Je rozpor mezi pravicí a levicí výsledkem štvavých kampaní?

Neporozumění mezi českou pravicí a levicí není způsobeno účelovými kampaněmi, nýbrž dogmatickým prosazováním neoliberální politiky, která vyostřuje sociální konflikt.

Rudolf Kučera pronesl nedávno ve své politické analýze na Českém rozhlase 6 následující slova: „Ještě před (prezidentskými) volbami existovaly náznaky, že tradiční rozdělení na levici a pravici přestává hrát roli, protože problémy jsou globální a exponenti obou táborů postupně dojdou k tomu, že musí na ně společně hledat odpovědi.“ Byla to prý Zemanova kampaň, která znovu oživila svár mezi pravicí a levicí, rozdělila společnost a zasela atmosféru konfrontace.

Myslím, že tato věta je svým způsobem klíčová pro současné postoje pravicových intelektuálů a mnohých těch, kteří mají samy sebe za nezaujaté. Zajímalo by mě například, kde pan Kučera viděl nějaké náznaky toho, že tradiční rozdělení na pravici a levici přestává hrát roli. Bylo to snad ve vyjádření Karla Schwarzenberga, že pravice a levice už dnes nejsou jednoznačně definované pojmy? To přece patří k běžným mimikrům neoliberální pravice, že prohlašuje svou politiku za prospěšnou pro všechny, ačkoliv je vykonávána pouze v zájmu úzké skupiny.

Viděl snad signál v údajně levicovém zvyšování DPH? Přes to, co tvrdí naše média, je pravdou, že zvyšování DPH je politikou pravicovou, neboť DPH nejvíce dopadá na nízkopříjmové skupiny. Stačí si přečíst příručky neoliberálních ekonomů o tom, že takové daně méně deformují ekonomiku než daně přímé (a že vůbec nejméně deformující daní je daň z hlavy).

Zajímavé je, že nemalé množství novinářů vůbec nedávalo úspěch Miloše Zemana do souvislosti s ekonomickou situací občanů, a to včetně těch, kteří jsou ochotni označit opatření Nečasovy vlády za asociální. Bývali by raději viděli, aby za Zemanovým vítězstvím stála údajná šovinistická a nacionalistická karta, protože by se tím jen potvrdila jejich projekce Miloše Zemana coby ztělesněného zla.

Někteří komentátoři po tom mimochodem toužili tak silně, že svá přání vydávali za realitu. Například Petr Holub na Aktuálně.cz napsal, že Zeman drtivě zvítězil zejména v bývalých Sudetech. Tvrdil to, aniž by to dokládal a aniž by ho zajímalo, proč byl Schwarzenberg tak úspěšný na Liberecku, v oblastech dříve osídlených Němci. Nezajímalo ho ani to, proč Zeman vyhrál ve středočeském kraji. Pouhý pohled na volební mapu nám ukáže, že zde žádná korelace mezi podporou Zemana a bývalými německými oblastmi prostě neexistuje.

Lze souhlasit s tím, že současné problémy jsou globálního rázu, nelze ovšem v tuto chvíli doufat, že by je mohla společně řešit pravice a levice. Pravice je z globálního pohledu v ofenzívě už od 70. let, kdy se začal politicky prosazovat neoliberální program usilující o postupnou demontáž poválečného sociálního státu. Do té doby, jak by řekli marxisté, panoval určitý smír mezi kapitálem a prací. Od 70. let se však postavení pracujících dlouhodobě zhoršuje, většinou pod heslem konkurenceschopnosti země na světových trzích. V USA dosáhla průměrná reálná mzda svého vrcholu v roce 1973 a od té doby její výše prakticky setrvale klesá. Ačkoliv americké HDP od 70. let významně vzrostlo, profitovali z toho jenom ti nejbohatší, zatímco většina obyvatelstva je na tom ekonomicky hůře.

