Jaká kulturní politika?

Co si o živém umění a kulturní politice myslí Lubomír Zaorálek, Pavel Bělobrádek, Matěj Stropnický? A co Alena Zemančíková? Třeba tohle: Umění a šířeji kultura jsou jazykem, kterým společnost o sobě hovoří.

Azemancikova1

Alena Zemančíková

25.02.2013 10:07

Související

Na debatě se zástupci opozičních stran o kulturní politice státu se moderátorka Milena Bartlová zeptala do publika, jak bychom argumentovali, kdybychom byli politiky tázáni, proč se má nezávislá kultura (živé umění) podporovat ze státních prostředků. Pokusím se odpovědět. Ale napřed o těch politicích:

Dostavili se Lubomír Zaorálek za ČSSD, Pavel Bělobrádek, předseda KDU-ČSL, a Matěj Stropnický za Stranu zelených. Zástupce KSČM se nakonec nedostavil, ačkoliv byl naléhavě zván a jeho pozvání se stalo i předmětem odporu některých potenciálních návštěvníků. Lubomír Zaorálek mluvil chytře, vzletně, o smyslu živého umění nezapochyboval ani náznakem, dokonce se vyjádřil, že s živým uměním kultura společnosti stojí a padá, bez něj že bychom kulturně zahynuli.

Jeho vystoupení bylo věrohodné, mělo vlastně jen tu chybu, že on osobně na místo ministra kultury neaspiruje a že s těmito svými názory nedokázal ani v minulosti přesvědčit vedení ČSSD o tom, že Vítězslav Jandák není správnou osobností na místo ministra kultury, protože svým politickým působením hodnoty živého umění nereprezentuje, a že by sociální demokracie měla mít svoji kulturní politiku formulovanou nikoli na konci, ale téměř na začátku svého politického programu. Lubomír Zaorálek ostatně vyjádřil pochybnost o tom, zda se o zájmy kultury dokážou postarat umělci v politických funkcích, týká se to tedy i herce Vítězslava Jandáka.

Pavel Bělobrádek se vyjadřoval z pozice českého venkova, jehož živé umění (podle většiny jeho výroků) vzniká zejména na základních uměleckých školách. Zaujalo mě, že předseda KDU ČSL, který žije v Náchodě, nemluvil o jedinečném kulturním fenoménu Jiráskova Hronova, který už dvacet let není konzervativní přehlídkou ochotnických inscenací, ale živou tvůrčí dílnou amatérského divadelnictví, kde se představují dramatici, herci, režiséři, osobnostní a kolektivní autorské postupy, témata, nové formy, kde se diskutuje, teoretizuje i prakticky v seminářích tvoří.

V současné době probíhá i jakýsi „spor o Jiráskův Hronov“, v němž dosti silně zní hlas, volající po navrácení festivalu „klasickému činohernímu divadlu“, jež však je v současném evropském divadle obtížné definovat a i kdyby se definice podařila, neuspokojilo by to ty, kteří prostě chtějí v Hronově klid v ulicích a na jevišti srozumitelné vyzkoušené postupy. Předseda KDU ČSL tedy prokazatelně o živém umění neví, ani když se odehrává 10 kilometrů od jeho bydliště se státní, krajskou i místní podporou, jeho vystoupení mi proto příliš kompetentní nepřipadalo.

Matěj Stropnický, který v kulturním prostředí vyrostl a je mu samozřejmostí, se uchýlil ve svých výstupech k příkladům toho, jak pracuje sám jako místostarosta Prahy 3. Budil tak dojem, že za živé umění považuje pouze umění co možná nekonvenční, na příkladu kina Aero ukazoval, jak je jako zástupce městské části nakloněn dotovat – cituji po smyslu – „uvádění filmů, které z kin diváky vyhánějí, nikoli těch, které je přitahují“. Což je postoj stranící příliš úzké skupině obyvatel, s níž by v rámci celostátní kulturní politiky neměl šanci uspět.

Stejně jako u Pavla Bělobrádka i u Matěje Stropnického mi chyběla obecnější rovina uvažování o kulturní politice státu, která musí počítat se všemi podobami tvůrčích aktivit v centru, na periférii i v regionech, ve složkách kreativních, ale i v těch organizačních a reflektujících. Také jsem postrádala jasné sdělení, zda kulturní politika strany má zavazující vliv na činnost a postoje krajských hejtmanů a jejich rad za tu stranu zvolených; že tedy může být vodítkem pro voliče i v krajských volbách.

A nyní k otázce Mileny Bartlové:

Umění a šířeji kultura jsou jazykem, kterým společnost o sobě hovoří. Ten, jako každý živý jazyk, se vyvíjí, proměňuje a obohacuje, a v této větě jsou zahrnuty i procesy opačné, tedy může i strnout, jednotvárnět a chudnout. O všem, co se ve společnosti děje, jak smýšlí, čeho si cení, čím se baví a co uctívá, vypovídá kultura. Je proto nesmyslné a doslova hloupé hovořit o ní jako o něčem zbytném, kulturní dluh způsobuje zanedbání, zpustnutí a vysídlení nejdůležitějších oblastí lidského života.

