Těžké koaliční dilema pro ČSSD

Jiří Pehe

Co se skrývá za poznámkou Miroslava Kalouska, že by si po příštích volbách uměl představit koalici TOP 09 a ČSSD? Ať už je to cokoli, od sociálních demokratů není příliš taktické možnou spolupráci předem odmítat.

Místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek možná jen testoval jak své stranické kolegy, tak ČSSD, když prohlásil, že si umí představit po příštích volbách koalici TOP 09 a ČSSD.

Jako jedinou podmínku, která by takový projekt znemožnila, uvedl, že pokud by obě strany byly schopny dát dohromady většinovou koalici, nesměla by zároveň ČSSD mít většinu i spolu s komunisty, protože by jinak mohla být v pokušení protlačit některé zákony společně s KSČM přes hlavu koaličního partnera, tak jak to dělal svého času premiér Jiří Paroubek.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka Kalouskův nápad ihned odmítnul a pro jistotu přidal na seznam stran, s nimiž by ČSSD do koalice nešla, i ODS. Otázkou je, zda vyhlašovat to předem je ta nejlepší taktika.

ČSSD by si možná měla nechat udělat důkladný sociologický průzkum, který by ji ukázal, zda získává potenciální voliče spíše rázným odmítáním koaliční spolupráce přes politický střed, nebo zda by jich naopak víc získala, kdyby byla k takové spolupráci, alespoň rétoricky, otevřena.

Jak známo, možná největším problémem ČSSD je, že po vyhraných volbách má problémy sestavit většinovou koalici, protože jí tzv. bohumínské usnesení zakazuje koaliční spolupráci s KSČM. Může tedy v nejlepším případě mluvit o menšinové vládě s podporou KSČM, přičemž i tato možnost stále působí na část české veřejnosti jako červený hadr. Toho využívají před každými volbami pravicové strany, když straší spojenectvím ČSSD s komunisty.

Otevřenost ČSSD Kalouskově nabídce by takové strašení před příštími volbami do značné míry neutralizovala, což by mohlo k ČSSD přilákat ty středové voliče, kteří zůstávají zároveň ukotveni ve svých předsudcích vůči KSČM.

Ve světle Kalouskovy nabídky se také vynořují složité otázky, pokud jde o program. Jinými slovy: není úplně jasné, kolik voličů ČSSD získá, bude-li v podobě odmítání koaliční spolupráce přes politický střed vytvářet ve veřejnosti obraz, že vše co programově pochází z prostoru napravo od politického středu, je od čerta.

Je docela dobře možné, že jasný levicový program, dopředu nesmiřitelný vůči jakýmkoliv ústupkům pravici, může být tou nejsprávnější odpovědí. Při současné naštvanosti veřejnosti na pravicovou vládu i strany, které ji tvoří, může být i jen zdání, že ČSSD je ochotna s jednou z těchto stran uzavřít koalici, a tím i programový kompromis, kontraproduktivní.

Potíž je v tom, že ČSSD nemá na tyto otázky jasné odpovědi. Je totiž docela dobře možné zároveň argumentovat, že současná naštvanost veřejnosti nemá svůj původ jen ve zpackaných, asociálních reformách, ale i ve stylu politiky, která je pojímána jako permanentní boj - a to jak uvnitř vládní koalice, tak mezi vládou a opozicí.

Jinými slovy, otázkou je, do jaké míry jsou voliči přesycení politickým stylem, který zavedla ODS, když byla před šesti lety v opozici, pod heslem „nulová tolerance“. ČSSD by prostě potřebovala odpověď na otázku, zda jí větší úspěch ve volbách přinese nesmiřitelnost vůči čemukoliv, co pochází z politického prostoru napravo od středu, anebo zda by jí více bodů přinesla určitá smířlivost, jakkoliv ohraničená jasnými programovými prioritami, které ČSSD nemůže obětovat.