Po vypuknutí hypotéční krize se krátce zdálo, že neoliberalismus se zdiskreditoval. Byl to však omyl. Dnes se v řadě zemí provádí restriktivní neoliberální opatření opět; tentokrát je to odůvodňováno dluhovou krizí. Konsenzus mezi pravicí a levicí je od 70. let možný jen tehdy, pokud levice přejímá neoliberální metody řízení státu. Reálný rozpor zájmů různých sociálních skupin ovšem tímto způsobem nemizí.

Také česká pravicová politika vychází už od svého zrodu z neoliberální doktríny, ačkoliv svou ideologii označuje jinými slovy, např. konzervatismus. Ovšem jediným reprezentantem klasického konzervatismu - takového konzervatismu, který si uvědomuje, že předpokladem udržení tradičních hodnot ve společnosti je sociální smír, byla u nás KDU-ČSL. Ta se v posledních volbách do sněmovny vůbec nedostala, namísto ní zde máme druhou stranu, která prosazuje neoliberální reformy. Dosud žádná polistopadová vláda nebyla v jejich provádění tak důsledná jako společná vláda ODS a TOP 09. Vidět za těchto okolností nějaký prostor pro společný smírný postup pravice a levice může jen nenapravitelný optimista.

Přiostření vztahů mezi pravicí a levicí není důsledkem předvolebních kampaní, ale důsledkem neochoty pravice ke skutečnému kompromisu (podobnému tomu, k jakému je po válce vedla obava z bolševismu). Asociálnost současné české vlády není výsledkem nějakých nahodilých excesů, je to přímý důsledek dogmatické ideologie, která vznikla v 60. letech v polemice s marxismem a nese některé jeho rysy. Podle George Sorose má neoliberalismus společné s různými druhy totalitarismu to, že představuje tzv. finální teorii, která není přístupná empirickému ověření a je proto v rozporu s popperovským principem otevřené společnosti.

Neoliberální ideologie ovlivnila nutně naše myšlení. Pokud někteří novináři a intelektuálové nejsou schopni dohlédnout za toto paradigma, pak mohou mít o sobě krásnou představu, jak jsou nestranní, a zároveň být hlásnou troubou této ideologie.

Pokud některé z nich navíc nezajímá situace lidí postižených krizí, pak se nutně odcizují svému publiku. Nikoliv proto, že by byli chytří a publikum hloupé, ale protože nejsou s to pochopit, že podstatná část společnosti sleduje poměrně neideologicky své ekonomické zájmy. Pohádky o prokapávající prosperitě, kterými neoliberálové vysvětlují, proč by měli bohatí bohatnout, nejspíš neovlivní ty, kteří dávají reálné zkušenosti přednost před teorií. Ono slibované prokapávání totiž za třicet let neoliberální éry nikdo nikde neviděl.

Jednoduše řečeno: Ekonomickou a sociální krizi, do níž nás dovedl neoliberalismus, nelze řešit metodami, které ji způsobily. Navíc se těžko lze při řešení krize spojit s někým, pro koho je neoliberální dogma důležitější než neutěšený stav společnosti.

A co si myslíte vy? Diskuse (20 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 23.Února 2013, 00:58:0


"Přes to, co tvrdí naše média, je pravdou, že zvyšování DPH je politikou pravicovou, neboť DPH nejvíce dopadá na nízkopříjmové skupiny. Stačí si přečíst příručky neoliberálních ekonomů o tom, že takové daně méně deformují ekonomiku než daně přímé (a že vůbec nejméně deformující daní je daň z hlavy)".


Pokud existují základní a snížená sazba DPH, tak ten, kdo zvyšuje tu základní sazbu DPH a snižuje tu sníženou (jak by rád Zeman a SPOZ), neprovádí žádnou pravicovou nebo levicovou politiku, protože - kromě nevelké vrstvy úplně nejbohatších - růst základní sazby nezatěžuje chudé víc než bohaté - stupnice různého zboží toto tvrzení nabourává ...

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

ad DPH Sobota, 23.Února 2013, 08:27:37

Pane Tejkle, jenže to "pokud" a "kromě" je v té Vaší formulaci nejdůležitější.

