Vláda může v roce 2012 padnout takřka kdykoli, nejspíše ale silou vůle vydrží

V roce 2012 nás čekají dvoje volby. Jejich výsledek může stabilitou vlády nejspíš otřást daleko silněji, než veřejné protesty či stávky odborů. Na případných předčasných volbách se totiž s opozicí musí shodnout jedna z vládních stran.

Vr_a

Vratislav Dostál

03.01.2012 08:00

Prahademonstrace

Zatím ani jedna vláda po roce 1989 nepadla pod tlakem protestních akcí veřejnosti. Bude Nečasův kabinet první? Foto Aleš Běhounek, Mediafax

Prvním lednem letošního roku vešly v platnost klíčové reformní zákony vlády občanských demokratů, TOP 09 a Věcí veřejných. Zdražují se rozličné veřejné služby v sociální oblasti, zdravotnictví, veřejné dopravě či školství. Lidé kvůli navýšení DPH utratí více také za zakladní životní potřeby potravinami a léky počínaje, energiemi konče.

Současně se zvyšujícími se životními náklady v mnoha oborech klesají reálné mzdy, nemluvě o lidech, kteří jsou odkázáni na sociální dávky včetně dávek pro invalidy, k jejichž seškrtání přistoupilo Drábkovo ministerstvo práce a sociálních věcí.

Už v průběhu loňského roku se přece jen tu a tam vydali lidé hajít své zájmy do ulic. Nejhlasitější kritiky se přitom kabinetu Petra Nečase dostalo v souvislosti se změnami ve zdravotnictví, sociální sféře či vysokém školství. Zatímco Josef Dobeš z Věcí veřejných prosazuje školné či nový zákon o vysokých školách, který kritizuje akademická obec, univerzity, studenti i opozice, ministr zdravotnictví Leoš Heger z TOP 09 již prosadil navzdory kritice opozičních stran i odborů zavedení nadstandardu či změny poplatků za pobyt v nemocnici.

Jaromír Drábek pak krom sešktání sociálních dávek prosadil změny v jejich vyplácení či novelu zákoníku práce. Od ledna tak všechny podpory, příspěvky a dávky začaly vydávat úřady práce. Obzvláště silnou kritiku pak vyvolaly návrhy na zpřísnění pravidel pro nezaměstnané. Nárok na zařazení do evidence nezaměstnaných by neměl mít například ten, kdo bez vážnějšího důvodu odejde z místa, které mu zprostředkoval úřad práce. Vlnu kritiky pak vyvolal i záměr zapojit ty, co jsou dva měsíce bez práce, do veřejně prospěšných prací.

Je zřejmé, že většinu vládních opatření pocítí takřka celá společnost. Nejvíce pak změny přijaté pravicovým kabinetem dopadnou na sociálně slabé segmenty společnosti, rodiny s dětmi a důchodce. Průměrný starobní důchod se sice od ledna zvýšil o 174 korun, avšak ještě v létě loňského roku ministr Drábek důchodcům sliboval zvýšení základní výměry důchodu o 50 korun a procentní výměry o 2,5 %, což by znamenalo valorizaci penzí v průměru o 259 korun. Vláda ODS, TOP 09 a VV tak nesplnila slib, který seniorům veřejně dala.

Připočítáme-li k těmto domácím dějům mezinárodní komplikace, tj. krizi eura a Evropské unie, nemůže si nejspíš být vláda Petra Nečase – byť disponuje pohodlnou sněmovní většinou – jista svoji stabilitou. Ostatně veřejnost je navzdory hladkému schvalování reformních zákonů svědkem pnutí uvnitř koalice nejpozději od předloňského prosince, kdy propukla korupční aféra tehdejšího ministra životního prostředí Pavla Drobila. Od té doby je vláda v krizi v podstatě permanentně.

Za rok a půl vládnutí Nečasova kabinetu se jeho složení proměnilo k nepoznání. Naposledy byl na začátku prosince loňského roku k rezignaci donucen ministr kultury Jiří Besser. Stal se tak již sedmým ministrem, který v současné vládě předčasně skončil.

Před ním vládu z rozličných důvodů opustili ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS), ministr dopravy Vít Bárta (VV), ministr vnitra Radek John (VV), další ministr dopravy Radek Šmerda, ministr zemědělství Ivan Fuksa (ODS) a ministr průmyslu Martin Kocourek (ODS). A o zdaleka ne idylických koaličních vztazích se veřejnost naposledy přesvědčila na sklonku minulého týdne, kdy TOP 09 vyzvala k rezignaci ministra školství Josefa Dobeše z Věcí veřejných.

