Skupina Everyday Patriarchy Bullshit by se chtěla taky omluvit
Otevřený dopisČlenky skupiny Everyday Patriarchy Bullshit reagují na video „Ženy mužům“, na kterém se ženy omlouvají mužům za všechno, co jim měly způsobit. Skupina předkládá vlastní pásmo „omluv“.
Skupina Everyday Patriarchy Bullshit reaguje vlastním příspěvkem #OmluvaMuzum na video „Ženy mužům“, na kterém se ženy omlouvají mužům za všechno, co jim měly způsobit. Pásmo fiktivních omluv se nepokouší tyto ženy zesměšňovat nebo ponižovat, ale naopak všem ženám bez rozdílu navracet sebevědomí, nadhled a hrdost. Ve skupině převažuje názor, že i když samotné video může být k smíchu, o mnoho méně legrační jsou osoby ze samotných stránek s názvem Žena je láska, které za videem stojí. Ty totiž na bezradné situaci těchto a dalších žen podle všeho vydělávají nemalé peníze. S ohledem na otřesné statistiky domácího, sexuálního a vztahového násilí a útlaku by nás měla zarážet jakákoli snaha vmanipulovat ženy hlouběji do módu jakési „vděčnosti“.
Omlouvám se všem mužům, na které v obchodě nezbylo oblečení, protože jsem si ho koupila já.
Omlouvám se všem mužům, které zneklidňuje můj názor, že muž se dokáže o batole postarat stejně dobře jako žena.
Omlouvám se všem mužům, že si umím sama otevřít zavařovačku, a oni se tak musí cítit ponížení a slabí. Chápu, že takovou ženskou doma nikdo nechce.
Omlouvám se všem mužům, které zneklidňovalo, že jsem s nimi byla, protože jsem chtěla, ne proto, že jsem je potřebovala.
Omlouvám se všem mužům, že je nečiním zodpovědnými za moje blaho. Ten pocit, že na vás není nikdo ekonomicky ani emočně závislý, musí byt k nesnesení.
Omlouvám se všem mužům, že je mi šumák, jak vypadám, nemaluju se a nehubnu, čímž urážím jejich estetický jemnocit a selhávám tak v jednom ze základních důvodů mé existence.
Uspokojivá identifikace mnohdy zastřených projevů násilí - kulturní šlupkou a hlavně politickým nánosem - se mi jeví spíše k zoufalému vzteku, než k zoufalé ironii....bych si také postěžoval.
jen mi za to nedávejte vinu,
pozoruju Simonu,
oblečenou v kimonu,
jak půlí dlaní hlavní přívod plynu ...
Upozornění!!! Následující příklad agresivní zhovadilosti neilustruje mé uvažování, ale je volným zpracováním cizí předlohy:
"Omlouvám se všem Romům, se kterými jsem skvěle pokecal nebo zapařil nebo je nedejbože za něco pochválil, a při tom ani potom jsem nechtěl být okraden ani jsem nechtěl dostat přes držku.
Omlouvám se všem Romům, že si je dovoluju považovat za dospělé a svéprávné lidi, a ne za nepřizpůsobivé, které je potřeba opečovávat sociálními dávkami, skrývat před nimi realitu nebo je jinak manipulovat. Sorry, miláčkové, že je to pro některé z vás příliš drsné.
Omlouvám se všem Romům posedlým démonem diskriminace, kteří čekají ve frontě na dávky. Snad se na vás brzy dostane, nebojte!
Omlouvám se všem Romům, že jsem si dovolil vybrat si typicky romské povolání kopáče, a tím zpochybnit jejich jedinečné pracovní schopnosti a trvající rozdělení rolí.
Omlouvám se všem Romům za to, že se je snažím považovat za rovnocenné.
Omlouvám se, že nemám potřebu se za nic omlouvat."
Já taky nemám potřebu se mužům za něco omlouvat, ale nemám ani potřebu něco takového psát. Prostě nemám pochopení pro tento typ feminismu.
Na závěr bych se pak chtěl omluvit i feministkám: Omlouvám se, že chci se ženami udržovat dobré vztahy, že si jich chci vážit a že bych se k nim - pokud to ovšem zvládnu - rád choval jako gentleman.
https://www.krestandnes.cz/daniel-pastircak-oslobodenie-zeny/
Rozebírá se tam klasický evangelijní obraz sester Lazarových - Marie a Marty. Marta dělala to, co tehdejší společnost přisuzovala ženám, protože se s tím plně ztotožňovala, a zlobila se na Marii, že to nedělá také. Marta tedy byla antifeministka. Ale ani Marie nebyla feministka. Ona se nijak nevymezovala, prostě jen dělala to, k čemu ji táhlo srdce, aniž se starala, co si o ní kdo myslí.
Důležité však je, k čemu nás naše srdce táhne. Protože to nás může táhnout i k něčemu špatnému. My sami nemůžeme změnit touhy svého srdce. Ale můžeme ho otevřít Bohu,aby v něm působil.