Německé zápisky

Alena Gajdůšková

Redakce DR zveřejňuje poznámky místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové z cesty po jižním Německu, na níž s kolegy z výboru pro veřejnou správu studovali německý energetický zlom.

Co kolik stojí a komu platíme

Vrátila jsem se z cesty po jižním Německu, kde jsem spolu s kolegy ze senátního výboru pro veřejnou správu a životní prostředí studovala německý energetický zlom. Tak sami Němci nazývají změnu energetické strategie směrem k obnovitelným zdrojům. Měli jsme na stole hodně čísel. Ta ovšem v naší domácí diskusi také nechybí. Ta naše jsou ale na jinou debatu. V Německu jsou podstatným obsahem diskuse ona čísla o nákladech, výnosech a cenách energií v čase.

U několika partnerů, kteří nám vysvětlovali motivaci politických kroků ke změně energetické strategie, jsme narazili na časovou osu spojenou s užíváním toho kterého zdroje. Říkali: „Ano, teď investujeme do geotermie, větru a solárních panelů a možná to stojí o pár procent více, než u jiných zdrojů energie. Ale pak už je to tak, že severozápadním větrům nic platit nemusíme. Ani slunci nedáme ani korunu. Jen musíme malým spotřebitelům doporučit patřičné akumulátory. Získáváme tak nezávislost a suverenitu. Ostatní zdroje energie je třeba zaplatit a poslat podstatné částky třeba na střední východ.“

Ani faktem, že dnes jsou solární panely z Číny levnější, není možné německé odborníky šokovat. Ano, některé firmy, které z této produkce žily, mají momentálně problémy. Na úrovni spotřebitele je však instalace zařízení jednorázovým a největším výdajem. Pak už jsou to jen nízké náklady na jeho udržování. I tyto peníze však zůstanou u našich živnostníků a malých firem v bližším okolí stejně jako ušetřené peníze za nákup energie. Přechod na lokální obnovitelné zdroje je podle německých odborníků programem lokální konjunktury.

Decentralizovaný pohled

×
Diskuse
JJ
September 29, 2012 v 8.33
No nevím...
Ten text je takový, asi jako když se Radka Kvačková píše o školství... Více nadšení než relevantních informací. Takže je tam spousta perel, které zase na druhou stranu ukazují, jak politici uvažují, jak odpovídají na otázky a jaké odpovědi je uspokojí... Což je taky dobře. Nebo alespoň k něčemu.
'Kolik vyrobí solární panel během zamračeného dne? Odpověď byla jednoduchá: „Dnes už panely pracují i s difúzním světlem, což navíc umožňuje instalaci na celých střechách.“ ' - na jasnou otázku, jednoznačná odpověď... Tak kolik? Více než je bizonů v prérii?
'Ale i průmyslová odvětví s klíčovým podílem energie na produkci, hutě apod., dnes zahrnují v Německu energetickou kalkulaci do svých plánů. ' - stejně jako tomu bylo včera, loni i v roce 1850... V Německu, ve Francii i v Burkině Faso...
September 29, 2012 v 14.21
Zápisky politikovy (političky)
jsou skutečně jiným žánrem než expertízy a nevidím v tom žádný problém. Tyto zápisky jsou svědectvím o důležité a pro českou debatu tolik potřebné změně smýšlení v oblasti energetiky, aspoň tedy u jedné političky. Až bude Alena Gajdůšková třeba v politickém grémiu ČSSD nebo v nějaké budoucí vládě, jejíž bude třeba členkou, hlasovat o energetické politice, nebude podléhat propagandě ČEZu a konzervativnímu nastavení většiny české veřejnosti, protože byla v Německu a seznámila se s odlišným (a mnohem vyspělejším) diskursem. V Zemanově vládě chyběly jen dva nebo tři hlasy k tomu, aby se Temelín vůbec nedostavoval...

Až bude nějaký politik k nějakému konkrétnímu rozhodnutí potřebovat vědět, kolik přesně je v prérii bizonů, nechá si k tomu vypracovat expertízu. Ostatně materiály s přesnými čísly jistě delegace českého Senátu dostala také – tenhle text zapisuje politickou, nikoliv odbornou debatu o věci.

K tomu jeden příklad z jiné země: Ve Švýcarsku letos dospěli k rozhodnutí o odstoupení z atomové energetiky. Hlavní důvod byl ekonomický – spočítali si, že při započtení všech nákladů (včetně nákladů na výzkum a vývoj a nákladů na ukládání vyhořelého paliva a demontáže či zakonzervování atomových elektráren s ukončeným provozem) se energie z jádra prostě a jednoduše nevyplatí. Četl jsem rozhovor se švýcarským odborníkem – nikoliv politikem -, kterého se ptali, čím tedy energii z jádra nahradí, až dojedou stávající atomové elektrárny. Odpověděl, že na rozdíl od Německa to ještě v přesných číslech nevědí, ale že na tom budou průběžně pracovat, že už teď roste podíl energie z OZE, ale v nejbližších 20-30 letech bude muset růst ještě více. Prostě věří v další rozvoj alternativních zdrojů v jejich zemi – a zrovna Švýcary bych z lehkovážnosti nepodezíral; oni k té víře a politickému zadání dodají i potřebnou práci.
JJ
October 1, 2012 v 18.45
Pane Černý, moje poznámka nebyla mířena proti alternativním zdrojům a už vůbec netrvám na tom, aby v každém článku o energetice létaly gigawatthodiny napravo nalevo. Jen bych čekal (nebo lépe řečeno "přál bych si"), aby se i v politických debatách odpovídalo na otázky, které jsou položeny... Třeba ve stylu "Kolik?" - "Dost na to, aby se to vyplatilo každému namontovat na střechu"... K čemu se potom děti musí ve škole "biflovat" takové "zbytečnosti" jako, že jsou nějaké zjišťovací a doplňovací otázky?