Konec spalování plynu v nedohlednu. I přes závazek G7 skončit s ním do roku 2035
Radek KubalaEvropská snaha ukončit spalování uhlí je v půli cesty, v případě podobně špinavého plynu jeho využívání často naopak narůstá. Je nejvyšší čas, aby státy jasně deklarovaly, že i plyn, který pohání rozvrat klimatu, musí skončit.
Jen dvě procenta evropských plynových elektráren mají stanovené datum útlumu, přestože dvanáct evropských států přislíbilo ukončit spalování plynu před rokem 2035. Na celém kontinentu plánují navíc fosilní firmy postavit dodatečných dvaasedmdesát gigawattů nových plynových elektráren. V příštím desetiletí by to znamenalo navýšení kapacity o sedmadvacet procent. K takovým zjištěním dospěla studie celoevropské sítě Beyond Fossil Fuels, která analýzu evropských plynových elektráren zveřejnila v podobě interaktivní mapy.
Mapa nabízí nejen detailní informace o všech provozovaných evropských plynových elektrárnách, ale také o jejich probíhajících a plánovaných výstavbách. Podobnou mapu provozovala stejná organizace — pod svým dřívějším názvem Europe Beyond Coal — několik let pro uhelné elektrárny.
Konec uhlí v půli cesty, konec plynu v nedohlednu
Analytici z Beyond Fossil Fuels upozorňují, že výstavba nových plynových elektráren nás může na další desítky let uzavřít v závislosti na nové fosilní infrastruktuře. Takzvané plynové uzamčení (lock-in) by přitom bylo vážným ohrožením klimatické stability. Plyn totiž zejména kvůli únikům metanu při těžbě a spalování není o moc čistším palivem než uhlí. Stává se naopak stále významnějším zdrojem skleníkových plynů, které prohlubují klimatickou krizi.
V tomto směru významně vynikají Německo, Itálie a Spojené Království, a to jak z hlediska současné plynové kapacity, tak vzhledem k plánované výstavbě nových elektráren. Analytici proto mluví o pokrytectví těchto států, které se mezi jinými přihlásily v rámci jednání skupiny velkých ekonomicky vyspělých států světa G7 k cíli plně dekarbonizovat svoji energetiku do roku 2035. Stavba nových plynových elektráren není s takovým cílem slučitelná.
Stejně tak neslučitelná je stavba plynových elektráren s cílem ochrany klimatu. Podle Mezinárodní agentury pro energii si nemůžeme dovolit žádnou novou fosilní infrastrukturu, máme-li udržet průměrné oteplení planety pod jedním a půl stupněm Celsia. Evropa podle ní musí plně dekarbonizovat sektor energetiky do roku 2035, jinak se nejhorším dopadům klimatické krize nevyhneme.
Navíc sázka na plyn také utužuje naše vazby na autoritářské režimy. Kromě hojně probíraného Ruska jde například o Ázerbájdžán, Saúdskou Arábii či Katar. V případě dovozu LNG plynu ze Severní Ameriky zase hrozí výrazné zdražení energií.
Zatímco s koncem spalování uhlí jsme v Evropě už v půli cesty, s koncem spalování plynu jsme ještě ani nezačali. Naopak se chystáme přidat další palivo, které bude pohánět rozvrat klimatu. Je načase, aby státy jasně deklarovaly, že i doba plynová musí skončit a připravily potřebné plány k opuštění tohoto špinavého paliva nejpozději do roku 2035, jak požaduje koalice Beyond Fossil Fuels s odkazem na vědecké studie.