Kavalírová je v Radě ÚSTR. Senátorům ČSSD za to patří dík

Je přirozené, že Naděžda Kavalírová, vězněná komunistickým režimem, je antikomunistkou. Její přítomnost v radě ÚSTR pomůže tomu, aby naše stalinistická minulost nebyla zpětně legitimizována.

Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů byla znovu zvolena její dosavadní předsedkyně Naděžda Kavalírová. To je dobrá zpráva. Zvolena byla čtyřiceti dvěma hlasy, takže pro ni hlasovali i někteří senátoři ČSSD.

Paní Kavalírová je předsedkyní Konfederace politických vězňů. Jako politická vězeňkyně komunistického režimu má s totalitou osobní zkušenost, což při posuzování práce ÚSTRu nejenže není na škodu, ale může věci i prospět. Neustálé pokusy o falšování předlistopadového dění nás varují, že stalinisti sebevědomě zvedají hlavu. To by mělo rozhodně vadit i socialistům a reformátorům v KSČM!

S nárůstem moci KSČM začínají někteří komunisté stále vehementněji přesvědčovat veřejnost, že skutečně neucukli ani o píď ze svých předlistopadových postojů. Naposledy Stanislav Grospič, místopředseda ústavněprávního výboru Poslanecké sněmovny, v pondělních Událostech a komentářích na ČT.

„Musím před diváky odpovědně říct, že nepovažuju dobu od roku 1948 do roku 1989 za totalitní - a už vůbec ne za dobu srovnatelnou s takovými režimy, jako byly fašistické nebo nacistické režimy. To je pro mě nepřijatelné a myslím, že to uráží miliony životů a osudů v České republice,“ řekl soudruh Grospič milionům diváků v České republice.

I z politologického hlediska lze jako totalitní označit minimálně část komunistického režimu, od roku 1948 do roku 1960 (možná by to chtělo ještě pár let přidat, protože někteří političtí vězni byli propouštěni až během první půle šedesátých let). Toto období lemovaly zmanipulované politické procesy řízené z pozadí sovětskými poradci, KGB a StB.

A provázely jej popravy a mučení nevinných lidí, cynické vraždy dalších nevinných na hranicích, které komunisté uzavřeli ohradami z ostnatého drátu, násilná kolektivizace zemědělství, zákaz živnostníků, potlačení jiných politických stran… trestání odlišných názorů kriminálem, vyhazovem z práce či ze školy, spojeným s nemožností dělat kvalifikovanou práci, všudypřítomná lež v podobě totalitní propagandy…

A to vše posvěceno legislativně, aby bylo možno se zpětně vymlouvat na to, že vše probíhalo „podle tehdy platných zákonů“. Že i ty zákony byly zločinné, protože vznikly proto, aby zločin umožňovaly, se dnes již pomalu bojíme říci, abychom se vyhnuli kolektivnímu mediálnímu pokřiku stalinistů a jejich zastánců.

Výrok, že doba po roce 1948 nebyla totalitní, může pronést jenom stalinismem prolezlý ideologický pomatenec. Podobné názory, i když přeci jen o poznání mírnější, se však bohužel šíří celou neparlamentní levicí, nalevo od ČSSD. Důvodem k tomu je především lenost: tito lidé neustále volají po spolupráci ČSSD s KSČM, protože jsou líní založit vlastní stranu a vytlačit komunisty z parlamentu, což by se jim hravě povedlo během jediného volebního období. Co však umějí dokonale, je neustále pofňukávat nad osudem levice. A v jeho rámci napadat druhé, kteří mají tu drzost mít odlišné názory - jak je to ostatně vidět i v tažení proti paní Kavalírové.

Člověk, který se snaží posuzovat věci bez ideologického balastu, nemůže zpětně popírat totalitu či být jejím zastáncem, protože totalita je na nesmiřitelné ideologii založena. To podporuje moji představu, že je třeba zbavit se jakýchkoli ideologií (v tom nejširším slova smyslu), protože ty mrzačí způsob uvažování.

Jak jsem zde psal již několikrát, komunistická idea rozhodně není srovnatelná s fašistickou či nacistickou. Zatímco původní komunistická myšlenka hovoří o rovnosti lidí (návod na násilí tam posléze dodali až Marx, Engels, Lenin a Stalin), nacistická i fašistická ideologie od počátku hlásají naopak nerovnost lidí a vyvraždění či zotročení těch „méněcenných“.

