Ano, ta rozpolcenost bolivijského národa je velká; a i samotnou občanskou válku není možno zcela vyloučit.

Je asi na místě připomenout ještě legální stránku věci, která hraje velkou roli v tom, proč moralesovci hovoří o převratu, nebo dokonce o puči... i když je otázkou, jak je důležitá doopravdy

V Bolívii rezignovali všichni nejvyšší ústavní činitelé moralesova režimu, a sami tak vyklidili pozice. Podle bolivijského práva však musí takovéto rezignace schválit parlament. A to se nestalo.

Ústavní soud sice přišel s výrokem, že prezident a viceprezident se vzdali moci tak jednoznačným způsobem, že schvalování netřeba. Moralesovská předsedkyně Senátu Adriana Salvatierra ovšem nikam neutekla a naopak se snažila dostat na jednání kongresu, ale zabránila jí v tom v divoké atmosféře policie (!).

Podle moralesovců přitom chtěla právě Salvatierra vzít svou rezignaci zpátky. Pokud by se na plénum dostala a moralesovská strana MAS se rozhodla zasedání nebojkotovat, byla by dnes prozatímní prezidentkou práve ona, nikoliv její zástupkyně Áňezová, která patří k tvrdému jádru opozice.

Já vám nevím... tady ten pohled, že je to především střet bolivijské pravice+armády+USA+OSA+neoliberalismus vs. Morales+indiáni+úspěšný alternativní ekonomický model přijde strašně zjednodušující. A to i když se zohlední připomínka autorky alarmu, že Morales udělal se čtvrtou kandidaturou chybu...

OAS například sehrála v minulých letech klíčovou úlohu při legitimizaci moralesovských volebních vítězství. Byla to právě ona, kdo přesvědčoval v minulých letech svět, že MAS vyhrál dle pravidel... představa, že celá obří organizace najednou otočí a začne pod nátlakem USA tvrdit z ničeho nic opak, je podle mě krajně problematická.

Žádný z textů též nezohledňuje postupné prorůstání MASu se všemi strukturami výkonné i soudní moci ve státě... jako kdyby jediné problematické na tom, v com režim v Bolívii přerost, bylo sporné zvládnutí jedněch voleb...

Já se to nepokouším zjednodušovat a ani netvrdím, že v tom mám jasno; jak už jsem napsal jinde, takhle z dálky v tom asi nemůže mít úplně jasno nikdo z nás. Taky nemohu říci, že bych se zcela ztotožňoval se kterýmkoli s odkazovaných textů, včetně toho Vašeho. Jenže co s tím? Jestliže jsou v Latinské Americe vždy pouze tři možnosti, buď vláda nejbohatších latifundistů nebo vojenská diktatura (samozřejmě v jejich prospěch), obojí více či méně krvavé a obojí s podporou USA, které z takové vlády vždy těží, nebo vláda populistů ve prospěch nemajetné většiny, která, chce-li se proti svým vnitřním i vnějším protivníkům udržet, jim nakonec zákonitě musí upírat formálně demokratická práva? Snad s výjimkou Kostariky nebo Uruguaye (které jsou tak malé a chudé, že USA nikdy moc nezajímaly) ve 20. století jiné udržitelné formy vlády v Latinské Americe nebyly. A když se některá zdála udržitelná a podvracení ze strany USA na její svržení nestačilo, buď se o její pád postaral nadnárodní kapitál (perónismus v Argentině) nebo přišla o toho zahraničního patrona, který ji držel při životě (Kuba).

Kdybych měl použít Ockhamovu břitvu, viděl bych v celé záležitosti snahu USA dostat pod kontrolu bolivijské nerostné zdroje. Moralesovy chyby k jeho pádu samozřejmě přispěly. Otázka je, jaké měl jiné reálné možnosti, aby tomu vývoji zabránil jinými způsoby. Po Venezuele a Brazílii je to ale už třetí mně známý případ, kdy zpočátku úspěšný levicový latinskoamerický režim udělal tu zásadní chybu, že nepřipravil své třídní protivníky o ekonomickou základnu jejich moci. Sice by jako vždy nastal ze strany echt demokratů neskutečný kravál, ale ve všech případech jde o hry s nulovým součtem, na jejichž výsledek nazývaný eufemisticky znovunastolení demokracie nakonec vždy doplatí chudí a nemajetní, kterým ty režimy aspoň ze začátku prokazatelně pomohly.