Část kulturních, zejména uměleckých aktivit se do institucí nevejde. Nejsou schopny plánování, vznikají z náhlé potřeby a inspirace, jejich tvůrci jsou tak či onak nepraktičtí a samozřejmě jsou některé ty aktivity naprosto menšinové. Každá slušná společnost má v rámci svých struktur nástroje a lidi, kteří dovedou tyto nečekané kreativní projevy podchytit a podpořit. Měla je i za socialismu, kde tuto – často opoziční až subverzivní – kulturu dokázaly podržet veřejné kulturní domy, střediska a závodní kluby, případně studia existujících divadel a galerií. Nejhůř na tom byla literatura a kulturní publicistika, jejichž samizdatová vydání měla malý okruh většinou už dopředu mezi sebou informovaných čtenářů a veřejné edice prostě podléhaly cenzuře. Hledat způsoby, jak neoficiální kulturu podpořit, bylo pro řadu kulturních pracovníků riskantní, byl to ale současně i tvůrčí úkol, dobrodružství a věc cti.

Na druhou stranu, pokud si vzpomínám, toto spojení mezi nezávislými tvůrci a kulturními pracovníky vyvolávalo i pocit odpovědnosti na obou stranách. A nemyslím tím autocenzuru, ale odpovědnost za výsledek, za kvalitu provedení, za sdělení. K tomu patří i vztah k publiku.

Vztah umění a publika je v poslední době u nás značně porušen. V nedávné debatě Lidových novin o soudobé opeře řekl skladatel Petr Kofroň, že české publikum se liší od publika v jiných, srovnatelných zemích tím, že jinde jsou lidé zvědavi na to, co neznají, u nás jen na to, co znají. Vlivem reklamy, televize a nadbytku informací upadá schopnost vnímat ve více významových plánech a přijímat umělecké dílo jako svébytný svět, k jehož pochopení, porozumění a nakonec i potěšení z něj člověk rovněž potřebuje zapojit tvůrčí aktivitu. Trochu vzdělání, nějaké informace a otevřenou mysl. Hodnoty jako vzdělání a informace poskytují média, na vyšší úrovni kulturní časopisy. Kritika a diskuse o umění jsou pro pěstování vztahu umění a publika nezbytností. Proto je nutné, aby je podporoval stát, vztah obce ke kultuře je totiž státotvorná záležitost.

Politikové (zejména pan Bělobrádek) na oné schůzce několikrát použili slova „žebrat“ v souvislosti s žádostmi o dotace a granty. Dosvědčují tím deformaci jazyka a posun ve významu slov. Žebrák je přece někdo, kdo si na živobytí nemůže (nebo nechce) vydělat prací a dožaduje se milosrdenství jen pro samu svou existenci. Nic takového ale představitelé nezávislých uměleckých aktivit nedělají. Ti naopak pracovat chtějí, ještě mnohem víc než dosud, jen žádají, aby jejich práce byla státem respektována a finančně podpořena.

Pak bych ještě řekla, že když si zdevastujeme kulturní prostředí, žádná evropská ani světová dotace nám nepomůže s jeho rekultivací, protože to je výsostně naše věc.

Kdyby tyhle moje argumenty jako zástupkyně kulturních pracovníků na politiky nezapůsobily, řekla bych jim, že umělci mají moc, o které jim se ani nezdá, že když si nás postaví proti sobě, obrátíme proti nim veřejnost. A pak bych odešla středem jednací místnosti a teprve venku si pomyslela, že kulturní obec je ovšem stejně rozklížená, frustrovaná, nesolidární a nezodpovědná jako kterýkoli jiný segment společnosti ba společnost jako celek, a že jenom doufám, že se to už brzy změní.

A co si myslíte vy? Diskuse (37 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Pondělí, 25.Února 2013, 17:55:54

Škoda, že tam tranzit.cz a spol. nedostali zástupce i jiných stran, takové severní Čechy mají kulturních témat na sdílení ☟☟☟
http://www.youtube.com/watch?v=eT7jME1U13U

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Třeba Pondělí, 25.Února 2013, 21:53:31

se jednou dočkáme toho, že ministryní kultury bude někdo takový jako Alena Zemančíková. Od Pavla Dostála se už vystřídalo dost špatných ministrů na to, aby po čase mohl opět přijít nějaký slušný ministr. Třeba si bude chtít také sociální demokracie vylepšit pověst za V.Jandáka.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Pondělí, 25.Února 2013, 22:07:31

Když se tak pročítám nejrůznějšími články, nepublikovanými na stránkách DR a v dotovaných periodikách, a k nim příslušnými diskusemi, dost vážně pochybuju o tom, že umělci dokážou postavit lidi proti vládě. To možné není, lidem je umění a dotace v lepším případě ukradené, v horším by ho nejradši zrušili a umělce poslali někam na stavbu.
Není náhodou takové kolektivní odmítnutí umění a jeho tvůrců jasným předznamenáním stavu, kdy roztříštěná umělecká obec svádí pouze boje za záchranu sebe samé a kdy ji už nezbývají síly k žádným jiným akcím (včetně onoho obracení lidu proti vládě)?

