Senát zvolí nového předsedu, který nahradí zesnulého dlouholetého teplického primátora Jaroslava Kuberu (ODS), na mimořádně svolané schůzi v polovině února, shodli se ve středu předsedové senátních klubů. Uchazeči o post druhého nejvyššího ústavního činitele jsou prozatím dva — Jiří Růžička (TOP 09 a STAN) a Miloš Vystrčil (ODS) —, přičemž za favorita lze považovat druhého z jmenovaných, který má vedle ODS podporu lidovců a politického hnutí ANO.

„My s největší pravděpodobností podpoříme Miloše Vystrčila,“ řekla po schůzce předsedkyně senátního klubu strany premiéra Andreje Babiše (ANO) Zdeňka Hamousová (ANO). Obdobně se již o den dříve vyjádřil i nově zvolený lídr KDU-ČSL Marian Jurečka. „Respektujeme dosavadní uspořádání Senátu, kde je jeho předsedou zástupce ODS. Předsednictvo strany proto doporučuje našim senátorům, aby podpořili kandidáta ODS,“ uvedl na twitteru.

Senátorské kluby občanských demokratů, lidovců a politického hnutí ANO disponují v horní komoře Parlamentu třiačtyřiceti mandáty, pokud tedy všichni jejich členové vyslyší doporučení stranických centrál, bude historicky šestým předsedou Senátu zvolen jihlavský senátor a bývalý hejtman Kraje Vysočina Vystrčil, který v horní komoře Parlamentu zasedá od roku 2010.

ODS nemá přednostní právo, říkají Starostové

Starostové nicméně Růžičkovu nominaci zdůvodňují tím, že jsou to právě oni, kteří mají v Senátu nejpočetnější zastoupení. Jejich klub se totiž po pražských doplňovacích volbách rozrostl o Davida Smoljaka (nestr. za STAN), čímž o jedno křeslo přečíslili občanské demokraty. Ti navzdory Kuberově úmrtí nadále disponují osmnácti hlasy, neboť je posílila doposud nezařazená Jitka Chalánková (nestr.).

„Nepociťujeme, že by ODS měla mít na obsazení postu předsedy Senátu nějaké přednostní právo,“ uvedl předseda klubu Starostů Petr Holeček (STAN). Růžičkovi se ovšem podpory ze strany dalších senátních frakcí doposud nedostalo. „Oba kandidáty považujeme za dobré, ale nevyslovíme se pro žádného z nich. Naši senátoři se při tajné volbě sami rozhodnou, komu dají svůj hlas,“ řekl Deníku Referendum předseda klubu Senátor 21 Václav Láska.

Rozhodnutí prozatím nejsou ani sociální demokraté. „Nevylučuji, že klub nedá jasné stanovisko a každý se rozhodne podle sebe,“ sdělil Deníku Referendum místopředseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). „Kdo bude novým předsedou Senátu nakonec není tak důležité. Nejde o zásadní věc. Přesto bych považoval za nejlepší, kdyby se spolu oba kandidáti nějak dohodli,“ doplnil.

Růžička z volby předsedy posledně Senátu odstoupil

Kubera byl předsedou Senátu zvolen v listopadu roku 2018. Ve druhém kole první volby tehdy porazil Václava Hampla (nestr. za KDU-ČSL a SZ) rozdílem dvaadvaceti hlasů. Někdejšího teplického primátora volilo šestačtyřicet zákonodárců, bývalý rektor Univerzity Karlovy obdržel čtyřiadvacet hlasů. Prvního kola první volby se účastnil ještě dlouholetý starosta Božího Daru Jan Horník (STAN), který však získal podporu jen osmnácti kolegů.

Starostové ale původně na post předsedy horní komory Parlamentu zvažovali jiné kandidáty, a to Zbyňka Linharta (nestr. za STAN) a již zmiňovaného Holečka s Růžičkou. Přičemž za hlavního favorita byl považován právě třetí z nich, dlouholetý ředitel pražského Gymnázia Jana Keplera. Ten se ovšem své kandidatury vzdal ve prospěch Horníka.

„Bylo to mé svobodné rozhodnutí. Ctil jsem, že Jan Horník je zkušenější a v Senátu zasedá již několik volebních období,“ řekl tehdy Růžička Deníku Referendum. Na otázku, zda v jeho rozhodnutí hrálo roli i to, že byl do Senátu zvolen v barvách TOP 09, odpověděl, že nikoliv. „Ze stranické centrály STANu se ovšem takové hlasy ozývaly. Všechny v klubu nás to ale popudilo,“ dodal.