Ovšem co do metod je komunismus s nacismem a fašismem srovnatelný, přičemž na svědomí má mnohem více životů nevinných lidí než Hitlerův nacismus, včetně druhé světové války. I proto je třeba neustále opakovat, že stalinismus a hitlerismus byly režimy stejně hrůzné, a že jejich dnešní zastánci se sice liší ideologií, nikoli však chutí ubližovat nevinným.

Tvrdím to jako člověk, který se levicovým i pravicovým extremismem v České republice (i jinde) již dvacet let intenzivně zabývá a na tyto nebezpečné ideologie a jejich dnešní zastánce neustále upozorňuje.

Naděžda Kavalírová je antikomunistkou, což je vzhledem k tomu, že jde o bývalou vězeňkyni komunistického režimu, pochopitelné. Ostatně každý zastánce demokracie je z mého pohledu automaticky antikomunistou, protože je proti jakékoli totalitě, včetně té komunistické. Paní Kavalírová navíc není známa žádnými přehnaně silnými výrazy, nevolá „po věšení na kandelábrech“. Její antikomunismus není primitivní a černobílý, jak jsme často svědky u lidí, kteří v podstatě přemýšlejí stejným způsobem jako stalinisté, jen ideologicky převráceně.

Je dobře, že se znovu stala členkou rady instituce, která se zabývá právě totalitními režimy, protože od ní nehrozí nebezpečí, že se bude nějakým způsobem podílet na zpětné legitimizaci komunistických zločinů.

Pro Naděždu Kavalírovou, která byla jako jediná zvolena již v prvním kole, hlasovali i někteří sociálnědemokratičtí senátoři. Za tento počin jim patří uznání a velký dík. Jsem rád, že se na levici najdou lidé, pro něž je alespoň občas důležitější politická kultura a demokracie než ideologie. Pravice bohužel takové lidi momentálně nemá žádné.

A co si myslíte vy? Diskuse (11 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Jiří Vyleťal - Praha 5 Stodůlky

Není antikomunismus jako antikomunismus Středa, 12.Prosince 2012, 11:36:5

Vážený pane Kotláne,
Váš článek je velmi dobrý a já s Vámi ve všem souhlasím. Jenom se mi zdá, že hlavní problém je jinde, než čemu se Váš článek věnuje.

Antikomunismy jsou u nás dva.

Ten první je antikomunismem sám o sobě. Nemá žádné vedlejší úmysly. Je antikomunismem ze zásady. Tvrdí, že komunismus je špatný proto, protože jeho cílem nebylo dobro všech a žádné dobro ani nestvořil. Na těchto pozicích stojíte Vy a stojí na nich i moje maličkost.

Pak je tu antikomunismus druhý. Je účelový a falešný. Všimněme si, prosím, že se liší od toho prvního také tím, že jej protlačují mnozí bývalí komunisté! Tento druhý antikomunismus tvrdí, že to, co není ryze pravicové, je komunistické. A to je lež, pane Kotláne.

ÚSTR je produktem a služebníkem toho druhého antikomunismu. Alespoň tak se to mně jeví. Jeho úkolem je interpretovat dějiny tak, aby z toho současný pravicový establishment vyšel jako zosobnění zákonitého a jediného legitimního vyústění dějin.

V čem je hlavní problém? V tom, že se ty dva antikomunismy záměrně a za účelem zmatení míchají. Naděžda Kavalírová totiž představuje antikomunismus první, zásadový, za nějž nespravedlivě trpěla a dává se do služeb falešného antikomunismu druhého, který - stejně jako komunismus - nemá za cíl dobro všech.

Přeji vše dobré a zůstávám s přátelskými pozdravy
Jiří Vyleťal

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

Rozlišovat je dobré Středa, 12.Prosince 2012, 11:54:10

a s Vaším rozlišení souhlasím, pane Vyleťale.

Musím ovšem dodat, že v politice ani v životě vůbec je důležitá poctivost, upřímnost a opravdovost. Co ale nestačí, je "myslet to dobře".

Myslím, že už jsem tu zmiňoval, co napsal německý básník a lékař Gottfried Benn:
Opakem dobré ho není zlé. Opak "dobře" je "mínit to dobře".

PS: Nechtěl byste udělat přednášku na toto nebo podobné téma na třeboňském gymnasiu?
Rád bych Vám to pomohl zařídit. Vím, že učitelé i studenti by to uvítali. Teď je zatím trápí otázka, jak dopadne jejich akce 18. prosince k uctění památky Václava Havla. Co ale mají pak dělat dál?