Je jasné, že volba smířlivějšího přístupu by proti současnému vedení ČSSD nepřátelsky naladila tu část levice, která dlouhodobě tvrdí, že sociálně demokratické strany napříč Evropou jsou v úpadku, protože přistoupily na pravidla neoliberální hry, jejímž hlavním proponentem je dnes u nás právě TOP 09. Je také jasné, že by ČSSD vypadala poněkud neprincipiálně, kdyby ve volbách hlásala jasné levicové postoje, odmítající jakékoliv aspekty neoliberální doktríny a slibující revizi reforem současné vlády, ale přitom by připouštěla, že se po volbách může spojit se stranou, která je esencí ekonomického neoliberalismu a strůjcem vládních reforem.

To je srozumitelné, jenže bohužel nelze úplně odmítnout argument, že v České republice máme co do činění se specifickou situací, protože levice je rozštěpená mezi ČSSD a KSČM, takže je například v případě ČSSD nereálné takové vítězství, jakého dosáhl na Slovensku Směr, který dominuje celému levicovému spektru. Navíc, pokud by ČSSD nezískala spolu s KSČM většinu, může se znovu opakovat scénář z roku 2010, kdy vládu vytvořila ODS coby druhá nejsilnější strana.

Jelikož Kalousek připouští vládu s ČSSD pouze v případě, že nebude mít s KSČM většinu, vlastně mezi řádky říká, že do jisté míry už nechce opakovat scénář z roku 2010, kdy už dopředu všechny ostatní strany, s výjimkou KSČM, řekly, že s Paroubkovou ČSSD nechtějí mít nic společného.

Dilema vytvořené Kalouskovou poznámkou je pro Sobotkovu ČSSD o to těžší, že se může jednat jen o taktický manévr, jehož cílem je ČSSD před volbami rozštěpit. Kalousek dobře ví, že vize povolební spolupráce ČSSD a jeho strany by posílila v ČSSD křídlo pragmatiků, vedené Michalem Haškem. Jeho „návrh“ tedy mohl ve skutečnosti být jen pokusem způsobit v ČSSD vnitřní neklid. Ten navíc může zesílit nejen soupeření dvou křídel strany, ale také spor o to, zda raději po vyhraných volbách vzít „jistotu“ vládnutí spolu s pravicovou stranou, nebo opět možná skončit v opozici, i když ČSSD volby vyhraje.

Sobotka by na druhou stranu mohl pragmatiky, z nichž na některých ulpěla podezření z různých klientelistických vazeb, do jisté míry neutralizovat, kdyby už dopředu pojal jakoukoliv případnou spolupráci s TOP 09 jako příležitost k zásadnímu protikorupčnímu tažení. Ačkoliv „máslo na hlavě“ mají, pokud jde o korupci, všechny současné vládní strany, přece jen TOP 09 se jeví být v tomto směru nesrovnatelná s kmotry ovládanou ODS nebo s Věcmi veřejnými. Jinými slovy, spojenectví ČSSD a TOP 09 by asi bylo, pokud jde o ráznější opatření v boji proti korupci a systémovému rozkrádání státních zakázek, účinnější než další pravicová vláda.

Je samozřejmě možné, že Kalousek ve skutečnosti sleduje zcela partikulární cíle. Je například jasné, že pokud by se konaly předčasné volby tento rok, spojenectví jeho strany s ČSSD by zvýšilo šance Karla Schwarzenberga v prezidentské volbě. Nešel by do prezidentské volby se „stigmatem“ předsedy středně velké pravicové strany, která je v koalici se stále více nepopulární ODS, ale jako předseda strany, která je v koalici s „demokratickou levicí“.

To by nepochybně zvýšilo jeho šance na zvolení, zejména pokud by se dostal do druhého kola. Takový scénář by jistě pomohl i Kalouskovi, protože coby korunní princ TOP 09 by nejspíš nahradil Schwarzenberga v čele strany, přičemž by měl v koalici s ČSSD a se Schwarzenbergem na Hradě dost času upevnit svoji pozici v čele strany.

