Finský nápad na krácení pracovní doby je dobrý, i když je to fake news

Kratší pracovní týden by měl přínosy nejen v osobní rovině jednotlivců, ale mohl by přispět i ke snížení ekologických nákladů celé lidské společnosti.

Médii začátkem tohoto týdne proběhla zpráva, že nová finská vláda plánuje zavést čtyřdenní pracovní týden při pouze šestihodinové odpracované době denně. I když se později ukázalo, že tak horké to s velkými změnami bohužel ani ve Finsku zdaleka ještě není, jde o důležité téma.

Existuje asi málokdo, snad s výjimkou chrabrých kapitánů českého průmyslu chlubících se telefonáty od šéfa i v noci a některých politiků-úderníků, kdo by vyloženě popíral, že výdělečná práce člověku v současnosti prostě zabírá neúměrně velký kus života.

Ve skutečnosti to je totiž ještě daleko víc, než jen oněch osm hodin každý všední den, a to i u lidí, kteří nemusí sloužit delší směny nebo pracovat přesčas. Na práci se koneckonců všichni musíme připravovat tím, že se odpovídajícím způsobem oblékneme a upravíme a také že se do ní a z ní dopravíme.

Když necháme stranou, jak jednoduše jsme se smířili s tím, že náklady na dopravu do práce či pracovní oblečení si musíme platit ze mzdy, ačkoli mnozí z nás by bez toho tramvajenku nebo auto či drahý oblek nebo lodičky vůbec nepotřebovali (zatímco třeba v Německu si může i řadový zaměstnanec alespoň paušál na odívání do práce či na dojíždění do ní odepsat z daní), jde právě i o otázku času. Když to spočítáme, věnuje mnoho z nás i bez přesčasů denně činnostem bezprostředně spojeným s prací klidně hodin i deset či jedenáct.

V tomto světle dává velký smysl nové opatření ve prospěch švýcarských úředníků, kterým se nyní bude cesta do práce počítat do pracovní doby. Prostě to je čas, který člověk věnuje práci. Kdyby do ní nemusel, v MHD by asi nevysedával… Kromě toho už řada lidí cestou do práce otevírá pracovní maily či alespoň o pracovním dni, který ho čeká, přemýšlí.

Podobným směrem se ubírají německé pracovní soudy, když tvrdí, že nově by se měl veškerý čas strávený na služební cestě počítat jako pracovní doba. Kdyby nebylo pracovního vyslání, člověk by po večerech netrčel na letištích. Podle českého práva se zatím třeba služební cesta s odjezdem v neděli na noc, s celodenním jednáním v pondělí a návratem tentýž den pozdě v noci, počítá jako pracovní doba pouze osm hodin. Celá záležitost přitom reálně vyjde třeba i na třicet hodin lidského času. To svědčí o nedocenění hodnoty lidského času a drobné kapesné, které člověk dostane, je jen směšné gesto.

Práce ničí svět
Kromě častých argumentů, co dobrého by zkrácení pracovní doby přineslo, jako je méně stresu a více času na rodinu, přátele nebo koníčky, je na místě vyzdvihnout některé doposud spíše opomíjené argumenty. Lidstvo potřebuje začít vést udržitelnější způsob života. Při kratším pracovním týdnu by se ušetřila energie za dojíždění a napájení pracovních přístrojů a celkově by se tím zpomalila kola ekonomiky.

Kratší pracovní týden by pomohl i prekarizovaným freelancerům, byť zkrácením zákonné či v kolektivním vyjednávání smluvené pracovní doby jim to nebudeme schopni zajistit, protože ani jedno se na ně nevztahuje. Foto Wolt.com

Nicméně šetrnější život je také něco, na co je potřebujeme více volného času. Jistěže na dovolenou skoro všude po Evropě se dá jet vlakem místo letadlem – ale trvá to mnohem déle. Jistěže už je mnohde možné nakupovat v bezobalových obchodech, na farmářských trzích nebo v kvalitních second handech, ale obejít je všechny vyžaduje daleko více času, než vejít do prvního obchoďáku, nebo si naklikat položky do košíku na webu Rohlíku nebo v e-shopu H&Mka.

Právě to, že trávíme příliš mnoho času prací, je motorem fenoménu on-line obchodování. To ale zase masivně zvyšuje objem dopravy a škodlivin v ovzduší v již tak přecpaných městech a produkuje také množství obalového odpadu. Často skloňovaným neduhem je také prekérnost zaměstnání většiny lidí, kteří se na dodávkovém řetězci podílejí, od nádeníků ve skladech po doručovatele a poslíčky, čím dál častěji falešné freelancery poháněné k nelidské výkonnosti digitálními platformami. Dobře to ve svém posledním filmu Pardon, we missed you zachytil Ken Loach.

