Libyjští povstalci zahájili další ofenzívu, dostanou Kaddáfího peníze

Kolony povstaleckých vozů od čtvrtka útočí na prorežimní síly v podhůří jihozápadního masivu Nafúsa. Na východě se zároveň stále válčí o město Bríga. Pozornost analytiků ale dnes poutá spíš diplomatická rovina konfliktu, kde se vzbouřencům daří lépe.

(pjed)

28.07.2011 17:40

A6

Libyjští povstalci si západní novináře oblíbili. Na místa vlastních bojů je ale neberou. Foto Násir Núrí, flickr.com

Houfce libyjských povstalců ve čtvrtek zahájily ofenzívu v pohoří Nafúsa na jihozápadě země. K prvním přestřelkám došlo již krátce po úsvitu. Podle agenturních zpráv chtějí povstalci dobýt především město Ghazája na hranici s Tuniskem a další menší obce v horských údolích. V dlouhodobějším výhledu by pak rádi vytlačili všechny prorežimní síly na sever.

Dle agentury AP je pod horami, v nichž se nacházejí i města Jifrín, Zintán, Kabao a Nálút, proslavená předchozími boji, rozloženo asi pět tisíc Kaddáfího vojáků.

Reportéři katarské televize Al Džazíra, které rebelové z oblasti pozvali na své shromaždiště, hodnotí šance povstalců jako poměrně slušné. Jednotky vzbouřenců v Nafúse jsou údajně lépe organizované než jejich spolubojovníci na východě země. Na televizních záběrech z reportáže jsou ovšem vidět jen kolony malých dodávek vezoucí lehce ozbrojené mládežníky.

Podle zpravodajů z Reuters je v houfci přibližně 30 pickupů a asi 20 velkých nákladních aut. Nákladní vozy vezou vojáky, pickupy potom dobrovolníky a těžší zabavené zbraně navařené na korbě.

Povstalci na východě se mezitím stále pokoušejí dobýt Brígu – důležitý ropný přístav, který byl v minulých měsících střídavě v rukou té nebo oné strany. Dle posledních zpráv vzbouřenci kontrolují východní a jižní čtvrtě. V západních se však prorežimní síly urputně brání.

Otázka peněz
Když se agenturní zpravodajové před několika dny ptali náčelníka Sboru náčelníků štábů USA admirála Michaela Mullena, jak by situaci na libyjských bojištích zhodnotil, odpověděl jim: „Nacházíme se, obecně vzato, v patové situaci. Domnívám se však, že v dlouhodobějším výhledu bude strategie, dle které postupujeme, fungovat.“

Pozornost analytiků se proto v poslední době zaměřuje spíš na diplomatickou rovinu konfliktu. Zde se povstalcům daří lépe.

Tento týden například Velká Británie vyhostila poslední prokaddáfíovské diplomaty, kteří zůstávali na velvyslanectví v Londýně. To samo dle AP zase až takovým úspěchem není – uvolňování prorežimních ambasadorů z funkcí v západoevropských zemích ostatně začalo už v květnu. Mnohem podstatnější podle agentury je, že Londýn vyplatí povstalecké vládě peníze z účtů režimu, které na jaře nechal zmrazit. Konkrétně se jedná o 91 milionů liber (2,5 miliardy korun).

Na 250 milionů dolarů (4,2 miliardy korun) slíbila rebelům uvolnit také Francie, 100 milionů (1,7 miliardy) potom Itálie. Kuvajt a Katar údajně již podobnou částku odeslaly.

Nejvíce zmražených peněz má dosud libyjský režim na účtech ve Spojených státech – odhadem 32 miliard dolarů (544 miliard korun). Ty ale prozatím uvolněny nebyly. Podle ministryně zahraničí Clintonové je třeba příslušný akt řádně právně připravit, což žádá čas.

V USA obecně se ovšem dnes Libyi pozornost příliš nevěnuje, neboť se celá politická reprezentace se soustředí na otázky rozpočtu a dluhového stropu. Kvůli nim byla odložena i poslední poslanecká debata o legalitě americké účasti na intervenci.