Souhlasím s posledními čtyřmi řádky druhého diskusního příspěvku pana Jedličky. Ano, tak tomu bývá. Nic nového. Ani hezkého.

Přece však bych vedl určitou paralelu. Se zemí mnohem vyspělejší a jen málo srovnatelnou, totiž s Izraelem. Částečně proto, že jsem ji zde občas obhajoval, a to vůči nárokům, kladeným na ni poněkud bezohledně.

V případě Bolívie OAS a další dospěli k podezření z (podstatné) manipulace voleb. Přestože je byl Morales ochoten opakovat, za nějaké tři týdny již byl na cestě do exilu. MAS zřejmě těmi nejdůležitějšími strukturami přece jen neprorostl nadmíru. Nebo, jak píše pan Kalous, nechal (či musel nechat) ty ekonomické prostředky (v duchu známého Ježíšova výroku) tomu, komu patří. (a kdo je pak skutečný císař).

A co ten Izrael? Od voleb zde již uplynula dost dlouhá doba a Netanjahu novou vládu nesestavil. Byl naopak obviněn ze spáchání trestných činů. Je nyní jeho legitimita v čele státu o tolik větší než Moralesova? Nejenže celkem bez omezení rozhoduje o delikátních věcech, ale pouští si taky pusu docela na špacír. Zatímco „laické mlýny“ případně pomalu melou, obyvatelé Izraele žádné barevné jaro nestartují. Však maj recht, copak je teď nějaké jaro?

Bolívie je však na jižní polokouli!

Když dva dělají totéž, není to totéž. Jsou ti správní, protože naši zkurvysyni, a ti si můžou dělat, co chtějí. A pak jsou ti špatní, protože nejsou naši, a proti nim je dovoleno použít jakýchkoli prostředků. Ledaže by měli jadernou zbraň, to je (zatím?) asi jediná zábrana, která nám echt demokratům západního světa nedovolí cokoli proti nim podniknout...

Že na to v obou případech doplácejí milióny chudáků, to ovšem nás demokraty nemusí zajímat.

teď bychom už asi měli svou pozornost přesunout od "žabomyších" válek k podstatnému střetnutí s nadějnou vyhlídkou pro svět. Michael Bloomberg jde do toho! Ať žije Bloomberg! At žije demokracie!

Pane Kalousi, ta Ockhamova břitva ovšem tvrdí něco naprosto jiného: že nemáme do daného fenoménu násilně cpát ještě další okruhy kauzalit, když naprosto postačí okruh první. Mám tím na mysli tu Vaši - konspirativní - teorii, že za vším děním v Bolívii stojí Spojené státy, s úmyslem zmocnit se jejího nerostného bohatství.

-----------------------------------

Co se pak srovnání se situací v Izraeli týče - ano, i premiér Netanjahu je přinejmenším krajně sporná politická figura; nicméně izraelský soudní systém stále ještě řádně funguje, čehož dokladem je nejnovější vývoj událostí. Netanjahu nemá reálnou možnost zfalšovat volby jenom na základě svého mocenského postavení; a právě tohle je ten zásadní rozdíl oproti Bolívii.

Za kterým pravicovým převratem, za kterým vojenským pučem v Latinské Americe od r. 1945 NESTÁLY Spojené státy?

Jindřich Kalous: Rozumím, ale v Bolívii to právě takto jednoznačně rozdělené (bohatí vs. chutí) v posledních letech už nebylo. Rudá ponča vystupovala například na protivládních tiskovách s Camachovými klerofašity (či co to je ve skutečnosti zač ), Morales čelil snad každý rok odborářským protestům, byl tu také střet s pralesními indiány z TIPNISu... snad jen u horských indiánů byl pořád za poloboha, a to z pochopitelných důvodů.

Jinak otázka, zda se dá v LatAm kontextu čelit takto silné, pravicové a zároveň agresivní elitě v podobných situacích účinně i jinak než snahou o maximalizaci kontroly všeho státního, je samozřejmě relevantní. Možná lulovský režim či současný v Mexiku? A kirchnerovci byli v Argentině také vystřídání normálně a teď se zase vrací...

