Chci přispět X

Zeman je můj prezident

Zvoleného prezidenta je třeba v jeho funkci respektovat a uplatňovat svůj občanský hlas ke kontrole a korekci jeho počínání. Totéž platí o ministru zahraničí Karlu Schwarzenbergovi.

Photo_filipoutrata

Filip Outrata

30.01.2013 08:29

„Miloši Zemane, nejste a nebudete mým prezidentem.“ Podobná hesla se v těchto dnech šíří virtuálním prostorem a v jistých společenských kruzích. Jakousi příznačnou tečkou na závěr kampaně plné vypjatých emocí, zkreslených, nepravdivých a uhýbavých výroků a štvavé či přihlouplé agitace je fakt, že se od prohlášení obsahujícího tuto vskutku razantní výzvu a odmítajícího Zemanovy nepravdivé výroky distancovalo několik údajných signatářů. Prý byli na seznam zařazeni manipulativně, bez svého souhlasu. Jen na základě všeobecného souznění v okamžiku po vyhlášení výsledků. Bravo. Franz Kafka a Jaroslav Hašek se radují.

Nejde ale jen o jedno prohlášení. Pod stejným heslem se spojují příznivci Karla Schwarzenberga, spolu s tímto symbolickým gestem vzdoru někdy dochází i k verbálním útokům na ty, kdo volili Zemana či nevolili vůbec a pomohli tak k vítězství lži a nenávisti. Častěji se objevuje pouze morální odsudek, případně bojové zvolání, že konečně bude jasné, „kdo je kdo“.

Naštěstí jsou slyšet i rozumnější hlasy. Zaujal mě názor primáše Hradišťanu a skladatele Jiřího Pavlici: „Výsledek demokratických voleb respektuji, za důležité teď považuji, abychom všichni – voliči i nevoliči Miloše Zemana – sledovali, jak budou předvolební sliby plněny. A také abychom nerezignovali na dodržování politické kultury a mravních hodnot.“

Souhlasím do posledního puntíku. A přece cítím potřebu ještě něco dodat. Mám mezi přáteli a lidmi blízkými řadu těch, kteří volili Miloše Zemana, stejně jako těch, kdo hlasovali pro Karla Schwarzenberga. A také těch, kdo nevolili ani jednoho z nich. Proto se mi hrubě nelíbí, když se z těch prvních dělají zaslepení nevzdělaní nacionalisté, obdivující buranství, z těch druhých moudří zachránci demokracie a jemných mravů a z těch třetích alibističtí a zbabělí lidé bez vlastního názoru. Mohu potvrdit, že to není tak černobílé.

A proto připojuji, ač to nemám ve zvyku, osobní patetické občanské prohlášení. Miloš Zeman je můj prezident. Je prezidentem zvoleným demokratickou většinou mých spoluobčanů, kterou respektuji. A co víc, se kterou chci nadále žít v jednom státě, jedné společnosti, jedné vlasti (ať mi odpůrci nacionalismu třeba utrhnou hlavu). Karel Schwarzenberg je mým ministrem zahraničí. Byl do funkce zvolen rovněž díky demokratické většině. I tu respektuji a s těmito svými spoluobčany chci tvořit jednu, demokraticky rozrůzněnou, společnost.

K mému prezidentovi chci mít vztah otevřený a kritický. Budu se snažit vždy pozorně sledovat, co říká a k čemu se zavazuje. Budu připraven to dobré pochválit, před tím špatným varovat. Beru to jako svou občanskou povinnost, základní politický mandát, který má každý z nás, ale zatím jsme se ho nenaučili vykonávat zodpovědně a ku prospěchu všech.

Nelíbí se mi, že jedním z hlavních témat předvolební kampaně se stala českoněmecká otázka. Nelíbí se mi nepravdivé využívání zavádějících informací o minulosti rodiny Karla Schwarzenberga, mající za cíl využít protiněmeckých nálad v části společnosti. I za mé německé přátele proto vyzývám prezidenta mé země, aby následoval příkladu německého prezidenta Joachima Gaucka a při vhodné příležitosti symbolicky uctil oběti divokého odsunu Němců z pohraničí v poválečných dnech. Nejlépe po boku ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Věřím, že společně najdou k takovému kroku vůli a odvahu.

