↗

Občanským organizacím dochází trpělivost s politikou vstřícnou vůči fosilním korporacím. Vykopnout velké znečišťovatele z nejvyšších politických pater je prvním krokem, který by vlády měly učinit, aby daly najevo, že myslí ochranu klimatu skutečně vážně. Foto FB Corporate Europe Observatory

Velcí znečišťovatelé mají příliš velký vliv na rozhodování o směřování energetiky v celé Evropě. V loňském roce svou moc využili k tomu, aby oslabili reakci Evropské unie i jednotlivých vlád na energetickou krizi. Vykopněte znečišťovatele z vysoké politiky a pusťte dovnitř lidi. Takové poselství přinesla ve středu více než stovka organizací sdružená pod hlavičkou iniciativy Fossil Free Politics do Bruselu.

Politika v područí fosilního byznysu

Iniciativa mimo jiné zveřejnila výzkum, který odhaluje, jakými způsoby fosilní korporace v loňském roce oslabily sociální opatření na podporu lidí během energetické krize. Příklady z Itálie, Španělska či Velké Británie ukazují, že vliv fosilních firem zasahuje do vysoké politiky natolik, že byly schopné ve většině zemí odvrátit zdanění svých nadměrných zisků či zabránit dalším opatřením, které by oslabily jejich zisky.

I díky tomu zaznamenaly v loňském roce fosilní firmy po celé Evropě rekordní zisky. Do výzkumu jsme přispěli také jako organizace Re-set a popsali jsme vliv tuzemských fosilních firem v debatě o dani z nadměrných zisků. V Re-setu dlouhodobě mapujeme vliv energetické firmy EPH na zhoršování změn klimatu a podkopávání demokracie. I díky schopnosti ovlivnit veřejnou debatu v České republice pomocí svého mediálního impéria dokázal Daniel Křetínský v loňském roce zdvojnásobit svůj majetek, když jeho firma EPH zaznamenala rekordní provozní zisk v hodnotě sto jedna miliard korun.

Nejsilnější částí výzkumu je kapitola popisující dění v institucích Evropské unie. V České republice jsme zvyklí na debatu o Evropské unie vymezenou mantinely nekritických obdivovatelů či zapřísáhlých odpůrců evropské integrace. Bližší pohled bruselských analytiků však ukazuje jiný obrázek.

Studie Corporate Europe Observatory, ze které výše zmiňovaný výzkum vychází, poukazuje na fakt, že zástupci Evropské komise se v roce po vypuknutí války na Ukrajině takřka obden scházeli se zástupci fosilního průmyslu, se kterými ladili odpověď na energetickou krizi. Komise si navíc zřídila oficiální poradní orgán, který sestává výhradně ze zástupců velkých energetických koncernů.

Pokud hledáme kořeny slabé a pomalé odpovědi Evropské unie na energetickou krizi, je potřeba vnímat, že i ona jedná ve vleku fosilního průmyslu. Ostatně se stačí podívat na vyslance fosilního průmyslu, který se stal Evropským komisařem pro Green Deal, tedy snahy Evropské komise dosáhnout v Evropě v roce 2050 klimatické neutrality.

Veřejnou kontrolu energetiky a energii dostupnou pro každého

Právě absurdní situace, kdy většina společnosti v loňském roce úpěla pod vysokými cenami elektřiny a plynu, zatímco energetické firmy ovlivňující vrcholnou politiku rekordně bohatly, vedla zástupce iniciativy Fossil Free Politics k sepsání deklarace požadující vyloučení fosilních korporací z vysoké politiky a naopak otevření dveří zástupcům široké občanské veřejnosti. Deklaraci podpořilo více než sto organizací z klimatického, odborového i sociálního hnutí.

Mezi hlavní požadavky deklarace patří zrušení lobbistických oprávnění pro zástupce fosilních firem, zrušení poradního orgánu Evropské komise složeného ze zástupců korporací, ukončení všech dotací fosilnímu průmyslu a naopak zdanění velkých znečišťovatelů s cílem vybrat od nich peníze potřebné na urychlení dekarbonizace a sociální opatření spojená s energetickou krizí.

Zkrátka aby se k fosilnímu průmyslu začalo přistupovat stejně, jako je tomu v případě tabákových společností, které mají také výrazně omezené možnosti v ovlivňování nejvyšších pater politiky. Občanské organizace pak prosazují, aby klíčové sektory v energetice spadaly pod veřejnou kontrolu a ne pod korporátní zájmy či zajištění dostupné energie pro každého.

Součástí akčních dnů v rámci iniciativy Fossil Free Politics byly také akce v několika zemích, které měly za cíl upozornit na příliš velký vliv fosilních firem na vrcholové politiky. V České republice si hnutí Limity jsme my vzalo za cíl vydavatelství CNC, které je vlajkovou lodí PR mašinérie českého oligarchy Daniela Křetínského. Přidružené akce se však konaly také ve Španělsku, Velké Británii či Itálii.

Dění v Bruselu, ale i v dalších evropských zemích ukazuje, že občanským organizacím dochází trpělivost s politikou vstřícnou vůči fosilním korporacím. Přitom vykopnout velké znečišťovatele z nejvyšších politických pater je jen prvním krokem, který by vlády měly učinit, aby daly najevo, že myslí ochranu klimatu skutečně vážně.