Zvedání rukou

ČSSD propásla možnost nezvolit do rady Ústavu pro studium totalitních režimů Naděždu Kavalírovou, jednu z nejzuřivějších antikomunistek v republice.

Senát Parlamentu České republiky v minulých dnech hlasoval o obsazení čtyř míst v Radě Ústavu pro studium totalitních režimů a opětovně do ní zvolil nominantku Václava Klause, předsedkyni Konfederace politických vězňů, Naděždu Kavalírovou.

Ačkoli volba do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nevyvolává příliš velké mediální jiskření a zdánlivě se může v kontextu politiky současné vlády jednat o marginálii, tak ÚSTR od svého založení hraje výraznou roli při formování veřejné diskuze o minulosti, skrze kterou se cíleně snaží legitimizovat stávající řád a „strašením komunismem a komunisty“ posilovat pravicové politické strany.

Těsně před zasedáním Senátu, kde se rozhodovalo o obsazení Rady a v němž má levice většinu, napsal Patrik Eichler do Deníku Referendum, že „sociální demokracie si před volbou členů Rady ÚSTR potřebuje uvědomit, že shodou okolností dostala možnost převzít ideologickou baštu české pravice a […] že Senát má odmítnout Naděždu Kavalírovou". Jak víme, tak se nestalo a v Radě na dalších pět let zasedne jedna z nejzuřivějších antikomunistek v republice.

Již v prvním kole volby byla Kavalírová zvolena, a to i hlasy levicových stran. Možná se senátoři sociální demokracie nechtějí při hlasování o záležitostech, kterým nerozumí, chovat podobně jako Marek Benda, který se, „když si není jistý jak hlasovat, podívá, jak hlasují komunisté a hlasuje naopak“. I když v tomto případě se do táboru občanských demokratů podívat mohli. Nebo se alespoň snažit rozpomenout na některé z veřejných vystoupení Kavalírové z posledních týdnů.

Kavalírová na nedávném Kongresu občanských demokratů opět hřímala. Horovala za zlikvidování komunismu a komunistů a vůbec všech těch, kteří hlásají škodlivou komunistickou ideologii a už se nemohou dočkat až oživí „staré“ praktiky. Skutečnost, že sociální demokraté jsou ochotni zvolit předsedkyni Konfederace politických vězňů do Rady ÚSTRu, který je státním ideologickým aparátem par excellence, v době kdy se uvažuje o povolební spolupráci ČSSD a KSČM, svědčí o jejich naprosté naivitě.

V preambuli zákona č. 181/207 Sb, o Ústavu pro studium totalitních režimů a o Archivu bezpečnostních složek stojí, že „ten, kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat“. Sociální demokracie tak možná znovu vyhraje za rok a půl parlamentní volby, ale „strašení komunismem“ ji opětovně může zabránit sestavit vládu. Aby k tomu nedošlo a ono „strašení“ bylo otupeno, měla ČSSD možnost udělat při volbě do Rady ÚSTRu jeden z prvních kroků, avšak svou šanci propásla.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.