Represe v Bahrajnu přerůstají v protišíitské čistky

Stovky účastníků nedávných protestů jsou nyní v ostrovní monarchii souzeny před vojenskými tribunály. Čtyřem z nich byl minulý týden vyměřen trest smrti. Režim zároveň uplatňuje princip kolektivní viny na všechny šíity v zemi. Tisíce z nich již přišly o práci.

(pjed)

05.05.2011 20:10

A3

Počty zabitých či zadržených v Bahrajnu jsou ve srovnání se Sýrií nebo Egyptem nízké. Celé království ale nemá víc obyvatel než naše Praha. Foto Mahmúd Júsif, flickr.com

Celkem 23 bahrajnských lékařů a 24 sester stane v nejbližší době před vojenskými tribunály. Mají se zodpovídat ze „snah o svržení vlády“ a „poškozování veřejnosti šířením falešných zpráv“. Podle místního ministra spravedlnosti, jenž sdělil v úterý tuto informaci médiím, se měli obojího dopustit tím, že při nedávných protirežimních protestech ošetřovali šíitské demonstranty a o jejich stavu informovali novináře.

V pondělí byli s podobným odůvodněním internováni dva významní představitelé šíitské strany Wefák. Minulý čtvrtek pak jiný vojenský tribunál odsoudil čtyři účastníky protestů přímo k smrti, neboť se měli dopustit útoku na policisty, v jehož důsledku dva z nich zemřeli. Třem dalším demonstrantům byl vyměřen doživotní trest.

Krátce před procesem s údajnými vrahy policistů byl přitom zatčen jejich právník a nový obhájce neměl čas na přípravu. Všichni odsouzení vinu popřeli.

Podle Nabíla Radžába z bahrajnského centra lidských práv šlo o typický zmanipulovaný proces. K úmrtí policistů skutečně došlo. Obvinění však byli údajně vybráni jenom proto, že jde o známé politické aktivisty z oblastí mimo hlavní město.

„Proces (s údajnými vrahy) byl každopádně typický absencí průhlednosti a pohrdáním standardy procesního práva v každém myslitelném ohledu,“ uvedl k tématu Joe Stork, zástupce vedoucího blízkovýchodní sekce lidskoprávního sdružení Human Rights Watch.

Odsouzení se ještě mohou odvolat k vyššímu mimořádnému tribunálu. Poslední poprava byla v Bahrajnu provedena v roce 2007.

Podle analytiků katarské televize Al Džazíra i francouzské agentury AFP jsou ale tyto události pouze posledními z řady nejrůznějších represí, které dnes v monarchii se sunnitskou elitou a šíitskou populační většinou probíhají. Protestů, ke kterým v Bahrajnu docházelo od poloviny února do druhé půle března, se totiž účastnili převážně právě šíité. A podle komentátorů se teď režim mstí celé náboženské skupině.

Jako za McCarthyho
Genieve Abdoová pro Al Džazíru barvitě popisuje nejrůznější druhy probíhajících čistek: šíitští profesoři jsou propouštěni z univerzit, šíitští učitelé ze škol a šíitští zaměstnanci ze státních podniků. Na úřadech či v orgánech státní správy už není šíita k nalezení od prvních dubnových týdnů. Vedle toto též pokračují výpravy ozbrojených skupin do šíitských čtvrtí, zvláštní důvěrnické výbory vyhotovují seznamy veřejných nepřátel a údajně dochází i k systematickému ničení šíitských mešit a modliteben.

Agentura Reuters konstatuje, že jsou v současnosti činěny soustavné právní přípravy k absolutnímu zákazu šíitských stran. Organizace Reportéři bez hranic zase počátkem května umístila bahrajnského krále Hámida ibn Ísu Chalífa na seznam 38 „predátorů“, jejichž režimy cíleně terorizují nezávislá média.

Právní oporu represím poskytuje nouzový stav, vyhlášený od 15. března, píše Abdoová v reportáži z Bahrajnu dále. Polooficiálním důvodem je ale obrana před íránským vlivem. K šíitské většině, která se vinou příchodů několika set tisíc gastarbeiterů pozvolna stává menšinou, se podle Abdoové v dnešním Bahrajnu symbolicky (a čím dál více i fakticky) přistupuje jako k páté koloně.

Kanya D'Almeidová z IPS nabízí přímo srovnání se zacházením s levicově smýšlejícími lidmi v USA v éře senátora McCarthyho na počátku padesátých let.

Podle Roberta Bootha z deníku Guardian je to však právě režim v Teheránu, komu náboženská polarizace, ke které při takto plošných represích logicky dochází, vyhovuje. Bahrajnský sunnitský režim je dnes satelitem Saúdské Arábie, geopolitiky pak Spojených států. Pokud se šíité po čase opět vzbouří, budou v Íránu nejspíše opravdu hledat ochránce.

Bilance protestů
Během potlačování protirežimních protestů, k němuž začalo docházet ve třetím únorovém týdnu, zemřelo prokazatelně 26 lidí. Čtyři další byli ubiti ve vězení. Oficiálně se tak stalo poté, co se snažili podnítit spoluvězně ke vzpouře.

Před zvláštní vojenské tribunály, jež během trvání nouzového stavu přebírají funkce civilní justice, bylo do začátku května předvedeno 405 zadržených. Opoziční skupiny uvádějí, že ve vězeních zůstává doposud na 500 lidí.

Bahrajnští šíité původně požadovali přístup do vysokých postů státní správy, výměnu v čele vlády a důslednější přerozdělení bohatství. Poslední protesty byly v Bahrajnu potlačeny krátce po 14. březnu, kdy do země dorazilo 1 500 vojáků ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.


Další informace:
Al Džazíra Bahrain arrests opposition politicians
Al Džazíra Bahrain charges medics for aiding protesters
Al Džazíra Shia in Bahrain: Repression and regression
The Guardian Bahrain: Four protesters sentenced to death by firing squad
AFP Bahraini sentences four Shiite protesters to death
AFP Bahrain king is press 'predator': RSF
Reuters Bahrain seeks to dissolve opposition parties
IPS McCarthyism in Manama?


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.