Šance nepohodlného straníka

Jiří Dienstbier je prezidentský kandidát nabízející jednak plodnou komunikaci stranické politiky a části občanské společnosti, jednak posílení obrodného proudu uvnitř sociální demokracie.

Kandidatura Jiřího Dienstbiera v přímé prezidentské volbě je v mnoha směrech riskantní podnik. Dle průzkumů naděje na vítězství není velká; a i pokud k průzkumům chováme zdravou nedůvěru, vkrádá se nejedna pochybnost. Nezradí Dienstbiera jeho mládí, nedostatek zkušeností? Jak obstojí v souboji s charismatickým veteránem Zemanem? Podpoří ho levicoví voliči?

Otázek je mnoho, odpověď na ně dá až první kolo volby. Již nyní se však dá říci, že kandidatura Jiřího Dienstbiera nabízí ojedinělou šanci na setkání a vzájemné obohacení dvou sfér, které dnes stojí spíše proti sobě, než aby spolu tvořivě komunikovaly: stranické politiky a světa občanských iniciativ.

Jiří Dienstbier je trochu zvláštní stranický kandidát. Ve straně, která ho nominovala, se netěší úplné podpoře. On sám mluví o jednotlivcích, kteří jsou jeho oponenty, je však jasné, že za nimi se skrývá širší averze. Zvláště silná je u některých funkcionářů jeho vlastní, pražské organizace. Jiří Dienstbier je nepohodlný straník, neváhá kritizovat kolegy za hlasování, které považuje za nesprávné. Bližší než zákon semknuté smečky je mu transparentnost a spravedlnost.

Takový politik nikdy nebude oblíbencem matadorů stranických sekretariátů. Hrozí u něj stálé riziko, že bude šlapat na paty svým spolustraníkům, více než loajalita ke stranickým barvám pro něj bude vážit oddanost demokracii a právním principům. Pro někoho to může být handicap; u kandidáta na prezidenta je to ale jednoznačné plus.

Bylo by dobré mít jako hlavu státu takového nepohodlného straníka. Někoho, kdo by prostředí politické strany dobře znal a zároveň k němu měl kritický odstup. Možná by to byla ta nejlepší kombinace pro úspěšný výkon prezidentského úřadu. Ať už bude hlavou státu kdokoli, neobejde se bez porozumění pro politické strany, jejich reálné možnosti a omezení. Jiří Dienstbier by takový vztah kritického porozumění nabízel.

Ve vztahu k české sociální demokracii by prezident Dienstbier nabídl stálou konfrontaci s ideálem sociálnědemokratické politiky jako úsilí o spravedlivou, nediskriminující společnost a životaschopný sociální stát, zaručující nutnou míru sociální soudržnosti. Ve vztahu k případnému sociálnědemokratickému premiérovi by byl partnerem, ne potměšilým mentorem, který se snaží házet klacky pod nohy. Pokud by politika ČSSD selhávala v podstatných bodech programu, mohl by být tím, kdo politiky strany důrazně, ale neagresivně upozorňuje na jejich slabiny.

Bylo by to potřeba. Dnešní sociální demokracie se napohled může podobat mozaice lokálních mocenských seskupení, kterým jde především o zachování vlastního vlivu. Snahy vedení strany narážejí na hroší kůži místních funkcionářů, jimž je úplně jedno, jakou cenu za jejich počínání strana zaplatí na celostátní úrovni. Stačí si vzpomenout na výsledek ČSSD na Ústecku loni na podzim; po tomto výprasku zůstává někdejší hejtmanka, jejíhož náměstka nedávno odvedla policie v poutech přímo z kanceláře, důležitou tváří krajské ČSSD.

Tým, který kolem sebe Jiří Dienstbier shromáždil, nabízí dostatečnou představu o tom, jak si představuje spolupráci politiky a občanské společnosti. Eliška Wagnerová, Anna Šabatová, Vladimír Špidla či Jan Keller jsou dobrou volbou a dávají záruku kreativní a solidní budoucí spolupráci. Prezident obklopený takovýmto okruhem spolupracovníků nebude tím, kdo se uzavře ve světě představ o vlastní výjimečnosti. Bude citlivě vnímat reálný vývoj společnosti, bude mít porozumění pro situaci lidí skutečně potřebných.

Ačkoli za Jiřím Dienstbierem stojí část občanské společnosti, je zároveň kandidátem jedné politické strany. To může být ve volbě jeho Achillova pata. Ať už je však dnes míra nedůvěry v ČSSD a její schopnost skutečně zastávat sociálnědemokratický program, být zásadovou levicovou stranou, jakákoli, právě Jiří Dienstbier dnes představuje jednu z hlavních nadějí na to, že česká sociální demokracie takovou zásadovou levicí dokáže být.

Podpora Dienstbierovi je do velké míry podporou skutečné, programově nevyprázdněné sociální demokracii. Ať už letošní volba dopadne jakkoli, v české sociální demokracii bude potřeba silný obrodný proud, který dokáže probudit z letargie členskou základnu, přilákat nové sympatizanty a posílit programovou stránku. Jiří Dienstbier si zaslouží podporu ne navzdory tomu, že je stranickým kandidátem, kandidátem ČSSD, ale právě proto.

