Sarkozy, Cameron i Obama chtějí v Libyi bojovat až do pádu režimu

Roman Bureš

Čelní představitelé Francie, Británie a USA společně prohlásili, že útoky v Libyi nepovolí, dokud nebude Kaddáfí sesazen. Nepřímo tak odmítli mírové iniciativy nezúčastněných států. Zároveň schválili i omezené vyzbrojení povstalců.

Americký prezident Barack Obama ve společném prohlášení s francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym a britským premiérem Davidem Cameronem naznačil, že Spojené státy se opět vrátí do čela intervence v Libyi a alianční útoky nepřestanou, dokud režim Muammara Kaddáfího nepadne.

Obama tak podle agenturních komentářů obrátil opatrný přístup USA k vojenským akcím v Libyi — z nichž se jednotky Američanů stáhly již několik dní po začátku intervence.

Podobně se na summitu v Berlíně, kde se libyjská situace projednávala už od čtvrtka, vyjádřil také generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen — uvedl, že Aliance vytrvá a udrží intenzitu útoků, i přes nedostatek strojů. Po zvýšení tlaku na Kaddáfího režim volají hlavně Francouzi a Britové, kteří byli od začátku v čele snah mezinárodních sil na podporu libyjských povstalců.

Nový zájem Američanů by také mohl posunout jednání mezinárodní akční skupiny pro Libyi v Kataru, která zatím k žádnému řešení nevedla.

Obama, Sarkozy i Cameron vyzvali v prohlášení Kaddáfího, aby odstoupil „ihned a definitivně". Zároveň odmítli návrhy na okamžité příměří, které předneslo Turecko a africké státy v minulých dnech.

Diplomaté nyní dle deníku Guardian přemýšlejí, jak by mohli jazyk rezoluce Rady bezpečnosti OSN vyložit tak, aby Aliance mohla převzít aktivnější roli přímo v bitvách.

V oficiálním prohlášení zmiňují lídři situaci v Misurátě a nazývají ji „středověkým obležením za účelem přiškrtit její obyvatele a donutit je k rezignaci“. Město již týdny obléhají Kaddáfího jednotky, které ve čtvrtek obnovily ofenzivu a ostřelování z tanků a minometů.

„Stateční občané těchto měst se brání jednotkám, které na ně nemilosrdně útočí, a pokud by Kaddáfí zůstal u moci, čeká je odplata. A to by (od nás) byla neuvěřitelná zrada,“ píše se doslova v článku publikovaném ve Washington Postu, britských Timesech a francouzském listu Le Figaro.

Intervenci ale ve čtvrtek odsoudili hlavní představitelé skupiny pěti rozvojových mocností BRICS. Podle skupiny zahrnující i stálé členy Rady bezpečnosti OSN, Rusko a Čínu, nedovoluje rezoluce RB OSN k Libyi útoky aliančních sil, informovala agentura AFP.

Zbraně přijdou z Kataru

Zástupci Kataru ve čtvrtek potvrdili, že součástí jejich strategie v Libyi je zásobování libyjských povstalců v Benghází moderními protitankovými střelami francouzské výroby. Podle katarského ministerstva zahraničí dovoluje rezoluce Rady bezpečnosti OSN dodávky obranných zbraní opozici, přestože je na Libyi uvaleno zbrojní embargo.

Postoj Kataru schválila Velká Británie i Francie stejně jako státy přítomné na jednáních v katarském hlavním městě Dauhá.

„Potřebujeme Libyjcům zaslat vybavení, díky kterému se mohou bránit, a pokračovat tak ve svých životech,“ řekl nejmenovaný zástupce Kataru deníku Guardian. „Jsou to civilisté, které situace donutila stát se bojovníky,“ dodal.

Ze západních zemí budou do Benghází dodávat vybavení pravděpodobně také Britové a Francouzi. Obě země ale trvají na tom, že nepůjde o smrtící zbraně, spíše nebojovou techniku.