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

Pondělí, 25.Února 2013, 22:20:9

Jakube, problém je v tom, že vznikla iluze relativně jednotné "kulturní fronty", podporující "Karla na Hrad". Zkrátka lidé jako Hřebejk, Svěrák, Vaculík atd., prokázali živému umění medvědí službu. A teď už se všichni tvůrci strkají do jednoho pytle.

Takže umělecká obec je reálně roztříštěná, ovšem virtuálně jakoby jednotná. A to je neštěstí. Jediné, co se dá udělat, je poukazovat různými prostředky na to, jak se věci ve skutečnosti mají.

Jinak je otázka, jak by měli umělci postavit lidi proti vládě. Té poznámce úplně nerozumím, asi by bylo potřeba, kdybys to malinko rozvedl...

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Pondělí, 25.Února 2013, 22:34:24

Narážím na poslední odstavec textu AZ, třebaže je míněn ironicky - tam se píše o tom, že si politici zahrávají, když umělce ignorují..
K té iluzi: vím, že tady vznikla iluze, už se o tom diskutovalo i pod jinými, zde publikovanými články. Jenže když tedy půjdeme mezi onu "veřejnost" a budeme se jí ptát, rychle pochopíme, že to není žádná iluze, nýbrž veřejné vědomí. Celý problém se převedl na velmi jednoduchou rovinu: proč bychom MY měli platit z daní něco, co slouží jen JIM. Primitivní, ale funkční - a teď babo raď, jak veřejnosti vysvětlit, že se ve svém názoru unáhlila.
Myslím, že k takovému vyjasnění nejspíš nedojde. Prostě tady budou umělci, kteří lobbují a demonstrují za své zájmy, přitom tvrdí, že jim jde o kulturu celé společnosti - a na druhé straně bude stát lid, jemuž je tato kultura zcela ukradená, protože jí asi nerozumí; a umělci v jeho očích zůstanou jen soukromou zájmovou sférou. A v takových podmínkách budeme trčet jak v hlubokém blátě.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Ad Jakub Vaníček Pondělí, 25.Února 2013, 22:53:21

Otázkou nedořešenou taky zůstává, proč by lidem měla být zrovna "tato kultura zcela ukradená"?
Za a), b), c): neznají, nerozumí, není o nich... (je to vzájemné?)

Petr Litschmann - M.Žižkov

Pondělí, 25.Února 2013, 22:57:52

+ Burcovat elitním uměním lid dnes asi nebude snadný...
http://www.youtube.com/watch?v=LSeH5e5hwNw
(nejen k poslednímu odst.)

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Pondělí, 25.Února 2013, 23:09:44

Ano, tím spojením "elitní umění" je vyřčeno mnohé. Jelikož jsem přesídlil z města na venkov, viděl bych zde určitou spojitost. Elitní umění je uměním velkoměsta - pak není dlouho nic, uprostřed umění maloměsta a na chvostu umění vesnice. Tyhle tři vrstvy jsou nekompatibilní, nerozumí si, možná se i navzájem vysmívají, anebo, což je asi nejhorší, vzájemně se ignorují. Protestující skupina podle mého zastupuje jen to velkoměsto. Jak kdesi podotkl Honza Bělíček, jeden ze zakladatelů petice Zachraňte kulturu 2013, můžou zástupci umělecké obce, sjednocené pod egidou společného boje o dotace, pomocí jakýchsi pák v Senátu působit i politicky. Tomu se na vsi lidé pochopitelně smějí, zároveň je to ale nutí k ještě hlubšímu opovržení - jimi, těmi proradnými, kteří málem nechali zvolit Karla prezidentem. Takže nejspíš opravdu platí: a) neznají, b) nerozumí, c) není o nich.

Evoluce2

Martin Ševčík - Přisluhovač globálního kapitalismu 2, Frýdek-Místek

Hotové, vyřízené Úterý, 26.Února 2013, 09:20:13

Mám takový hodně pesimistický pocit, že v ČR jako takové už je vymalováno. Nebýt tato republika obklopená ještě relativně fungující evropou, tak si jdu už asi kopat zemljanku někam co nejdál od davu. Protože bez toho okolí by se podle mě sesypala ČR do Jochovského totáče na ten šup.

To jak teď vrůstá ten odpor mladých proti KSČM a potažmo celé levici, to není žádná sranda.

