↗

Ačkoli unijní výbor pro životní prostředí doporučil vyloučit z fondu obnovy podporu fosilních zdrojů včetně plynu, výbory ekonomický a rozpočtový zaujaly odlišný postoj. Minulý týden se k horší variantě přiklonil také Evropský parlament, když schválil pravidla pro granty a půjčky včetně možnosti získat peníze na plynovou infrastrukturu. Foto Daina Le Lardicová, EP

Evropská unie ponechala ve fondu obnovy možnost čerpat miliardové částky na plynovou infrastrukturu. Pravidla pro zisk peněz z fondu, který v průběhu tří let poskytne členským státům celkem přes 672 miliard eur, odsouhlasil Evropský parlament minulý týden.

„Plán má dva cíle. V krátkodobém výhledu je to obnova, a to prostřednictvím podpory hrubého domácího produktu, investic a domácností. V dlouhodobém výhledu přinesou finance z něj žádoucí změnu a pokrok ve snaze o dosažení našich digitálních a klimatických cílů,“ okomentovala rozhodnutí jedna z vyjednavaček podmínek fondu Eider Gardiazabalová Rubialová (S&D).

Pravidla členským státům skutečně ukládají, aby v národních plánech směřovalo alespoň sedmatřicet procent žádané částky na opatření podporující unijní cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050. Zároveň ale ani nezakazují použít dotace na rozvoj infrastruktury užívající fosilní plyn.

Proč rozvoj plynové infrastruktury klimatickou krizi neřeší, jsme podrobně vysvětlovali už v minulosti. Ačkoli jsou emise oxidu uhličitého při používání plynu pro výrobu energie poloviční ve srovnání s uhlím, výpočty většinou nezohledňují jeho možné úniky při těžbě a transportu.

Plyn přitom obsahuje vysoký podíl metanu, který v atmosféře škodí víc než oxid uhličitý. Považovat ho za jakýsi most od uhlí k obnovitelným zdrojům je proto přinejmenším velmi riskantní.

Podle dokumentu Evropské komise lze však o grant nebo půjčku na plynovou infrastrukturu žádat právě pouze tehdy, pokud státy plyn zapracují do širšího plánu transformace energetiky jako přechodové palivo. Materiál nicméně slibuje, že příspěvky nebudou schvalovány plošně, ale posuzovány případ od případu. Přesto se proti záměru ohrazují odborníci i ekologické organizace.

„Komise natírá špinavé projekty jako plynovou infrastrukturu nazeleno a otevírá jim cestu k 672 miliardám eur z fondu obnovy. Záchranný plán je zelený jen naoko, financuje-li oblasti průmyslu, které ničí klima,“ zkritizovala postup pro server Euractiv Ariadna Rodrigová z evropské pobočky Greenpeace.

Fond by mohl zaplatit rozvoj plynu i v České republice

Výjimka pro plyn se týká především regionů, jejichž energetika závisí z velké části na černém či hnědém uhlí nebo na ropě. Mohla by mezi ně patřit i Česká republika, kterou studie Evropské unie řadí mezi uhelné regiony. Z uhlí u nás totiž pochází přes čtyřicet procent tepla i elektřiny.

O kolik peněz na proměnu energetiky Česká republika požádá, zatím není jisté. Narychlo připravená první verze národního plánu uváděla částku sedm a půl miliardy, tedy jen zlomek z celkově požadovaných grantů ve výši 172 miliard korun (6,6 miliard eur). Evropská komise ale nakonec materiál vrátila vládě k přepracování.

Dokument za Českou republiku připravuje ministr Karel Havlíček (ANO). Vládě by ho měl předložit na konci února a zvažuje, že v něm o dotace na plyn zažádá. „Diskutujeme o náležitostech dekarbonizace, typu přechod tepláren na plyn,“ uvedl v debatním pořadu Národního centra průmyslu.

Než bude s plánem obnovy pracovat vláda, musí ho ještě projednat Národní ekonomická rada vlády a tripartita. Po schválení vládou projde také kontrolou ze strany unijních orgánů. Jeho finální verzi by měla Česká republika předložit Evropské komisi do konce dubna, finance by pak mohla čerpat do roku 2023.

Další informace:

• Reuters: EU leaves some room for gas projects in green spending guidelines
• Euractiv: EU does not exclude funding gas, highways under green recovery plan
• Evropský parlament: Parliament gives go-ahead to €672.5 billion Recovery and Resilience Facility