselo následovat až po nějaké neúspěšné snaze dosáhnout změny "po dobrém".
    July 10, 2013 v 14.50
    trochu se ztrácím
    a) Nepochybuji o tom, že tvůrci a distributoři berou v potaz jak legislativu, tak piráty. Možná bude jádro pudla v tom, že na výrobě a šíření filmu se podílejí obě skupiny a obě skupiny mohou mít (mírně) odlišné zájmy.
    b) Marxistický exkurz je zajímavý a budu přemýšlet o jeho aplikaci na různá jiná odvětví průmyslu. Myslím, že například v oblasti psaného textu jsem na toto téma četl pár zajímavých názorů z jedné i druhé strany. Osobně ale mám (stále) problém s většinou aktivit které revolučně/evolučně legislativu "předbíhají".
    c) Abych byl upřímný, celou tu kauzu moc nesleduji (my jako kinaři se s poklesem návštěvnosti způsobeným nelegálním stahováním už nějak vypořádali), takže si nejsem jistý, zda finanční plnění není hlavně určitou formou pokuty za to že majitel serveru nesmazal film hned po upozornění na nelegální sdílení? (a tedy že trest měl plnit i preventivní funkci)
    d) Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že pokud budu chtít na trhu prodávat například jablka a vedle mne bude někdo ta samá jablka (navíc ukradená z mojí zahrady, že) rozdávat, musel bych být kouzelník, abych "uměl férově přesvědčit zákazníky".
    e) Není po "svěrákovsku", může být maximálně po "soudcovsku", ale pořád mi dává větší smysl napsat "v souladu s platnými zákony". Ale samozřejmě vůbec Vám neberu právo ani chuť je chtít změnit.

    Jinak s ohledem na Vaše působení na VVŠ a tedy vysoce pravděpodobné přímé napojení na "státní monopol" (minimálně přes akreditační komisi :-), mi Vaše úvahy o "společenské škodlivosti" dodržování platné legislativy přijdou.. zábavné :-)
    Ad Pavel Kovařík: daným statkem je opravdu kopie filmu, to je to, co je v daném případě zasaženo technologickým pokrokem. Snížení "společensky nutného množství práce" - tím se tu má na mysli to, že už není třeba vyrábět DVD a financovat celý ten překupnický řetězec na to napojený (nebo jenom jako zboží pro fanatiky jako já, který dá ročně za filmy několik tisíc) ale stačilo by to dát na zpoplatněný web typu Doc Alliance, kde tohle dávno funguje. Takže smysl mého argumentu se společensky nutným množstvím práce je: využívejte online distribuci, pak si stěžujte, do té doby je Vaše strategie kontraproduktivní, protože z celospolečenského hlediska vede k iracionálnímu nakládání se zdroji Vašich potenciálních zákazníků.

    Ad David Lobpreis: Kopie filmů nejsou jabka, konzumací jich neubývá. A asi máte dost zkreslené představy o tom, co je to monopol...
    July 10, 2013 v 16.34
    Pane Škabraho
    2.a) Můžete mi prosím tedy blíže objasnit Vaše tvrzení "jde o zisk dosažený díky státem udělenému monopolu"? Asi jsem to špatně pochopil.

    2.b) Rozdáváním (mně) ukradených jablek samozřejmě klesá cena jablek na trhu.
    A ještě perlička: autorská práva původně vznikla hlavně proto, aby chránila autory před obchodníky, kteří pirátsky tiskli A PRODÁVALI jejich díla (míněno samozřejmě literární). V takovém případě jsem jednoznačně pro autorská práva.

    Ale stejně je to problematické. Je to jako s patenty. On je to skutečně státem udělený monopol. Důvod, proč nakonec liberálové patenty odsouhlasili, nebyla individuální práva, ale veřejný zájem - chraňme zisk investorů, jinak nebudou investovat a nebudou nové vynálezy (léky, apod.). Jenže právě ten veřejný zájem je také limit, kterému by se copyright měl podřídit. Ohánět se platnými normami nestačí, pokud nepřesvědčíte, že tyto normy jsou v souladu s veřejným zájmem. Ano, můžete nadávat lidem do zlodějů a pokutovat je, a říkat jim, že krást se nemá. Hodně štěstí.
    Monopol: stát udělí privilegium prodávat určitý produkt jen někomu, nikdo jiný ho prodávat nesmí. Samozřejmě může monopol vzniknout i přirozeně, bez státu, to je ale zas jiné téma...