Zdánlivě odbíhám od tématu, ale podle mě jen zdánlivě, to všechno souvisí. Jak píše pan Vaníček, popř. pan Litschmann - nerozumí, neznají není o nich. To je oč tu běží. Teda převážně to nerozumí neznají a dodal bych až křečovitě odmítají vše mimo jejich NORMÁLNÍ svět. Bavím se tu o tom lidu. Ono by to "živé" umění i bylo o nich, ale oni to nechtějí vidět, kdyby to už náhodou pochopili. Nikdo nic nečte, krom blesku, nikdo nic nezná - o historii, o politice o ničem, všichni jen v těch svých světech a večer k televizi Nova. No dnes možná lepší bulvární Nova než propaganda z ČT, kterou by mohl Goebels závidět.

Dočetl jsem nedávno Huxleyho Konec civilzace. Ta naše distopie má sice jinou podobu, co se toho zabezpečení a pohodlí lidí týká, ale to znormalizování, to uzamknutí lidí v mantinelech, to je prostě šílené. Když jsem to četl, tu knihu, bylo mi do breku.

Pro koho tady chcete dělat živé umění. Lidi pod 40let u nás většinově nejsou schopní ničemu řekněme kulturně-společenskému, ale i ekonomisckému a histroickému vůbec porozumět. Je to jako když se oddaluje propadení nějakého žáka z matematiky a posouvá se dál a dál a toleruje se čtyřka až v osmé třídě dojde trpělivost a pohrozí se pětkou, potom se najme doučovatel a má učit toho žáka na pololetní písemku osmé třídy. Kde má doučovatel začít, když žák neumí ani lineární rovnici (trojčlenku) z páté třídy.

Tak asi tak bych popsal naši společnost - postreálsocialistickou.

Jediné co ty lidi tehdy , zajímalo bylo honem na stánky, videokazety, Bibione, Jeany, Dallas, Pergnerová. Celá generace je v tom vyrostlá, v tom Huxleyovi. Z prominutím - úplně bez mozku. Jsou to jen instrumenty.

Je mi hnusně ze sebe samého, za to povýšenectví, ale moje pocity oscilují mezi pocity čapkova Alqiusta v souvislosti s mým povoláním a s pocity Bernarda Marxe, jako toho nenormálního vyděděnce.

Petrasek Milan - penzista

Philip Roth osvětluje radikální levicový postoj k umění následujícně Úterý, 26.Února 2013, 10:47:25

.......lidské utrpení ideologové zevšeobecňují, umělci jej jemně tříbí. V takové polaritě postojů spočívá příčina vzájemného nepřátelství, jemuž se vystavit znamená pro umělce boj o zachování jedinečného uprostřed zjednodušujícího a zevšeobecňujícího světa. K ospravedlňování společenského systému není zapotřebí umění. Něco takového se umělce netýká. Samozřejmě existují rozdíly mezi společenskými systémy. Je zřejmé, že jeden systém je lepší a možná o mnoho lepší než jiný, ale umělec vnímá vždy jeho stálou nedokonalost. Umělec není ničí zaměstnanec, nevěří v nic. Je někým, kdo se zaobírá světem a událostmi zcela jiným způsobem. Politik předkládá víru v řešení, které by mělo změnit svět, ale umělec předkládá produkt, pro nějž není na světě místa. Neskýtá žádný užitek. Opravdový umělec předkládá světu to, co ještě nebylo. Když Bůh stvořil v sedmi dnech všehomír – ptactvo, vodstvo, člověčenstvo.... , nevzal si na umění ani pár minut času. „Budiž umění, které někteří budou milovat! a někteří..................ne, to neřekl!

Martin Profant - Praha 7

Živé umění? Úterý, 26.Února 2013, 11:21:51

Jak autorka, tak diskutující píši chvíli o obraně živého umění, chvíli o obraně kultury.
Ono by bylo dobré se rozhodnout. V této zemi je v současné době životně ohrožena infrastruktura kultury v tom nejširším slova smyslu -- od vzdělávacích institucí po vydávání literatury až k ohrožení institucí vědeckého výzkumu. Máloco z této široké infrastruktury je přitom ohroženo řádově méně než ty aktivity, které zahrnuje rezort kultury pod dotační titul "živé umění".
Ten dotační titul přitom skutečně necílí na jakkoliv homogenní skupinu; rozdělit ji na část,která dostala, co chtěla, a proto bude podporovat politiku MK a na ty zbylé, ty ukřivděné, protože na ně se nedostalo (a to není dobrá veřejná role) -- to není nesnadné a určitě to přijde o polovinu levněji, než dát všem alespoň tolik, aby přežili.
Příliš cynické? Ale ne, dva roky to fungovalo ve vztahu vztahu dvou skupin, které k sobě měly co do zájmů rozhodně blíže než ten slepenec "živého umění" -- neuniverzitního základního výzkumu (zvláště Akademie věd) a vysokých škol. Tak dlouho než po likvidované Akademii došla řada i na vysoké školy.
Takže se může jako pole střetu zvolit "živé umění" a pak se může naříkat nad tím, že určitá skupina už funkční lobby má (řekněme třeba okruh Filmového festivalu v Karlových Varech), a proto by pro ni účast v lobbování v rovině Zachraňte kulturu znamenalo jen plýtvání kontakty a předávání podílu na získané kořisti -- anebo se může bojovat o českou kulturu a pak může vzniknout dost silná fronta, aby vytvořila (přesněji mobilizovala) veřejné vyprávění tak silné, že donutí i ty "elity" z festivalových a jiných rautu alespoň veřejně dávat najevo, že jdou s sebou.