A co si myslíte vy? Diskuse (8 příspěvků)

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

slušná a destruktivní pravice Pondělí, 7.Ledna 2013, 13:34:36

Myslím, že slušná, kulturně a občansky orientovaná pravice bude volit Schwarzenberga, protože je to jediný kandidát pravice, který nabízí cosi takového jako pravicové a konzervativní hodnoty, i když si o jeho politickém výkonu a podpoře současné vlády můžeme myslet cokoli.

Destruktivně, klausovsky, nihilisticky orientovaná pravice bude volit Miloše Zemana, jednak proto, že ho Klaus podporuje, jednak proto, že může nejvíce poškodit sociální demokracii a tak si mnozí voliči pravice říkají: "Když už nemá šanci náš pravicový kandidát, tak ať je tam někdo, kdo zaručí kontinuitu VK a poškodí levici".

Myslím, že by se nad tím mohli zamyslet ti sociální demokraté, kteří chtějí také volit Miloše Zemana.

Mluvil jsem s několika voliči Jiřího Dienstbiera a ti na něm především oceňovali, že se na ten Hrad tak necpe jako Fischer, Zeman či Schwarzenberg, o Bobošíkové ani nemluvě.

Včera mě ovšem pobavily Kalouskovy polibky smrti Schwarzenbergovi. Kdyby byl Kalousek aspoň trochu chytrý, tak se ke Schwarzenbergovi tak vehementně nehlásí a nevystavuje vedle placky to, jak ho tam chce. Jistě, Nečasově vládě by to velmi pomohlo, ale Kalousek ztrácí soudnost, jestli si myslí, že svou veřejnou podporou může Schwarzenbergovi pomoci. Jeho voliči naopak zdůrazňují, že na rozdíl od Kalouska a Klause je Schwarzenberg slušný.

Filip Zíka - Úsobí

Pondělí, 7.Ledna 2013, 15:39:58

Před několika dny zde v diskusi někdo zmínil úvahu o tom, koho budou volit lesní dělnící z Jeseníků.
Myslíte, že spíše pražského kavárenského intelektuála či venkovského zemitého bůčkožrouta?

Martin Šimsa - filosof, Litoměřice

Koho budou volit lesní dělníci? Pondělí, 7.Ledna 2013, 16:02:15

Až by oni virtuální lesní dělníci zjistli, že jejich lesy zprivatizoval Lukoil a jejich prezident spí na Hradě po zkonzumování 200 litrů své podomácku vyrobené slivovice, tak by se zbytečně tloukli do hlavy, koho volili.

Já myslím, že naši lidé a to ani lesní dělníci v Jeseníkách nejsou tak hloupí a spočítají si, kdo spíše bude hájit jejich zájmy, zda Klausův a Šloufův kandidát či mladý sociální demokrat, který chce nezkorumpovaný a spravedlivý sociální stát.

Příliš mnoho optimismu p. Šimsa, obávám se. Pondělí, 7.Ledna 2013, 16:54:43

Mé obavy se týkají domněnky, že lesní dělníci v Jeseníkách, jsou převážně ukrajinského původu. Koho asi budou volit?

Martin Pleva - pedagog, Brno

A kdo bude hájit lépe zájmy těch dělníků, p. Ziko? Pondělí, 7.Ledna 2013, 17:08:16

Intelektuál, nebo bůčkožrout?
Právě proto, že mi leží na srdci ti dělníci (nejen oni), nebudu nikdy volit Zemana!

Petrasek Milan - penzista

Mluvil jsem dnes se sedláky z Klatovska Pondělí, 7.Ledna 2013, 18:05:55

budou volit Zemana a při nejhorším Schwarzebergra.
Dienstbier je paroubek......řekli.
Antikomunismus zůstává konstantně plodným a nosným imperativem .....................posteskl bych si.

J_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Co říká Dientsbierova kandidatura o sociální demokracii? Pondělí, 7.Ledna 2013, 21:01:42

Podle jednoho z posledních průzkumů veřejného mínění se zdá, že Jiří Dienstbier má přece jen šanci na to postoupit do druhého kola volby. To by byl dobrý signál o českých voličích.



Na druhé straně ale Dienstbierova kandidatura je špatným signálem o sociálních demokratech. Stát se prezidentem je v civilizovaných zemích koncem politické kariéry. Nehodí se, aby se exprezident stával ministrem, předsedou politické strany nebo předsedou vlády. Vypadá to, že J.D. ve svých 43 letech nevěří, že by v sociální demokracii měl na takové reálně vlivnější funkce šanci ačkoliv je širší veřejností vnímán jako nejdůvěryhodnější politik ČSSD. Proč?

Martin Pleva - pedagog, Brno

Pane Petrasku, Pondělí, 7.Ledna 2013, 23:42:44

a řekl jste jim, že Dienstbier byl odpůrcem Paroubka?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.