↗

Představa flexibilní práce, nezávislosti a samostatnosti, kterou platformové korporace jako Uber slibovaly, nedošla svého naplnění. Běžný zaměstnanec nedělá nic než „melouchy“ a firma mu neposkytuje ani elementární sociální jistoty. Tomu by Evropa měla urychleně zabránit. Grafika FB Uber Eats

Ohledně práv pracovníků v ekonomice termínované práce (gig-economy) se rozpoutala veliká bitva. Ve snaze udržet náklady nízké a zisky vysoké usilují společnosti jako Uber a Deliveroo o to, aby jejich zaměstnanci byli nadále bez záruk, ve stavu připomínajícím samostatné podnikání či práci na volné noze. Tito pracovníci si však zaslouží víc a jejich práva se zároveň týkají nás všech. Proto je zapotřebí nové směrnice ze strany Evropské unie.

Představa flexibilní práce, nezávislosti a samostatnosti, kterou gig-economy slibovala, nedošla svého naplnění. Běžný zaměstnanec nedělá pro digitální platformy nic než „melouchy“. Na této práci přitom závisí živobytí milionů Evropanů. Mnozí se i přesto, že napracují řady přesčasů v nuzných pracovních podmínkách, stále marně snaží vydělat na důstojný život, a navíc nemají ani žádnou sociální záchrannou síť. Digitální platformy se nechaly plavat nejen co do zdanění — a tak byly veřejné finance ukráceny o miliardy eur nezbytné pro veřejné služby — ale co je důležitější, i co do zajištění základních práv jejich zaměstnanců.

Neustálé vykořisťování

Než se z ekonomiky termínované práce stal fenomén, dařilo se Evropě tomu, co je na „flexibilitě“, jež je příznačná pro pracovní trh Spojených států, nejhorší, vyhýbat. V USA si zaměstnavatelé například ponechávají téměř všechnu moc a zaměstnance lze propouštět dle libosti. Nyní však tyto společnosti hrozí oslabit těžce získané výdobytky, o jejichž zavedení odbory sváděly boje celá desetiletí. Pracovníci jsou zbaveni takových práv, jako je dovolená, nemocenská či úrazové pojištění, a tak ze strany platforem čelí nepřetržitému vykořisťování.

Tito pracovníci se však organizují a zakládají odbory, jejichž prostřednictvím na svůj prekérní status společně vznesli již řadu právních žalob. V Paříži, Madridu a Římě bylo jejich úsilí korunováno úspěchem, jinde procesy ještě probíhají.

Jelikož se pravidla v jednotlivých evropských zemích notně liší, má EU výraznou příležitost zasáhnout a platformové pracovníky ochránit základními právy poskytovanými dalším zaměstnancům podle Charty základních práv EU a v souladu s evropským pilířem sociálních práv. Tuto prosbu soustavně vznáším u komisaře pro zaměstnanost Nicolase Schmita a žádám po něm legislativu, která by platformové pracovníky ochránila. To znamená, že by jim poskytla jistoty, jako je nemocenská, a plné uznání jejich statusu zaměstnance pod smlouvou, tedy nikoli samostatných dodavatelů či podnikatelů na volné noze.

Komisař, který do úřadu nastoupil již před rokem, ale i přes jasné signály z evropských soudů, požadavky ze strany zaměstnanců i nynější pandemii, kvůli které se tito zaměstnanci náhle ocitli v první linii, žádný takový legislativní návrh nepřipravuje.

Potřebná legislativa

Proto jsem se s lidmi, jež v ekonomice termínované práce působí, a s jejich odbory spojila a po konzultacích s odborníky na pracovní právo hodlám jménem Evropské sjednocené skupiny v Evropském parlamentu ihned předložit text evropské směrnice o zaměstnancích digitálních platforem. Evropský parlament bohužel nemá právo legislativu uzákonit, a tak tento text předkládám též komisi. V naději, že na jeho základě komisař Schmit tolik potřebnou legislativu přinese.

Návrh směrnice o jedenácti článcích by pracovníkům na digitálních platformách zajišťoval pracovní a sociální práva, umožnil by jim lépe předvídat a plánovat maximální pracovní dobu, zajišťoval by jim minimální oddychové časy, mzdu, hrazení přesčasů, jakož i zdraví a bezpečnost. Směrnice by stanovovala společnou kompetenci EU a členských států, ctila by princip proporcionality a nebránila by členským státům dle libosti zavádět silnější ochranu.

Během rozhovorů s pracovníky i odbory se jako výrazný zdroj obav ukázala úloha algoritmů v řízení práce, které vedou k vykořisťování zaměstnanců a ohrožují jejich blahobyt. Proto by směrnice pracovníky také oprávnila k tomu mít transparentní přístup k fungování a užívání algoritmů i „právo na odpojení“. Zaměstnanci by také pomocí kolektivního vyjednávání měli možnost vyjádřit se k zpracování dat, na jejichž základě se provádí jejich „hodnocení“.

Omračující suma

V Kalifornii digitální platformy za kampaň ve prospěch návrhu 22, tedy referenda ohledně prodloužení zařazení řidičů u Uber coby nezávislých dodavatelů, a nikoli zaměstnanců, utratily omračující sumu 200 milionů dolarů. Tuto bitvu proto bohužel vyhrály. V Evropě těmto korporacím nesmíme dovolit, aby dále podkopávaly demokracii a rozmělňovaly naše těžce vybojovaná práva.

Směrnice za účelem ochrany práv v rámci ekonomiky termínované práce by vyslala jasnou zprávu ohledně evropských hodnot. Jste na tahu, komisaři Schmite: máte v rukou budoucnost milionů zaměstnanců.

Z anglického originálu A proposal to legislate for the rights of platform workers přeložil DAVID VICHNAR. Překlad vychází ve spolupráci se zastoupením nadace Friedrich-Ebert-Stiftung v České republice.