P.s.
V moderní době nikdy nebyla opravdovým adresátem umělecké tvorby vesnice a právě tak byl vůči umění vždy inertní "lid" -- tedy přesněji průmyslový proletariát, rolnictvo a drobní živnostníci.
Jistě, vždycky tu bylo pokušení kulturní politikou, která by stavěla na radosti zdravých lidových vrstev a odmítala plýtvat penězi na zábavu zvrácených, prohnilých atd. intelektuálů a dekadentů. Dechovka, nacistické monumentální umění a režimní socialistický realismus.
Lidé, kteří dnes píší o (neexistující) pražské intelektuální kavárně, která volila Karla (a tudíž zradila lid), se tomuto pokušení velmi přibližují. A nic na tom nemění, že většina těch, kteří tak vehementně podporovali KS buď umění nikdy netvořila anebo ho už dávno, dávno netvoří.

Luděk Ševčík - OSVČ

Wikipedie: Úterý, 26.Února 2013, 12:56:31

Kultura tedy zahrnuje všechno to, s čím se člověk nerodí, ale
co se musí naučit, aby se stal platným členem své společnosti;
co sám většinou nevytváří, nýbrž přejímá od starších;
co je spíše kolektivním a často anonymním, nastřádaným dílem mnoha generací;
co se udržuje tím, že se o to lidé starají a pečují;
co dané společenství spojuje a zároveň odlišuje od jiných.
Došel jsem tudíž k názoru, že pokud by tedy nějaké peníze na záchranu kultury měly být poskytnuty, měly by v prvé řadě směřovat do školství. Ke kultuře musí být člověk vychováván a pokud má být výchova co nejúčinnější, musí začít co nejdříve. Otázka je, jestli systém dá peníze na výchovu kulturního člověka, protože tím by financoval svou zkázu, neboť kulturní člověk nebude preferovat nekulturní neoliberalismus.
Snížení peněz do kultury ovšem může vést i ke katarzi. "Kulturu" pro kšeft dotovat netřeba a skutečné umění se pak stane nezávislým.
Na závěr ještě tolik.V některých příspěvcích mi vadí paušální dělení kulturnosti obyvatel dle velikosti osad. Je to dost hloupé. Podle jakého měřítka dospěli pisatelé k výše uvedenému? Je kulturnější Pražák, který jde jednou za rok do divadla na nějakou kýčovitou komedii, než vesničan, který nemá finanční možnosti někam za kulturou jet a tak si čte doma Dějiny od Liviuse? Procento kulturních lidí je stejně velké v jakékoliv části naší země. V Praze je Homolků neúrekom, ne že ne. Hloupým paušalizováním si "kulturní fronta" jen vytváří odpůrce.
Navíc pokud není možno umění přesně definovat, je těžké tvrdit, že není kulturnější onen "inertní" lid, než snobští, kýčem obklopení zbohatlíci

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Úterý, 26.Února 2013, 14:30:55

Pane Ševčíku, nezlobte se, ale vůbec jste nepochopil, co jsem měl na mysli. Když píšu kultura města, maloměsta a vesnice, rozhodně tím neříkám kultura skvělá kontra kultura pokleslá, určená pro hlupáky. Jsem ochoten hovořit o elitní kultuře a konstatovat jistý hodnotový rámec viděný právě z pozice této elitní kultury. Toť vše. Takže než tady budete psát něco o hloupém paušalizování, přečtěte si věty, s nimiž polemizujete.

Luděk Ševčík - OSVČ

To víte pane Vaníčku, Úterý, 26.Února 2013, 16:01:18

co můžete jiného očekávat od nekulturního venkovana, zkaženého masovou kulturou? Možná, že kdyby jste si s ním dal tu práci a vysvětlil mu vaše chápání elitní kultury, třeba by si ji přestal plést s takovou elitní kulturou, na jejíž pochopení je nutno mít určitou úroveň, která je dosažitelná jen v pražské kotlině.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

venkovan Úterý, 26.Února 2013, 16:21:26

To bude asi nějaká mýlka, jsemť také venkovan! A zrovna se tedy zeptám: Vy tam u Vás na venku skutečně máte někoho, kdo si po večerech čítá Liviuse namísto obligátního pivečka a rumu v místním lokále? Už delší dobu u nás někoho takového hledám, a stále se jaksi nedaří...
Elitní kultura je mimo jiné i ta, jejíž tvůrci spotřebovávají veškerou energii jen k jejímu pozdvižení, tzn. pěstují experimentální prosu, zvláště pak experimentální poesii, v krajních případech i Poesii. Příjemci takovéhoto umění jsou v drtivé většině případů jen podobně experimentující svébytné osobnosti...