Tedy pokud vláda nechce nepružné sjednocení obou hladin DPH a pokud chce podporovat ty úplně nejbohatší — což nechápu, proč by to levicová vláda měla chtít.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Tejkle Sobota, 23.Února 2013, 10:08:50

přiznám se, že vašemu příspěvku nerozumím. "růst základní sazby nezatěžuje chudé víc než bohaté", to mi nedává smysl. Chudí přece nakují a MUSÍ nakupovat zboží v základní sazbě, tak kde je ta nižší zátěž? A to už vůbec musím opomíjet to, že drtivá většina bohatých, jako plátci DPH, tuto daň prakticky neodvádí. Je ale možné, že příspěvku nerozumím, takže prosím o bližší objasnění. Děkuji.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Sobota, 23.Února 2013, 11:44:6


Základní sazba DPH je ta vyšší pane Ševčíku.
Ta druhá je snížená.

To, co je v té základní, nejsou zrovna rohlíky, ale právě naopak věci, kde je celý vějíř verzí různých cenových hladin - téže "užitné hodnoty".

Poprosil bych, jestli byste mohl trochu rozvést tu Vaší větu, že drtivá většina bohatých jako plátci DPH, tuto daň prakticky neodvádí.

Já sice vím, co máte na mysli OBECNĚ, ale ono se říká, že ďábel je skryt v detailu ...

... proto bych poprosil to trochu rozvést.

Děkuji ...

Luděk Ševčík - OSVČ

Jsem rád pane Tejkle, Sobota, 23.Února 2013, 13:28:32

že jste mě poučil ohledně druhů daňových sazeb daně z přidané hodnoty. Vypracovávám a podávám k ním měsíčně přiznání teprve 20 let, takže je velké nebezpečí, že bych to mohl splést.
Tak teď já. Neprve k těm rohlíkům. Pokud by to měla být jediná životně nutná potřeba chudých, pak by zákon nebyl až tak nespravedlivý. Jenže postupem času se do vyšší /základní sazby/ pomalu a jistě přesunulo to skutečně životně důležité -hlavně energie. K tomu telefony a další. A to už vůbec nemluvě o tom, že se snížená sazba postupem let zvýšila o 200 %/!!!/, to je možná to úplně největší svinstvo.
Drtivá většina bohatých jsou tzv. "plátci DPH". Prováději tzv. "daňovou optimalizaci" nejen u daně z příjmu. A kdyby snad náhodou chtěli být vůči státu poctiví, tak ten jim třeba sám daň z přidané hodnoty vrátí při nákupu nového auta.
Ďábel je skryt v detailu. Ale to, že si při nákupu slušné řádky věcí pro osobní spotřebu, můžete tyto daňově odepsat a stát vám navíc DPH z nich vrátí, není žádným detailem.
Taková "štěstí" chudí nemají, ti musejí nést zátěž daně v plné míře. Takže téze, že "růst základní sazby nezatěžuje chudé víc než bohaté" neplatí, ba je tomu přesně naopak!

Matr-avatar-dr

Martin Truhelka - Benešov

Οξύμωρο Sobota, 23.Února 2013, 15:04:59

V článku mě zaujal pojem „pravicový intelektuál“.
Není to contradictio in adjecto? :-)

Martin Pleva - pedagog, Brno

To máte tak, p. Ševčíku, Sobota, 23.Února 2013, 17:18:29

p. Tejkl se natolik zamiloval do Skandinávie, že by chtěl nejraději i našim babičkám napařit co nejvyšší DPH v základní sazbě. V diskusi pod článkem o programu M. Zemana nás poučil o to, že transformace k nějakému novému ekonomickému modelu musí "bolet" (hlavně ty babičky?).

Teze, že vysoká DPH nezatěžuje chudé, je samozřejmě naprosto nesmyslná - vysoké DPH zdražuje zboží, tedy i to levnější, které konzumují chudí, takže jim vytahuje z kapes víc a zatěžuje je velice. Opak si myslí jen M. Zeman, intelektuální výkvět SPOZ p. Mynář a p. Tejkl. (Ti Skandinávci si to samozřejmě nemyslí, oni mají vysoké DPH proto, že se bojí pořádně zdanit nadnárodní kapitál.)