A pak je zde ještě jeden důležitý aspekt dilematu, kterému ČSSD po Kalouskově nabídce čelí. Jakkoliv je TOP 09 pro ČSSD programově především zásadní protivník, mezi oběma stranami existuje také zásadní průnik zájmů, pokud jde o Evropskou unii. Jakkoliv by ČSSD a TOP 09 těžko hledaly společnou řeč v oblasti ekonomické i sociální politiky, asi by si velmi dobře rozuměly, pokud jde právě o vztah k EU.

Jsou to právě proevpropské postoje obou stran, které by asi měly vést lídry ČSSD k větší opatrnosti, když hází v podobě zásadního odmítnutí povolební spolupráce do jednoho pytle TOP 09 a ODS. Občanští demokraté jsou skutečně naprosto nepředstavitelným koaličním partnerem pro dnešní ČSSD na celostátní úrovni, protože obě strany by hledaly jen těžko kompromisy v domácí politice, ale rozhodně by se neshodly v politice vůči EU.

Koalice s TOP 09, zejména v případě, že na Hradě by usedl proevpropský prezident, by na druhou stranu zcela změnila klima v zemi, pokud jde o naše místo v evropském integračním procesu. Navzdory různým akcentům TOP 09 a ČSSD v transatlantických vztazích, je navíc možné argumentovat, že možná poprvé po dlouhé době by měla Česká republika srozumitelnou, nekakofonní zahraniční politiku.

Ačkoliv Bohuslav Sobotka Kalouskovy námluvy okamžitě rázně odmítnul, je jasné, že ve světle výše zmíněných úvah může diskuse o povolební spolupráci s TOP 09 vyvolat v ČSSD jisté pnutí. Jak už bylo řečeno, je možné, že o to Kalouskovi šlo v první řadě. Zároveň tím ale nabídl ČSSD možnost vést ve stranických řadách diskusi a taktice i programu, která může být docela užitečná.

    Diskuse
    PL
    April 10, 2012 v 10.14
    Jako hlavní podmínku by v současnosti k vládě kritická ČSSD..
    (pokud by byla "opatrnější") měla říct, že si nedovede představit spolupráci s TOP09, ve které bude (jsa zvolen) hrát zásadní roli dnešní-i-minulý "nejlepší ministr financí"....
    (jsem rád, že je vedení soc.dem. příčetné)
    Sobotka jednal správně. Pro zdůvěryhodnění politiky je nyní rozhodující opravdu zaujímat pozici jasného odmítnutí neoliberalismu, jinak to za ČSSD udělají jiné síly. Je ale nutné, aby ČSSD vysvětlovala a vysvětlovala. Např. "řecké lži" spousta lidí, kteří jsou jinak proti vládě, pořád věří, to vím z vlastní zkušenosti.
    VF
    April 10, 2012 v 12.23
    Nekřesťanský Kalousek už se stal symbolem.
    Možná není typickým neoliberálem, z toho hlediska jsou tam i vetší cynici, ale v politice je nutno se symboly počítat.
    Jsem si jist, že voliči by Sobotkovi neodpustili jakýkoliv pakt s tímto 'slizounem u lizu'. S kým si podá ruku, toho oslizne.
