↗

Vláda se poprvé za existenci České republiky rozhodla projednat první návrh státního rozpočtu sama bez předložení připomínkám. Odbory se budou vládním návrhům, které by vedly ke zhoršení dostupnosti a kvality péče, bránit. Foto FB Fakultní nemocnice Olomouc

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR se dlouhodobě zabývá nejen pracovními podmínkami zaměstnanců ve zdravotnictví a oblasti sociální péče, ale také dostupností a kvalitou zdravotní péče pro pacienty. Tento záběr je zcela logický už proto, že i naši členové jsou potenciální pacienti. Záleží nám na budoucnosti a zdraví všech.

Situace podfinancovaného zdravotnictví se začala zlepšovat…

Už mnoho let upozorňujeme jednu vládu za druhou, že Česká republika je v procentuálním poměru finančních prostředků vydávaných na zdravotnictví vzhledem k HDP na chvostu ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi. Mnoho let jsme prosazovali zvýšení plateb státu za jeho pojištěnce a také zvýšení úhrad jednotlivým zdravotnickým zařízením za poskytovanou zdravotní péči.

Těsně před vypuknutím covidové pandemie, v roce 2019, stáli všichni aktéři pohybující se ve zdravotnictví v jednom šiku, aby donutili politickou reprezentaci zvýšit platby za státní pojištěnce a skokově zvýšit zdravotnickým zařízením nízké úhrady za poskytovanou zdravotní péči. Odbory, Česká lékařská komora, zaměstnavatelé, odborné společnosti a pacientské organizace společně dokázaly, že meziroční navýšení finančních prostředků do zdravotnictví v roce 2020 mělo být z původně plánovaných 14 miliard zvýšeno na 35 miliard korun.

A v tom přišel covid. V extrémních podmínkách při extrémní zátěži zdravotnictví a zdravotníci nápor zvládli. K našemu nemalému údivu zareagovala na dlouhodobě podfinancováné zdravotnictví, zvláště nízké platby za státní pojištěnce, adekvátně i politická reprezentace. Platby za státní pojištěnce mezi rokem 2020 až 2022 vzrostly o 700 Kč na hlavu.

Měly vzrůst až o 900 Kč za osobu, ale na podzim 2021 se změnila vláda a na rok 2022 původně stanovenou částku ve výši 1967 Kč naopak snížila v průměru o 200 Kč. Opatření znamenalo pro rok 2022 v rozpočtech zdravotních pojišťoven minus 14 miliard korun. Odbory postup vlády kritizovaly a ta výměnou za sníženou částku slíbila zavedení pravidelné valorizace plateb za státní pojištěnce, a to od roku 2024. Pro letošní rok se výše částky za státního pojištěnce určila zákonem, a to na 1900 Kč, a od této částky se má od 1. 1. 2024 valorizovat.

… a pak přišla současná vláda

Je skoro polovina roku 2023 a blíží se zavedení valorizačního mechanismu, který by měl příští rok kvůli vysoké inflaci přinést do zdravotnictví částku okolo 13 miliard, a politici opět mění názor. Podle odborů došlo minulý týden k naprosto bezprecedentní situaci. Vláda rozhodla projednat první návrh státního rozpočtu sama bez předložení připomínkám. Za třicet let existence samostatné České republiky k takové situaci nedošlo. Zatím každá vláda ctila demokratická pravidla a základní právní principy.

Vládních návrhů na změny je více, ale pro zdravotnictví jsou zásadní především dva. Prvním je návrh na odsunutí valorizace plateb za státní pojištěnce o další rok. Druhý návrh počítá se snížením platových tarifů zaměstnancům ve veřejných službách od 1. ledna 2024 o pět procent. Ani s jedním návrhem odbory pochopitelně nesouhlasí.

Navrhované odložení valorizace přichází v době, kdy vrcholí dohodovací řízení ke zvýšení úhrad pro rok 2024. Je tedy naprostým paradoxem, že letošní rok měl být prvním rokem „jistot“ ve zdravotnictví.

Zaměstnanecké a oborové pojišťovny nabízejí poskytovatelům zdravotní péče meziroční navýšení o dvě procenta, a to za předpokladu příjmů okolo 13 miliard korun za valorizaci. Tento návrh, se kterým poskytovatelé ani odbory nesouhlasí, je pro zdravotnická zařízení likvidační a požene je do velkých ekonomických problémů.

Připomínám, že loňská inflace překročila šestnáct procent a meziroční navýšení pro poskytovatele zdravotní péče bylo jen osm procent. Letošní inflace je více než jedenáct procent a pro příští rok se předpokládá inflace okolo šesti procent. Co asi nabídnou zdravotní pojišťovny poskytovatelům nyní po zveřejnění vládního návrhu?

A co zaměstnanci? Ve zdravotnictví chybějí lékaři, sestry, ošetřovatelky a také další zdravotnický i nezdravotnický personál. Jakou mají perspektivu? „Nabídka“ na snížení platů o pět procent je pro nás neakceptovatelná — jak v případě zaměstnanců ve zdravotnictví, tak zaměstnanců v sociálních a dalších veřejných službách.

Zaměstnanci v sociálních službách stále patří k nejhůře odměňovaným pracovníkům. Chceme je všechny vyhnat pro dávky na úřady práce? Co tím stát ušetří? Do toho ještě posloucháme ideologické tvrzení, že růst mezd zvyšuje inflaci, ačkoli žádný ekonom, který to tvrdí, nevysvětlil, proč podle něj údajně platí jen v České republice, a nikoliv v jiných evropských zemích.

Zdravotnictví a sociální služby jsou veřejné služby. Politici stále proklamují, že chtějí zajistit jejich dostupnost a kvalitu. Ovšem bez peněz a hlavně bez zaměstnanců to nejde.

Odbory vždy stály na straně zaměstnanců. Proto vyhlásily stávkovou pohotovost a v jednotlivých organizacích zakládají stávkové výbory. Slušného ocenění práce nejen našich členů, ale všech zaměstnanců ve zdravotnictví a ve veřejných službách se budeme domáhat. Využijeme k tomu všechny prostředky, které nám dává náš právní řád k dispozici. Samozřejmostí je, že přitom nepřipustíme zhoršení dostupnosti a kvality péče.