Martin Pleva - pedagog, Brno

Článek je jasnou a pádnou Sobota, 23.Února 2013, 17:24:11

odpovědí na blouznění o tom, že dichotomii pravice a levice se lze vyhnout a že řešení prý jsou jen "dobrá" a "špatná", fungující a nefungující atd. Bez hodnot nelze určit, co je dobré, co je správně fungující atd. Stará levicová teze, že všechno je svým způsobem politické, dnes platí víc než kdy jindy.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

ad Martin Truhelka Sobota, 23.Února 2013, 18:40:8

Rozpor v přívlastku to určitě není.

Tedy pokud tím pravicovým intelektuálem nemíníme Václava Klause.

20160518_roman_kanda-11_crop

Roman Kanda - Praha

ad Martin Pleva Sobota, 23.Února 2013, 18:42:13

Byl bych poslední, kdo by dichotomii levice vs. pravice zpochybňoval. To je docela zásadní nedorozumění mezi námi.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 24.Února 2013, 12:36:54


Dichotomie levice a pravice samozřejmě trvá - a možná i sílí ...

a pozná to i eurosever ...

dřív nebo později ...

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Neděle, 24.Února 2013, 12:37:20



Skandinávci mají vysoké DPH velmi dlouho - od dob, kdy je druzí ještě neměli a žádný strach před útěkem kapitálu nebyl zvykem.

Takže ten důvod bude u těch Skandinávců zřejmě asi v něčem jiném.

Systémová změna nebude bolet proto, že si to někdo z nás přeje a chce to takto vědomě zařídit a udělat.
Tato nechutná zákeřnost pana Plevy mě vadí nejvíc - protože tak hloupým on nemůže být, aby se domníval, že to je nějaký vědomý a chtěný cíl - nejen Tejkla, ale myslím, že snad nikoho normálního ...

Ona je totiž ve skutečnosti tady otázka, co nám bude zbývat při určitých možnostech voleb.

Tak třeba druhý pilíř důchodového zabezpečení je cesta do slepé uličky.
Je administrativně drahý, protože fondů se svými aparáty je víc, přitom reálné výnosy kapitálových a finančních trhů nejsou schopny toho, co bylo slibováno po roce 1980 - až do r. 2000. Je to čím dál rok od roku horší.
Transformační náklady přechodu od průběžného ke kombinovanému jsou ke všemu nekonečně velké, astronomické.
A problém s dožitím (demografie) je u druhého pilíře jenom fázově posunut - hrozí stejně jako u toho průběžného ...

Takže výsledkem budou různé syntézy - a nakonec určitě i dávky z nepřímých daní do systému, když druhý pilíř selhal jako řešení (a že selhal, to si pište - to je jedna z mála jiastot, která máme!) - protože to RELATIVNĚ bolí ještě tak nejméně v konfrontaci s rozsahem ostatních rizik, když zvolíte jiné, odlišné varianty.
(odkazovat na Dánsko nebo Holandsko radši nebudu - pan Pleva je přinejmenším na prvně jmenovaný stát už poněkud alergický)

A že systémová změna bolí není zvrhlost něčího chtění ...

V takovém roce 1793 možná i leckterý chudý Francouz toužebně vzpomínal na léta kolem roku 1785 (1788 asi ne - to bylo cosi napůl hladomoru)


to studium Marxe tu skutečně velmi chybí ...


... jinak pokud jde o pana Ševčíka, tak ten mně skutečně porazil - lidé s vysokými platy v čele přirozených monopolů, vrcholových úřadů, jiných pozic atd. atd. nemohou dostatečně utlumit to, co řekl ...

a pokud by byla v základní sazbě životně důležitá komodita jako elektřina ...

Rejstřík domácí elektrotechniky, nábytku, různých věcí a služeb, KDE užitná hodnota má různě drahé verze, navíc tlumí rozdíly JENOM mezi chudým a zámožným (zaměstnancem).

