Internet patří všem: piráti, levice a kapitalismus

Idea commonismu, společného sdílení informací a vědění v digitální éře, stejně jako prosazování přímé demokracie činí z pirátů emancipační, tedy inherentně levicový politický projekt. Je ovšem otázkou, do jaké míry si to čeští piráti uvědomují.

Při poslední prezidentské volební kampani v USA v říjnu 2012 jsme se mohli v německém liberálním Frankfurter Allgemeine Zeitung dočíst, že Amerika objevuje třídní boj. V českých LN a MfDnes jsme ve stejné době mohli naopak číst o hrozbě komunismu, zatímco skutečnou hrozbou je drastické prohlubování sociálních nerovností a růst chudoby, která je stále ošklivější i u nás. Je tedy nasnadě, že otázka, která dnes opět bije na poplach, se jmenuje sociální.

Třebaže se tedy boj mezi mainstreamovou levicí a pravicí na obou stranách Atlantiku může jevit jako rodinná záležitost politického establishmentu, opravňující předsedu českých pirátů Ivana Bartoše k nerespektování této pravolevé osy, člověk se zdravě vyvinutým sociálním smyslem chtě nechtě reflektuje sociální problémy, směřující k polarizaci společnosti, a logicky také otázku vztahu práce a kapitálu, která je principem vztahu levice a pravice.

Pirátské strany všude ve světě, německou nevyjímaje, jsou dle svých slov neideologické, což lze chápat tak, že se nevážou k žádné výlučné ideologii. To však neznamená, že jsou prosty pluralitních společenských zájmů a ideových směrů, které spojuje minimální konsensus, jímž jsou pirátská témata a protestní povaha strany, založená na přímé demokracii a decentralizaci.

Rétorika některých představitelů českých pirátů však ukazuje, že svou stranu chápou nejen jako neideologickou, ale také jako nepolitickou, starající se jen o okruh svých úzkých zájmů svobodných informací a úzkostlivě se vyhýbající společenským tématům a konfliktům. Ivan Bartoš tvrdí, že čeští piráti nerespektují koncept dělení na pravici a levici. Nejen rétorika, ale i velmi omezený program českých pirátů však ukazují, že tato strana nevybočuje, ale naopak se podílí na každodenním vytváření depolitizované debaty, typické pro postkomunismus, kde přece dějiny mají už dávno končit. Neukazují nám tím náhodou čeští piráti, podobně jako Havlův zelinář v Moci bezmocných, že vlastně mají strach z ohrady této debaty vystoupit, že se vlastně v této ohradě cítí bezpečněji? V této ohradě v každém případě zůstávají piráti pouhou pozitivní konstruktivní opozicí…

Vztah práce a kapitálu, základní příjem a ekonomická demokracie
Podíváme-li se na program českých pirátů, obsahuje v zásadě jednotící liberální ideu svobodného přístupu k informacím, a v oblasti hospodářské politiky nic než liberální požadavek volného trhu. O ekonomické demokracii se vyjadřují jen letmo, velmi obecně a raději opatrně. V hospodářské politice tak piráti nepředstavují alternativu vůči pravicové ODS nebo TOP 09.

Otázka vztahu pirátů k levici a k sociálním tématům je samozřejmě komplikovaná; mnohem zajímavěji se řeší u německé strany, jejíž předseda Bernd Schlömer diskutoval s předsedkyní Die Linke Katjou Kipping v debatě o podnikovém systému v srpnu 2012. Také němečtí piráti se definují spíše liberálně než levicově či pravicově, s levicí se však shodují v otázce vztahu práce a kapitálu, minimální mzdy, základního příjmu a podnikové demokracie.

Otevřeme-li německou verzi stranického programu, v bodu 24.5 věnovaném pracovním trhu nalezneme právě programové požadavky bezpodmínečného základního příjmu pro všechny, spolkové zákonné minimální mzdy pro lidi v zaměstnaneckém poměru a rozšiřování demokracie z oblasti politiky a státu také do oblasti podniků, tedy snahu prohlubovat a rozšiřovat dosavadní úroveň spolurozhodování pracujících na vedení firem.

