↗

Petr Fiala vládne ve složité mezinárodní situaci. Navíc po předchůdci zdědil rozjetou inflaci. Nejvíce ohroženým však jeho kabinet zatím příliš účinně pomoci nedokázal. Foto Aris Oikonomou, AFP

Inflace nadále roste, meziročně stoupla o bezmála třináct procent, přičemž vzhůru ji táhnou zejména zvyšující se ceny dopravy a bydlení. Nezdražují ovšem jen nemovitosti a pohonné hmoty, ale bezmála vše. Ceny zemědělských výrobců oproti minulému roku vzrostly o více než sedmadvacet a těch průmyslových takřka o pětadvacet procent.

Vysoká inflace významně zpomaluje ekonomický růst a snižuje životní úroveň obyvatel. Podle odhadů PAQ Research se pod hranici chudoby propadlo kolem šestnácti procent lidí. Jak se vládě Petra Fialy (ODS) daří pomáhat chudnoucím domácnostem?

„Inflace je obrovský problém, který se dotýká každého z nás. Ničí úspory. Způsobuje drahotu. A může mít další dopady, které ještě nepociťujeme. Musíme s tím něco dělat,“ uvedl ve velikonočních Otázkách a odpovědích z Kramářovy vily premiér s tím, že jeho kabinet musí pomáhat zejména těm, kteří čelí existenčním obtížím a sami si s nimi neporadí.

„Od počátku roku jsme k těmto lidem nasměrovali čtyřiasedmdesát miliard korun,“ dodal a připomněl zvýšení existenčního minima, rozšíření příspěvku na bydlení nebo snížení spotřební daně na benzín a naftu nebo částečné zrušení silniční daně.

Fialovy výroky ovšem neodpovídají realitě. Většina peněz k lidem doposud nedoputovala, neboť vláda nebyla s to prosadit příslušné změny zákonů v Parlamentu a část opatření má vstoupit v platnost až v nadcházejících měsících.

Navíc — jak poznamenal v komentáři pro své Lidové noviny bývalý premiér Andrej Babiš (ANO) — některé kroky kabinet neučinil z vlastního rozhodnutí, ale vyplývají z platných právních předpisů. „Fiala do pomoci započítává slevu na poplatníka, kterou schválila minulá Sněmovna, každoroční valorizaci penzí i jejich plánované mimořádné zvýšení kvůli rekordní inflaci,“ uvedl.

Podle lídra opozice se proto jedná o pouhou manipulaci s čísly. „Sečteno, podtrženo, Fiala se chlubí čtyřiašedesáti miliardami (pozn. DR: růst slevy na poplatníka v objemu patnácti miliard, lednové a plánované červnové navýšení důchodů v celkové výši devětačtyřiceti miliard), které vláda chtě nechtě musí dát, protože jí to přikazuje zákon. Premiérovo chování připomíná muže, který čeká pochvalu a obrovský vděk od své bývalé manželky za to, že jí platí alimenty na děti, které mu vyměřil nezávislý soud,“ shrnul Babiš. A přisadil si, že Fialův kabinet lidem ve skutečnosti pomáhat nechce.

Samozřejmě nemusíme podezírat Babiše z toho, že vládu kritizuje s počestnými úmysly. Ale je celkem jasné, jaký bude další vývoj, pokud mu bude takto sama nahrávat na smeče.

Pomoc, která nepomáhá

V zásadně jedinými kroky, které v boji s dopady inflace na domácnosti vláda skutečně podnikla, jsou novela zákona o státní sociální podpoře, jež mimořádně zvýšila normativní náklady na bydlení, z nichž se vypočítává příspěvek na bydlení, a navýšení životního a existenčního minima. Díky tomu dosáhne více lidí na přídavky na děti, porodné nebo dávky mimořádné okamžité pomoci.

Ani tato opatření ovšem chudnoucím občanům podstatněji nepomohou. Podle loňské Zprávy o vyloučení z bydlení příspěvek nepobírá sedm z deseti oprávněných domácností a částky životního a existenčního minima nevzrostly ani o inflaci.

A totéž platí i pro další opatření, které Fiala do pomoci lidem zahrnuje. Novelu zákona, jež snižuje spotřební daně na naftu a benzin o korunu padesát na litr, sice Poslanecká sněmovna v minulých dnech již schválila, její dopady jsou ovšem krajně nejisté. Není totiž zřejmé, zda se nakonec skutečně promítne do výsledných cen, ať už vlastních pohonných hmot nebo dalších výrobků, které kvůli rostoucím cenám nafty a benzinu rovněž zdražují. Současně je třeba zmínit, že ve spotřebních koších většiny — tedy městských — chudších domácností nepředstavují pohonné hmoty ty největší náklady.

A obdobné výhrady lze vznést i vůči zamýšlenému zrušení silniční daně pro osobní a menší nákladní automobily a povinného přimíchávání biosložky do benzinu a nafty. V případě druhého opatření je navíc velmi pravděpodobné, že se v praxi vůbec neprojeví.

Dodavatelům totiž nadále zůstane zachovaná povinnost zajistit minimální snížení emisí skleníkových plynů z dodaných pohonných hmot, přičemž ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou (ODS) v důvodové zprávě samo podotýká, že k jejímu zajištění budou moci biopaliva i nadále využívat, pouze ne povinně.

„Zrušení povinného přimíchávání biosložky nebude mít na cenu vliv. Distributoři musí snižovat emise, biosložka je nejjednodušším řešením. Alternativy by se na ceně projevily ještě více,“ řekl Českému rozhlasu Ivan Indráček z Unie nezávislých petrolejářů.

A podobně se již po schválení materiálu vládou vyjádřil i ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). „Chápu ty, kteří chtějí přimíchávání biosložky zrušit, z našich cenových analýz ale plyne, že bezprostřední dopady na ceny by byly nulové. Biosložku by bylo třeba nahradit, což by vedlo k dalšímu zdražování pohonných hmot,“ shrnul.

Představitelé Zemědělského svazu navíc podotkli, že zrušení povinnosti přimíchávání biosložky nemá ani potenciál ovlivnit osevní postupy zemědělců, respektive umožnit jim pěstovat více obilí, jak se domnívá Fialův kabinet. „Nad touto poznámkou se musím pousmát,“ řekl ČTK mluvčí svazu Vladimír Pícha s tím, že většina řepky je již osetá a nebude-li zpracovaná v České republice, vyveze se na zahraniční trhy, kde je po ní poptávka.

„Je zvláštní, že vláda chce pomoci řešit vysoké ceny paliv v důsledku prudkého růstu cen ropy a defacto zvyšuje závislost na tomto zdroji energie a zvyšuje závislost na ruské ropě," doplnil Pícha.