Se zájmem jsem naslouchal prvním povolebním vyjádřením Miloše Zemana. Budu nyní pozorně sledovat, zda skutečně rychle a v součinnosti se stávajícím předsedou Pavlem Rychetským a dalšími odborníky doplní řady soudců Ústavního soudu zkušenými a uznávanými ústavními právníky. Zda bude do Bankovní rady ČNB jmenovat renomované ekonomy různého zaměření, ale nezpochybnitelné erudice, od Jana Švejnara po ekonomy z ČMKOS Martina Fassmana či Jaroslava Ungermanna. Zda bude skutečně věcně a oprávněně kritizovat současnou vládu a nepřekračovat přitom své ústavní kompetence.

Jako sociální demokrat budu zvlášť pozorně sledovat, jak bude nově zvolený prezident přistupovat k ČSSD. Očekávám od něj zdrženlivost a respekt k současnému vedení sociální demokracie. Očekávám, že přispěje promyšlenou kritikou v programové oblasti, ale nebude se vměšovat do personálních otázek. Očekávám také, že vedení sociální demokracie si udrží dosavadní názorovou šíři a nedojde k žádným čistkám a rituálním popravám.

Konečně jako Evropan jsem rád, že můj prezident deklaruje svůj eurofederalismus. Očekávám proto, že se aktivně zapojí do tak potřebné debaty o dalším směřování EU, o její další integraci a skutečných problémech a ohroženích, jimž nyní čelí. Miloš Zeman je člověk nezpochybnitelné inteligence, vzdělání a politických zkušeností. Věřím, že bude schopen toto vše využít a Česká republika po mnoha letech vystoupí z role alibistického malého remcala, který to chce „Evropě osladit“, a začne hrát důstojnější úlohu. I v této věci očekávám spolupráci prezidenta Zemana s ministrem zahraničí Schwarzenbergem.

Hodně se v těchto dnech mluví o rozdělené společnosti, o příkopech a nutnosti je zasypávat. Rád se jako občan k tomuto zasypávání připojím. Budu vést dialog s těmi, kdo nepřijímají výsledek voleb nebo se považují za jediné demokraty, za stranu pravdy a lásky nesmiřitelně oddělenou od strany lži a nenávisti. Rád budu i nadále jejich spoluobčanem a budu s nimi hledat odpovědi na společné otázky. Ale ne s těmi, kteří si třeba přečtou jen titulek tohoto článku a podle něj si udělají jasno.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Ano, zvolili jsme si ho Středa, 30.Ledna 2013, 08:57:47

V zásadě se k textu připojuji, i když jsem MZ nevolil, ale respektuji rozhodnutí většiny. Asi bych volil méně osobní: Zeman je náš prezident. Teď jde ještě o to, nakolik se nám jeho případné problematické kroky podaří korigovat. Jak mnoho se nám to dařilo v případě Václava Klause? Teď je sice více naším prezidentem, protože jsme ho volili přímo, ale tím pádem bude mít silnější mandát a ten dle svých vyjádření chce plně využívat. Jak mnoho bude respektovat kritiku z řad občanů?

Myslím, že smíření je třeba z obou stran. Nemoralizují jen příznivci KS, ale i příznivci MZ. Kampaň a volby skončily, čekají nás všední demokratické dny.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Taky souhlasím Středa, 30.Ledna 2013, 18:52:43

a navíc je třeba připomínat znovu a znovu, že K. Schwarzenberg nebyl a není kandidátem nějak výrazně mravnějším apod. Byl by jen - zejm. pro ČSSD - méně nebezpečný, ale co se dá dělat...

A k německé otázce: Nacionalismu na obou stranách je třeba čelit, mj. i tím, že je třeba trvat na tom, že odsun je nesouměřitelný s nacismem a nacistickými zločiny.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.