Je možné, že čeští piráti prostě přečetli a převzali jen anglickou verzi programu, kde sociální témata chybí, a nečetli už tu německou?

Změna paradigmatu: konec vlastnictví?
Vznik zelených v 80. letech přinesl do politické a celospolečenské debaty nová témata, která byla odpovědí na krizi průmyslové civilizace a kulturní změny 60. a 70. let. To byla úloha, kterou zelení splnili.

Piráti jakožto strana digitální bohémy odpovídají na některé výzvy, které přináší globální kapitalismus. Výzvy, jež se v lidských dějinách opakují znovu a znovu, každý den, jen s novými technologiemi a typy sociálních vztahů, získávají novou tvář.

Řeč je o vztahu sdílení, který je v současné sociální antropologii někdy nazýván komunismem, nebo commonismem v debatách politických, a který koexistuje vedle jiných sociálních vztahů, jako hierarchie a směna, v nichž funguje logika vlastnictví. V případě komunismu můžeme hovořit o mytickém makrokomunismu, tedy lovecko-sběračských komunitách či komunismu budoucnosti, užívajícím moderní technologie, ale také o mikrokomunismu každodenního života. Tento všední komunismus může mít množství podob: spolupráce, komunikace, výpomoc, společně trávený čas, přátelství, láska, sex a mnoho dalšího.

Komunismus, či chceme-li commonismus však není jen mytický. Vztah vlastnictví je sociální konstrukt, stejně jako sdílení, směna a hierarchie, a vedle soukromého vlastnictví, které historicky vzniklo spolu se zemědělstvím v neolitické revoluci, existuje ve všech lidských kulturách společné užívání obecních statků (commons), které je jedním z pilířů společenství a společnosti vůbec. Statků, které patří všem a zároveň nikomu.

V agrárních civilizacích se jedná o obecní pastviny, půdu a dobytek (ale také otroky). Například ve středověké Anglii bylo právo svobodně užívat obecních pozemků, spolu s privilegii šlechty, deklarováno Velkou chartou z roku 1215, aby byly tyto commons v příštích staletích novou šlechtou násilím privatizovány, tj. ohrazovány za účelem pastvy ovcí, jejichž vlna byla prodávána do flanderských kapitalistických manufaktur. Privatizace veřejných statků spolu s násilím tedy vždy stojí u zrodu kapitalismu v jakékoli epoše.

Za toto právo volně užívat obecních pozemků bojovali za anglické revoluce diggeři (kopáči), kteří zabírali a společně obdělávali ladem ležící půdu a neuznávali soukromé vlastnictví a peníze, a proto tvořili nejradikálnější, komunistický směr revoluce.

Právě v této době, v 17. století, vznikla v rodící se buržoazní anglické společnosti liberální ideologie práva na soukromé vlastnictví, koncipovaná Johnem Lockem. Právo na vlastnictví, zejména pak na soukromé vlastnictví, je ideologickým konstruktem, nikoli „přirozenou lidskou potřebou“.

Ani s nástupem průmyslového kapitalismu však commons nezanikají, ale jsou znovuvytvořena dělnickým hnutím v podobě solidarity a různých forem svépomoci, jako jsou družstva, pojišťovací systémy, stávkové fondy a další. Také rolníci reagovali na nové hrozby vytvářením vlastní solidární ekonomiky. Obdobně bychom mohli hovořit o experimentálních komunách hippies, ale především o squatingu, který se ve velkoměstech vyspělých zemí vyvíjí od 60. let.

Diggery digitální, informační epochy jsou piráti, kteří s duševním a kulturním bohatstvím provádějí to, co prováděli diggeři s půdou anebo provádí squateři s opuštěnými domy. Bojují za legalizaci a legitimizaci volného užívání a sdílení tohoto bohatství, a tím bojují i proti kulturnímu průmyslu jakožto jednomu ze segmentů kapitalismu, postaveném na principu soukromého vlastnictví a směny ze zašlé analogové éry.