Navzdory permanentní vládní krizi je přesto jen těžko odhadnutelné, zda Nečasova vláda přežije právě začínající rok. S ohledem na tradice novodobého vládnutí v České republice lze ale již nyní konstatovat, že největším ohrožením její existence nebude pravděpodobně tlak ulice, protesty občanských iniciativ či akce odborů, nýbrž podzimní volby, případně snad vskutku nebývale velká korupční aféra či vztah České republiky k Evropské unii, obzvláště v případě mimořádně silných ekonomických turbulencí v eurozóně.

Dvoje volební klání a prohra vládních stran
Největší nebezpečí – pokud jde o vnitropolitické okolnosti – pro vládní stabilitu představujou podzimní dvoje volby, a to přesto, že nás čekají volby spíše druhého řádu. Politologové totiž soudí, že v nich výrazně zvítězí ČSSD, která upevní svou vládu v regionech. Paradox, kdy vláda hladce prohlasovávala své předlohy a současně se takřka denně obnažovaly koaliční spory, lze vysvětlit právě tím, že uplynulý rok byl rokem nevolebním.

Drtivá prohra kterékoli koaliční strany či prudký propad volebního výsledku koaličních stran v součtu může po podzimních krajských či senátních volbách způsobit vnitrostranické tlaky, kterým jejich současná vedení nebudou s to čelit. To se pak samozřejmě projeví i na vládní stabilitě.

Podle politiložky Vladimíry Dvořákové končí totiž například krajské volby pro vládní strany většinou špatně. To podle ní přináší i své důsledky, tj. posílení opozice a změny ve vládních stranách. Pokud pak podzimní kongres občanských demokratů nedá po volbách důvěru současnému vedení strany, bude pozice současného předsedy Petra Nečase v čele české vlády ohrožena.

„Špatný volební výsledek může zcela jistě ovlivnit jeho pozici uvnitř strany a tudíž i ve vládě. Přitom je jasné, že Petr Nečas se poslední dobou snaží upevnit svoje mocenské postavení tím, že se opírá o vlivné osoby z krajů, které jsou napojené na určité fungování krajských organizací a propojení s byznysem. To může pomoci Petru Nečasovi, ale ne ODS v zisku hlasů v krajských volbách. Takže do budoucna ho to může značně oslabovat,“ vysvětlila Dvořáková pro server Týden.cz.

Podle ní pak za takové konstelace bude hodně záležet na tom, jak situaci přijmou koaliční partneři. „Nemyslím si, že by třeba TOP 09, která s ODS zápolí o voliče, měla zájem na tom, aby ODS měla ve vládě schopného politika a silného premiéra. Nicméně situace v roce 2004 po evropských volbách, kdy Vladimír Špidla odešel z čela ČSSD a české politiky, je příkladem toho, že stát se to může,“ dodala Dvořáková s tím, že například navýšení DPH by mohlo sehrát podobnou roli jako třicetikorunový poplatek v minulých krajských volbách. A podle Dvořákové není vyloučeno, že to podobně například Věci veřejné i použijí.

Podle politologa Lukáše Jelínka nezná Nečasův kabinet dne ani hodiny: „Může padnout kdykoli a na čemkoli, natolik je vnitřně nesoudržná. Podle něj ale současně platí, že spoustu racionálních i iracionálních tlaků na pád vlády vyvažuje jeden silný důvod pro její setrvání: Po volbách už by se dohromady zpět nedala.

„Věci veřejné by skončily mimo Sněmovnu, ODS by výrazně oslabila a odešla do opozice a osud TOP 09 také nevypadá růžově. Jednak ztratila punc čehosi nového, nadějného, zásadového, jednak jí chybějí výrazné a nezpochybnitelné autority – se stárnoucím Karlem Schwarzenbergem si donekonečna nevystačí,“ uvedl Jelínek pro Deník Referendum s tím, že současná vláda může sice padnout už v lednu, avšak současně může vydržet silou vůle až do řádného termínu voleb.

Taktéž politolog Milan Znoj si myslí, Nečasova vláda bude v letošním roce balancovat na pokraji propasti. Podle něj ale k jejímu pádu nejspíše nedojde, a to přesto, že očekávaná hospodářská recese vyhrotí mezi stranami vládní koalice celou řadu konfliktů. „Věci veřejné budou hrát svou oblíbenou roli kverulanta, ale vládu nepotopí, jelikož předčasné volby by znamenaly jejich předčasný konec,“ myslí si podobně jako Jelínek i Znoj.

„TOP09 bude prosazovat svou neoliberální agendu a bude se přitom tvářit zásadově a také pro evropsky, takže o konflikty s ODS nebude nouze,“ uvedl pak Znoj pro Deník referendum s tím, že právě TOP09 může mít ze všech vládních stran největší zájem na předčasných volbách, obzvláště v Dvořákovou zmiňované situaci, kdy budou občanští demokraté po podzimních volbách v útlumu. Podle Znoje se přitom dá očekávat, že letošní rok bude nejtěžší právě pro Nečasovu ODS.