Pokračovat bychom mohli výčtem negativních dopadů on-line nakupování na tvář měst, z nichž mizí kamenné obchody a spolu s nimi i mezilidský kontakt, anebo lamentováním nad bezskrupulózností nadnárodních super-monopolistů, zejména Amazonu, ale také třeba Uberu, v tomto případě služby Uber Eats.

Prací proti aktivnímu občanství
Kvůli přespřílišnému trávení života prací nám schází čas na aktivní občanství, které je předpokladem kvalitní demokracie. Není divu, že při současném vytížení mnoha lidem zbude energie nanejvýš na „občanskou aktivitu“ v podobě půl hodinky zpráv na Nově a vylití si zlosti v komentáři na Facebooku.

Vedle toho připomeňme, že většina pracovišť je mimořádně autoritářským stresujícím prostředím, většina jobů čím dál tím méně smysluplných a že ohodnocení za ně je stále méně spravedlivým podílem na přidané hodnotě, která se vytvoří. Současný stav věci: tedy neustálé „makání“ jako hlavní životní náplň bez ohledu na vlastní pohodu, zdraví a vztahy či stav společnosti a planety je absurdní.

Je opravdu na čase přestat jen teoreticky diskutovat o kosmetických změnách, jaké v českém prostředí představuje debatované zkrácení pracovní doby denně o půl hodiny. Na místě je přesně taková odvážná vize, která se objevila v souvislosti s Finskem.

Nenechme se přitom odstrašit očekávatelnými protiargumenty, že pak naše ekonomika klekne – ekonomiky, kde podle střízlivých odhadů čtvrtina až třetina ročního státního rozpočtu odchází jako zisky do zahraničí nebo kde šéfové firem týden po začátku roku mají vyděláno stejně jako jejich podřízení za celý rok, nemají ve skutečnosti problém s nedostatkem prostředků, který by vynaložily na technologie nebo dodatečnou pracovní sílu, aby bylo zkrácení pracovní doby možné.

Problém mají tyto ekonomiky pouze s rozdělování peněz, respektive s mocí nad tím, kdo o něm bude rozhodovat. Mysleme přitom i na všechny prekarizované freelancery včetně těch, co nám nyní kompenzují náš nedostatek času – i ti si zaslouží pracovat méně.

A co si myslíte vy? Diskuse (16 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Sobota, 11.Ledna 2020, 13:27:0

Stavění nějakého rovnítka mezi státním rozpočtem a transferem zisků do zahraničí je ovšem ani ne tak srovnávání mezi hrušky a jablky, jako spíše srovnávání mezi hruškami a dejme tomu kopacími míči.

Kdyby ty zisky privátních firem zůstaly na území ČR - pak by zůstaly právě na kontech těchto p r i v á t n í c h firem; státní rozpočet by z nich tak jako tak neviděl ani korunu.

A co se toho zkracování pracovní doby týká: otázka je, jaká část populace by nově získaného volného času opravdu využila k pozitivní občanské aktivitě, a jaká část jenom k další tupé konzumaci stupidního zábavního průmyslu, respektive k ještě rozsáhlejším pobytům v restauračních zařízeních.

Josef Poláček - Invalidní důchodce a student

Sobota, 11.Ledna 2020, 13:30:14

Jen tak pro zajímavost: svého času podnikli experiment tuším ve Volkswagenu, právě se zkrácením pracovního týdne na čtyři dny. Výsledek? - Kromě jiného masivní nárůst rozvodů; když partneři teď spolu trávili mnohem více času (pro které neměli jinak žádnou smysluplnou náplň), pak to u mnohých nakonec vedlo k nárůstu "ponorkové nemoci". Zkrátka, lezli si časem na nervy tak, že to dané manželství pak už nevydrželo.

Zřejmě i zde platí to staré antické: vždy dodržovat správnou míru věcí; všeho moc nakonec škodí.

Ivo Horák - Praha 3

Jeder Anfang ist schwer, říká se německy Sobota, 11.Ledna 2020, 14:25:39

M. Csikszentmihalyi uvádí v jedné své knize, že Američané si podle jistého průzkumu přáli mít hlavně více volného času. Ve volném čase se (tehdy) převážně dívali na televizi. Součástí zjišťování byl posléze úkol, při němž zúčastnění tiskli (po pípnutí) tlačítka na zapůjčeném pageru, podle toho, jak se zrovna cítili. Výsledkem bylo, že nejlépší pocit měli v zaměstnání a nejhorší u televize... Euforie z nedostatečného zapojení schopností u (odpočatého) člověka zkrátka nevzniká.

Nicméně se domnívám, podle sebe, že s tímhle se přece jen dá něco dělat. A i kdyby ne, stejně asi bude něco s tou placenou pracovitostí podniknout. Příliš času v zaměstnání znamená totiž přílišnou produkci i kupní sílu. Důsledky tohoto jsou formativní, a to nejen na životní prostředí, nýbrž i přímo na člověka. Od jisté hranice převážují negativa.

