Německé zápisky
Alena GajdůškováRedakce DR zveřejňuje poznámky místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové z cesty po jižním Německu, na níž s kolegy z výboru pro veřejnou správu studovali německý energetický zlom.
Co kolik stojí a komu platíme
Vrátila jsem se z cesty po jižním Německu, kde jsem spolu s kolegy ze senátního výboru pro veřejnou správu a životní prostředí studovala německý energetický zlom. Tak sami Němci nazývají změnu energetické strategie směrem k obnovitelným zdrojům. Měli jsme na stole hodně čísel. Ta ovšem v naší domácí diskusi také nechybí. Ta naše jsou ale na jinou debatu. V Německu jsou podstatným obsahem diskuse ona čísla o nákladech, výnosech a cenách energií v čase.
U několika partnerů, kteří nám vysvětlovali motivaci politických kroků ke změně energetické strategie, jsme narazili na časovou osu spojenou s užíváním toho kterého zdroje. Říkali: „Ano, teď investujeme do geotermie, větru a solárních panelů a možná to stojí o pár procent více, než u jiných zdrojů energie. Ale pak už je to tak, že severozápadním větrům nic platit nemusíme. Ani slunci nedáme ani korunu. Jen musíme malým spotřebitelům doporučit patřičné akumulátory. Získáváme tak nezávislost a suverenitu. Ostatní zdroje energie je třeba zaplatit a poslat podstatné částky třeba na střední východ.“
Ani faktem, že dnes jsou solární panely z Číny levnější, není možné německé odborníky šokovat. Ano, některé firmy, které z této produkce žily, mají momentálně problémy. Na úrovni spotřebitele je však instalace zařízení jednorázovým a největším výdajem. Pak už jsou to jen nízké náklady na jeho udržování. I tyto peníze však zůstanou u našich živnostníků a malých firem v bližším okolí stejně jako ušetřené peníze za nákup energie. Přechod na lokální obnovitelné zdroje je podle německých odborníků programem lokální konjunktury.
Decentralizovaný pohled
'Kolik vyrobí solární panel během zamračeného dne? Odpověď byla jednoduchá: „Dnes už panely pracují i s difúzním světlem, což navíc umožňuje instalaci na celých střechách.“ ' - na jasnou otázku, jednoznačná odpověď... Tak kolik? Více než je bizonů v prérii?
'Ale i průmyslová odvětví s klíčovým podílem energie na produkci, hutě apod., dnes zahrnují v Německu energetickou kalkulaci do svých plánů. ' - stejně jako tomu bylo včera, loni i v roce 1850... V Německu, ve Francii i v Burkině Faso...
Až bude nějaký politik k nějakému konkrétnímu rozhodnutí potřebovat vědět, kolik přesně je v prérii bizonů, nechá si k tomu vypracovat expertízu. Ostatně materiály s přesnými čísly jistě delegace českého Senátu dostala také – tenhle text zapisuje politickou, nikoliv odbornou debatu o věci.
K tomu jeden příklad z jiné země: Ve Švýcarsku letos dospěli k rozhodnutí o odstoupení z atomové energetiky. Hlavní důvod byl ekonomický – spočítali si, že při započtení všech nákladů (včetně nákladů na výzkum a vývoj a nákladů na ukládání vyhořelého paliva a demontáže či zakonzervování atomových elektráren s ukončeným provozem) se energie z jádra prostě a jednoduše nevyplatí. Četl jsem rozhovor se švýcarským odborníkem – nikoliv politikem -, kterého se ptali, čím tedy energii z jádra nahradí, až dojedou stávající atomové elektrárny. Odpověděl, že na rozdíl od Německa to ještě v přesných číslech nevědí, ale že na tom budou průběžně pracovat, že už teď roste podíl energie z OZE, ale v nejbližších 20-30 letech bude muset růst ještě více. Prostě věří v další rozvoj alternativních zdrojů v jejich zemi – a zrovna Švýcary bych z lehkovážnosti nepodezíral; oni k té víře a politickému zadání dodají i potřebnou práci.