Oni to totiž opravdu MYSLÍ DOBŘE.

A lidem dobré vůle pomohu i já, ač atheista.
Zdravím Vás,
a rozmyslete to. (Můj e-mail je Vám k dispozici.)

Lepenka

Michal Špína - komparatista

klíčové slovo: Středa, 12.Prosince 2012, 19:38:56

Jakkoli uznávám a obdivuju zejména protirasistickou činnost Františka Kostlána, mělo by pro autora být podnětem k zamyšlení, pokud čtenář už dopředu ví, se kterým klíčovým slůvkem se v textu setká nejčastěji. Tentokrát 9x.

Brecht napsal už v roce 1938:
Už o tom nemůže být pochyb: boj proti ideologii se sám stal novou ideologií.

Miroslav Novák - Praha 9

Středa, 12.Prosince 2012, 22:51:37

Jako ironii bych to bral...

Michal Pullmann - Praha

Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 00:05:50

Vážený pane Kostláne,

nebudete snad považovat za příliš troufalé, když si dovolím připojit pár slov na adresu Vašeho článku. Vaše zanícení pro věc je sympatické, z Vašeho textu je znát, že jste ho psal v dobré víře a že se své přesvědčení nebojíte říci nahlas. Možná by však v budoucnu přeci jen stálo za to trochu důkladněji propracovat argumentaci – chápu sice, že publicistické články nemusí vždy splňovat nejvyšší nároky, avšak lehkomyslné či spontánní psaní někdy zbytečně snižuje úroveň české publicistiky (a chápu-li to správně, usiluje DR naopak o její zkvalitnění).

A tak jen krátce ve dvou bodech. Předně, jistě by stálo za to se zamyslet, co je to ta mytická „totalita“, kterou tak sebevědomě prohlašujete za základ různých nepravostí a která ve Vašem textu hraje klíčovou výkladovou úlohu. Bylo to stranické vedení plus policejní aparát? Jak potom vysvětlíme, že byla „totalita“ ve své době tak úspěšná a vlivná? Anebo se přikloníme k širšímu pojetí a budeme hledat zdroje stability uspořádání („režimu“) v ideologickém souhlasu jedněch a tiché loajalitě či lhostejnosti druhých? Pak ovšem byla, s prominutím, Naděžda Kavalírová také „komunistický režim“. A já též, podobně jako i Vy. Obávám se, že se zlu nevyhneme jen tím, že se od něj rétoricky distancujeme a přilepíme ho jako stigma určitému druhu lidí (komunistům, estébákům, Rusům, „lenochům“ či komukoliv dalšímu). A za druhé, i když články jako ten Váš mohou být provokativní, podle mě by se mohly či dokonce měly snažit nebýt směšné. Bojujete-li nesmiřitelně proti nesmiřitelnosti, servilně proti servilitě a postavíte-li proti ideologii sebevědomou představu, že lze psát z ne-ideologické perspektivy (což je ve Vašich očích právě Vaše vlastní stanovisko), budí to ve čtenáři nutně pochybnosti, zda jste si své sdělení důkladně promyslel.

A ještě prosba na závěr: neurážejte, prosím, zbytečně. Kopanec, který jste mi uštědřil (totiž že jsem podle Vás „stalinismem prolezlý ideologický pomatenec“) Vám sice odpustím a jistě Vám ho odpustí i řada dalších rozumných lidí. Jen je podle mě zbytečné si rozdávat vzájemně facky – právě s ohledem k „politické kultuře“, k níž se tak vehementně hlásíte.

S pozdravem

Michal Pullmann, historik, FF UK

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Pane Vyleťale přijeďte do Třeboně Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 00:11:17

Podporuji přání pana Kopeckého, aby přijel pan Vyleťal trochu prolomit ledy na zamrzlé rybníky jihu Čech . A děkuju mu zde se zpožděním za to, že tu byl a především, že mluvil. Nejen s panem Hermanen a před studenty, ale i s panem Rosochou.
Účast bude hojná, větší než na očištění historické paměti.