Rozdíl mezi VELMI bohatým a těmi ostatními ZŮSTÁVÁ dál ...

Luděk Ševčík - OSVČ

Slova, slova, slova Neděle, 24.Února 2013, 14:46:57

těch je třeba velmi mnoho tam, kde chybí pravda.
Mě to není zapotřebí, tak to napíši krátce.
Půjdu si koupit chleba a zaplatím za to daň. Co to vypovídá? Že DPH je daň proti zdravému rozumu! Je dílem ubohosti, ustrašenosti států, které se bojí vybírat daně od bohatých z jejich zisků a protože musí z něčeho žít, tak daňovou zátěž sofistikovaněji přesunuli na chudé.
Utěšují nás pak hloupými lžemi o tom, jak bohatší těchto daní odvedou více, protože si kupují dražší věci. Jenže tato oslovina by mohla platit jen tehdy, pokud by bohatí v poměru ke svému příjmu nakoupili ve stejném poměru i zboží a služby. A tady tato primitivní, i když jak vidno pro někoho stravitelná, lež končí. Neboť člověk s dvaceti nebo sto násobným příjmem nemá 20 x, 100 x větší spotřebu než člověk chudý. Chudý člověk tedy odvádí státu vyšší procento DPH ze svého příjmu, než člověk bohatý. Takže DPH rozhodně netlumí žádné rozdíly, naopak je zvětšuje!
Tak to je a nezmění to ani oponentura delší bible Kralické.

Matr-avatar-dr

Martin Truhelka - Benešov

potřeba vs. spotřeba Neděle, 24.Února 2013, 15:36:20

Ona DPH nedokáže dost dobře rozlišit mezi potřebou a spotřebou. Daň z koupě chleba se opravdu může jevit proti zdravému rozumu. Ale koupí-li si někdo těch chlebů deset nebo sto? Třeba aby jimi krmil prasata. Pořád nedanit?

Myslím si, že (nad)spotřeba by zdaněna být měla, takže bych DPH neodsuzoval. Ovšem to, že výběrem DPH dojde i k nežádoucímu zdanění skutečných potřeb, vyžaduje určitý kompenzační mechanismus např. v podobě nějaké dávky.

Luděk Ševčík - OSVČ

Pane Truhelko Neděle, 24.Února 2013, 16:09:49

váš názor ctím, ale není pro mě přesvědčivý. DPH je únikem před daní z příjmu. Při té není třeba žádných kompenzačních mechanismů. Pokud budu mít řádně zdaněný příjem, není zapotřebí, abych platil další daň za to, že jdu něco nakoupit. Třeba 10 bochníků chleba pro prasata.
Nehledejme obranu pro tohle darebáctví, zavedené pro ochranu vysoko příjmových skupin.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 25.Února 2013, 07:54:37


... zajímavé, že toto darebáctví je všeobecné, takže oceňujeme jako o něco spravedlivější státy, které ASPOŇ mají vedle vysokých nepřímých daní (a existují také spotřební daně) pořádnou sazbovou progresívní daň ASPOŇ z příjmů fyzických osob.

Ne pouze takovou progresivní daň, která vznikne kombinací rovné daně a odpočítatelné položky ...

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Pondělí, 25.Února 2013, 07:56:51

Kompenzací by měla být jednak robustní progresivita daně z příjmů fyzických osob a v budoucnosti nepodmíněný, netestovaný všeobecný příjem

Jaroslav Hajek - Přisluhovač globálního kapitalismu, Mnichov

Vidím to podobně, Pondělí, 25.Února 2013, 15:20:15

a kromě toho, že je DPH fakticky "volitelně degresivní" náhražka daně z příjmu (která je zase náhražkou daně z majetku), má další nevýhodu:
Díky tomu, že jde fakticky ke státu od spotřebitelů přes firmy, umožňuje daňové podvody, které by se u daně z příjmu dělaly těžko. http://en.wikipedia.org/wiki/Missing_trader_fraud
To platí pro firemní daně obecně - je snazší se jim vyhnout.

