Po volbách jsem řekla do médií, že jsem se rozhodla nejít ke druhému kolu. Dala jsem rozhovor ČT, televizi NOVA, ČTK, a jednotlivým novinám. Přesto se stále objevuje zpráva (ČT), že prý podporuji Karla Schwanzerberga. Je to záměrné manipulování skutečností a lze se ptát, proč se tak děje a zda se už opravdu nevracíme do minulosti, kdy se obecně vědělo, že média neříkají pravdu. Proto znovu opakuji důvody, pro které jsem se rozhodla nepodporovat žádného z kandidátů.

Jsem přesvědčena, že hlava státu by měla být především mravní osobností, která celý svůj život dbá na soulad svých slov a činů. Ačkoli sama politika často uznává kompromis jako most mezi krajnostmi, s mravností se kompromis dělat nedá. Nebude —li na Hradě osobnost tohoto formátu, nepřinese nové obsazení Hradu žádný posun k lepšímu. Jedině morální osobnost může spojovat lidi a zjednat úřadu prezidenta skutečnou autoritu. Kdo v minulosti selhával, bude selhávat i v dalších zásadních otázkách.

Miloš Zeman v minulosti opoziční smlouvou zrušil kontrolu moci opozicí a zapříčinil spolu s Václavem Klausem dělení mocenských pozic a bezuzdný nástup kariéristů všeho druhu do všech míst. Stejně jako Václav Klaus opovrhoval občanskou společností a demonstranty nazýval lůzou. Rozděloval lidi i společnost a nikdy nedošel k vlastní sebereflexi.

Karel Schwanzerberg se vedle svých dobrých skutků za minulého režimu v průběhu své současné politické kariéry stále víc vzdaluje ideálu mravnímu. Je odpovědný za stvoření neoliberální antisociální strany, která má navíc ve svém středu Miroslava Kalouska, Jaromíra Drábka, Leoše Hegera a další ministry, kteří se podílejí na pádu solidarity a soudržnosti v naší zemi. Je odpovědný za svá hlasování ve vládě i ve sněmovně, opovrhuje demonstranty, kteří nesouhlasí s vládní politikou. Selhal v případě Jiřího Čunka, Ladislava Bátory, ale třeba i člověka na vlastním ministerstvu, který upozornil na finanční nesrovnalosti. Toho nepodržel a nápravu nezjednal.

Proto jsem se rozhodla nejít k volbám a nepodpořit žádného z kandidátů.