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Pánové, Úterý, 26.Února 2013, 16:26:10

číst můžeme Livia, ne Liviuse. Promiňte, ale trhá mi to uši (nebo spíš oči?), zvlášť když je řeč o kultuře.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Úterý, 26.Února 2013, 16:38:11

Kaju se...

Martin Profant - Praha 7

Jakubovi Vaníčkovi Úterý, 26.Února 2013, 17:15:7

Nejsemť venkovan. Ale v malé vsi, ze které pocházejí praprarodiče a ve které mám zděděnou chalupu, znám tři vrstevníce, které Livia četly a dnes čtou po večerech literaturu, která je na mě jako rekreační četba příliš intelektuální. Pravda, jezdí za prací (spíše na porady o práci) do Plzně, ale Vy asi také nebudete mít redakci v Modlíkově.
Ale zase pro změnu je v Plzni sice pět stálých divadelních scén -- alespoň mi to tvrdila moje studentka, co byla zaměstnaná na příslušném odboru magistrátu, pět stálých divadelních scén (já sám znám jen dvě a obávám se, že jedna z nich nedávno skončila) -- ale když jedu z přednášek domu, dost často potkávám lidi, kteří jedou do Prahy do divadla.
Přijde mi ta naše zemička na rozdělování na venkov, maloměsto a větší město trochu malá.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Úterý, 26.Února 2013, 17:37:50

Pak se tedy budou kraje lišit podle nějakého jiného pravidla. Stejně ale stále trvám na tom, že určité rozlišení je třeba. Znám to z vlastní zkušenosti - pracuji v Krajské knihovně a vidím docela dobře, jaké knihy se půjčují, jakými tituly se rozšiřují fondy vesnických biblioték, co z novinek se čte, o co lidé nemají absolutně zájem. A kdyby to viděli například i šéfredaktoři kulturních periodik, nejspíš by je opanovalo hrůzné pomyšlení...

Petr Litschmann - M.Žižkov

Středa, 27.Února 2013, 03:01:9

Pana Profante, zaplať pán bůh že je malá, že je zatím stále ještě malá... (narážka na pro-kulturní význam levné dopravně-výměnné infrastruktury), jinak by si různě definované skupiny musely vystačit se svými ještě skromějšími sbírkami stereotypů..
..dáti slova Slovákům (ve slušné kvalitě:-) http://www.youtube.com/watch?v=s2ar-qV4t44

Martin Profant - Praha 7

Petrovi Litschmannovi Středa, 27.Února 2013, 08:42:14

Horníček vzpomínal, jak jezdil z Plzně do Prahy do divadla na kole. I když jinak máte s významem levné dopravní infrastruktury svatou pravdu.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

nepřítel lidu Středa, 27.Února 2013, 09:02:9

Už si tu trochu připadám jako nějaký šiřitel protivenkovské propagandy, který se zaklíná stereotypy a simplifikacemi. No budiž.. Každopádně, vrátíme-li se k současnému živému umění, alespoň tedy k tomu, které spadá do okruhu "literatura", doporučuji provést následující pokus: pročíst si čtyři dotovaná literární anebo literárně-kulturní periodika, vypracovat si seznam pěti titulů, o kterých se na stránkách těchto periodik píše, a ten pak konfrontovat se seznamem přírůstků v knihovně Modlíkov, Moravský Žižkov aj., v Plzni, v Havlíčkově Brodě a v Praze. Aby to bylo úplně přesné, musel by ještě knihovník v každé z uvedených biblioték uvést, kolikrát se ta která kniha půjčila.
A úplně nejlepší bude, když se začne knihou některého z básníků, jejichž jména zde v nějaké diskusi uvedl p. Štampach.
Ať mě vezme čert, jestli se neukáže, že platí ono "není o nich", tudíž se čtenáři nezajímají.

Petr Litschmann - M.Žižkov

Panu J.Vaníčkovi Středa, 27.Února 2013, 13:34:45

Kdo tvrdí, že se ke stereotypům v nouzi neutíká, stereo-typuje dodnes (neslušná parafráze až příliš zlidovělého rčení).

Dříve než třeba podniknu tak trochu víc nostalgicky-patriotickou exkurzi do místní lidové knihovny, nemůžu se ubránit pochybnosti o tom, že by kniha byla středem kulturního vyžití moravsko-slovácké obce. S tím je úzce spojená otázka financování živého moravského folklóru mimo Brno; podle mé osobní pracovní hypotézy bych na výš než krajský rozpočet coby jeden ze zdrojů nesázel ani pětník, ale mohu se mýlit....
... dobře, o 5999999,95 Kč - podíl Brna jsem se v úhrnu mýlil: http://memorandum.nipos-mk.cz/