Digitální revoluce je změnou paradigmatu, která znamená konec buržoazně-analogové logiky soukromého duševního vlastnictví, ale i duševního vlastnictví vůbec. A nejen to. Radikální intelektuálové Antonio Negri a Michael Hardt ve své knize Common Wealth: konec vlastnictví? ukazují, že všem patří nejen informace a vědění, ale také voda a vzduch, tedy je komunisticky užíváme, a jde o to, užívat takto také ostatní statky, nezbytné k životu společnosti. V jistém smyslu jsme tedy v komunismu vždy žili a žijeme, jde o to, do jaké míry a nakolik si to uvědomujeme.

Piráti jako emancipační projekt?
Prosazují-li piráti Internet jako veřejné, společné moře, jako digitální agoru, digitální společenství rovnoprávných a svobodných lidí, prosazují-li sdílení informací a vědění a prosazují-li přímou demokracii jako princip fungování celé společnosti, na kterém se sami organizují, jsou stranou, která má emancipační, ale také antikapitalistický potenciál.

Vrátíme-li se tedy k otázce vztahu pirátů k levici, k debatě o ní je třeba tento pojem, alespoň stručně, definovat. Levice, ať už měla jakýkoli konkrétní obsah, vždy znamenala emancipaci v porovnání s pravicí, asociující zavedený pořádek a hierarchii. Proto je celkem lhostejné, jak se piráti sami pojmově vymezují. Podstatné je, zda se piráti chápou jako emancipační projekt, jehož cílem je změnit společnost.

Bývalá členka spolkového předsednictva a členka berlínské pirátské strany, politoložka, postgenderová feministka a autorka knihy Klikni mě, Julia Schramm, v srpnu 2012 v rozhovoru s Georgem Fülberthem pro socialistické Neues Deutschland o směřování pirátů a jejich vztahu k feminismu a sociálním tématům říká, že sama chápe piráty jako emancipační projekt. A pokud se tak nebudou chápat piráti, pravděpodobně vystoupí. Kriticky se také staví k systému námezdní práce, který považuje za překonaný. Stojí také za zmínku, že ve své knize vystupuje jako kritička kapitalismu a požaduje nejen svobodu Internetu a informací: konstatuje, že Internet patří všem.

Piráti jako celosvětové hnutí (a zejména pak německá strana) emancipační potenciál progresivně měnící společnost mají. Je ovšem otázka, zda jej mají také čeští a pokud, nakolik jej dokážou využít.

A co si myslíte vy? Diskuse (7 příspěvků)

Tomáš Tožička - Duchcov

Pravo-levý nesmysl Středa, 22.Května 2013, 15:24:13

Levo-pravé rozdělení je samozřejmě nesmysl a svět není jednoduchý natolik, aby se do těchto kategorií vešel. Kromě středu - který nechybí ani v pravolevé redukci - musíme připojit minimálně dva další velké idové bloky.

Jedná se o komunitarismus a individualismus (podle průzkumů se ke každému z těchto směrů hlásí v USA kolem 20 % populace). V tomto "geometrickém" prostoru pak můžeme popisovat hnutí mnohem spíše, než než pouze v pravolevém dogmatismu.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Středa, 22.Května 2013, 18:24:5

Tomáši, a kdo tvrdí, že svět, byť i jen politický, se vejde do kategorií pravice - levice?

Přiznám se, že jsem se ještě nesetkal s tím, že by se nějaký politický proud označoval jako individualismus. Není lepší říkat "postaru" libertariánství?

Tomáš Tožička - Duchcov

Vymezení Čtvrtek, 23.Května 2013, 01:10:26

Připadá mi, že autor se snaží zařazovat hnutí levo-pravého spektra, což oba evidentně považujeme za redukci.

