Londýnský soud zamítl Assangeho odvolání, ještě má ale šanci

Britští soudci zamítli námitky spoluzakladatele a faktického šéfredaktora WikiLeaks proti vydání do Švédska. Assange se může odvolat ještě k Nejvyššímu soudu. Musí však prokázat přesah své kauzy do sféry veřejného zájmu.

(pjed)

02.11.2011 16:30

A3

WikiLeaks se těšily mimořádné publicitě zejména loni. Letos se o nich píše zejména v souvislosti s nedostatkem financí. Foto neznámého autora, flickr.com

Související

Dopis ze Slovenska

Michal Havran: Wikiliek?

Vrchní soud v Londýně zamítl odvolání Juliana Assange proti rozhodnutí Magistrátního soudu z února 2011, které povolovalo vydat spoluzakladatele a faktického šéfredaktora serveru WikiLeaks do Švédska. Stalo se tak ve středu ráno. Dva odpovědní soudci odmítli námitky jak procedurální, tak faktické povahy. V plném rozsahu přitom uznali oprávněnost požadavku švédské prokuratury, jež žádá o Assangeho vydání pro podezření ze sexuálních deliktů.

„Je zřejmě, že zde nemáme co do činění s nějakým triviálním přestupkem, ale vážnými sexuálními přečiny,“ uvedli soudci v oficiálním odůvodnění.

„K přezkoumání rozsahu případného provinění je nutné, aby švédské orgány dostaly možnost dotyčného vyslechnout,“ citují z jejich stanoviska zpravodajské agentury.

Spoluzakladateli serveru, jenž proslul zejména zveřejněním 250 tisíc kabelogramů z amerických ambasád, začíná nyní běžet lhůta, v níž může požádat o uznání širšího přesahu své kauzy a následně se odvolat k Nejvyššímu soudu. Tu stanovuje britské právo na 14 dní.

Assangeho právníci již agenturám sdělili, že klient možnosti dalšího odvolání využije. Vrchní soud musí však nejdříve uznat, že případ v širším významu přesahuje do sféry veřejného zájmu. Pokud tak neučiní, bude Assange vydán do 10 dnů.

Detaily případu
Švédští žalobci podezřívají Assangeho ze spáchání čtyř sexuálních deliktů, kterých se měl dopustit na dvou ženách loni v létě. Jedním z nich je znásilnění, které je ale ve Švédsku definováno mnohem přísněji než v ostatních zemích EU. V tomto konkrétním případě jde o předem nedomluvenou soulož se ženou v polospánku.

Další delikty se týkají sexuálního naléhání a neochoty použít kondom. Obě poškozené měly zároveň s Assangem dobrovolný pohlavní styk.

Assange sám se cítí nevinen a zdůrazňuje, že ani švédská strana proti němu nevznesla oficiální žalobu. Využila jen poměrně nového nástroje – evropského zatykače –, na jehož základě o Assangeho vydání žádá.

Podle spoluzakladatele WikiLeaks je celé obvinění politicky motivované a vydání do Švédska předstupněm k vydání do USA. Tam by s ním mohlo být podle právníků zacházeno jako s vězni z Guantánama – tedy bez nároku na právní ochranu.

Američtí diplomaté v Británii i Švédsku ovšem uvádějí, že jde o čirý nesmysl – Washington si prý skutečně myslí, že zveřejnění kabelogramů z amerických ambasád Assangovým serverem bylo za hranicí trestnosti, avšak Assange dosud z ničeho neobvinil. Zásadně přitom diplomaté vylučují, že by americká strana chtěla Assange věznit na Guantánamu.

„Prezident (Obama)... se rozhodl Guantánamo zavřít... Zatím se tak sice nestalo..., ale do tábora žádný další člověk nepůjde,“ uvedla k tématu před časem Amy Jaffersová, zvláštní atašé při americké ambasádě v Londýně.

Julian Assange se se soudy potýká od loňského prosince. Tehdy se po prvních krocích švédské strany vydal na radu právníků Scotland Yardu a pobyl více než týden ve vazbě. V půli prosince 2010 byl poté propuštěn na velkou kauci do domácího vězení. Od té doby se zdržuje na statku svého stoupence Vaughana Smithe ve východoanglickém Norfolku. Podle podmínek propuštění si nesmí sundat monitorovací náramek, jejž nosí nad kotníkem.

A dál?
Pokud by Vrchní soud v Londýně uznal, že má Assangeho případ širší přesahy, a tedy umožnil další odvolávku, začne se věcí zabývat Nejvyšší soud. Dle BBC by první stanovisko k případu vydal nejdříve v lednu. Kdyby pak naznal, že kauza zaslouží nového přezkoumání, vynesl by konečný verdikt zřejmě na počátku léta 2012.

Odborník BBC na právní problematiku Clive Coleman se ovšem domnívá, že se tak nestane. Assangeho vydání je podle něj jen otázkou času.

„Princip (evropského zatykače) vychází ze vzájemného uznání (mezi státy EU), že každý ze soudních systémů v té nebo oné zemi je stejně kvalitní jako jiný v Unii. Z tohoto pohledu by se Assangemu mělo dostat stejně spravedlivého procesu ve Švédsku, jako by se mu dostalo zde (v Británii),“ píše Coleman.

Před budovou Vrchního soudu v Londýně také ve středu demonstrovala skupina Assangeho příznivců. Ti ho považují za oběť činnosti zpravodajských služeb a disidenta svého druhu.

Assangeho server WikiLeaks se v poslední době potýká s finančními problémy. Kvůli nedostatku prostředků dokonce před několika týdny zastavil publikování dalších materiálů.

Podle Assangeho výkladu stojí za problémy iniciativa amerických finančních institucí, konkrétně společností Visa, MasterCard, PayPal, Western Union a Bank of America. Ty s WikiLeaks odmítají spolupracovat a dle Assangeho připravily server o 95 procent někdejších příjmů, převážně darů.


Další informace:
BBC News Wikileaks' Julian Assange loses extradition appeal
AFP Assange loses extradition appeal
The Guardian Julian Assange extradition backed by high court – video
BBC News Struggling Wikileaks stops publishing classified files
BBC News Julian Assange memoir misses out on book chart

Webové stránky věnované Assangově případu


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.