Ivo Horák: Morales právě kývl na ty nové volby až po té, co se dozvěděl, že policie přestala strážit prezidentský palác, a těsně po té, co mu vypověděly věrnost odbory... ale je pravda, že na de facto svrženého prezidenta vystupuje z exilu teď relativně rozumně.

Role USA: já zatím narazil jen na čtyři argumenty pro a všechny nepřímé -- financování OAS, Moralesovo jednání o lithiu s Čínou, Trumpovo/Pompeovo nadšení z převratu a celková zkušenost z 20. století. Narazil jste někdo na nějaký přímý důkaz?

Tvrdit že vyhnání Moralese od pák moci zkonspirovaly Spojené státy má asi takový smysl jako tvrzení, že československý listopadový převrat byl zinscenován CIA.

Zkrátka: ať se to komu líbí nebo ne, Morales byl svržen svým vlastním lidem; přinejmenším jeho většinou. Který už jeho samovládných choutek měl definitivně po krk.

"...československý listopadový převrat byl zinscenován CIA."

Tajné služby znají různé způsoby podpory zájmů svých vlád a málokdy s nimi chodí na Zelňák... Právě proto jsou to tajné služby. V tomto ohledu byl i čs. převrat v zájmu USA a nepochybuji o tom, že CIA při něm měla svá želízka v ohni, i když třeba přímo za špagátky netahala. Chcete popřít vliv Svobodné Evropy na události listopadu 1989 a její financování prostřednictvím CIA?

"Zkrátka: ať se to komu líbí nebo ne, Morales byl svržen svým vlastním lidem; přinejmenším jeho většinou. Který už jeho samovládných choutek měl definitivně po krk."

Načež bude tomu lidu trvat léta, než zjistí, v čím zájmu vposledku jednal, a že výsledek jeho snažení nebyl zase až tak v jeho vlastním zájmu...

Někdy dáme asi každý, jak vidno, i pan Poláček, přednost tomu "zkrátka" a sdělíme závěr maximálně zjednodušený, zatímco jindy věc stěží (ještě) složitější převracíme a nahlížíme, jak se vůbec dá.

Převraty a pády politických režimů se nedějí proto, že lid (nebo jeho aktivní díl) měl poměrů prostě už po krk, a ovšem ani proto, že USA nebyly s konkrétním režimem v dobrých vztazích. Rozhodující jsou jiné okolnosti, poměry převažující v sousedství a ve světě, jakési generální směřování dobového vývoje, případná slabost a nedůslednost režimu, naděje oponentů, že změna je možná, postoj a zájmy ozbrojených složek a dalších specifických společenských sil.

Třeba v ČSSR jsme neměli důvod být v roce 1989 k režimu kritičtější než po 20 předchozích let. Začínalo však být zřejmé, že KSČ trestuhodně nevyužívá změn v politice SSSR. (Role Hlasu Ameriky a Svobodné Evropy byla pro takové pochopení situace podstatná a pozitivní. Dnes je ovšem jen málo zmiňována, neboť skrze ni lze „oficiálně“ ceněné změny snadno napadnout.)

Jižní Amerika zažívá nyní skoro všeobecný neklid. Není v tom ostatně sama, určité jeho vlny v podobě demonstrací atakují země tu a onde v širém světě. Je to ostatně již dlouho, co se to v určitých letech takhle občas "vaří" v (relativně) velmi vzdálených oblastech (zmíním jen roky 1848 či 1968) a pak zase třeba ne.

Při řádění sociálního živlu to nevypadá o moc jinak než při tsunami nebo zemětřesení. Budovy dobře postavené (či standardní konstrukce) většinou vydrží a dají se opravit. Stavení atypická, ošizená, postavená chudinou či pro chudinu však praskají a hroutí se.

Pane Kalousi, Svobodná Evropa v procesu indoktrinace české/československé veřejnosti (jakož i samotného disentu) dozajista hrála značnou (a ostudnou respektive ničemnou) roli; ale to ještě opravdu zdaleka neznamená, že převrat jako takový by zinscenovala Svobodná Evropa respektive CIA. Zkuste si tohle vyprávět někomu z těch šesti set Pražanů, kteří na Národní dostali přes hlavu pendrekem - obávám se, že jejich reakce na Vaše konspirativní teorie nebudou zrovna přátelské a vstřícné.