Bonus Jacka Pota:
http://knihovnamoravskyzizkov.webk.cz/

Luděk Ševčík - OSVČ

Takhle se nedá seriozně argumentovat Středa, 27.Února 2013, 15:27:19

pane Vaníčku. Jestliže v Praze předpokládá knihovník, že si onoho Livia vypůjčí 500 lidí, tak ví, že se mu vyplatí si jej do knihovny pořídit. V 500 x menší obci už je těch zájemců pochopitelně v řádu 100 a více krát menším, takže se tam asi těžko v regálech objeví.
Dále zcela opomíjíte čtenáře, kteří do knihoven nechodí a knihy si kupují. Moje máma byla velkým čtenářem /teď vzhledem ke svému věku už jí četba dělá problémy/, takže když mi bylo asi 10 let, dělali jsme doma inventuru knih a dostali jsme se na asi k číslu okolo tisíce. Dnes už je raději nepočítám. Knihy jsem si půjčoval naposledy, když jsem ve dvaceti letech ležel v nemocnici. Jinak si knihy stále kupuji. Možná i proto, protože předpokládám, že v naší knihovně bych Livia nesehnal. Jak by jste tedy chtěl ze seznamů knihoven udělat nějaký seriozní průzkum, který by podepřel vaše tvrzení?

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Středa, 27.Února 2013, 16:04:26

Máte pravdu v tom, že knihovny mnohdy jsou skutečně lidové v tom smyslu, že se zaměřují na tzv. lidovou četbu - viz například spisovatelka Javořická, která neustále navzdory všem trendům drtí žebříčky vypůjčených knih,a proto je taky s oblibou nakupována do knihovních fondů. Uff.
K nám například chodí i vzdělaní čtenáři, kteří čtou náročnější knihy, nejčastěji jde o lékaře, učitele a další. Pokud ale máme zůstat u současného živého umění a neohánět se stále jen antickou klasikou, je zajímavé sledovat, jak si tito čtenáři půjčují například onu výše zmiňovanou současnou experimentální literaturu. A současné živé umění v této diskusi jde v první řadě.
Netvrdím, že mimo Prahu je všechno Barbarov, viděl bych ale jisté disproporce v tom, co je živé umění ve městě, co na malém městě a co na venkově - což nakonec uznal i pan Litschmann. Proto také píšu, že venkov, tak jak jsem to mohl několikrát sám poznat během diskusí, jaksi ignoruje zápas o živé umění (požehnány budiž výjimky!). Vidět to lze nejen na poezii, abych taky pořád nebrousil kolem téhož, ale i na literárních časopisech. Nevěřil byste, jak jsem se musel naběhat, než jsem si zajistil, abych ve městě, kde stojí krajská knihovna, mohl v trafice kupovat literání časopis Tvar...
A k tomu, jestli se něco těžko objeví v regálech knihovny: knihovny, ať už na venkově, či ve městě, slouží všem, a proto by její akvizitoři měli správně "vykrývat" všechny čtenářské vrstvy. Vedle Javořické by měli zajistit například i reprezentativní výbor ze současné poezie. Což se pohříchu dosti zhusta neděje. Pročpak asi??

Luděk Ševčík - OSVČ

Ještě k tématu knihoven. Středa, 27.Února 2013, 17:25:16

V zastupitelstvu jsem projednávali, zda přijmeme dotaci na pořízení počítače do obecní knihovny. No kdo by to od státu zadarmo nebral? Jen to bylo podmíněno zaplacením softíku na evidenci knih od určité soukromé firmy. Takhle se zachází s dotacemi na kulturu. Jsou spojeny s podporou nějakých pijavic. Tady by měli podporovatelé živé kultury nejvíce křičet. Protože pokud jsou peníze na kulturu takto tunelovány, tak nepomůže ani zdvojnásobení státního příspěvku.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Panu Ševčíkovi Středa, 27.Února 2013, 18:22:1

Používání počítačového softwaru v knihovnách (a ve veřejné sféře vůbec) vede možná dokonce i k jisté závislosti veřejných institucí na soukromých firmách. Veřejná sféra totiž obvykle softwarové "tvůrce" nezaměstnává, ale využívá soukromých služeb firem, které si zase nárokují autorská práva... Jenže obejděte se dnes bez toho.

Luděk Ševčík - OSVČ

Paní Hájková Středa, 27.Února 2013, 18:43:27

o tom jsem nechtěl psát. Ale o tom, že stát zajišťuje soukromé firmě kšefty tím, že k jejímu softwaru dává zdarma počítače, aby se lépe prodával. A tyhle prachy se vyúčtují jako dotace na kulturu, přitom je to jen kšeft pro nějakou spřízněnou dušičku, nebo podmazávače. On ten softík je zatraceně drahý a roční upgrade jakbysmet. Když chce stát dát dotace obcím na počítače, ať jim je dá bez nějakých dalších takovýchto podmínek.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Paní Hajková Čtvrtek, 28.Února 2013, 07:18:1