Další témata
Samotný Kaddáfího režim čelí v současnosti úplnému embargu, které se v zemi dle přítomných reportérů zatím očitě neprojevuje, ale v hospodářských statistikách je už znát. Libyi v průběhu letošního února, března a dubna také opustila většina zahraničních dělníků, což se odráží zvláště ve stavebním průmyslu. Reportéři hovoří o stovkách opuštěných novostaveb a rozestavěných domů, nedodělaných silnicích a poloopravených mostech.

Nejvýraznějším projevem války mimo bojové zóny jsou pak prý ohromné fronty na benzín, kterého začíná být akutní nedostatek.

Africká unie a nově i Rusko se snaží v Libyi stále zprostředkovat kompromisní dohodu o příměří, obě strany jí ale opakovaně v posledních týdnech odmítly. Také ministři zahraniční Francie a Velké Británie sice na poslední schůzce uvedli, že by Kaddáfí mohl v případě rezignace dožít v klidu ve vlastní zemí; mluvčí vrchního žalobce Mezinárodního trestního soudu je ale obratem přes média upozornil, že něco takového slibovat nemohou.

Libyjský vůdce by se měl před Soudem zodpovídat ze zločinů proti lidskosti, z odpovědnosti za smrt stovek civilistů a z nařizovaní systematického mučení, pronásledování a masového znásilňování s cílem zastrašit libyjské obyvatelstvo. Dle Richarda Nortona-Taylora z Guardianu by mu teoreticky mohla dát imunitu Rada bezpečnosti OSN, tím by však Soud zcela znemožnila.

Jak ale připomíná Jim Lobe z IPS, ne všechno v libyjském konfliktu je černobílé. Mezinárodní občanská organizace Human Rights Watch (HRW) například soustavně upozorňuje na stále častější porušování lidských práv, jichž se povstalecké jednotky dopouštějí. V minulém týdnu bylo dle jejích zpráv vyrabováno několik menších měst, které vzbouřenci obsadili ve vnitrozemských regionech.

Deník The New York Times zase nedávno připomněl, že se po dobytí jedné z režimních vojenských základen ztratila část obsahu skladu, jíž mělo tvořit na 20 tisíc protileteckých střel, které lze odpálit z přenosného raketometu. List přitom cituje amerického bezpečnostního analytika Paula Pillara, dle něhož mohly být zbraně prodány palestinskému Hamásu. Tomu povstalci prodávali zabavené zbraně už dříve.


Další informace:
Al Džazíra Libya Live Blog
Al Džazíra Fighters launch assault in Libya's west
AFP NATO Could Target Civilian Facilities in Libya
The Guardian Gaddafi can't be left in Libya, says international criminal court
The Independent West Prepares to Hand Rebels Gaddafi's Billions
IPS No Early End to Libyan War Expected
BBC News Libya: Why is it taking so long?
ProPublica Whatever Happened to the War Powers Act Controversy?


A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Zima1

Petr Jedlička - redaktor DR

Doplnění + Aktualizace Pátek, 29.Července 2011, 18:34:6

Krátce po publikaci této zprávy oznámil předseda povstalecké Prozatímní národní rady, že byl Kaddáfího jednotkami zabit vrchní velitel povstaleckých sil generál Abdal Júnis. Šlo o člověka, který stál po boku Kaddáfího od nástupu k moci a v posledních letech zastával funkci ministra vnitra. K povstalcům přeběhl teprve v únoru.

Znalci situace byl Júnis považován za klíčovou postavu pro výcvik povstaleckých jednotek a plánování pozemních operací. Zároveň se však nesměle připouštělo, že nese přímou odpovědnost za represe vůči opozici v přechozích letech. Generál měl mnoho nepřátel mezi disidenty doma i v exilu a jeho smrt proto provázejí četné dohady. Mnozí pozorovatelé soudí, že byl zastřelen samotnými povstalci.

Během prvního dne ofenzívy, jíž je věnována první část zprávy, se mezitím povstalcům skutečně podařilo splnit primární cíl - město Ghazája, které leží na hranici s Tuniskem, by mělo již být v jejich rukou.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.