    Omlouvám se, musím do kina :-)
    July 10, 2013 v 17.17
    Stále nechápu
    na co má Svěrak nebo distributoři Kukyho monopl?
    July 10, 2013 v 17.43
    A ještě perlička
    Provozovatelé serveru rapid share na poskytování prostoru pro ukradená autorská díla samozřejmě VYDĚLÁVAJÍ
    (http://share-rapid.cz/dobiti/)
    July 10, 2013 v 19.05
    Nevím sice, zda výhodu, ve které se nacházejí tak známí autoři jako Svěráci, lze nazvat monopolem, ale jinak musím napsat, že souhlasím spíš s M. Škabrahou. Problémy se zákony na ochranu duševního vlastnictví totiž jasně hrají proti kapitalismu, takže já už kvůli tomu ze zásady nemohu stát na straně autorů; nota bene, když to ke všemu nejsou žádní chudáci (kdyby se jim to natáčení i přesto všechno nevyplácelo, tak by to nedělali).
    Lidé stahování filmů jako krádež neberou, i když proti jiným krádežím pochopitelně jsou. Prostě, zvyk je železná košile a oni si na to nové ještě nezvykli. Museli by se k tomu teprve vychovat, aby to uznávali, aby zkrátka tuhle zásadu internalizovali, což by ovšem trvalo velmi dlouhou dobu. A museli by je k tomu vychovávat ti, v jejichž je to zájmu. Na to patrně nemají, aby je k tomu vychovali (že na to nemají, nemyslím ve smyslu finančním). Ale kdo na to vlastně má?
    V některých kulturách prý zase neuznávají vlastnictví půdy. To je také dobrý argument proti kapitalismu. Ostatně soudím, že kapitalismus, pokud nemůže být zničen, musí se nechat historicky znemožnit.
    TT
    July 10, 2013 v 21.26
    Monopol
    Patent je vždy popisován jako ukázka státní podpory monopolům. Proto také libertariáni proti němu často bojovali, dnes se k nim přidává i část levice a kumunitaristů Katolická církev, která má velmi odtažitý vztah k privátnímu vlastnictví, je pro regulaci patentů ve prospěch společnosti.

    Když je monopol copyrightu, podpořen státními dotacemi a zdaněním ve prospěch soukromých subjektů, tedy o těchto daních nerozhoduje ani lid prostřednictvím zástupců, pak je na čase povstat :-) Nestahovat filmy zadarmo je servilní vzdávání se občanských práv. Stahování je jako likvidace čaje v Bostonu, nebo výroba soli Gándhím. Ale to už tu tvořím hesla pro pro Piráty a to bych nerad ;-)

    Chtělo by to omezit copyright na tři roky, u dotovaných filmů na dva - jak to správně píše autor ve velmi dobře vyargumentovaném textu.
    PC
    July 10, 2013 v 22.34
    M. Škabraha: "Na morální rovině jde o to, že piráti někomu něco kradou. Podle mě to není pravda, protože okopírovat DVD (nebo jiný nosič) s filmem neznamená někomu ten film vzít, on mu zůstane, maximálně se sníží jeho tržní hodnota...".

    Není ten morální problém jednodušší? Někdo něco (film) s nemalými náklady vyrobí a poskytuje to podle své vůle buď za úplatu nebo zdarma. Pokud někdo jiný hodlá to něco užívat, měla by pro něj z morálního hlediska být směrodatná vůle tvůrce díla, tj. to, jakým způsobem tvůrce hodlá sílo šířit - zda za poplatek nebo zadarmo. To je projev morální úcty uživatele k tvůrci a jeho dílu. Výjimkou z morálního hlediska by snad byla situace, kdy by využití díla zdarma (proti vůli tvůrce) bylo morálně odůvodněno nějakým vyšším zájmem (záchrana života, zdraví, ...), ale to snad není případ stahování filmů. "Morálnost" filmového pirátství opravdu nikde nenacházím - spíš falešné omluvy vlastní pohodlnosti pirátů a maskování "šméčka" nabubřelými řečmi o informační společnosti. Prostě nestahujte, plaťte za filmy a zároveň prosazujte, ať jsou legálně dostupnější.
    July 10, 2013 v 23.17
    Pane Tožičko
    Jak jste došel k těm 3 letům? Přitahuje Vás to číslo nebo se za ním skrývá nějaká analýza průměrné návratnosti investice do filmu?
    Jako zákazník, pokud mám peníze, bych samozřejmě měl zaplatit za používání produktu, jehož výrobní náklady dosud nebyly pokryty. Souhlasím i s rozumnou mírou zisku, třeba 10%. Ale pokud už si na sebe film dávno bohatě vydělal a je možnost pořídit si jeho kopii bez toho, že by to majiteli "autorských práv" přineslo nějaké další náklady (tj. způsobilo ztráty, za které - zdůrazňuji - nepovažuji tzv. ušlý, tj. očekávaný zisk), tak nepovažuji za morální požadovat, aby lidé za to shlédnutí museli někomu platit. Už se totiž nedělá žádná práce, kterou by bylo třeba zaplatit, snad s výjimkou obsluhy toho serveru, resp. počítačů, díky kterým je pořízení kopie možné. Od okamžiku, kdy jsou pokryty náklady a investor odměněn rozumným ziskem (tedy vlastně úrokem z peněz, které do projektu vložil), tak další platby majitelům copyrightu (nikoli "tvůrcům", to jsou většinou jiní lidé) už nejsou ničím jiným než platbou renty někomu, kdo je tímto de facto v pozici feudála. Nemusím být marxista, stačí být důsledný liberál, abych tohle tvrdil. Jestli někdo i za těchto okolností CHCE platit majitelům copyrightu, nechť platí; já to dělám, ale zpravidla to beru jako ze své strany projev dobré vůle a necítím se provinile, když něco hůře dostupného nebo drahého, případě něco, co vím, že bude mít v DVD vydání bonusy o ničem, prostě stáhnu. Pochopitelně taky záleží na tom, o co jde, resp. kdo to vydal a komu ty peníze dávám - jsou případy, kdy to vím, a zaplatím rád, protože jde o formu podpory té aktivity spíš než o platbu za produkt.
    PC
    July 11, 2013 v 13.02
    M. Škabraha: Myslím, že takové jednání rozhodně liberální není, protože je v rozporu s vůlí tvůrce / majitele práv a neodůvodňuje jej žádný vyšší zájem.