Příkladem dobrého východiska je např. více se setkávat, více studovat, více pozorovat, častěji sportovat atd. atd.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Sobota, 11.Ledna 2020, 15:20:24

Nejde o to, mít volný čas pro koukání na televizi, ale pro dělání činnosti, která člověka naplňuje, a v souladu s tempem, které mu vyhovuje. Do práce totiž častěji chodíme proto, abychom se uživili, ne proto, že nás daná práce naplňuje. Navíc se tam musíme přizpůsobovat daným poměrům, což může být obtížné, zvlášť pro stárnoucího člověka.
Já jsem čtvrtý měsíc v důchodu. Všichni známí mi před odchodem "vyhrožovali", že mě to nebude bavit, že to nevydržím. Prostě soudili podle sebe, protože oni se doma nudí, kdežto v práci "zabijí" čas.
Nemám žádný problém s tím být doma a vůbec se při tom nenudím, ačkoliv na televizi se téměř nedívám.

Pavel Krupička - Utopias are often only premature truths

Neděle, 12.Ledna 2020, 04:38:7

Jo, jo, práce šlechtí, říká si určitě nějaký ten dělník vyrábející třeba luxusní automobil, ve kterém se, pokud nebude starý a ojetý, sám nikdy nesveze. Zkrátka smyslem života řadového pracovníka je často služba elitě, takový je boží řád.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Neděle, 12.Ledna 2020, 08:38:29

Připomněl jste mi, pane Krupičko, dva dávné vtipy.
Ten jeden řešil, jaký je rozdíl mezi kapitalismem a socialismem. V kapitalismu je člověk vykořisťován člověkem, kdežto v socialismu je tomu právě naopak.
Ten druhý pravil, že v luxusních vozech se vozí pracující lid prostřednictvím svých zástupců.
Boží řád.
Človíček u továrního pásu nebo za pokladnou supermarketu hledá svou důstojnost jak umí, ale nemá to lehké.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Neděle, 12.Ledna 2020, 09:06:23

Kdepak Boží řád, paní Zemanová. Na zemi vládnou lidské řády.

Jindřich Kalous - důchodce

Neděle, 12.Ledna 2020, 10:08:7

Kdykoli se někdo začne o změnu těch pořádků pokoušet, vždycky přispěchají ti, kdo je vydávají za boží pořádky s tvrzením, že je nutno je bránit jedině z toho důvodu, kým a odkud nám byly dány.

V_mnich

Eva Hájková - penzistka

Neděle, 12.Ledna 2020, 10:13:44

Nebesa, ta patří Hospodinu, zemi dal však lidem. (Žalm 115, 16)

Pavel Kolařík - informatik

Neděle, 12.Ledna 2020, 10:31:13

Momentálně jsme svědky opaku. Militantně ateistický "aktivní účastník internetových diskusí" kydá špínu na věřící (Milion chvilek pro demokracii), kteří se snaží o změnu pořádků.

Helena Zemanová - dálný východ od Prahy

Neděle, 12.Ledna 2020, 10:53:29

Že ani pan Kalous ani paní Hájková nepochopili, že jde o ironii v reakci na slova pana Krupičky....no teda...

Jindřich Kalous - důchodce

Heleně Zemanové Neděle, 12.Ledna 2020, 14:59:44

Mýlíte se. Pochopil jsem to dost dobře, jen jsem neodolal tomu pokušení použít to jako nahrávku na smeč. Očekávatelná reakce se dostavila z očekávatelné strany.

Pavel Krupička - Utopias are often only premature truths

Neděle, 12.Ledna 2020, 15:53:28

Ani já jsem to nemyslel zcela vážně. Jen ladím svůj levicově-populistický styl, v rámci něhož jsem připodobnil kapitalismus ke středověku :-)

Pavel Kolařík - informatik

Neděle, 12.Ledna 2020, 16:49:58

No tak že činnost našeho "aktivního účastníka internetových diskusí" zde je ryze destruktivní a že se od začátku tím ani vůbec netají, to je už nějakou dobu známo.

Otázka, kterou stále kladu, je, proč bychom si na to měli zvykat. Normální by přece bylo, kdyby se tady vedly racionální diskuse, ve kterých napsané slovo něco znamená.

Jindřich Kalous - důchodce

Neděle, 12.Ledna 2020, 17:02:3

Otázka, kterou stále kladu je, proč bychom si měli zvykat na osobní útoky, a šanovat ty, kdo s nimi pravidelně začínají.

Nemluvě o tom, že nikdo nikoho nenutí, aby to tady četl.

Pavel Kolařík - informatik

Neděle, 12.Ledna 2020, 17:08:4

Ano. Osobní útok typu, že otec Rudolfa Hrušínského "rotuje v hrobě" je daleko za hranou všeho slušného a přijatelného.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.