Irové schválili Fiskální pakt, případným NE by si jen pohoršili

Smlouva o zpřísnění rozpočtové disciplíny si v referendu získala podporu většiny Irů. Podle pozorovatelů ale podstatná část z nich hlasovala jenom pro menší zlo.

(pjed)

04.06.2012 20:18

A2

Kampaň za příjetí Paktu vedly tři hlavní strany. Proti se stavěla jen menší uskupení a konzervativně levicová Sinn Féin. Foto William Murphy, flickr.com

Irské referendum o přistoupení k tzv. Evropskému fiskálnímu paktu, jež nutí k tvorbě vyrovnaných rozpočtů, vyhráli jeho stoupenci. Během víkendu to potvrdily i oficiální výsledky. Hlasy PRO tvořily nakonec 60,3 procenta ze všech odevzdaných. Hlasy PROTI pak 39,7 procenta zbylých.

„Irové vyslali světu důležitý signál, že se odpovědně snaží o překonání hospodářských výzev a že se chtějí snažit i nadále,“ řekl v komentáři k výsledkům premiér Enda Kenny.

„Pakt nás pochopitelně všech ekonomických problémů nezbaví. Jde však o nezbytný krok k ujištění, že naše hospodářství stojí na pevném základě,“ uvedl Kenny dále.

Vlastní referendum proběhlo už 31. května, málokdo z pozorovatelů ale očekával jiný výsledek než posléze potvrzený. Vedle bodů týkajících se fiskální disciplíny totiž Pakt uspišuje vznik Evropského mechanismu stability (ESM, tzv. stálý euroval), jenž má od července 2012 spravovat unijní záchranný fond a který může Irsko ještě potřebovat.

Irsko v současnosti čerpá 85miliardovou záchrannou euro-půjčku z roku 2010, kterou dobere v roce 2013. Kdyby vznik ESM zkomplikovalo (například právě neschválením Paktu), značně by si dle znalců ztížilo pozici při případné žádosti o další úvěr.

„Většina nehlasovala s nadšením, ale pragmaticky, s obavou z horších zítřků (...) Ve vyjádřeních účastníků referenda převládal názor, že jde o menší z nabízejících se zel,“ napsaly v sobotu irské Timesy.

Proč ano, proč ne
Schválení dohody podporovaly všechny tři hlavní strany – velká koalice Fine Gael a labouristů, vládnoucí od loňského března, i nyní opoziční Fianná Fail, jež vládla Irsku čtrnáct let před ní. Proti Paktu vystupovala pouze konzervativně levicová Sinn Féin a několik menších uskupení. Odpůrci dohody si během kampaně pomáhali kritikou škrtů a nesnižujícího se, ba rostoucího vlivu bank. Stoupenci zase odkazovali na všechny přínosy, které má pro Irsko členství v eurozóně, a na důležitost jednotného postupu.

Podle pozorovatelů se v kampani střetly také dvě čistě irské tradice: zkušenost s domnělými i skutečnými zisky, jež zemi přinesly negativní výsledky a následné opakování minulých euro-referend (o Smlouvě z Nice v roce 2001 a o Lisabonské smlouvě v roce 2008); a nastavení irské ekonomiky v posledních desetiletích – z povahy otevřené a léta řízené podle neoliberálních zásad, v jejichž duchu je koncipováno i fiskální jádro Paktu.

Podle podstatné části komentátorů se přitom v referendu projevil také fakt, že jeho negativní výsledek by zemi tentokrát vůbec nic nepřinesl. Někteří komentátoři zejména z britských levicových médií namítají, že Irsko mohlo odmítnutím Paktu posílit tlak na revizi dosavadního přístupu unijních politiků ke krizi. Jiní autoři ale uvádějí, že jde jen o teoretickou konstrukci. K tomu, aby Pakt nabyl účinnosti 1. ledna 2013, jak stojí v jeho textu, je totiž zapotřebí ratifikace ve 12 z 17 zemí eurozóny – nikoliv souhlas všech jako u Smlouvy z Nice, resp. Lisabonské. Irsko tedy tentokrát nemohlo proces zablokovat, resp. zužitkovat nátlakový potenciál.

Táboru odpůrců Paktu konečně nepomohl ani další výrazný faktor minulých referend – nízká volební účast. Ta sice ani 31. května nepřekročila výrazně 50 procent (hlasovat přišlo jen 50,6 procenta oprávněných); podle znaleckých analýz však tento prvek vykompenzovaly hlasy irských farmářů, kteří těží ze společné zemědělské politiky EU.

Schválily zatím jen dvě
Fiskální pakt byl dojednán v lednu 2012 mezi zástupci všech vlád EU. Řada premiérů dala najevo výhrady, postupně je ale vzala zpět. V březnu 2012 jej nakonec slavnostně podepsali zástupci 25 zemí EU z celkových 27. Dvěma výjimkami zůstali britský premiér Cameron a český premiér Nečas.

Celou ratifikační procedurou prošel Pakt doposud jen ve dvou zemích: v Řecku (10. května) a ve Slovinsku (30. května). V Dánsku (31. května), v Lotyšsku (31. května), v Rumunsku (8. a 21. května) a v Portugalsku (13. dubna) jej ratifikovaly celé parlamenty a dnes se čeká na podpis hlavy státu. V Polsku jej zatím ratifikoval pouze Sejm (11. května) a krom prezidenta se čeká i na Senát.

Irsko je doposud jedinou zatím, jež se Pakt rozhodla ratifikovat referendem.

O vlastním obsahu Fiskálního paktu podrobněji zde.


Další informace:
The Irish Times EU referendum passes by comprehensive margin
The Guardian Ireland votes for discipline despite pain as it approves EU financial plan
The Guardian Eurozone crisis live: Ireland votes yes to the EU fiscal treaty
The Irish Times Low turnout as only half of electorate votes in referendum
The Irish Times Early tallies suggest Yes vote ahead in referendum count
BBC News Irish voters 'back EU fiscal pact' - early results


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.