    "Od okamžiku, kdy jsou pokryty náklady a investor odměněn rozumným ziskem, tak další platby ... už nejsou ničím jiným než platbou renty někomu, kdo je tímto de facto v pozici feudála." Půjdete podle stejné logiky do samoobsluhy a budete vyžadovat nákup zadarmo s odůvodněním, že Albert již pokryl své náklady a byl odměněn rozumným ziskem, a tudíž vyžadovat platbu za další dva rohlíky a jogurt je platbou renty feudálovi? (Náklady na výrobu rohlíku jsou jistě také zanedbatelné.)

    Myslím, že je to podobné, jako jízda na černo tramvají - ojediněle to nikomu nijak moc neuškodí, může být celkem zábava a i projev určité odvahy, ale prohlašovat to za správné a morální jednání, jež je údajně požadavkem doby a projevem boje proti "feudálům či komukoliv jinému, je podle mne obrovské chucpe.
    No, to je dobrý nápad s tím Albertem, nejdřív bych ale chtěl vědět, kolik z toho, co zaplatím, jde těm, co, opravdu upekli ten rohlík, těm a kdo mě obsluhují u pokladny, apod. Ale protože je Albert krvavá kapitalistická firma, tak Váš dobrý nápad asi nebudu realizovat, a spíš budu vyhledávat alternativní cesty nákupu rohlíků, které se bohužel nedají svépomocně zkopírovat a do každého jednoho z nich se nějaký materiál a nějaká práce druhých lidí prostě vložit musí.

    Co se týče té tramvaje, podstatný rozdíl je ten, že když tam jsem, tak zabírám místo někomu jinému, zatímco když si okopíruju film, tak jsem nikomu neumenšil možnost okopírovat si jej taky. Ale MHD je hlavně financována veřejně, aspoň to předpokládám, takže to je celkově něco jiného, jde totiž o peníze, o kterých pak - teoreticky, aspoň přes své volené zástupce - má možnost rozhodovat právě i veřejnost, včetně té, která MHD nejezdí.

    Protože už mě tato debata nebaví, uzavřu ji poznámkou, že existují dva krajní tábory: pro jedny je stahování filmů něco nemorálního, pro druhé je nemorální naopak jejich kupování. Zástupce první skupiny neznám osobně, nicméně zjevně existují. Já sám se chovám střídavě nemorálně z hlediska obou těchto skupin, a to poměrně s chutí. Být takto dvojnásobně nemorální je poměrně povznášející pocit, člověka to učí zdravé skepsi vůči všemu moralizování.
    PC
    July 11, 2013 v 17.04
    Já se taky chovám nemorálně (ne pořád). Jenom mi nepřipadá košer stavět celou věc z nohou na hlavu a prohlašovat takové jednání naopak za vrchol morálky. Možná by bylo dobré, abychom prostě respektovali jeden druhého - když si někdo chce za svůj film nechat zaplatit, tak mu vyhovět, pokudc ten film chci vidět.

    Alternativní cesta nákupu rohlíků je, řekl bych, jejich svépomocné pečení doma v troubě.
    JH
    July 11, 2013 v 20.55
    Pane Škabraho,
    tak s tou tramvají zkuste experiment (stačí myšlenkový): nastupte bez lístku, a prohlašte na celé kolo: "lidi, já jedu načerno, ale nebojte si, jak bude tramvaj plná, vystoupím, takže vlastně nikomu místo nezabírám". Myslíte, že by se na vás všichni dívali shovívavě? A proč asi?
    Souhlasím ovšem s tezí článku, že filmový průmysl si masové rozšíření pirátství do značné míry sám zavinil. A možná, že cesta zpátky vůbec nevede.
    MN
    July 12, 2013 v 17.31
    O Svěráky
    strach nemám, Česká televize pokračuje v tradici a sponzoruje velkolepou produkci "operety" Járy Cimrmana Proso, která má být přenášena do digitálních kin. Umělecký nebo kulturní přínos tohoto projektu si netroufám hodnotit...
    + Další komentáře