Jakýkoli software (ostatně stejně jako kniha) má autora, kterému by bylo asi slušné zaplatit. Proč ale management knihoven nepoužívá standardní průmyslová řešení, která jsou navíc obvykle poměrně levná (zejména, pokud by se nakupovala v balíku pro větší množství knihoven) je otázka spíše na vedení těch knihoven. Pravda, často je potřeba utratit peníze, které by jinak zůstaly na ministerstvu nebo (ještě hůř!) v Bruselu :-)

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Lobpreisi Čtvrtek, 28.Února 2013, 09:41:14

nezpochybňuji nutnost zaplatit někomu za jeho práci. Abych předešel nedorozumění - software k dotovaným počítačům si nemůžete vybrat. Je dán dopředu, prostě pokud chcete státem dotovaný počítač, musíte si k němu zaplatit onen určený program / a pak platit upgrade atd./. To je to, o čem tady píšu. Je slušné platit za prácí, ale, kulantně řečeno, je velmi neslušné využívat státní peníze, zjevně určené na kulturu, k prodeji služeb jedné firmy. Pokud někdo neumí hospodařit s penězi /účelně je čerpat/, nemá na svém fleku co dělat. Bezúčelné čerpání není omluvou zlodějiny.

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

panu Ševčíkovi Čtvrtek, 28.Února 2013, 09:57:54

S těmi počítači je to trochu složitější - pokud ale chcete pořídit počítač do místní knihovny, můžete tak učinit pomocí grantu, na němž se budete podílet třicetiprocentní spoluúčastí. Program potřebujete, už jen proto, že je užitečný a knihovník ho jistě ocení. Podívejte se na stránky:

http://visk.nkp.cz/

http://www.mkcr.cz/cz/literatura-a-knihovny/granty-a-programy/archiv/vyhlasovaci-podminky-programu-visk-2-9-pro-rok-2012-109603/

Myslím, že by to Vašemu rozpočtu nemuselo zas tak moc pustit žilou.

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Standardní průmyslová řešení Čtvrtek, 28.Února 2013, 09:58:40

jsou totiž dost neurčitý pojem - když se té firmy zeptáte, jistě vám taky řekne, že její řešení je standardní, nebo rovnou nadstandardní. Spousta se toho dá udělat například se svobodným softwarem s minimálními náklady, jenže na to obyčejně potřebujete někoho, kdo tomu rozumí. Ajťáka na částečný úvazek, nebo aspoň brigádníka.
O vo tom to je, dávat peníze na zaměstnávání nějakých vyžírků, to se nikomu nechce, to vůbec není in. Kupování zboží, to je jiná, to je solí ekonomiky :)

Sn_mek_004

Jakub Vaníček - redaktor, Modlíkov

Čtvrtek, 28.Února 2013, 10:04:3

Ano, dokážu si v knihovně představit počítač, který běží na Linuxu, nakonec by to mohl být i starý křáp - a když takových knihoven bude víc, možná se pak začne něco měnit, možná dokonce nějaký nadšenec napíše alternativní software. Jsem jednoznačně pro...

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Ševčíku, i vy ostatní Čtvrtek, 28.Února 2013, 10:53:45

Děkuji za odpovědi, se kterými celkem souzním. Omlouvám se, za můj poněkdu zkratkovitý způsob vyjadřování, který je způsoben jednak tím, že o věcech uvažuji hlavně jako manažer a druhak tím, že se již delší dobu snažím žít ve světě, kde opakující se práci vykonávají roboty (a počítače) a na lidi pak zbývá hlalvně ta práce tvůrčí.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Pane Hájku Čtvrtek, 28.Února 2013, 11:00:17

Účastnil jsem se projektu, který implementoval SAP na veřejné vysoké školy a na některé diskuse z té doby vzpomínám dodnes se slzou v oku.
Potíž je možná v tom, že (možná poněkud technicky) považuji různé donátory podobných aktivit (stát, obce, brusel, atd) za jediný zdroj "veřejných peněz" a očekával bych tedy, že se bude víc snažit víc vytvářet standardizované řešení a ne že dopustí fragmentaci platformy na té úrovni, že každá základní škola nebo veřejná knihovna vede databázi a účetnictví v jiném systému.
Ostatně doufám, že časem tyhle věci budou monopolizovány :-).

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

"SAP is just criminal" Čtvrtek, 28.Února 2013, 13:29:0

prohlásil jednou jeden můj americký kolega :) To je ovšem odbočka.

Proč by podle vás měl stát/obce/Brusel vytvářet nějaká standardizovaná řešení? Já bych to viděl spíš tak, že by měl jen klást na řešení standardizované požadavky.

1463599_10152404334252786_1734281146_a

David Lobpreis - Socio-ekononický migrant, Znojmo-Teplice

Panu Hájkovi Čtvrtek, 28.Února 2013, 14:01:55

Souhlasím, to je vlastně možná lepší popis toho, co jsem měl na mysli. Ten přímý standard by snad měl výhodu v ekonomické efektivitě, kdy by některé nástroje nemusely být vyvíjeny několikrát, ale použil by se jeden pro všechny. Ale to samozřejmě asi hodně záleží na konkrétních podmínkách....

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.