Kaddáfího vláda v Tripolisu si na zásobování povstalců Katarem již několikrát stěžovala. Podle zástupce libyjského ministra zahraničí Chalída Kajíma operuje v Benghází na dvacet katarských specialistů. Katarský emír je jediným arabským vůdcem, který uznává libyjskou radu v Benghází za legitimního zástupce libyjského lidu.

Mezinárodní společenství tak pomalu odpovídá na prosby povstalců, kteří se dožadovali zaslání výbavy, jež jim umožní ničení tanků a ramp na odpalování raket. Povstalcům se také povedlo otevřít námořní cestu do obléhané Misuráty a dodat zdejší opozici zbraně a munici.

Jednotky loajální libyjskému vůdci ve čtvrtek obnovily masivní ostřelování posledního velkého města v držení povstalců na středozápadě země, a údajně zabily třiadvacet lidí. Povstalci nyní drží jak přístav, tak sever a východ asi čtvrtmilionového sídla.

NATO chce lepší letadla

Velitel operací americké armády a NATO pro Evropu admirál James Stavridis požádal členy Aliance, aby k operaci v Libyi uvolnili specializované letouny na přesné útoky proti pozemním cílům. Chce tak dosáhnout zničení Kaddáfího tanků a další techniky, která je skrytá v obydlených oblastech.

Generální tajemník NATO Rasmussen prohlásil, že žádost nebyla namířena pouze ke Spojeným státům, které vlastní nejsofistikovanější bojové letouny, ale i k dalším.

Když USA stáhly své jednotky z bojů dříve tento měsíc, přišla Aliance o stroje A-10 Warthogs a AC-130, které jsou k podobným zásahům uzpůsobeny. Jsou schopné operovat v menší výšce a lépe identifikovat a zaměřit nepřátelskou vojenskou techniku.

Rasmussen dodal, že si myslí, že členské země žádosti vyslyší, ale připustil, že ani dva dny jednání NATO v Berlíně prozatím nepřinesly přesné požadavky na počet a typ bojové techniky, kterou je v Libyi potřeba nasadit.

Další informace:

The Guardian Obama, Cameron and Sarkozy: no let-up in Libya until Gaddafi departs

The Guardian Libyan rebels supplied with anti-tank weapons by Qatar

The Guardian Nato commander of Libya mission pleads for specialised fighter jets

BBC News Libya: Obama, Cameron and Sarkozy vow Gaddafi must go

BBC News Libya letter by Obama, Cameron and Sarkozy: Full text

    Diskuse
    SH
    April 18, 2011 v 9.39
    GLOBÁLNÍ DEMOKRACIE V PRAXI
    Světová veřejnost se vůbec nedověděla, jakou má Kaddáfí v Libyi ve skutečnosti podporu. Zda ti povstalci nejsou jenom jacísi nepočetní rebelanti. Takže i kdyby za Kaddáfím stálo devadesát procent obyvatel země, to Abendalndské světovládce vůbec nezajímá. Jen oni přece ví, co je prospěšné Libyjskému „lidu“. Rádoby demokraté světa zakázali třídní boj, ovšem pouze ten, který je nemířen proti nim. Každý jiný je jene povolen, ale jejich tajnými agenturami vyvoláván.
    Podporovat boj proti legální vládě je nebezpečným precedentem. Lidová moudrost navíc říká, že čím kdo zachází, tím také schází. Viz podpora boje Afghánců proti SSSR. Demokracie, především ta globálně vítězící, je dneska už vážně ohrožena jako každý absolutní vítěz, už proto, že v každém úplném vítězství jsou již zárodky budoucí porážky.
    April 18, 2011 v 10.19
    Nic proti lidovým moudrostem či vašemu pohledu na toto konkrétní téma, ale všimněte si, pane Hošku, že zatímco naše režimy jinde neochvějně nazýváte „diktaturami“, a jako takovým jim upíráte legitimitu, nesporné diktatury jsou pro vás především „legální vlády“, proti nimž neradno zasahovat.
    V druhém odstavci zase píšete o „nebezpečném precedentu“, přestože v diskusi pod posledním mannigovským článkem jste zařízl mezinárodní právo jako celek.