Ano, individualismem označuji libertariánství, které ovšem v Evropě označujeme liberalismem (FDP) zatímco v USA je liberalismem označována levice, protože tímto pojmem se tam rozumí sociální liberalismus, tedy něco jako levice.

Tak i v onom zmíněném průzkumu se ptali na "conservative, libertarian, communitarian, centrist, liberal views." Vzhledem k tomu, že třeba v Etickém egoismu se mluví spíše o individualismu než o libertariánství. kloním se ke shrnujícímu pojmu individualismu. A Piráty i české zelené bych zahrnul do tohoto proudu...

Ale je na politologii, aby to pojmově nějak ustálila, ale ta se k tomu nemá.

Rozhodně bych se však bránil tomu, že když se někdo nehlásí k levici či pravici, že to dělá jen z neochoty či obavy se nějak vymezit.

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Čtvrtek, 23.Května 2013, 09:53:32

Piráti mi taky připadají libertariánští. U Zelených bych řekl, že je to daleko pestřejší. Pestří a zelení :-)

Tomášovi Schejbalovi podle mě nejde primárně o to, že by Piráti byli neochotní nebo se báli, ale spíš nejsou schopní dostatečně zohlednit určitá sociálně ekonomická témata, která je ale tak jako tak "doběhnou", tzn. budou se i na nich muset nějak vymezit a to vymezení bude muset být "levicové", "pravicové" nebo "středové". Nebudou muset žádné takové pojmy použít, budou ale muset rozpracovat postoje k věcem jako majetková nerovnost, daňová struktura, spekulativní kapitál, sociální vyloučení, ad., mezi kterými je nějaká souvislost, nejsou to izolovaná témata.

Tomáš Tožička - Duchcov

No vidíš, Čtvrtek, 23.Května 2013, 10:16:12

a tady se prostě neshodneme :-)

Individualismus/libertariánství a komunitarismus přinášejí vlastní pohledy na Tebou jmenovaná témata. A proto mi připadá trochu násilné to vše šroubovat jen na pravici či levici.
Zatímco na daňových únicích dnes panuje shoda téměř ve všech politických proudech, rodinou politiku definuje každý proud jinak. Na mezinárodní politice se shodne spíše pravice s levicí a centristy, zatímco komunitaristé najdou více styčných bodů spíše s libertariány. A tak by se dalo pokračovat. A samozřejmě každý z těch proudů - především levice a libertariáni, má v sobě zakomponováno mnoho dalších ideových směrů, zatímco pravice a komunitarismus jsou o něco kompaktnější. No a do toho ještě centristé, kteří v Evropě mají největší politickou základnu.

Pravdu máš se zelenými, kteří zahrnují od libertariánů, přes levici až po komunitaristy. Možná pestří až moc...

Petrasek Milan - penzista

Ja bych vemi rád nacpal politickospolečenský svět Pátek, 24.Května 2013, 10:59:11

do kategorí pravice-levice, ale nejde mi to, protože příkladně
v politickoekonomické rovině nabyl levopravý střet převzetími pojetí kapitalismu jako náboženství (etické maxima jsou daná vírou v autoregulaci maximalizace individního profitu) podřadného významu.
Nacházíme se v situaci, kdy příkladně v německu politici levice maximalizují zisky ve vedení mezinárodních koncernů, zatímco politici pravice prosazují ekologická opatření, o která se ekologická hnutí bezvýsledně celá desetiletí marně pokoušela.
Kouzelná péče o moc neoliberalistů leží mj. ve víře v depolitizaci středu ...řekl bych.

Paperartist_2013-03-18_21-03-22

Dalibor Záhora - Praha 8

Pirátský program - omezení globálního kapitálu Neděle, 26.Května 2013, 10:35:18

Dovoluji si upozornit, že Piráti aktuálně projednávají bod Finační systém, ve kterém zatím v pracovní verzi navrhují omezit globální finanční systém i podporu alternativních měnových systémů od Bitcoinu po lokální měny. Podrobněji zde

http://www.pirati.cz/rp/program/rozpocty

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.