Facebookov_

Jaroslav Šebek - Praha 7

Tak trochu úlet, pane Kostláne. Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 00:41:30

Pane Kostláne, napsal jste: "Výrok, že doba po roce 1948 nebyla totalitní, může pronést jenom stalinismem prolezlý ideologický pomatenec".
Není sporu o tom (a neuzná to pouze ten stalinismem prolezlý ideologický pomatenec), že padesátá léta se svými komunistickými zločiny je možno bez debaty označit jako léta totalitního režimu, který neváhal své občany perzekuovat i za politické názory, a to velmi tvrdě, včetně dlouholetých kriminálů, ale i justičními vraždami.
Další léta přinesla ústup od drastických metod let padesátých a zde by se již mohlo hovořit spíše o autoritativním režimu, než době totality. Označit šedesátá léta minulého století (která byla svým způsobem celoevropsky výjimečná) léty totalitními, by mohlo působit dokonce trochu směšně.
Závěr šedesátých let přinesl obrovskou naději a stejně obrovské zklamání. Následná léta tzv. normalizace již nazývat totalitními také nelze, i když znamenala proti šedesátým přitvrzení, stále se však jejich definice podle mého názoru vejde do kategorie "autoritativní režim".
A nyní k tomu Vašemu úletu, pane Kostláne. Napsal jste: "Podobné názory, i když přeci jen o poznání mírnější, se však bohužel šíří celou neparlamentní levicí, nalevo od ČSSD. Důvodem k tomu je především lenost: tito lidé neustále volají po spolupráci ČSSD s KSČM, protože jsou líní založit vlastní stranu a vytlačit komunisty z parlamentu, což by se jim hravě povedlo během jediného volebního období".
Co k tomu říci, aby to bylo stručné? Snad jen tolik, že větší pitomost jsem již dlouho nečetl, zejména tu poslední větu, a to čtu internetové diskuze poměrně často, takže jsem dost otužilý.

Jk_referendum

Jan Kopecký - sociolog, Wien

JEDEN PODPIS a ČTYŘI CITÁTY Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 02:51:59

Podepisuji tímto příspěvky:
• Jiřího Vyleťala
• Michala Špíny
• Bertolta Brechta
• Michala Pullmanna
• Jaroslava Šebka

---

❶ František Kostlán:

"Jsem rád, že se na levici najdou lidé, pro něž je alespoň občas důležitější politická kultura a demokracie než ideologie."

❷ (?)Redaktor:

"Je přirozené, že Naděžda Kavalírová, vězněná komunistickým režimem, je antikomunistkou. Její přítomnost v radě ÚSTR pomůže tomu, aby naše stalinistická minulost nebyla zpětně legitimizována."

❸ WikipediE:

" ...a to, že se Nohavica se svou minulostí nedostatečně veřejně vyrovnal. ..."

❹ Ödön von Horváth:

"NIC TOLIK NEDÁVÁ POCIT NEKONEČNOSTI JAKO LIDSKÁ HLOUPOST."

Luděk Ševčík - OSVČ

Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 08:49:23

Poslouchal jsem projev Kavalírové na sjezdu ODS. "Pravda je taková: Naše postoje jsou nezměnitelně spojeny s demokratickými zásadami našeho státu a pravicovou politikou."

Jiri_guth_hlava_sm

Jiří Guth - ekolog, Borovany

Určitě je jiná možnost. Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 18:36:47

Tedy sice mám školení v teologii jen minimální, ale stejně jsem přesvědčen, že existuje jiná možnost než vyhánět čerta ďáblem (jak to chce dělat F. Kostlán). Jsem rád, že senát zvolil do rady ÚSTR M. Uhla a L. Jelínka. S oběma mám osobní zkušenost jako s přesvědčenými demokraty a kulturními politiky (resp. politology ;-)). Z projevů N.Kavalírové v různých hromadných sdělovacích prostředcích naopak nemám dojem, že by tyto dva aspekty patřily k jejím silným stránkám. O jejím antikomunismu ovšem nepochybuji. Jen bych ho charakterizoval jako primitivní. - A děkuji M. Pullmannovi za zdvořilý a nanejvýš kvalifikovaný komentář.

Janmachacek_bw

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Čím hůře, tím lépe? Čtvrtek, 13.Prosince 2012, 21:24:40

Je lépe usilovat o to, aby se do rady ÚSTR dostali lidé naklonění poctivému zkoumání historie, anebo tento propagandistický ústav bojkotovat, nechat jeho radu, ať se historicky znemožní, a raději podporovat Ústav soudobých ději AV ČR, aby moderní historii skutečně poctivě zdokumentoval, výsledky svého bádání publikoval a jeho publikace byly, zejména ve školách, stejně dostupné jako agitky ÚSTR a Člověka v tísni?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.