Pražští radní schválili skládku na bezdomovce, říkají jí oáza

Do hrazeného tábora na okraji města, u malešické spalovny nebo poblíž ďáblické skládky, mají být osoby bez přístřeší podle schváleného akčního plánu pražského magistrátu dotlačeny sociálními pracovníky, kteří je budou neustále kontrolovat.

(čtk)

17.08.2010 14:12

Aktualizováno: 15:02


Spoluautor: Hana Holcnerová

358323_mediafax_jakub_polacek

Sklony k upřednostňování represe před prevencí jsou pro pražský magistrát typické. Zde jeden z otců projektu, radní Janeček. Foto Jakub Poláček, Mediafax

Pražští radní schválili akční plán pro otázku bezdomovectví. Počítá se zřízením kontroverzního tábora pro lidi bez přístřeší, zavedením jednotné evidence bezdomovců nebo zvláštního týmu městské policie.

Především vznik takzvané „oázy bezdomovectví" vyvolal kritiku občanských organizací, které se problematikou zabývají, například Armády spásy. Radní pro sociální oblast Jiří Janeček (ODS) by chtěl tábor zřídit v Průmyslové ulici v Malešicích, místo ale ještě není schváleno. Dokument do rady předložil právě Janeček.

Už 28. června tento plán v Událostech a komentářích komentoval vedoucí oddělení ekonomiky a služeb pražského magistrátu takto: „Tábor by měl ležet v takové lokalitě, kde by co nejméně narušoval život normálních lidí.“

V táboře, který by mohl vzniknout do šesti měsíců, by se podle Janečka mohli usídlit bezdomovci, kteří nechtějí spolupracovat na svém návratu do normálního života a o které se v současné době nikdo nepostará. Pobyt na vymezených pozemcích by nebyl povinností, bezdomovce by ale k jejich obývání měli dotlačit sociální pracovníci. „Intenzita kontrol se bude zvyšovat, až poznají, že tam budou mít největší klid," popsal radní strategii.

Autorem studie, která sloužila jako podklad pro Janečkův plán, je přítom společnost ABL. Tu dříve spoluvlastnil dnešní ministr dopravy Vít Bárta, svůj podíl však prodal bratrovi. „ABL sbírala data a prováděla pro nás různé průzkumy, vybrali jsme ji na základě výběrového řízení před třemi lety, kdy to nemělo politické souvislosti,“ vysvětlil Janeček. ABL v oblasti sociálních služeb spolupracuje hned s několika městskými částmi, mimo jiné i s Prahou 11, kde Janeček zasedá v zastupitelstvu i radě.

Hlídky měly už VéVéčka
S myšlenkou kontrol pražských bezdomovců přišla na jaře letošního roku v rámci předvolební kampaně strana Věci veřejné, ve které figuruje právě Bárta. Jak tehdy strana uvedla, jejich hlídky budou vyrážet proti pedofilům, hlučným narkomanům a výtržníkům: „Téměř každého Pražana trápí kriminalita, drogy, bezdomovci či vandalismus." Lidé se prý necítí bezpečně, ačkoli mají oprávněně pocit, že by tuto situaci měly řešit neziskové organizace a policisté.

Praktiky Věcí veřejných v květnu otevřeně zkritizovala i náměstkyně ministra vnitra Lenka Ptáčková Melicharová. „Trochu mi to připomnělo údajnou domobranu Dělnické strany nebo komunistickou Pomocnou stráž Veřejné bezpečnosti,“ uvedla Ptáčková s tím, že politická strana nemá suplovat práci policie.

Ministerstvo navíc v tiskové zprávě zdůraznilo, že žádná strana ani její samozvané hlídky nemají právo omezovat svobodu ostatním lidem. „Je absolutně nepřípustné, aby se politická strana stavěla nad zákon. Hromotlukovi s vestou přece nesmí beztrestně projít to, za co by si jiný občan vysloužil přinejmenším obvinění z omezování osobní svobody,“ upozornilo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě.

„Bártovy hlídky – ať už v barvách ABL, nebo Věcí veřejných – privatizují služby, které má zajišťovat stát a město. Situace, kdy politická strana zřizuje svoje bezpečnostní složky, vyvolává vzpomínky na doby minulé,“ zdůraznila rovněž v květnu pražská zastupitelka za SZ Petra Kolínská.

Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové představují podobné akce nebezpečný precedens. „Z takových hlídek se mohou potenciálně vyvinout nebezpečné bojůvky, které šikanují lidi, nejdříve ty, kteří jsou z nejrůznějších důvodů na okraji společnosti, později i další," řekla tehdy Deníku Referendum Anna Šabatová.

Bezdomovec je...
Zatím se objevily tři varianty, kde by mohl tábor vzniknout. Podle Janečka je v současné době nejreálnější variantou Průmyslová ulice v Malešicích. Jako další lokality se objevily pozemky u ďáblické skládky nebo na Jižním Městě. Vznik tábora, kam by se mohli bezdomovci z centra města přesunout, vzbudil nevoli u neziskových organizací, které se touto problematikou zabývají. Podle nich se takto zamezí návratu těchto lidí do společnosti. Janeček oponoval, že se magistrát snaží bezdomovcům všemožně pomoci, někteří z nich ale o spolupráci nestojí.

