↗

Renáta Kellnerová je opět nejbohatší Češkou, hodnota jejího majetku však klesá. Zato jmění druhého nejbohatšího Čecha, fosilního oligarchy Daniela Křetínského utěšeně roste. Foto WmC

Časopis Forbes minulý týden zveřejnil letošní žebříček nejbohatších Čechů a Češek. Celkově se jmění nejbohatších Čechů meziročně podle něj zvýšilo o 367 miliard korun na necelých 2,47 bilionu korun.

Nejbohatší Češkou se i letos stala Renáta Kellnerová, vdova po předloni tragicky zesnulém Petru Kellnerovi, která většinu jeho majetku zdědila spolu se svými dětmi. Kellnerová tak dnes vlastní 59procentní podíl ve skupině PPF, která vlastní operátora O2, telekomunikační společnosti Cetin, Air Bank, Home Credit, strojírenskou Škoda Transportation i televizi Nova.

PPF působí takřka po celé Evropě, na Balkáně a v Maďarsku vlastní mobilního operátora Telenor, vedle české skupiny Nova vlastní či drží podíly v televizních mediálních skupinách na Slovensku, v Německu, Slovinsku, Bulharsku, Rumunsku a Moldavsku. Po převzetí Kellnerovou proběhly v PPF výrazné změny, z akcionářské struktury odešli někdejší společníci Petra Kellnera Ladislav Bartoníček i Jean-Pascal Duvieusart. Majetek Kellnerové celkem letos činí 378 miliard korun, což je meziročně o téměř pět miliard pokles.

Komu naopak jmění velmi výrazně rostlo, je druhý nejbohatší Čech Daniel Křetínský, vlastník Energetického a průmyslového holdingu, fotbalového klubu Sparta Praha, obchodního řetězce Makro, knižního řetězce Luxor či médií v České republice (Blesk, Reflex, Info.cz, Frekvence 1, Evropa 2) a ve Francii (Le Monde, Marianne). Křetínského jmění činí více než 210 miliard korun, o více než 92 miliard více než loni, tudíž o více než tři čtvrtiny oproti loňsku.

Třetí místo drží Karel Komárek, vlastnící sázkovou společnost Sazka i loterijní společnosti v Rakousku, Itálii, Řecku i na Kypru či Moravské naftové doly. Jeho jmění činí téměř 186 miliard, o 4,6 miliardy méně než loni. Čtvrtý je fosilní baron a majitel energetické společnosti Sev.en Pavel Tykač s majetkem více než 183 miliard — o 99 miliard více než loni, tedy více než o polovinu dnešního jmění. Majetek rostl i bývalému premiérovi, současnému poslanci a předsedovi hnutí ANO Andreji Babišovi, souběžně faktickému majiteli zemědělského, potravinářského a petrochemického holdingu Agrofert. Jmění mu vyrostlo o více než 62 miliard na 170 miliard.

Šestici nejmajetnějších s jměním přesahujícím sto miliard pak uzavírá Radovan Vítek, majitel realitního holdingu CPI Property Group, působícího ve střední Evropě i v Itálii, jehož majetek narostl o pět miliard na 149 miliard. S menším majetkem kolem 45 miliard je pak v první desítce doplňují ještě majitel e-shopu Alza.cz Aleš Zavoral, spoluzakladatel softwarové společnosti Avast Pavel Baudiš, majitel zbrojařské Czechoslovak Group Michal Strnad a majitel Energo Pro Jaromír Tesař. Posledním dvěma jmenovaným jmění rovněž výrazně meziročně rostlo.

Vítězové a poražení

„Příjmová nerovnost mezi pracujícími v České republice výrazně roste a běžným domácnostem po zaplacení všech výdajů dle dostupných statistických dat k útratě moc nezbývá. Zveřejněný žebříček nejbohatších Čechů v plné nahotě ukazuje, kdo je vítězem a kdo skutečným poraženým současné krize,“ vysvětluje ekonom Michal Pícl z Masarykovy demokratické akademie.

Upozorňuje, že svou pozici výrazně zlepšili a žebříčku vévodí lidé, jejichž byznys se pohybuje v oblasti energetiky, zbrojního průmyslu či potravinářství. „Zatímco domácnosti složitě bojovaly s rostoucí cenou energií, potravin, nákladů na bydlení a vláda vymýšlela nejrůznější možnosti sociálních příspěvků či stropování cen, tito lidé na krizi nepokrytě vydělávali,“ kritizuje Pícl.

Jak uvedla v rozhovoru pro DR politoložka Vladimíra Dvořáková z Českého vysokého učení technického, prohlubující se příkopy mezi bohatými a chudými se negativně podepisují na důvěryhodnosti české demokracie. „Většina lidí má za to, že stát se chová nepřátelsky vůči určitým skupinám lidí, že jedna skupina doplácí na krizi více než ta druhá: chudí jsou ještě chudší a bohatí jsou naopak ještě bohatší,“ popsala.

Toto dělení pak vláda dále prohlubuje svou politikou, především škrtacím balíčkem. „Dopady balíčku jsou větší na slabší sociální vrstvy. Lidé k tomu naopak vidí některé velmi majetné podnikatele, kteří do médií prohlašují, že když jim zdaníme zisky, přesunou své podnikání do zahraničí. Chovají se tak namísto toho, aby jako lidé, kteří na krizi velmi výrazně bohatnou, vyjádřili solidaritu a přiznali, že stát potřebuje pomoci a že musí sami přinést jisté oběti,“ říká Dvořáková.

„To vše, včetně pocitu nespravedlnosti spočívajícím v tom, že dopady krizí nejsou rozvrstveny napříč sociální strukturou, hraje svou roli ve vnímání demokracie. Forma progresivního zdanění není penalizace za úspěch, jak často zaznívá, ale nástroj solidarity, který si dotyční mohou dovolit bez větší újmy. Naopak lidé v slabších sociálních vrstvách řeší každodenní přežívání v úplně jiném kontextu,“ dodává politoložka.

To potvrzuje i Pícl. „Z naší společnosti se úplně vytratil postoj, který lze označit pojmem daňová čest. Vědomí, že pokud vytvářím v nějaké zemi hodnotu a z ní zisk, je naprosto normální a přirozené, že část této hodnoty odvedu ve prospěch místa, kde vznikla. Že daně nejsou trest a k vyspělé společnosti patří a že je naprosto přirozené, že čím více ze společnosti získávám, tím více se snažím vrátit jí to zpět. Můžeme se dokola bavit například o změně daní a zavedení progrese. Bez samotné změny přístupu k daním toho ale moc nezmůžeme,“ říká Pícl.

Politolog Lukáš Jelínek má pak za to, že téma rostoucího majetku velmi úzké skupiny nejbohatších nerezonuje v české společnosti tak, jak by mělo. „Politici se sociálními nerovnostmi málo pracují. Vždyť analýza toho, kdo a za jakých okolností stále víc bohatne, by měla být podkladem k zacílení daňových reforem, na nichž by stát vydělal, a nejbohatší by ukrojení z jejich krajíce prakticky ani nezaznamenali,“ vysvětluje Jelínek s tím, že to je i jeden ze symptomů dominantní pozice pátého nejbohatšího Čecha Andreje Babiše v české politice.