    April 10, 2012 v 13.07
    je ovšem také možné,
    že Kalousek jenom tlačí na VV (jak soudí Zdeněk Zbořil) - tedy, že jeho slova nejsou primárně adresována ČSSD.
    (Karolina Peake & co. jistě již zvažují ceny za budoucí stranické přestupy - ti, kdo se opozdí, nenajdou místo v záchranných člunech.)
    April 10, 2012 v 13.14
    také souhlasím se Sobotkovým prohlášením
    z toho důvodu, že je potřebné vrátit politice alespoň částečně důvěryhodnost, což v současné situaci podle mého názoru nelze jinak než jasným, srozumitelným postojem. ke zvýšení konfliktu uvnitř strany tím zajisté dojde, ale možná lepší teď než kdyby se konflikt aktivoval ve chvíli, kdy by taková koalice skutečně nastala a Haškovo křídlo by vytvářelo spojení uvnitř koalice.
    ON
    April 10, 2012 v 13.36
    Jirko,
    předseda ČSSD nemohl na pokoutní návrh Kalouska zareagovat jinak. Tohle zvládl na jedničku. Ale psal si o rizicích takového postoje, které uznávám a je jistě třeba je analyzovat. Ale každý jasný politický postoj má svá rizika a své výhody. Jde o to, co převládá. A také věř, že když už se v této věci ČSSD rozhodla něco jasného říci, není to výstřel od boku.
    April 10, 2012 v 15.42
    Kalousek je hráč
    Proto tak miluje ty prokleté automaty. Proto teď rozehrává hru na koaliční spolupráci s ČSSD. Aby postrašil ODS i VV a otestoval reakci ČSSD. Sobotka zareagoval správně. Kdyby zareagoval podle doporučení Peheho, tak by soc.dem. poškodil - viz Škabraha. Kalousek si zároveň připravuje půdu pro možný pád vlády, který třeba nepřijde tento týden, ale může přijít příští týden nebo za 14 dní. Každopádně Kalousek vyvoláváním zmatku hraje o své místo v každé možné příští vládě či alespoň ve vyjednávání o ní.
    April 10, 2012 v 21.07
    Nulová tolerance nikoli k top, ale ke Kalouskovi!
    Pamatuji si dobře, jak se před volbami všichni topáčci a jiní pseudopravičáci předháněli v ultimátech...že by i případně s čssd po volbách vyjednávali, ale že by v jejím čele nesměl být Jiří Paroubek...ultimátum jako bič v době, kdy byl Paroubek šéfem nejsilnější strany v zemi. Není nyní vhodná chvíle na rázný distanc nikoli proti topce jako straně, ale proti politickému zprofanovanci Kalouskovi? Jít do holportu s tímto převlečflaštičkou by byla pro čssd sebevražda. Bude taky zajímavé sledovat, koho Kalousek vystrčí do čela po odchodu Schwarzenberga...to dost napoví případné další rétorice směrem k této straně...pokud půjde do čela Kalousek nebo Drábek, nikdy nebude sebesilnější slovní "nakládačka" chybou!