„Dá se předpokládat, že v regionálních a senátních volbách ztratí ODS další pozice, což vyvolá vlnu nevole v regionálních organizacích, které se pokusí vinu za neúspěch přenést na vedení strany a zejména právě na předsedu Petra Nečase. Na podzim na kongresu ODS bude Petr Nečas čelit snahám o odvolání,“ prognózuje podobně jako Dvořáková Znoj.

Vztah ČR k eurozóně, korupce a mizerná důvěra stran v koalici
Lukáš Jelínek pak zmiňuje další tři příčiny případného pádu Nečasova kabinetu. Předně se podle ně jedná o rozdílný pohled vládních stran na evropskou integraci a na vztah České republiky k eurozóně. „Latentní napětí mezi ODS a TOP 09 může na pozadí událostí v Evropě přerůst v otevřený konflikt. Když se situace vyostří, předpokládám od TOP 09 zásadový postoj, jímž se bude chtít před pravicovými voliči odlišit od euroskeptické a Klausovi opět stále bližší ODS,“ uvedl politolog pro Deník Referendum.

S Jelínkem ale nesouhlasí Dvořáková. „Vzhledem k tomu, že u nás nikdo téma eura a toho, co by nastalo v případě rozpadu eurozóny, výrazně nekomentuje, tak to lidé nevnímají jako výraznější problém a politici z toho tedy téma dělat nebudou,“ myslí si Dvořáková. Byl by to ostatně v české politice přelomově nový moment, neboť doposud nelze v tradicích české politiky identifikovat byť jedinou zahraničněpolitickou štěpící linii, jež by vedla k pádu vlády.

Ostatně i mezi českými voliči je jen zlomek takových, kteří se ve svých preferencích a volbách rozhodují s ohledem například na vztah politických subjektů k evropské integraci. Naopak, dominance sociálně-ekonomického štěpení doposud nebyla ani vzdáleně prolomena.

Druhou příčinou, jež by podle Jelínka mohla stát za pádem pravicové vlády, jsou korupční a klientelistické aféry sužující její ministry. „Vstanou-li noví Drobilové, Besserové a Kocourkové, může být vláda oslabena natolik, že ji už žádná hra na ,škatule, škatule, hejbejte se´ nezachrání,“ vysvětlil Jelínek, podle kterého pak minulost může dohnat například Alexandra Vondru, Jaromíra Drábka či Miroslava Kalouska, ale i další. „Stále zvědavější média za pomoci některých úředníků mohou též rozkrývat další ukázky nehospodárnosti, ne-li korupce v jednotlivých resortech. Velkým problémem bude pro vládu (nejen tedy aktuálně pro ministra Josefa Dobeše) čerpání peněz z fondů EU,“ doplnil Jelínek.

V neposlední řadě pak Jelínek za závažný problém současné koalice považuje mizernou důvěru mezi vládními stranami. „V současnosti jsme například svědky toho, jak se opět vyostřuje konflikt mezi TOP 09 a nevyzpytetelnými Věcmi veřejnými,“ připomenul aktuální spor v koalici politolog. Právě od Věcí veřejných přitom Jelínek očekává další ukázky chaotického chování daného zděšením z vývoje jejich preferencí.

„Budou zkoušet protievropskou rétoriku, koketování s vypjatým národovectvím i populismus v ekonomické a sociální oblasti, popírající jejich dosavadní proreformní nadšení. V tomto směru může být pro koalici nový rok rušnější než ten starý,“ myslí si Jelínek.

Tradice českého vládnutí málokoho z expertů a komentátorů vedou k úvahám, že by k pádu vlády snad mohlo dojít pod tlakem nespokojené veřejosti, po protestech občanských iniciativ či kvůli případné generální stávce odborů. Přesto je podle Jelínka vliv občanské nespokojenosti na vládu těžko odhadnutelný.

„V určitém okamžiku může přeskočit jiskra, která dosud prázdné ulice zaplní, a potom se bude muset Nečasův kabinet teprv co ohánět,“ myslí si politolog. I tak ale podle Znoje Nečasova vláda nepadne, pokud se na tom nedomluví TOP 09 či ODS, popřípadě Věci vřejné s opozičními sociálními demokraty a komunisty.

„Na podzim přitom takový zájem z různých důvodů může mít jak TOP 09, tak ODS, a v záchvatu furiantství i Věci veřejné,“ dodal Znoj v rozhovoru pro Deník Referendum, avšak dle jeho mínění to v žádném případě nebude v zájmu ČSSD. Sociální demokracie již dvakrát totiž přistoupila na scénář, kdy před parlamentními volbami vznikla přechodná, tzv. úřednická vláda, a pokaždé se podle Milana Znoje ukázalo, že jí to bylo ke škodě.

„Člověk většinou nedělá stejnou chybu třikrát. Uvidíme, jak se zachová sociální demokracie,“ uzavřel své úvahy Milan Znoj.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.