S Libyí pomohou Obamovi jestřábové a těžké váhy v Senátu

Petr Jedlička

Dva dny po překročení lhůty pro bojové nasazení vojsk bez souhlasu Kongresu se skupina vlivných senátorů rozhodla americké angažmá v Libyi opět legalizovat. Rezoluce Johna Kerryho a Johna McCaina chce vládě umožnit i omezené využití pozemních sil.

Mise USA v Libyi by mohla být vbrzku opět legální. Po zhruba týdenním kvasu v americké Sněmovně reprezentantů a sérii právnických výměn mezi poslanci a Bílým domem se ukazuje, že se Obamova vláda proti kritice poslanců pojistila. Skupina senátorů v čele s demokratem Johnem Kerrym a republikánem Johnem McCainem představila v úterý návrh rezoluce, v níž se prezidentovi vyjadřuje podpora k vedení příslušné operace po dobu jednoho roku.

Podle známého washingtonského analytika Jima Loba přitom zveřejnění návrhu předcházely „týdny jednání“.

Vedle Kerryho a McCaina, kteří jsou nyní považováni za nejvlivnější senátory vůbec, se za rezoluci postavili i další výrazné osobnosti z obou politických táborů: Dick Durbin a Carl Levi na straně demokratů a John Kyl a Lindsey Graham na straně republikánů.

„Senát v otázce americké vojenské operace v Libyi mlčel až příliš dlouho,“ řekl John McCain v úterý novinářům.

„Je čas, aby Senát konal. Je čas dát prezidentovi autoritu k užití síly, ať už ji bude chtít využít, nebo nebude,“ doložil senátor, jenž v roce 2008 soupeřil s Obamou v prezidentských volbách jako republikánský nominant.

Kerry, Durbin a Levi řídí fakticky hlasování demokratů ve většině zahraničněpolitických otázek. Kyl a Graham jsou zase známí jako přední republikánští jestřábové. S touto podporou je podle Loba prakticky nemožné, že by Senát předlohu neschválil.

Ve Sněmovně reprezentantů má sice v dané otázce většinu nadstranická koalice demokratických pokrokářů, republikánských izolacionistů a fiskálních konzervativců, schválení rezoluce poslanci však není nezbytně nutné. I kdyby návrh schválil jen Senát, vytvoří se tak silnější protiváha k pozici Sněmovny a Obamovy se uvolní ruce, soudí Jim Lobe.

Geneze sporu

Spor nad legalitou účasti amerických ozbrojených sil v libyjské intervenci se naplno rozhořel v polovině června. Skupina deseti poslanců včele se známým protiválečným demokratem Dennisem Kucinichem a republikánem Walterem Jonesem tehdy požádala Sněmovnu reprezentantů o zablokování finančních zdrojů, které Pentagon využívá k vedení operace. Zároveň — respektive o pár dnů později — napadala tato skupina zákonnost amerického angažmá v Libyi i u federálního soudu ve Washingtonu.

Kucinich, Jones a další přitom argumentovali porušením Ústavy Spojených států, neboť Obama dle jejich výkladu zahájil válku bez svolení Kongresu.

Posledním bodem jejich stížnosti (měla jich celkem pět) byl navíc poukaz na překročení zákona o válečných pravomocích z roku 1973, který ukládá prezidentovi USA uvědomit nejméně 48 hodin před nasazením vojenských sil do zahraniční bojové operace Kongres. Když se pak konflikt protáhne, musí prezident podle zákona pořádat do 60, resp. 90 dnů kongresmany o svolení v misi pokračovat.

Obama Kongres před začátkem libyjské operace neinformoval a ani nepožádal o svolení misi prodloužit. V případě intervence v Libyi uplynula 90denní lhůta v neděli 19. června.

Daleko větší rozruch než iniciativa Kucinichovy skupiny ovšem vyvolala aktivita předsedy Sněmovny reprezentantů republikána John Boehnera. Ten právě s poukazem na dobíhání 90denní lhůty nechal schválit rezoluci, která prezidenta kárá a vyzývá ho, aby libyjskou misi před Kongresem obhájil z hlediska amerických národních zájmů. Pokud tak Obama neučiní — varoval Boehner —, obviní prezidenta z protiprávního jednání Sněmovna jako celek.

Obamova kancelář minulou středu odpověděla rozesláním 38stránkové zprávy s příslušnými právními rozbory, dle kterých USA sehrávají v libyjské operaci jen podpůrnou roli, a proto není souhlasu zákonodárců zapotřebí. Jednotky USA se dle zprávy nezapojují do pokračujících bojů, střeleckých výměn ani operací na zemi. Z hlediska administrativy proto libyjská operace zákonu o válečných pravomocích nepodléhá.

V závěru minulého týdne nicméně do médií prosákly informace, že podle právního oddělení Pentagonu i samotného Ministerstva spravedlnosti by argumenty Obamovy zprávy před soudem neobstály. Protistrana by zde dle těchto informací nejspíše poukázala na nasazení bojových bezpilotních letounů a odstřelování libyjských cílů americkými střelami s plochou dráhou letu, což jsou nepochybně akty přímého boje.

Kdyby pak tedy situace přerostla v plnohodnotný právní spor, musel by Obama hájit svou pozici podobně jako předchozí prezidenti v obdobné situaci — poukazem na neústavní povahu samotného zákona o válečných pravomocích (dle jedné z interpretací totiž zákon umenšuje ústavou garantované pravomoci prezidenta jako vrchního velitele ozbrojených sil). Takový spor by ale Obamovi v začátku další předvolební kampaně rozhodně nepomohl. A sám Obama navíc už v letech 2007 a 2008 slíbil, že bude zákon respektovat

Vlastní text rezoluce

Návrh senátní rezoluce je tudíž dnes pro prezidentovu vládu spásným řešením. Jeho text doslova opravňuje „v zájmu národně bezpečnostní politiky USA“ hlavu státu „k omezenému využití ozbrojených sil Spojených států v Libyi“, a to i s cílem „dosáhnout odstavení Muammara Kaddáfího a jeho rodiny od moci“.

Obamova administrativa přitom i nyní argumentuje, že misi v Libyi vede jen v zájmu ochrany civilních obyvatel před hrozbou masakru ze strany bezpečnostních složek režimu, třebaže Kaddáfího vládu nevnímá jako legitimního zástupce libyjského lidu už ani formálně.

Návrh rezoluce pak v dalši části připouští i nasazení pozemních sil, a to za podmínky, že „účel nasazení bude omezen na bezprostřední osobní ochranu představitelů vlády USA, nebo na záchranu sil NATO před bezprostředním ohrožením“. To možnosti amerických sil v Libyi ještě více rozšiřuje.

Obama osobně na iniciativu Johna Kerryho a Johna McCaina dosud veřejně nereagoval, jeho kancelář ji ale oficiálně přivítala. „Podporujeme ji a jejích schválení Senátem uvítáme podobně jako schválení Sněmovnou, jestliže jí bude předložena,“ uvedl v tematickém komentáři hlavní prezidentům mluvčí Jay Carney.

Agenturní zdroje zatím neuvedly, kdy by měl Senát rezoluci projednávat. Vůdce demokratické většiny Harry Reid se ovšem nechal slyšet, že její projednání „maximálně uspíší“.

Další informace:

IPS Kerry, McCain Come to Obama's Rescue Over Libya

The New York Times Legal Acrobatics, Illegal War

CNS News White House Certain Obama's Libyan Intervention Is Legal

UnitedLiberty.org Neocons are defending illegal Libya intervention

PoliticsForum.org Is USA intervention in Lybia illegal?