Bohumil Trávníček - Brno

K debatě o daních Pondělí, 25.Února 2013, 19:51:14

Pokud je mi známo, tak DPH (spotřební daň) je považována za daň degresivní. A to protože chudí většinu svých příjmů musí vynaložit na spotřebu, někdy i 100%. Takže mají touto daní zdaněno až 100% příjmů.

Ale bohatí mohou na spotřebu vynaložit třeba jen 50% příjmů (nebo i méně) a se zbytkem mohou "podnikat" ve finančním sektoru (např. hedgeové fondy), kde ty peníze naopak mohou zhodnotit. Čili tím mají pak vlastně zdaňeno jen 50% příjmu DPHáčkem.

Proto je DPH degresivní daň výhodná pro bohaté a nevýhodná pro chudé. Proto její zvyšování je politika spíše pravicová.

Avšak když jsou vysoce progresivní přímé daně (např. ve Skandinávii), pak je vhodné daňový mix doplnit i DPHáčkem (degresivní daní), zvláště je-li toto 2-sazbové. Má to pak totiž příznivý regulační efekt - to zboží, jehož podpora je společensky spíše nežádoucí (cigarety, alkohol, luxusní zbytečnosti), bývá zdaněno vysokým DPH.

Čili charakter dańového mixu je jedním ze základních poznávacích znaků levicové a pravicové vlády.

Naše slavná pravice po nástupu k moci (Topolánek) zavedením specifického daňového mixu (který nemá v civilizovaných zemích příliš obdobu - viz tzv. "rovná" dań, atd.) přestala údajně od bohatých a korporací vybírat ročně až 100 mld Kč. Tím vznikal ve státním rozpočtu obrovský deficit.

Oni tvrdili, že ty daňové úlevy tak podpoří podnikání, že enormním růstem ekonomiky se to státu vrátí.
Houby s octem: nic takového se samozřejmě nestalo, jen se vysály stamiliardy do zahraničí k mateřským firmám a k bohatým (vždyť počet miliardářů rok od roku stoupal).

Tím samozřejmě došlo ke zvyšování státního dluhu (za Kalouska se enormě zvyšuje). Aby se dluh nezvyšoval ještě víc, musela pravice zavést degresivní dań DPH, která ty chybějící peníze vytáhne především z "obyčejných" lidí (včetně chudých) . A taky začít škrtat na výdajové straně - tím se zase snížil reálný příjem lidí pracujících pro stát.

Jenže obojí pak podvazuje poptávku, kvůli čemuž krachují firmy, tím se zvyšuje nezaměstnanost a tím ještě víc neschopnost lidí nakupovat. Tím zase krachují další firmy, atd, atd... Jde o tzv. "ekonomickou spirálu ke dnu", ze které už nemusí být nakonec úniku. Důsledkem je neustálé zvyšování dluhu, čímž rostou ještě navíc náklady na "dluhovou obsluhu" (úroky, které se musí platit za půjčené peníze, čím vyšší dluh, tím vyšší úroky podle ratingových agentur). Tím se ta "spirála ke dnu" ještě umocní a zrychlí. Výsledkem je hospodářská recese až rozvrat ekonomiky. Je to pak tedy cesta do Řecka.

V podstatě to přenastavení daní pravicí není nic jiného než legální metoda jak chudým krást a bohatým to dávat. A to navzdory tomu, že to ničí ekonomiku. Normální legální banditismus.

Nevidím podstatný rozdíl oproti komunistické měně z 50. let, kdy lidi byli okradeni podobně. Tehdy to ovšem aspoň šlo převážně ve prospěch státu (a tedy většiny) a ne jen ve prospěch horních 10% a ve prospěch zahraničních subjektů.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

Úterý, 26.Února 2013, 11:07:14



Rovná daň 75% z daňového základu vybavená velkou odpočítatelnou položkou je taky progresívní.

Ale protože je - třebaže v konečném důsledku progresívní - tak také rovná, je to levicový koncept nebo pravicový?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.