    To, že tu není koaliční partner, se teprve (ne)ukáže...zelení, kdu a další strany klepou na poslanecká dvířka...třeba se dostanou (a nejen jedna z těchto stran) a bude všecko jinak ;)
    PH
    April 10, 2012 v 23.07
    Je dobře, že Jiří Pehe zvažuje i menšinové možnosti
    Soc. dem. byla již přece v koalici s pravicí - US-DEU a přineslo to jen ústupky ve snižování daní a odvodů na soc. a zdravotní pojištění, na které jsme doplatili všichni a také korupci - viz ministr spravedlnosti Němec. Se vstřícností pravici nelze vstupovat do stejné řeky a ČSSD by uvolnila místo na levici extrémním silám. Otázkou stále zůstává, co má větší váhu - zůstat "v Evropě", nebo zůstat hlavní levicovou silou bez umazání se pravicovým slizem.
    PL
    April 11, 2012 v 0.00
    nulové riziko
    Pokud autor vycházel z článku v Lidovkách, tak to na mě působí tak, že odmítnutí nenávrhu na povolební koalici, které straně ČSSD nenavrhl místopředseda TOP, ale zmínil ranař Kalousek za svoje ústa v nějakém rozhovoru pro redaktora Lidovek- těch Lidovek, které z rozčileného Jarolíma dostaly tvrzení, že i on vykroužkuje Kalouska, byť by kvůli tomu musel volit TOP..., tedy že toto odmítnutí žádná rizika nemá. Myslím, že to Kalousek zkusil, jestli mu ČSSD odlehčí od špíny, která na koaliční TOP ulpívá, nevyšlo to a už na to zapomněl. ČSSD by se ale ani v budoucnu neměla podobnými pokusy nechat vyprovokovávat k rychlým stanoviskům. Vztah ČR k EU je daný výsledkem referenda před asi 8 lety, to není téma na koaliční námluvy.
    April 11, 2012 v 13.47
    Jak může Jiří Pehe drze hovořit o „proevropské TOP 09“, když tato sekta bez členské základny torpéduje samotnou podstatu evropského společenského modelu a záměrně a cíleně likviduje evropský sociální stát? Co to je to „proevropské“ pro českého politologa, když to není program a evropské ideové ukotvení, respekt k mírovému sociálnímu kompromisu, na kterém vznikla evropská integrace? Je to vlaječka? Odznáček? Nálepčička?
    PM
    April 11, 2012 v 18.38
    TOP 09 je proevropská, ale pouze ze zištných pohutek
    je konstruktem předvolební strategie ODS, která rozštěpením do tří segmentů dokázala pokrýt širší spektrum zájmů voličů. Segment TOP byl a je určen k předstírání image seriózních podnikatelských kruhů, nutného k zajištění čerpání evropských dotací. Jde o doopravdy o elitérní sektu, která se pragmaticky obsluhuje jakýmkoliv populismem. Směrem do prava třeba i klausisticky laděným šovinismem a směrem do leva třeba i hlubokým pochopením pro požadavky odborů - výměna vlády je jistá.
    SH
    April 11, 2012 v 20.06
    Poznámky.
    - TOP09 není proevropská, tím je pouze její předseda.
    - Holport s jakoukoliv stranou současné vládní koalice by byl jenom reprízou opoziční smlouvy, proti níž Pehe tak zuřivě bojoval.
    - Kalouska je skutečně bezpodmínečně nutné vykroužkovat, jak minule Langra. I třeba za cenu osobní oběti někoho z levice.
    - Volby jsou ještě daleko. Proto by i ČSSD měla podporovat dosud neparlamentní strany, především ty, které uberou voliče ODS a TOP09.
    April 12, 2012 v 2.34
    Demokracie je v mnohosti, ideové košatosti a alternativách, ne v jednom koši
    Profesor Keller mluvil o dvou pojetích evropské integrace ve svém článku v Právu. Tomu rozumím velmi. Nelze tedy míchat neoliberální hrušky a červená jablíčka do jednoho koše a celé to oblepovat jednou etiketou, tedy dělat z toho jednu proevropskou značku chutnající všem stejně. Levice, tedy ČSSD má diametrálně odlišné pojetí toho co je a co není proevropské. Mluvit tedy o nějakém pojítku (Jiří Pehe) mezi ultrakonzervativní TOP 09 a soc.dem. ČSSD v otázce evropské integrace je spíše mělkým nahlížením na evropský ideový a programový názorový střet než realitou.
    PM
    April 12, 2012 v 9.50
    Souhlasím pane Lukáši,
    ale co kdyby se neoliberální hrušky předestilované do hruškovice přidali do kalvádosu v takovém množství a kvalitě, aby nápoj nezkazily. Fiskální elita je postmoderní morálky - velmi učenlivá a schopna jakýchkoliv ústupků k záchraně kontaktu s politickou mocí. Pohled nejen na sever to také naznačuje.
    PL
    April 12, 2012 v 12.40
    Bohužel pane Petrásku, pokud jabloně i hrušně zaplodí málo, ..
    (Ivan Hoffman v úterních KN napsal: "Zdá se, že zatímco v totalitních režimech vzniká paralelní polis coby společenství rebelů, disidentů, lidí toužících po svobodě; ve společnosti svobodné tvoří paralelní struktury parazité, toužící po osobním prospěchu, na úkor ostatních. V čem jsou si tyto zcela odlišné paralelní struktury podobné, je to, že ohrožují stávající režim.")

    ..jiná cesta než do jednoho hoboku snad ani nezbude. Co se však stane, pokud jedny stromy na téže zahradě rostou na svobodě a druhé se cítí zastíněny totálně nesvobodné?!
    Proto je vhodné udělat správný řez (nejen) na plodnost.. kde jsou ty nástroje a inovované know-how?...
    + Další komentáře