Bahrajnský režim využívá stavu nouze k dalším represím

Krátce po vyhlášení stavu nouze vyhnaly pořádkové síly demonstranty z Perlového náměstí v Manámě i několika dalších míst. Při střetech zemřelo nejméně šest protestující. V zemi je více než tisíc zahraničních vojáků, kteří se na respresích dle všeho podílejí.

(rbs)

16.03.2011 12:20

A1

Vzbouření šíité naslouchají opozičnímu klerikovi. V pozadí Perlový monument, symbol stejnojmenného náměstí v bahrajnské metropoli. Foto AL Džazíra, flickr.com

Bahrajnské bezpečnostní složky ve středu násilím vytlačily demonstranty z Perlového náměstí v centru hlavního města Manámy. Tvrdý zásah přišel poté, co bahrajnský král vyhlásil tříměsíční stav nouze a pozval na pomoc zahraniční vojáky ze Saúdské Arábie a Spojených arabských emirátů.

V průběhu středečního odpoledne byl navíc vyhlášen zákaz nočního vycházení.

Po připočtení dvou obětí úterních střetů zemřelo v Manámě za poslední dny minimálně osm protestující. Přibližně dvě stě jich bylo zraněno. Konkrétní údaje je ale obtížné potvrdit, protože policisté a vojáci odřízli přístup do nemocnice Salmaníja, jejíž personál se o zraněné během protestů staral a přidal se na stranu opozice. Oficiálně bylo od začátku protestů zabito dvanáct osob.

Do nemocnice nebyli ve středu ráno vpuštěni nejen doktoři, kteří měli nastoupit na směnu, ale ani zranění. Ti jsou tak ošetřováni v mešitách v centru města nebo ve svých domovech, často vzdálených několik kilometrů od míst největších střetů.

Perlové náměstí bylo po osm týdnů středem protirežimních protestů šíitské většiny, která povzbuzena vývojem v Tunisku a Egyptě volá po sociálním zrovnoprávnění s vládnoucími sunnity a demokratizačních reformách.

Jeden z předních opozičních poslanců označil zásah proti demonstrantům a přizvání vojenských jednotek Rady pro spolupráci arabských států Zálivu (GCC) za snahu o anihilaci. „Tohle se nestává ani ve válkách a není to přijatelné,“ řekl doslova Abdel Džalíl Chalíl.

Médiím, která mají v zemi své reportéry, se prozatím nepodařilo zjistit, zda se násilných zásahů účastní také zahraniční vojáci. Podle otevřeného dopisu organizace CSO, jež zastřešuje bahrajnská občanská sdružení, se nicméně příslušníci intervenčního sboru zapojili do represí v plném rozsahu. Na několika místech přímo pálili do demonstrantů a při zásazích dokonce použili několik bojových helikoptér.

CSO také uvádí, že represe probíhají i mimo hlavní město a počet zraněných je daleko vyšší, než evidují tiskové agentury.

Zahraniční sbor se skládá z asi tisíce Saúdů a pěti set vojáků ze Spojených arabských emirátů. Účast ostatních zemí Perského zálivu je spíše symbolická. Intervence je z hlediska mezinárodního práva legitimizována obranným paktem, který mezi sebou uzavřely země GCC. Podle kritiků se ale dohoda vztahuje pouze na invaze ze zahraničí, a neměla by být využívána k intervenci do vnitřních záležitostí země.

Bezpečnostní složky nyní odstraňují improvizované barikády, které protestující rozmístili během víkendu na náměstí a bulváru Krále Fajsála, který vede k finančnímu centru hlavního města. Demonstranti se snažili zapálenými pneumatikami na zásah upozornit své zastánce mimo město. Ti se ale k místu nedostali včas a menší skupiny protestujících se několikrát střetly s policií na různých místech Manámy.

Potenciál konfliktu
Analytikové se shodují, že zásah zahraničních vojáků z okolních sunnitských zemí pravděpodobně nepřinese Bahrajnu nic dobrého. Existují obavy, že intervence by mohla podnítit další násilnosti, neboť protestující převážně příslušníci neplnoprávné šíitské většiny považují Saúdy za patrony kritizovaného režimu.

Šíité si již v minulosti stěžovali, že královská rodina se do země snaží nalákat sunnity ze zahraničí, aby vyrovnala vliv jejich komunity. Někteří analytici se tak domnívají, že malý ostrov v Perském zálivu, který je spojencem Saúdské Arábie i Spojených států, by mohly postihnout i čistě nábožensky motivované nepokoje.

Střety a protesty v Bahrajnu mají doposud převážně politický podtext. Demonstranti a opozice se snaží s vládou vyjednat demokratické reformy a předání vlády lidu. Některé z požadavků již královská rodina splnila. S pokračujícími represemi se ale zvýšily i nároky opozice, jež nyní požaduje rezignaci premiéra a celé královské rodiny.

Zájmy velmocí?
Írán, který má v oblasti výsostné zájmy, zásah ostře odsoudil. USA, pro které platí totéž, co pro Írán, vyzvaly bahrajnský režim a příslušníky sboru, aby respektovali základní práva každého Bahrajňana včetně práva na nenásilný protest. K přítomnosti vojsk jako takové ale Washington komentář nevydal.

Příchod vojsk GCC do Bahrajnu byl oficiálně potvrzen krátce poté, co zemi navštívil americký ministr obrany Robert Gates. Ten v Manámě prohlásil, že i když nejsou žádné přímé důkazy o tom, že protesty v zemi podnítil Írán, je dost dobře možné, že jich bude chtít využít ve svůj prospěch.

„Paradoxně by tohle rozhodnutí bahrajnské vlády mohlo otevřít dveře většímu íránskému vlivu,“ prohlásila Kristina Diwanová, odbornice na země Perského zálivu na americké univerzitě ve Washingtonu. „Pozváním zahraničních vojáků udělala dynastie Chalífovců první krok k tomu, aby rozšířila vnitřní konflikt o mezinárodní kontext.“

Podle pozorovatelů televizní stanice Al Džazíra je ale zároveň možné, že se přizváním arabských vojáků snaží dynastie vymanit z bezprostředního vlivu USA.


Další informace:
BBC News Bahrain protests in Manama's Pearl Square overrun
Al Džazíra Bahrain forces attack protesters
Al Džazíra Saudi presence 'fuels' strife fears
The Guardian Bahrain unleashes forces on protesters' camp
The Guardian Three killed as Bahrain's king declares martial law
AFP Bahraini troops begin clearing financial centre


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.