Proti postoji vedení města demonstrovali před budovou magistrátu aktivisté. Ti drželi v rukou pikety s nápisy „Pomoc místo represe“ a „Bezdomovec je za a) obtížný hmyz, za b) člověk, za c) nerost“.

„Je to hluboce nehumánní, nejde jen o ten sám o sobě otřesný fakt vyčleňování části lidí mimo společnost. Je evidentní, že s tím bude spojená nová vlna šikany bezdomovců městskou policií,“ řekl Deníku Referendum jeden z účastníků demonstrace, vysokoškolský pedagog Ondřej Slačálek.

„Samozřejmě v určitých případech může být jistá míra represe ospravedlnitelná, ta však vždy musí vycházet z konkrétního individuálního případu, nikoli postihovat jako celek nějakou skupinu lidí nálepkovaných jako problémoví," vysvětluje kritiku postoje magistrátu Slačálek.

Předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová k tomu pro Deník Referendum uvádí: „Bezdomovství nelze řešit nucenou koncentrací lidí bez přístřeší. Jde především o cestu nehumánní, ale i neefektivní." Pomocí je podle ní psychosociální podpora, základní životní a hygienický servis, ale i odpovídající sociální politika, především výstavba různých typů levnějšího bydlení a ubytování. Upozorňuje, že člověk se stane bezdomovcem nikoliv z vlastního rozhodnutí, ale proto, že pokud jednou o bydlení přijde, je velmi obtížné získat cenově přijatelné přístřeší nebo trvalé bydlení.  „Sociální a bytová politika města jsou faktory, které počty bezdomovců významně ovlivňují.

Rozhodnutí zastupitelstva je znepokojivým jevem. Stigmatizace a reglementace osob bez domova není v dějinách nic nového. Tyto postupy stály v minulosti na počátku koncentračních táborů," dodává Anna Šabatová.

Materiál kromě vzniku tábora počítá také se zřízením „jednotné evidence sociálně slabých osob". V ní by se měly shromažďovat údaje o bezdomovcích z jednotlivých organizací, které jim pomáhají. Magistrát tak chce zamezit zneužívání služeb, ke kterému prý v současné době dochází.

Jak zákon O cikánech
Projekt pražské radnice není nepodoben zákonu z roku 1927 O potulných cikánech, jenž stojí zato připomenout vcelku. Doslova se v něm píše: „Bezpečnostní úřady a orgány mohou ke zjištění totožnosti prováděti u potulných cikánů kdykoli zjišťování anthropometrická, daktyloskopická i jiná, zejména zvláštních známek (jizev, vad, tetování apod.), a přikázati jim, aby po dobu, než jejich totožnost bude zjištěna, nejdéle však po 14 dnů, nevzdalovali se z určitého místa, jakož i učiniti vhodná opatření k zajištění úřady neb orgány totožnost též jinak zajistiti."

„Každý potulný cikán starší 14 let obdrží od politického úřadu I. stolice zvláštní průkaz totožnosti (legitimaci cikánskou), v němž budou uvedena jeho osobní data (§ 2), popis osoby, jakož i připojen otisk prstů. Dále buďtež do tohoto průkazu zapsána obmezení, jež cikánu byla uložena, byl-li dán pod policejní dohled. Děti mladší 14 let buďtež zapsány v průkazu osoby, s níž žijí."

„Tábořiti v rodinách nebo i jednotlivě přenocovati smějí potulní cikání jen na místech a po dobu, jež jim určí do odvolání obecní starosta (státní policejní úřad). Při tom lze výjimkou z ustanovení §u 7 povoliti, aby po dobu nezbytné potřeby tábořilo více rodin na jednom místě.“

„Politické úřady II. stolice mohou určiti území a obce, do nichž jest potulným cikánům přístup vůbec zakázán, nejsou-li tam příslušni. Zákaz tento budiž uveřejněn v Úředních novinách a kromě toho vyznačen na tabulkách u silnic při vstupu do takového území nebo obce, v nichž jsou tabulky umístěny.“ Toliko norma z první republiky.

Stále aktuální článek 34 Listiny základních práv EU naproti tomu stanoví: „Za účelem boje proti sociálnímu vyloučení a chudobě Unie uznává a respektuje právo na sociální pomoc a pomoc v oblasti bydlení, jejichž cílem je zajistit, v souladu s pravidly stanovenými právem Unie a vnitrostátními právními předpisy a zvyklostmi, důstojnou existenci pro všechny, kdo nemají dostatečné prostředky.“

Tři sta pro tři tisíce
Kolik žije v Praze bezdomovců, není známo. Není totiž přesně stanoven pojem bezdomovce. Zatímco v roce 2004 tak průzkum zjistil téměř 3 100 lidí bez domova, jiné šetření jejich počet v roce 2007 stanovilo na asi osmnáct set. Podle Janečka v současné době v hlavním městě žije asi tři a půl tisíce lidí bez přístřeší.

Lidé bez domova mají v současné době k dispozici pět nocleháren s kapacitou tří set padesáti lůžek, přes den fungují tři centra.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.